Zvětšit obrázek

Mamuti srstnatí v dobách největší slávy. Kredit: DagdaMor, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Mamut srstnatý. Kdy se asi vrátí z muzeí? Kredit: WolfmanSF, Wikimedia Commons.

Mamuty zná každý. A skoro každý je má rád. Slon a ještě ke všemu roztomile chlupatý? Co může být hezčího? Navíc jsou s námi osudově spjatí – přes veškeré klimatické mlžení kolem jejich vymření je vcelku jasné, že se naši šikovní předci rozhodujícím způsobem podíleli na jejich konzumaci a definitivním konci. Jistěže by to pro lidi nebylo tak snadné, kdyby tehdy panovalo krásně stabilní a přívětivé mamutí klima, ale život prostě není fér. Mamuti každopádně zmizeli do říše pohádek, jen mžitek geologického času předtím, než se mohli stát hýčkanými chovanci ohromných národních parků a mnohých zoologických zahrad. Nám tu zbyly jen oči pro pláč. Je už ale opravdu vše ztraceno?

Leccos jsme se naučili, snad i získali nezbytné sebevědomí a teď se najednou zdá, že by se chobotnatí chlupáči mohli vrátit zpátky. Ve skutečnosti by to nemusel být až takový problém. Třeba zmrzlé mršiny mamutů srstnatých (Mammuthus primigenius) se dají najít leckde a jejich DNA je přinejmenším teoreticky dostupná. Vlastně stačí zkompletovat jejich genom v rozumné kvalitě, na čemž už se v podstatě několik let pracuje. Podle toho, co víme, jsou mamuti blízcí příbuzní slonů indických (Elephas maximus), dokonce bližší než sloni afričtí (Loxodonta africana). Zároveň se ukazuje, že je genom mamuta srstnatého z přibližně 99 procent shodný se slonem africkým. Díky lechtivým historkám ze zoologických zahrad také víme, že se sloni afričtí a indičtí mohou zkřížit a zplodit potomka. Hybridní slůně Motty z roku 1978 sice žilo jen 12 dní a pak zahynulo na ošklivou infekci, i tak ale jeho případ naznačuje, že by dnešní slonice mohla poskytnout životaschopné vajíčko a pak odnosit a porodit nového mamuta.

Badatelé z východní polokoule očividně myslí oživení mamutů vážně. Vasilij Vasilijev, zástupce ředitele jakutské Severovýchodní federální univerzity a poněkud kontroverzní jihokorejský klonovač Hwang Woo-Suk ze Sooam Biotech Research Foundation nedávno smluvně zahájili společný projekt druhého příchodu mamuta srstnatého.

Zvětšit obrázek

Jakutsko. Tady se loví zmrzlí mamuti, Kredit: TUBS, Wikimedia Commons.

Podle dostupných informací se na projektu bude podílet i čínský BGI, čili Beijing Genomics Institute. Hwang je mediální hvězdou první velikosti, byť asi ne zcela podle jeho vlastních představ. Nicméně, kromě podvůdků s lidskými embryonálními kmenovými buňkami, zřejmě zdatně ovládá klonování takřka čehokoliv a je zjevně ochotný riskovat, takže asi bude tím pravým kandidátem pro oživení mamutů. Lidé starající se o PR projektu vzkříšení mamutů by se samozřejmě měli postarat, aby Hwangovo jméno jemně dráždilo smyslové receptory médií, ale zároveň nevytvářelo negativní atmosféru kolem mamutů a klonování vůbec. Běsnící ekonomická krize naštěstí otupila hroty nenávisti vůči technologickým novinkám, takže by se to mohlo podařit.

Zvětšit obrázek

Mamut z francouzské jeskyně. Budeme je zase malovat podle živých modelů? Kredit: volně dostupné - autor je nepochybně přes 70 let mrtev, Wikimedia Commons.

Hwang a jeho spolupracovníci tak trochu ironicky spoléhají na současný teplý výkyv klimatu, který byl měl na Sibiři i jinde odkrýt další zmrzlé mamuty. Klonovači teď budou čekat, až jim ruští kolegové dopraví vhodnou mršinu a jejich podivuhodné technologie se na ruské univerzitě v Jakutsku pustí do práce. Nejtěžší podle nich bude najít tělní buňky ze tkání zmrzlých mamutů s provozuschopným jádrem, pravděpodobně v morku mamutí kosti, které by bylo možné použít při klonování. Prý to ale není nemožné. Pak už jenom nahradí jádro vajíčka nějaké dnešní slonice objeveným a vypiplaným jádrem tělní buňky mamuta, vypěstují mamutí embrya a ty vloží do vybrané náhradní sloní matky. Pokud tohle všechno vyjde, tak se nakonec narodí malý mamut, přesněji řečeno skoro mamut s nevyhnutelným vkladem části genetického a biologického materiálu z dnešní doby. Embrya totiž pochopitelně nevznikají jenom z jádra, ale také z cytoplasmy, organel, buněčných membrán a spousty genetické informace od matky a to budou muset novým mamutům věnovat sloni. Nejspíš sloni indičtí, vzhledem k příbuzenským vztahům. Experimentální práce se slony bude jistě lahůdkou, která již sama o sobě vstoupí do historie i v případě neúspěchu, který samozřejmě nelze vyloučit. Klonovači přiznávají, že to nebude procházka růžovým sadem, ale zároveň si poměrně věří. Hwang má ostatně na kontě prvního klonovaného psa Snuppyho a několik dalších úspěšně klonovaných savců. Třeba se k nim za pár let přidá i uličnický mamut a na světě bude o něco veseleji.

Prameny:

AFP, 12.3. 2012, Wikipedia (Woolly Mammoth).