Zvětšit obrázek

Galaxie SDSS J083909.27+450747.7, zdařilý dvojník Mléčné dráhy. Kredit: B. McDonald, A. Rest, J. Newman, University of Pittsburgh.

Zvětšit obrázek

Jeffrey Newman. Kredit: J. Newman, University of Pittsburgh.

Když se řekne Mléčná dráha, tak to nás opravdu zahřeje u srdce. My všichni, plus zatím blíže neurčený počet dalších živých entit jsme hrdí obyvatelé Mléčné dráhy. Tohle je náš domov v nezměrném vesmíru, největší celistvý útvar, v němž žijeme. Leccos o něm víme, je to spirální galaxie s příčku typu SBc, tedy s hodně rozvinutými rameny, o průměru 100 – 120 tisíc světelných let, která obsahuje 200 – 400 miliard rozličných hvězd a nejspíš ještě výrazně víc planet všeho druhu. Známe nejrůznější detaily Mléčné dráhy, její historii a také nenasytnou superobří černou díru v jejím srdci, i další temná tajemství. O to víc sžírající je vědomí, že jako obyvatelé, kteří vidí svoji galaxii zevnitř, vlastně nevíme, jak vypadá. Nevíme a asi ještě hodně dlouho se nedozvíme, jak Mléčnou dráhu vnímají pozorovatelé odjinud. Mimo jiné nevíme, jakou má Mléčná dráha vlastně barvu.

Barva galaxií je přitom jedna z  nejvýznamnějších vlastností, které u nich astronomové studují. Každý si jistě vybaví tajuplné snímky z hlubin vesmíru, na nichž pomrkává bezpočet neskutečně vzdálených galaxií a nás zaujme hlavně jejich tvar a barva. Jeffrey Newman a Timothy Licquia z Pittsburghské univerzity si řekli, že by nebylo špatné sofistikovaně odhadnout jakou barvu by ve skutečnosti Mléčná dráha mohla mít a jak se asi jeví mimogalaktickým pozorovatelům. Nebylo to pochopitelně snadné a badatelé museli zdolat řadu překážek. Například, významná část struktur Mléčné dráhy není ze Země vůbec vidět, protože nám ve výhledu na mnoha místech překážejí gigantická mračna mezihvězdného prachu a plynu. Podle Newmana je to asi takové, jako kdybychom se pokoušeli určit barvu planety Země a věděli bychom, jak vypadá Pensylvánie a nic víc.

Zvětšit obrázek

Galaxie podobné Mléčné dráze, od nejmodřejší vlevo nahoře po nejčervenější z nich vpravo dole. Kredit: J. Newman, University of Pittsburgh, SDSS.

Newman a Licquia si ale nakonec poradili a použili data z velkorysé Sloanovy digitální prohlídky oblohy (SDSS , Sloan Digital Sky Survey), zahrnující přes 35 procent oblohy a data o přibližně 500 miliónech objektů.

Zvětšit obrázek

Mléčná dráha, jak ji známe z oblohy. Kredit: ESO, S. Guisard.

Badatelé si vytipovali další galaxie, vzdálené od nás kolem 500 miliónů světelných, které jsou Mléčné dráze co nejpodobnější v parametrech ovlivňujících barvu a jas té které galaxie. Soustředili se přitom na celkový počet hvězd a rychlost tvorby nových hvězd v galaxiích. Nakonec jim stačilo prohlédnout si vybrané galaxie, které jsou v klíčových znacích nejpodobnější Mléčné dráze a zjistit, jakou mají barvu.

Jakou barvu má tedy naše galaxie? Podle poeticky naladěné dvojice z Pittsburghské univerzity nikoliv mléčnou, ale velmi čistě bílou, skoro jako čerstvě napadaný jarní sníh, brzy ráno, hned po rozbřesku. Právě takový sníh je možná nejbělejší přírodní substance na Zemi. Uvedená barva je podle odborníků zhruba na půl cesty mezi klasickou žárovkou zavrženou Evropskou unií a standardním spektrem bílé barvy na televizi. Nadšený Newman dokonce o této barvě složil haiku: Look at new spring snow, See the River of Heaven, An hour after dawn.

Zvětšit obrázek

Struktura mléčné dráhy. Kredit: Rursus, Wikimedia Commons.

Sněhově bílá Mléčná dráha není v porovnání s ostatními galaxiemi nijak výjimečná. Je to právě naopak, žijeme podle všeho v docela typické galaxii, která svojí barvou nijak moc nevybočuje z vesmírného průměru. Být průměrní je tak trochu nuda a rána naší vrozené namyšlenosti, i tak je ale zajímavé vědět, jak na tom jsme. Galaxie se zároveň samozřejmě vyvíjejí v čase a Mléčná dráha není výjimkou. Newman a Licquia tvrdí, že za pár miliard let bude Mléčná dráha mnohem nudnější, protože hvězdy středního věku budou zvolna stárnout a současně postupně vymizejí hvězdní teenageři.

Prameny: University of Pittsburgh News 11.1. 2012, Wikipedia (Milky Way, Sloan Digital Sky Survey).