Po světě stále chodí agitátoři, kteří se zdviženým prstem hlásají, kdy bude konec světa. Veřejnost je bere s úsměvem a jsou tématem různých karikatur. Jsou jiní se zdviženým prstem hlásající, že GMO mohou ohrozit naše zdraví, protože 15 let zkušenosti není dostatečná doba pro ověření bezpečnosti a navíc někteří autoři zkoumajíce GMO, došli k výsledkům varovným. To jsme mohli vidět a slyšet
třeba i v naší televizi v pořadu „Žijte zdravě!“ firmy Frmol. Takové, bohužel, veřejnost a hlavně politici berou vážně. Věřit si každý může čemu chce, třeba, že netopýr je převtělení ďábla, ale víra politiků nás stojí nemalé peníze a odepírá nám užitečné produkty vědy.
Jak je to tedy s těmi varovnými studiemi. Jsou dvojího typu; jednak je vyprodukovali „vědci“, kteří „vyrobili“ varovné výsledky pro svou větší popularitu nebo na politickou zakázku. Jsou však i korektní studie. Ty jsou, bohužel, hodnocené podle následujícího způsobu: Máme zjišťovat čistotu rukou. Pravou ruku si pozorně prohlédneme, otřeme bílým tamponem – žádnou nečistotu nevidíme. Levou ruku dáme pod mikroskop, tampon po otření dáme do bakteriologické živné půdy – a hle, levá ruka je nepřijatelně špinavá, kdežto pravá je čistá. Tímto způsobem se srovnává riziko plodin třeba vyšlechtěných ozářením a plodin odvozených transgenesí.
Radiomutanty se vysejí na pole, tři sezóny se zjišťuje stálost vlastností a výnosu, citlivost na škůdce a choroby – a jdou nám na talíř. Proto u nich nemáme žádné varovné zprávy – zkrátka jsou bezpečné.
Zato transgenní odrůdy se povinně několik let s obrovskými náklady testují na hlodavcích, ptácích a jiných živáčcích, kteří se pak pitvají, hodnotí se indukce alergií, vliv na reprodukci a další ukazatele, jak se lidově říká, „byl by to čert, aby se něco nenašlo“. Zvláště když EU dává hodně peněz na hledání, studium a monitorování rizik.
Setkáme-li se s takovými misionáři strašení, je vhodné jim předložit souborné studie, třeba literární přehled „Zdravotní důsledky konzumace GM rostlin v dlouhodobých a mnohooblastních studiích na zvířatech“ (Assessment of the health impact of GM plant diets in long-term and multigenerational animal feeding trials: A literature review, Snell Chelseaa et al. , Food and Chemical Toxicology, In Press, doi:10.1016/j.fct.2011.11.048; http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0278691511006399 ). Studie obsahuje rozbor publikací přinášející výsledky devadesátidenních a dlouhodobých (od 90 dní do dvou let) studií o Bt kukuřici, HT sóje, HT brambor, HT tritikále, ale i o rýži s alergenem cedrového pylu a dále 12 vícegeneračních (2 až 5 generací) sledování. Hodnotí statistické postupy a analytické, histologické a fyziologické metody včetně sledování transgenní DNA. Tento materiál neukazuje žádné zdravotní riziko a obecně se nevyskytují statisticky významné rozdíly mezi zjištěnými parametry, které by byly nad přirozenou variabilitu. Devadesátidenní krmné studie na hlodavcích doporučené OECD se ukazují jako dostačující. Shrnutý materiál dokládá, že GM rostliny jsou ekvivalentní běžným protějškům a mohou být bezpečně užívány jako suroviny pro potraviny a krmivo.
Samozřejmě vyznavači víry o GMO coby dílu ďáblovu a bojovníci proti mnohonárodním firmám prohlásí studii za produkt mezinárodního kapitálu. Klikneme-li na výše uvedenou adresu, uvidíme, že mají pravdu: musíme zaplatit, 31,5 USD, abychom si ji mohli stáhnout z webu; a kdybychom ji chtěli šířit veřejnosti, aby se zbavila pověr, jsme v nebezpečí postihu, neb ji chrání copyright!!! Inu, věda je společným duševním majetkem lidstva.
