Jaroslav Petr, Výzkumný ústav živočišné výroby, Přátelství 815, Uhříněves, 104 01, E-mail: petr@vuzv.cz
Když jeden vědec řekne, že něco nejde, jiný vědec to vzápětí uskuteční. Před necelým rokem došel americký biolog Gerald Schatten k závěru, že opice ani člověka stávajícími technikami nelze klonovat. Poslední zprávy z Národní university v jihokorejském Soulu ho usvědčily z omylu. Tým čtrnácti korejských vědců posílený o amerického biologa Josého Cibelliho získal klonováním 30 lidských embryí a vypěstoval z nich buňky využitelné pro léčbu těžkých chorob. Není jasné, proč po sériích proher předních světových odborníků uspěl právě korejský tým vedený Wook Suk Hwangen. Jeho postup se neopírá o žádnou převratnou novinku. Řadou dílčích inovací však zřejmě zajistil zárodkům lidských klonů příhodné podmínky pro vývoj a dosáhl účinnosti běžné při klonování zvířat.
Vědci začali s 242 lidskými vajíčky odebraných 16 dobrovolnicím. S vajíčky získali i tzv. kumulární buňky, které vajíčko chrání a vyživují. Nejprve odstranili z vajíček jejich dědičnou informaci a tu pak nahradili dědičnou informací kumulární buňky. Vzniklá embrya byla klonem svých „předloh“. Pokud by je vědci vpravili ženám do dělohy, opakovali by kontroverzní počin amerického lékaře Panayotise Zavose, který se nedávno pokusil vytvořit klon člověka. Vědci ze soulské university se ale vydali na cestou tzv. terapeutického klonování, které si neklade za cíl vznik lidského klonu, nýbrž tvorbu buněk využitelných pro léčbu vážných chorob. Nechali zárodky týden vyvíjet v laboratoři a z třicítky nejlepších se pokusili odebrat buňky předurčené k proměně na tkáně těla. To se jim nakonec podařilo u jediného zárodku. Z buněk embrya vypěstovali nejprve „universální surovinu“, tzv. embryonální kmenové buňky, které se v laboratoři neomezeně množí a lze je změnou podmínek „přeškolit“ na libovolné buňky těla. Hwang a spol. prověřili schopnosti získaných buněk tím, že je voperovali do varlat myšáků s defektním imunitním systémem. V tomto „živém inkubátoru“ se „surovina“ měnila například na buňky lidské oční sítnice, kosti, chrupavky nebo svaloviny.
Po mnoha blamážích kolem klonů jsme se konečně dočkali nezpochybnitelného úspěchu. Výsledky soulského experimentu zveřejnil na internetu prestižní americký vědecký týdeník Science, což skýtá záruku vysoké vědecké kvality. Hwangův tým sice nebyl první, kdo se o něco podobného pokusil, ale rozhodně došel nejdál a výsledky publikoval v seriózním vědeckém žurnálu.
“Tohle zasadí revoluci v medicíně ostruhy,“ tvrdí Robert Lanza z americké biotechnologické firmy Advanced Cell Technology, jež se na tomto poli rovněž silně angažuje.
Teoreticky už nic nebrání tomu, aby vědci komukoli vypěstovali náhradní buňky pro „opravu“ infarktem poškozeného srdečního svalu, pro zhojení poraněné míchy nebo pro obnovu krvetvorby v nemocné kostní dřeni. Oproti buňkám nebo orgánům od cizího dárce budou mít jednu velkou přednost – budou získány „přeškolením“ vlastní buňky pacienta a tělo nemocného je proto bez potíží přijme. Nemocný člověk tak bude sám sobě dárcem. José Cibelli z Michigan State University přesto varuje před přehnaným optimismem: „Udělali jsem první dobrý krok, ale k zavedení metody na kliniky máme ještě daleko. Nemůžeme zatím nic slíbit lidem, kteří tento druh léčby potřebují už dnes. Naše práce přinese užitek až příštím generacím.“
Terapeutickému klonování se zdaleka nestaví do cesty jen technické obtíže. Pro řadu lidí je nepřijatelný fakt, že při tvorbě embryonálních kmenových buněk zaniká embryo. Vidí v lidském zárodku čítajícím zhruba stovku buněk lidskou bytost a vytvoření embryonálních kmenových buněk považují za vraždu. Svět se shoduje v tom, že by se nikdo neměl pokoušet o vytvoření lidských klonů. Názory na terapeutické klonování se liší. Někteří lidé házejí všechna klonování do jednoho pytle a šmahem by je zakázali. Rozumnější hlasy radí k uvážlivějšímu přístupu a už dosáhly toho, že v OSN neprošel návrh Spojených států celosvětově zakázat všechny typy klonování včetně terapeutického. Skutečně účinný zákaz tvorby lidských klonů je však nyní aktuálnější než kdykoli v minulosti.
„Výsledky korejského týmu poskytly kuchařku na klonování člověka a my tomu musíme udělat přítrž dřív, než bude pozdě,“ říká Robert Lanza.
Poznámka: Články v rubrice Kabinet jsou určeny pro potřeby pedagogů. Jsou doplněny obrázkovými soubory o velikosti přesahující 1 MB. Stahování připojených souborů může trvat několik minut.
Připojené presentace ve formátu ppt:
Geneticky modifikované nízkoalergenní kočky
Autor: Jaroslav Petr (27.11.2024)
Zařídí nám digitální nesmrtelnost superinteligentní AI v Dysonově sféře?
Autor: Stanislav Mihulka (15.03.2021)
(Eko)logické zemědělství I
Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?
Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2015)
Mračna nad Haruko Obokataovou
Autor: Josef Pazdera (19.02.2014)
Diskuze:
svoboda
václav kašlík,2004-03-19 11:14:29
mohu si, coby pacient, vybrat a pozadat lekare o zpusob lecby takovy, ktery je zatim ve fazi schvalovani, vyzkumu....? nebo je lekar omezen na aplikaci tech zpusobu lecby, o kterem urady rozhodly, ze je pouzitelny=spravny?
čekat, čekat, čekat
Jarda Petr,2004-02-21 05:26:44
Bohužel, dneska by nešlo vypěstovat nic. Všechno je jen v počátcích a José Cibelli správně upozornil v komentáři k úspěchu korejského týmu, že plody tohoto výzkumu si bude užívat teprve příští generace. V současné době není plně zlvádnuta diferenciace buněk z embryonálních kmenových buněk. Prostě ještě neumíme pořádně "zpracovat surovinu" na požadovaný "produkt". Pokud jde o celé orgány jako je ledvina, srdce, plíce nebo játra, tam je situace ještě zapeklitější, protože tyto orgány jsou velké, mají složitou vnitřní strukturu a tvoří je různé typy buněk. Nechat narůst buňky v laboratoři tak, aby z toho byla játra s požadovanou strukturou a kompletním spektrem funkcí (játra třeba produkují růstové faktory IGF) je zatím sci-fi než sci.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce