Zvětšit obrázek

Dneska už není rok 1918. Kredit: US government.

Když holandský virolog Ron Fouchier z rotterdamského Erasmova lékařského centra loni v září (2011) na Maltě, během setkání evropských bojovníků proti chřipce prohlásil, že přízračnou ptačí chřipku H5N1 možná dělí jenom hrstka mutací ve dvou genech od lavinovitého šíření mezi lidmi, dalo se čekat, že se budou dít věci. Skandál vyhřezl po pár týdnech bobtnání na konci listopadu, kdy se k celé záležitosti začali vyjadřovat ctihodní odborníci, hvězdné vědecké časopisy i slavné instituce.

Přitom šlo jenom o poměrně prostinké experimentování s fretkami. Fouchier a jeho lidé nejprve získali chřipkové viry H5N1 se třemi známými mutacemi, díky nimž se původně ptačí infekce může prosadit u savců. Fretky, u nichž chřipka probíhá podobně jako u lidí, takto vylepšený virus zabíjel, ale nijak zvlášť se mezi nimi nešířil. Ve snaze získat snadno přenosné zabijáky tyto viry přehazovali mezi fretkami a nechali je mutovat nadivoko. Po 10 kolech se jim povedlo namíchat viry, které se snadno šíří vzduchem a zabijí fretky v sousedních klecích. Fouchier a spol. v záplavě nových mutací identifikovali dvě, které odpovídají za proměnu cestování neschopných zabíječů ve smrtící lavinu. Jak už to ve vědě bývá, k něčemu velmi podobnému zároveň dospěl i japonský virolog Yoshihiro Kawaoka ve službách Wisconsinské univerzity v Madisonu.

Zvětšit obrázek

Ptačí chřipka vpravo, nedělá dobře plicím. Kredit: TimVickers, Wikimedia Commons.

Od té doby se spousta lidí bojí, hádá a dožaduje omezení výzkumu i zavedení přísné legislativy. Experimenty s H5N1 dostaly oblíbenou nálepku „kontroverzní“. Americký národní vědecký poradní výbor pro biologickou bezpečnost (US National Science Advisory Board for Biosecurity) přiměl časopisy Science a Nature aby kvůli proradným bioteroristům vypustily z inkriminovaných článků klíčové detaily, nutné ke konstrukci vylepšených virů. Světová zdravotnická organizace (WHO) je prý hluboce znepokojena velmi riskantním výzkumem, který podle ní musí být tvrdě kontrolován. Někteří očekávají příchod virové apokalypsy a hromadí zbraně. Horkou novinkou je 60 denní moratorium na další výzkum infekčnosti vylepšené ptačí chřipky, které badatelé stylově ohlásili dopisy ve Science a Nature. Mělo by poskytnout čas mezinárodní diskuzi. Přestože objevitelé infekční ptačí chřipky nemají radost z paniky a výhrůžek a nechtějí si příliš nechat mluvit do práce, považují za důležité vysvětlit přínos toho, co dělají a jak čelí možným rizikům.

Zvětšit obrázek

Opatrně ano, ale … .( Kredit: CDC)

Na první pohled to zní rozumně. Ptačí chřipka H5N1 se ve své divoké verzi skvěle šíří mezi ptáky a může se dostat prakticky kamkoliv po celém světě. Do člověka se tenhle virus nedostane zrovna snadno, ale když uspěje, tak podle dostupných dat zabije 60 procent nakažených, což je samozřejmě děsivé. Šéf výše zmíněného amerického výboru pro biologickou bezpečnost Paul Keim je specialistou na neblaze proslulý antrax a ani ten prý není tak hrozný jako silně infekční ptačí chřipka. Žádné bezpečnostní opatření není stoprocentní a v minulosti se už stalo, že laboratorní patogeny utekly na svobodu, s více či méně zničujícími důsledky. Opatrnosti nikdy není dost. A kdyby se takový virus dostal k teroristům …

Na druhou stranu, zmrazující panika nebývá nejlepším rádcem. Vylepšený virus H5N1 sice s chutí pobíjí fretky, jeho přenos na člověka či snad dokonce mezi lidmi zatím nikdo neprokázal. Část virologů má za to, že ptačí chřipku možná značně přeceňujeme, protože můžeme přehlížet infekce s mírným průběhem. Ať už je to ale s viry H5N1 jakkoliv, Fouchier, Kawaoka a jejich týmy nepochybně nevyvíjeli biologickou zbraň. Jejich snahou bylo a je testovat možnosti ptačí chřipky abychom co nejlépe pochopili její hrozbu. Přehnaná opatrnost by nás snadno mohla připravit o jedinou výhodu, kterou máme vůči zlovolným virů, totiž naši neutuchající zvědavost. Nemá příliš smysl plakat nad tím, že jsme v laboratořích vytvořili nebezpečné mizery. Chřipkové viry mutují i bez nás kudy chodí a nové genotypy plodí jako na běžícím pásu. Je nejspíš jenom otázkou času, kdy se vynoří další vražedná varianta. Opravdu je tím nejlepším řešením tvářit se, že takové viry neexistují a házet klacky pod nohy specialistům, kteří by mohli v případě průšvihu pomoct? Čím mohutnější byrokracii na výzkum chřipky i dalších nebezpečných patogenů namontujeme, tím spolehlivěji ho zardousíme. Naši předci asi nepočítali s tím, že domestikace drůbeže a dobytka přinese kromě potěšení z dobrého jídla i spoustu nemocí, na nás teď je, abychom se jedné z nich po vypršení moratoria postavili čelem.

Prameny:

Wired Science 20.1. 2012, Wikipedia (Influenza A virus subtype H5N1)