Podle čeho se v Bruselu hlasuje o GMO
Politici, kteří před 22 lety nasadili na transgenní organismy a zvláště na potravinářské plodiny regulace podobné jako na jedy a výbušniny, se odvolávají na „obavy veřejnosti“. Jenže kde se vzaly a jaká je jejich příčina?
V době koncipování regulačních směrnic – koncem 80. let minulého století – byla transgenese pro veřejnost něčím, čemu nemohla rozumět. Podstatu tehdejších obav ilustruje známá historka: majitel chalupy na vsi oznámil, že na zahradě chce umístit nádrž na asi 200 kg dihydrogenoxidu. Sešlo se představenstvo a vydalo přísný zákaz. Přesto si chalupář vybudoval malý rybníček a nikomu to nevadilo.
V případě GMO udělaly své jisté organizace a strany, které si z těchto obav vytvořily živnost a budovaly na nich politickou kariéru. Pak se do záležitosti zapletly peníze – a Evropa se pohybuje ke středověkému skanzenu. O uvedení transgenních odrůd do praxe se v Bruselu hlasuje. Většinou to nedopadne, neboť jsou členské státy, které hlasují proti, ať je věcná stránka jakákoli.
Neškodí proto se na jejich obraz podívat. Použijeme k tomu zcela odlišnou tematiku – obavy z elektromagnetického pole. Zmapoval je v minulém roce Eurobarometer 73.3. (podrobněji www.gate2biotech.cz). V obavách a neobavách ze zdravotních rizik elektromagnetického pole (elmP) se Evropané dělí takřka na stejné díly jen s mírnou převahou těch méně vystrašených. Podle mínění třetiny Evropanů vedení vysokého napětí a mobily mají značný vliv na lidské zdraví. „Drátů nad hlavou“ se nebojí čtvrtina Evropanů, 30 % Čechů, 47 % Holanďanů, ale jen 9 % Italů je bez obav. Strach z mobilů je rozdělen podobně, ale je rozdíl mezi obavami z elm pole a vlastního přístroje.
Čechů bez obav žijících v elmP mobilů je něco přes čtvrtinu, ale přístroje se nebojí celá třetina. Nejvystrašenější z elmP jsou Řekové, nebojácných jsou jen 4 %. Zato strachu z přístrojů je prosto 7 %. Jen tři Italové ze sta si dnes přiloží bez obav mobil k uchu, i když před pěti lety jich bylo víc.
Evropany straší i další moderní průvodce našeho života – počítač. Pouze třetina se k němu bezstarostně přibližuje, zato pětina ho považuje za závažné ohrožení zdraví. V Česku je těch nebojácných stejně, zato vážné obavy má jen 12 %. Nejvystrašenější jsou tradičně Italové; pouze 7 % hrdinně ťuká do klávesnice bez obav, zato 60 % se při tom trápí starostí o své zdraví. Pokrok považují Italové za zhoubný, protože před pěti lety těch podezíravých bylo jen 45 %. Jako i v případě jiných zdrojů, nejmenší obavy mají Dánové a Holanďané, kteří ze 60 a 55 % odmítají rizikovost počítačů.
Nemusíme se ohlížet jen na moderní technologii. Stačí vybavení domácnosti elektrickým spotřebiči, aby 17 % Evropanů (9 % Čechů) je považovalo za riziko pro své zdraví. Nepřekvapí, že Italů je tohoto názoru celých 53 %, zato Dánů a Holanďanů jen 3 a 4 %.
Příklad elektromagnetického pole ukazuje, jak obavy z moderních technologií jsou rysem národních povah. Je užitečné si připomenout, že při hlasování o pěstování transgenních plodin je postoj členských států rozložen podobně jako třeba velikost strachu z mobilů. Skutečně je tedy onen strach veřejnosti způsoben riziky plynoucími z podstaty GMO? A skutečně je to důvod, aby jejich převod do praxe stál kolem sta milionu eur a trval pět až patnáct let?
Zasadil dědek řepu
Dnes by asi rád zasadil řepu cukrovku necitlivou na herbicid glyfozát. Stálo by ho to méně práce a méně peněz. Jenže to by zatím mohl jen jako polní zkoušku, přísně hlídanou a úroda se musí zničit. Význam by pro zemědělce glyfozát rezistentní řepa měla v běžném pěstování. Je pravda, že by se našli někteří Evropané, kteří by čekali, že z cukru takového původu na ně vyskočí sám Satanáš.
