Božský Karel Gott se sice v letitém šlágru přiznává, že si svou kávu sladí o trochu víc, ale lékaři nás nabádají k přesnému opaku. Měli bychom sladit méně. A zvláštní pozor bychom si měli dávat na přislazované potraviny a nápoje. Odolat pokušení je těžké. Příroda vybavila naše předky slabostí pro sladké, protože cukry jsou vydatným zdrojem energie. Ten, kdo se jimi cpal při každé vhodné příležitosti, načerpal energii do zásoby na hladovější časy. Těch příležitostí nebylo moc. Ovoce bylo zralé jen po malou část roku a med žárlivě střežily včely vyzbrojené žihadly. Výroba čistého cukru z cukrové řepy nebo cukrové třtiny nám otevřela cestu k cukrovému obžerství. Cukru je dost, je laciný a chutná nám stejně jako našim předkům. Výrobci potravin a nápojů to vědí a neváhají přisladit všechno, co se dá. Nepatrně vyšší výrobní náklady na přislazení naženou zvýšeným obratem, protože slazených potravin a nápojů spořádáme mnohem víc. Zkrátka, cukr nejen chutná, ale také prodává.
Hojně užívaným potravinářským sladidlem je kukuřičný sirup. Jako výchozí surovina k jeho výrobě slouží škrob, který se izoluje z kukuřičných zrn a pomocí enzymů se rozkládá na glukózu. Následně se část glukózy v roztoku mění na fruktózu. Oba cukry –glukóza a fruktóza - jsou v kukuřičném sirupu zhruba v poměru 1 : 1. Kdo baští potraviny slezené tímto sirupem, ten kyne a tloustne. Amerika je bumbrlíčků vykrmených „sladidlovou dietou“ plná a také mezi námi pobíhá nejeden „kapitální kousek“.
Sladidla s vysokým obsahem fruktózy zdaleka neohrožují konzumenty jen obezitou a cukrovkou. Lékaři prokázali jejich podíl na vysokém krevním tlaku, degeneraci jater a zřejmě i na některých typech rakoviny či neurodegenerativních onemocněních. Však se nedávno trio předních amerických lékařů na stránkách časopisu Science přimlouvalo za to, aby byl prodej silně přislazovaných potravin a nápojů regulován podobně jako prodej alkoholu. Stát by měl podle nich na sladkosti uvalit vysokou spotřební daň, která by minimálně zdvojnásobila maloobchodní ceny, a měl by omezit volný prodej cukrovinek nezletilcům. S kremrolí by to bylo jako s pivem. Kdy by si ji chtěl koupit, musel by ukázat občanku.
Ti z nás, kteří dbají na své zdraví a vědí o zrádných úskalích přislazovaných potravin a nápojů, buď nesladí nebo hledají za řepný cukr případně za potraviny slazené kukuřičným sirupem zdravější náhražky. A ti úplně nejuvědomělejší mlsají biopotraviny slazené biosladidly.
Jedním z oblíbených biosladidel je sirup z hnědé rýže. Ten je v propagačních materiálech výrobců biopotravin bezmála symbolem zdravé výživy. Výsledky výzkumu amerických vědců vedených Brianem Jacksonem z Dartmouth University publikované ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives ale svědčí o něčem jiném. Vědci analyzovali desítky potravin obsahujících biosirup z hnědé rýže. Mezi prověřovanými produkty byla i dětská výživa nebo potravinové doplňky určené sportovcům. Autoři označili výsledky analýz za alarmující. Jedna z dětských výživ obsahovala šestinásobně vyšší koncentrace arzénu, než jaké jsou povoleny pro pitnou vodu. Také další potraviny se sirupem z hnědé rýže obsahovaly podstatně více arzénu než potraviny, do kterých tato „biopotravina“ přidávána není. Alarmující je skutečnost, že významný podíl na celkovém množství arzénu měl arzén z anorganických sloučenin, které jsou pro lidský organismus nejtoxičtější. Silně byla například anorganickým arzénem kontaminovaná bionáhražka mateřského mléka vyrobená ze sóji. Podobně byl několikanásobně vyšší obsah anorganického arzénu odhalen v energetických biotyčinkách slazených biosirupem z hnědé rýže.
Rovnice „biopotravina = zdravá potravina“ tedy rozhodně nemá obecnou platnost. Zdaleka to neoplatí jen o produktech kontaminovaných arzénem. Představa, že vše, co se vypěstuje podle zásad ekologického zemědělství, prospívá lidskému zdraví, je zavádějící. Pokud by to platilo, pak by lidskému zdraví prospívaly například cigarety z ekologicky pěstovaného tabáku. Člověk, který se denně cpe biouherákem a biošpekáčky, bude mít stejně poškozené zdraví jako ten, kdo by snědl stejné množství konvenčního uzenin.