Jenže z cukrovky se nyní vyrábí ethanol, který se přidává do benzinu. Dá se předpokládat, že i evropská auta by se takové pohonné látky neobávala. Lákavé je, že etanol by byl levnější. Skoro jako ten třtinový „ekologicky“ dovážený z Brazílie.
Marie Čeřovská došla výpočtem k těmto hodnotám: „Průměrná úspora nákladů oproti klasickému ošetření se pohybuje v rozmezí 4780 – 5260 Kč.ha-1 ve srovnání s dražší klasickou variantou založenou na přípravku Betanal Expert, a mezi 3300 – 3780 Kč/ha při porovnání s levnější klasickou variantou založenou na přípravku Kompakt Stefes. Pokud do klasických nákladů započítáme i plečkování, které se provádí zpravidla pro odstranění plevelné řepy, tato úspora se úměrně zvyšuje o 620 Kč/ha.“
Proto polní zkoušky můžeme najít u nás i v dalších členských státech EU. I státy, jejichž zástupci zpravidla hlasují proti GMO – Itálie a Francie, žádali o povolení polních zkoušek už roku 1999. Pak následovala Belgie, Španělsko o rok později, Německo od roku 2007, dále Dánsko, Švédsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko a v roce 2012 je plánuje opět Německo, a stejně tak Švédsko.
Povolování transgenních plodin v EU touží ve zdlouhavosti překonat Boží mlýny. Ale snad po deseti letech zkoušek a pět let po vydání pozitivního vyjádření Evropského Úřadu pro bezpečnost potravin se dědek dočká.
Ekonomické, sociální a environmentální dopady pěstování GM plodin
Autor: Redakce (17.09.2010)
Diskuze:
Si piste
Zdenek Sekera,2012-01-28 15:32:44
Lobbing GMO v USA je skutocne tvrdy. Tam napisat polemicky clanok o GMO tak vas zazaluju. Taka je tam sloboda ludi ktory "vedia nieco o genoch".
pane Richter
Tomáš Hluska,2012-01-18 08:08:29
Píšete blbosti. Zaprvé, Bt-plodiny neobsahují celou bakterii, ale pouze Bt-toxin, takže o žádné alergii nemůže být řeč. Nehledě na to, že i kdyby tam ta bakterie byla, tak nemá žádný význam, že je příbuzná b. anthracis.
Možná byste si měl trochu prostudovat potravinářské normy. V každém gramu jídla je povolena nějaká ta miliarda půdních bakterií. O něco míň v jídlech pro mimina. Přeji dobrou chuť.
Ekonomika
Mojmir Kosco,2012-01-16 08:35:30
Mezi hlavní argumenty pěstování GMO odrůd patří
- snížení nákladů a zvýšení zisků producenta. To není prokázaná souvislost cena jednotlivé komodity se vždy rovná vztahu nabídka a poptávka .Jsem zařazen v Agro envi a vím že mám produkci jak v bio tak v po na roky vyprodanou za dobré ceny a mým problémem je výpěstovat dostatečné množství .
Argumentace snížení nákladů při pěstování GMO proti konvenci je průmerovaný paskvil rovnájící se pouze odhadům výnosů jednotlivých odrůd příklad odhady vynosti pšenice v ročenkách je při pěstovaní v konvenci cca 9-11t/ha ve skutečnosti je 4 - 6.5 t/ha u jakéhokoli producenta.
Za největší problém zemědělského výzkumu v ČR vidím a nejsem sám absolutní odtržení od reálných problému konvenčních zemědělců o bio ani nemluvě ti si musí svoje výzkumy dělat sámi.
Buďte rád
Anna Míková,2012-01-16 09:53:58
Buďte rád, že máte dostatek odbytu na Vaše produkty. Proč se tak bojíte konkurence, která nebude muset používat tolik jedovatých postřiků? Chcete utvrzovat lidi v nevědomosti? Budiž, přesvědčujte si, že geny škodí a že gmo šlechtění je něco jiného, než co se dělá radiací. Přesvědčujte veřejnost, že jsou gmo škodlivé. Ale ne tady. A pokud tak hodláte činit i nadále, uvádějte v čem jsou škodlivé - citace, prameny a odkazy. Vaší radoby zelenou agitku si nechte na babky u kostela a ty, kteří o genetice nic nevědí. Tam je totiž rozhodující Vaše klientela. Možná byste si měl tady na Oslovi přečíst, že i sám jste zřejmě GMO vzniklý horizontálním přenosem genů, že v sobě máte geny bakterií, parazitů, hmyzu... Napište sem, zda sám sebe považujete za něco nepřirozeného, co není radno dalšího chovu. Nejlépe do izolace, v rámci preventivního opatření. Organismy s cizímy geny je třeba hlídat a prověřovat a opakovaně a dlouhodobě. Kde prosím hospodaříte? Ráda byxh se na Váš statek přijela podívat.
Šlechtění
Mojmir Kosco,2012-01-16 10:56:18
Nenávistně foukám bublinu nevšiml jsem si že bych něco nebo někoho napadal ale můžu být pouze necitelný... .Do jednotlivých šlechtitelských metod jsem ve svým příspěvku nezabřehl jednak je neznám podrobně jednak to není předmětem sporu .Předmětem sporu není metoda šlechtění nýbrž kombinace vnášení umělých vlastností různých až tříd do odrůdy za účelem zisku a to napadám neboť každý rok od svých kolegů zemědělců slýším o problémech s výkupem a s cenami nebo s odbytem . Jinak já konvenční zemědělce nijak neovlivňují naopak v případě že mi úrodu postříká nebo jsou na polích pěstované v sousedství GMO plodiny (takový případ nenastal )o svůj certifikát přijdu . Hospodařím ve Veltrusích a Králikách
Petr Klíma,2012-01-16 11:03:24
> "Proč se tak bojíte konkurence, která nebude muset používat tolik jedovatých postřiků?"
Počkat ... podle toho co čtu tady i jinde je velká část GMO úprav právě o možnosti udělat plodinu "necitlivou na herbicid XY nebo pesticid XZ" tak aby se ty látky daly používat ve větších koncentracích ...
Z toho mi vyplývá, že spotřeba pest/herb případně jiných -icidů bude vyšší. Se všemy důsledky - vyšší koncentrace zůstano v půdě (co na to půdní fauna a flóra, bude se ještě chtít podílet na výrobě humusu?) a víc -icidů bude určitě taky víc stát ...
Pokrok nezastavíš, ale vždy je dobré pamatovat na dvě požehnání lidstva (teda ve své době) dodané nadšenými ale nezodpovědnými: DDT a lobotomie .
Vite proč
Anna Míková,2012-01-16 12:28:09
Víte proč tady s vámi nikdo nebude diskutovat? Protože vám na to již mnohokrát odpovídal pan J. Petr, pan Opatrný, lidicky z Ustavu genetiky, UEB,... ale vy snad jejich vysvětlovani v diskusi ani clanky nečtete. Kdyz si nejste jisti, treba v tom kdo musi pouzivat vice skodlivych postriku (herbicidu insekticidu, fungicidu,...) - zda pestitele gmo, nebo stavajici velkopestitele plodin, tak si proboha neco malo o tom aspon prectete, jinak omilani stale stejnych hovadin je neucta k tem, co Vam to jiz tady vysvetlovali - v clancich i v diskusich.
A kdyz si myslite, ze organicke zemedelstvi lze uplatnovat velkoplosne a nasytit lidstvo planety, je to Vase vec. Vsichni chapeme, ze pro vas jako podnikatele, mnohe pravdy jsou jak proti kseftu, tak podkopavaji Vasi reputaci nekoho kdo svym podnikanim vlastne zachranuje lidstvo. Chapu, ze nechcete aby se tady rikala pravda a jak to ve skutecnosti s prospesnosti zdravi tech organickych produktu je. Zda odberatel skutecne plati za kvalitu. Zkuste si o tom neco precist a ne jen demagogii sirenou nazelenalymi a jejich nabozenstvim. Podivejte se jak vypadaji statistiky obsahu tezkych kovu, rezidui po postricich, jak je na tom toto hospodareni z hlediska sireni skudcu do okoli, ze se vam tam nerozmnozi breberky jen proto, ze okoli dodrzuje vse tak, aby k premnozeni skudcu nedoslo, Prectete si neco o tom z jakych chovu se siri vice nakaz... Prectete si proboha alespon neco, abyste nemusel papouskovat dokola stale stejne hovadiny, ktere s tematem nesouviseji.