Ale neměli bychom biopotraviny šmahem odsuzovat. Pokud má někdo na biopotraviny chuť a peníze, ať se jimi klidně živí. Ať si ale dává pozor na to, co jí, a ať nám nezkouší nakukat, že konvenčně vyráběné „neekologické“ potraviny jsou samý jed. Při analýzách na arzén vyšly jako méně jedovaté právě konvenční potraviny.
Psáno pro Bigbloger a Osel.cz
Diskuze:
Lidé, čtěte!
Jaroslav Petr,2012-03-02 05:30:30
V textu tohoto článku je jasně napsáno, že tam, kde se přidával biosirup bylo arzénu podstatně, často mnohonásobně více. Zdroj kontamimace studie neřeší. Každý, kdo se o to skutečně zajímá, si to může v příslušném časopise přečíst. Nadpis je nadpis - to je obvykle hyperbola neboli nadsázka. Takže prosím: Lidé, čtěte!
tipy jsou k ničemu pokud jsou založeny na omylech
Jaroslav Nosek,2012-02-27 10:45:35
hnědá rýže neznamená biorýže a jakpak byste kritizoval bílou biorýži, ta je taky ta "špatná" protože je z organického zemědělství? a ta hnědá od lagrisu je jistě lepší než ty ostatní, ty "podvodné" biorýže, že ano?:-)
Tendenční článek
Mojmir Kosco,2012-02-25 11:40:50
Tento článek má tolik tendenčních nesmyslů že se dá rovnou položit k článkům typu nepijte krabicové mléko neboť obsahuje řepkový olej.Tak nejprv s čím se dá souhlasit a to s částí upozorňujicí na přeslazování nápojů a potravin. Název článků bioarzén rovněž rovnou ukazuje na motivaci autora článku - což je jednostraná motivace zřejmě osobního nebo finančního charakteru v připadě bioproduktů (já osobně mám obě ale netajím to). článek nesděluje původ arzenu což je nejčastěji voda a průmyslová kontaminace půdy.Na nezdravé půdě a kontaminovaně půdě se zdravé potraviny nedají vypěstovat.Zaroveň bych chtěl upozornit na způsob certifikace produktů ekologického zemědělství ,které v případě jakéhokoli balení lze dohledat až k jednotlivé farmě v případě že obal takové informace neobsahuje např. obaly typu bio blabla nejedná se o produkt certifikovaného ekologického zemědělství a tudíž ani o bioprodukt .
Mlho,
Slaviboj Ošćěpić,2012-02-26 11:08:57
dobře, že se rovnou přiznáváte. Na to, abyste začal někoho obviňovat ze zištnosti, se na váš kšeft s certifikáty v článku vůbec dost neutočí. Prakticky vůbec. A když, tak jen nepřímo: chemický rozbor nějaké mystické přesvědčení o zdravosti rozhodně nenahradí. Nota bene, když se jedná o produkty fundamentálně nezdravé. Ale na tom se přece schodneme.
smysl
Mojmir Kosco,2012-02-26 11:33:23
No dobře tak jaký má smysl tento článek? co bylo důvodem jeho natočení a napsání? Nějaké konkretní varovaní před konkretní potravinou? Všeobecné odsouzení slazených nápojů? Odsouzení celého odvětví v rámci konkurenčního boje?
smysl textu
Jaroslav Petr,2012-03-01 06:54:21
Smysl textu je jasný. Objevila se vědecká publikace a my o ní informujeme. Tak to děláme dnes a denně. To, že se výsledky výzkumu někomu nelíbí, je pro mě jako autora zprávy zcela vedlejší. Informace jsou tu od toho, abychom o nich kriticky přemýšleli. Bohužel, častější je i v podobných diskusích přístup, v němž je svět rozdělen na dvě velké skupiny. V první jsou osvícenci, kteří souhlasí s tím, co si myslí diskutér. Ti, co mají odlišný názor, jsou automaticky pasováni na hlupáky, zaprodance, kariéristy atd. Logicky uvažující člověk si dá snadno dohromady dvě a dvě. Představa, že vše, co je "bio" je zároveň "zdraví prospěšné" nebo "zdraví neškodné" je poněkud nepřesná a zavádějící. V loňském roce onemocněly po konzumaci biopotravin (klíčků kontaminovaných vysoce patogenní E.coli)tisíce lidí, stovky mají trvale poškozené ledviny a více než 50 lidí po konzumaci této biopotraviny zemřelo. To je fakt. Po konzumaci geneticky modifikovaných potravin se nic podobného nestalo. Přesto nemůže ekologicky hospodařící zemědělec pěstovat GM plodiny, aby neohrozil - co vlastně? Zdraví spotřebitelů? Životní prostředí? Nebo certifikát, který mu zajišťuje vyšší cenu za produkci a dotace? A ještě jeden postřeh. Tady vás donuitil redakční systém, abyste se podepasl plným jménem. Na blogu Lidovek už jste se plnému podpisu pod svým příéspěvkem vyhnul. Tady jste pro mě čtenář. Na Lidovkách jste anonym. Tady odpovídám. Na Lidovkách se s vámi jako s anonymem nechci vůbec bavit. Anonymy patří do koše.