Uživit lidstvo
Mojmir Kosco,2012-01-16 13:24:54
Nevím zda je vůbec lidstvo možné vůbec uživit.Já jenom vím že konvenční zemědělství má od 60let velké problémy jako odpověď se vyčlenily dva směry další a větší intenzifikace zemědělského prostoru jehož špičkou jsou GMO manipulace a pochopení celistvosti krajiny a možnosti pěstování zemědělských komodit.Jinak připomínám že ČR má stálý počet obyvatel přibližně od roku 1890 tj 10.mil a zatím co zemědělstvi v roce 1900 s klidem hodnotím jako bio tak zemědlěstvi v roce 2012 můžu hodnotit jako konvenční .
Ještě k tomu DDT
Pavel Hudecek,2012-01-16 13:27:40
Jsou dvě uměle vyvinuté látky, které zachránily nejvíce životů:
- Očkovací látka proti neštovicím
- DDT
Když se afričana, kterému několik dětí zemřelo na malárii, zeptáte, zda si přeje skoro zadarmo na několik let vyhubit komáry v okolních bažinách a upozorníte ho, že to možná bude mít nepříznivé zdravotní následky na jeho děti, až jim bude 60 a více let, odpoví, že bude velmi rád, když se těch 60 díky tomu DDT dožijí.
Demagogie!
Anna Míková,2012-01-16 15:25:03
Pane Kosco, fakt vám nepřipadá Vaše argumentace rokem 1890 poněkud uhozená? To fakt chcete aby 90 % veškeré populace zase pracovalo v zemědělství. Zeptejte se proboha Vašich dětí, zda raději nechtějí aby se dál rozvíjela zdravotní péče, elektronika a třeba i pokračovala věda v tvorbě nových výkonnějších odrůd s menším obsahem toxinů, vyšším obsahem vitamínů, výživnějších a stravitelnějších. Zda i oni věří, že Vaše cesta je pro ně to nejlepší a že gmo jsou špatné a škodí. Zisk Vaší farmy z nevědomosti konzumentů, nemusí být tím pravým pro většinu společnosti.
Máme traktory
Mojmir Kosco,2012-01-16 16:51:25
a né že né .Pokrok ve 20 stol. v zemědělství je nezpochybnutelný Agrotechnické postupy patří mezi největší přínosy jinak mojí předci v zemědělství pracovali a umím si to představit a vracet se tam nechci. Snaha o zvyšování produkce se po odklonu od hledání neumím to vyjádřit jinak než celistního zemědělství posunula do vysoce průmerného a vytrženého zemědělství.JInak vyjádřeno místo abychom pro dané uzemí o velikosti BPEJ hledali vhodné odrůdy máme dneska pro uzemi dejme tomu české republiky 3-4 odrůdy které v průměru dají určitý výnos jak moc se tento výnos liší od skutečnosti jsem popsal v prvním příspěvku.Zásada produkuji to na co je odbyt je podle mne dobrá zásada prověřená praxí.
Ano to je dobrá zásada
Anna Míková,2012-01-16 17:36:46
Cituji Vás: "Produkuji to na co je odbyt je podle mne dobrá zásada prověřená praxí." S tím se dá souhlasit. K tomu je dobré vtloukat lidem do hlavy, že GMO jsou špatné a NEPROVĚŘENÉ! I když je skutečnost jiná a jsou to nejvíce prověřené potraviny ze všech co jsou na trhu. Vaše strategie je pochopitelná a pro Vás ta nejlepší. Samozrejme, že Vám vyhovuje aby od levněji vyrábějící konkurnce lidé nekupovali. K tomu je kazdá demagogie dobrá i veřejnosti podsouvat, že jde o riziko jíst geny. Ale takové plácání je dobré jít hlásat jinam, ne sem. Tady pusobí Vaše argumentace dost komicky. Sem chodí lidi, kteří o genetice něco vědí a pokud neuvádíte pro své argumenty relevantní odkazy, ani na Vás tady nebudou reagovat. Nemají čas na plané mlácení slámy. Prosím seznamte se trošku víc s problematikou gmo. A přečtěte si vice článku, zjistite i to, jak zemědělci vašeho typu profitují ze sousedů, kteří gmo plodiny pestuji. Ono fakt nedělá dobrý dojem, když o tom nic nevíte a jen opakujete dokola to samé, bez jediného podlozeneho argumentu. Pak Vám nezbyva, nez do toho plest DDT, a davat za vzor předminulé století...
Jedovaté postřiky
Josef Richter,2012-01-17 11:21:27
> "Proč se tak bojíte konkurence, která nebude muset používat tolik jedovatých postřiků?"
GMO zatím slouží ke dvou účelům:
A) umožňovat vyšší koncentraci těchto jedovatých postřiků, jelikož plevele se na ně staly natolik rezistentní, že jejich aplikace začíná ohrožovat i kulturní rostliny
B) umožnit rostlinám, aby v sobě tyto jedovaté postřiky tvořily samy. Tam jde skutečně o úsporu peněz, bohužel na úkor konzumentů, protože jde o rostliny určené buďto ke přímé konzumaci nebo zkrmování dobytkem.
Re: Josef Richter
Tomáš Ditrich,2012-01-17 14:11:26
>B) umožnit rostlinám, aby v sobě tyto jedovaté postřiky tvořily samy
Pravděpodobně narážíte na Bt-plodiny. Možná ale nevíte, že Bt je od slova Bacillus thuringiensis - tedy všudypřítomné půdní bakterie - a že postřik s touto bakterií je schválen i jako prostředek pro ekologické zemědělce (viz pdf soubor dostupný na http://www.kez.cz/pripravky-na-ochranu-rostlin)
Nehospodářím bez dotací
Mojmir Kosco,2012-01-17 14:59:59
a vůbec nikdo v EU a USA v zemědělství nehospodaří .Rád bych se vrátil k původnímu článku zejména k části zasadil dědek řepu protože nepěstuji cukrovku musel jsem se přeptat u pěstitele .Co on na možnou usporu nákladů ve výši až 5260 kč.Dozvěděl jsem že se jedná o usporu cca 7,5 % z ceny tržeb za cukrovou řepu a v podsatě takto ušetřená cenu není motivací pro nasazení GMO řepy neboť sezenní výkyvy dělaj mnohem větší rozptyl.Na GMO řepu by přešel jenom proto aby ušetřil na technologickém postupu neboli radši bude věřit pilulce která vyřeši jeho problemi než aby řešil problematiku pěstovaní řepy v dané oblasti.Jinak konvenční řepa dostavá na 1ha dotací víc než ekologický zemědělec a to cca 6000 kč
dobry biznis
Marek Fucila,2012-01-17 15:20:53
Aha, takze nech naklady na dopestovanie GMO potraviny su A, ne-GMO o B vacsie, cize A+B a cena konstantna, v takmer dokonalej konkurencii, kde je vasa plodina vnimana ako komodita bez specialnej pridanej hodnoty P (inak by ste tu cenu vedeli ovplyvnit). Dotacie nech su D, zisk Z.
Vase hospodarenie je:
A+B+Z=P+D
Pri GMO by to mohlo byt:
A+Z=P+D-B
Chepem ze pre vas biznis to moze byt kontraproduktivne, ale z celospolocenskeho hladiska by nestalo za uvahu usetrit na dotaciach to, cim mrhate pri pestovani drahsich potravin?
paní Míková, pan Hudeček
Petr Klíma,2012-01-17 16:06:02
Proč ty emoce ... ??
Já nejsem proti GMO, jen si nemyslím, že vyřeší vše.
add. rezistence i -icidům ... vždyť ten článek je o tom co píšu ... a vzhledem k touze výrobců osiva dodávat "jalové" osivo je ta otázka ceny hlavně pro třetí svět (a tam je zvýšení produkce nejvíc potřeba) s otazníkem.
add. DDT - afričan bude určitě rád, ostatně evropan také, protož po masivní aplikaci DDT nebude mít afričan děti které nebude muset evropan živit ( zdroj. WHO )
Takže GMO, DDT a diskusi používat s rozumem.