Josef Makovský,2012-03-01 10:00:57
Upozorňovat na studie je správné, ale v tomto článku opravdo objektivita pokulhává. Není uvedeno odkud ten arzén je, jestli byly kontaminované pouze biopotraviny, nebo i jiné potraviny ze stejné oblasti...atd. Také nadpis bioarzén je zavádějící.
Přečetl jsem si na doporučení zdroj
Mojmir Kosco,2012-03-05 14:45:51
a zjistil jsem že tento článek má s původním dost málo společného a to pouze 3 odstavec a absoulutně zatajuje důvod výzkumu a to je potřeba dokázat potřebnost právního předpisu při charakteristice biopotravin pro americký trh .....Jinak zdroj 2 druhů organické rýže je určen jako jihovýchodní asie nic bližšího (zřejmě obava ze soudní žaloby )
Proč jsedm v lidovkách jako anonym nevím ...
Jak a proč?
Petr Šatka,2012-02-24 22:07:02
Zdravím. Nemůžu se dopátrat informace, odkud se tam ten arzén bere a proč je ho zrovna v biorýži víc než v běžné rýži. Ví to někdo?
Petr
Tipuji...
Slaviboj Ošćěpić,2012-02-25 00:48:16
...podvodnou povahu mnohých bio-obchodníků? To je nejsnazší cesta. Někdo žere namořené osivo z humanitární pomoci, někdo za něj draze platí. Čistě velikostí zrna (více škrobu na přibližně stejné množství arsenu) by se snad dal vysvětlit nějaký menší rozdíl. Ale teď pravdu: tajemství je ve šlupkách. Proč myslíte, že je to HNĚDÁ rýže? Pravděpodobně by se tam dalo najít i zvýšené množství kadmia a dalších pochutin, to je stará známá věc na dodávání vlákniny z votrub. Dopustil jste hříchu proti logice, když jste si z článku domyslel, že "konvenční potraviny", které při "analýzách na arzén vyšly jako méně jedovaté" = nebio rýže. V tomto případě je touto konvenční, chemicky čistou potravinou sacharóza.
Re: Jak a proč?
Jan Omasta,2017-03-06 05:10:36
Ano, to je známá informace. Rýže je často kontaminována arzénem. Tady právě nebyla porovnávána biorýže a běžná rýže, neboť ta bývá kontaminována arzénem také. Rýže se pěstuje na zatopených políčcích, kam se arzén dostává z vodních toků. Arzénem jsou kontaminovány také plodiny ve středních Čechách na pásu který se táhne od západu k východu od Příbrami až k Říčanům.
Druhá věc škodlivost fruktózy je nesmysl, který šíří nedoukové jako je např. profesorka Strunecká. Tito lidé někde něco přečtou a nemají schopnost posoudit detaily. Konkrétně ty příznaky otravy fruktózou si přečetli u genetických vad, kde chybí enzymy a tělo neumí fruktózu zpracovat. Pochopitelně, že u zdravého člověka nemůže to nastat a je to stejně absurdní jak předpokládat, že že otava tisícinou účinné dávky skopolaminu vyvolá halucinace. Skopolamin a atropin jsou afrodisiaka a halucinogenní účinek nastává až při pětinásobnách dávkách. Proto nemohou dávky 1000 x menší vyvolat nic a když tak mírně povzbudit sexuální funkce.
Zrovna tak nemůže fruktóza škodit u zdravého člověka, protože je bez problému metabolizována. Jestliže chcete vědět, co vám zkracuje život a co vás během života zohaví, vygůůglete si:
jak zpomalit stárnutí, co funguje
Váš život nezkracují žádné jedy ve stopových množstvích, žádná éčka, azobazviva ani živočišné potraviny, ale látky i jedy ve vysokých množstvích. Které to jsou?. To se tam dozvíte. Obecně platí, že škodlivé je jen to, co je v nadměrné koncentraci a to, co je v nízké koncetraci je vždy neškodné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