Re: Tomáš Ditrich
Josef Richter,2012-01-17 16:07:13
>Bt je od slova Bacillus thuringiensis - tedy všudypřítomné půdní bakterie
Bakterie Bacillus thuringiensis je blízce příbuzná antraxu a její proteiny nemusí být tak neškodné, protože mohou mást imunitní systémy vyšších živočichů a způsobovat alergické reakce, které pak projevují úhynem netopýrů a včel. Půdní bakterie a jejich proteiny patří do půdy, ne do potravin. Navíc je zde riziko roznášení této schopnosti prostřednictvím pylu na sousední kultury i divoké rostliny. Skutečnost, že pesticid je přítomen v rostlinách v reziduálních koncentracích i po jejich sklizni na poli může naopak nahrávat škůdcům tím, že pro ně vytváří prostředí, na kterém si můžou trénovat svou rezistenci.
Re: Josef Richter
Tomáš Ditrich,2012-01-17 17:05:11
nezlobte se, ale píšete blbosti. Můžete doložit věrohodný zdroj vašich tvrzení o nebezpečnosti B. thuringiensis? A pokud by byla tak nebezpečná, jaktože se postřiky na její bázi používají v ekologickém zemědělství (např prostředky řady Biobit, viz zmiňovaný odkaz)?
to netvrdím
Mojmir Kosco,2012-01-18 08:00:34
Neumím zhodnotit ekonomiku pěstování cukrové řepy neboť ji nepěstuji a proto jsem se poradil u kolegy a ten tvrdí že ekonomický přínos pěstování GMO řepy je mizivý tj. těch 7,6 % z nákladů důvod pro pěstovaní GMO řepy by byl že může méně přemýšlet .... nehledě nato že příspěvěk na dotace u konvenčního zemědělce na cukrovou řepu (konvenční zemědělec je ten který není envi a může střikat a použivat GMO do aleluja jsou výšší než u ekologického zemědělce Tudiž Vaše A+B+f kde A stadartní náklady(u řepy GMO snížené teoreticky o 7.6% ) + B dotace jejichž hodnota je stejná u ekologického a konvenčního zemědělce + f dotace specifická pro pěstitele cukrové řepy . příčemž přidanou hodntou myslíte co ? Dopad na krajinu ,celkové nutriční vlastnosti plodin ? Biologickou aktivitu půdy ? Omezení vzdálených zdrojů ? Samozásobitelství osivem ? Celkovou produkci ? nebo něco jiného ?
pridana hodnota
Marek Fucila,2012-01-18 08:30:29
Pojem pridana hodnota nebol spravny. V kontexte celej vety to bola len snaha o podporu tvrdenia, ze s vykupnou cenou nemozete nic urobit preto, lebo je vasa cukrova repa vnimana rovnako ako cukrova repa ineho pestovatela. Nemate velku moznost jej pridat nejake specialne "funkcie". Maximalne tak ju pestovat konvencne, BIO, GMO... ale aj ini to tak urobia, takze vaja konkretna repa s cenou nepohne. Tolko moj nazor.
cena potravin
Mojmir Kosco,2012-01-18 08:56:35
Můžu Vás ujistit že systém produkce má na cenu prodávané suroviny zásadní vliv buď jdete po množství nebo po kvalitě .Pominuli i když to je zásadní rozdíl mezi konvečním a ekolgickým hospodařením dopad na krajinu a třeba i na moje zdravá (nesnáším orgafosfáty)tak jedním z důvodu pěstování ekologických prodůktů je právě stabilita odbytu a dosažení dobré ceny. Já od kolegů a všichni kolem mne hospodaří na orné konvenčně neustále poslouchám skryté narážky na možnosti ekologického pěstovaní zejména obilovin , které pěstujeme a v čase sklizně potom poslouchám nářky na odbyt a cenu jejich produktů. To já brečím z důvodů počasí a dusíku.....
Proč ta agitace?
Aleš Zavoral,2012-01-15 15:20:48
Problematika GMO není přece takto černobílá, jak se nám autor snaží svou agitací v nutit. Propagace či naopak stejně tak zjednodušené zatracování nových lidských objevů je krátkozraké. Vzpomeňme na zázračné DDT, které za svého největšího boomu velibyly také různé vědecké studie. GMO plodiny mají nesporně svou budoucnost, ale věda je v této problematice zcela v samých počátcích, teprve následující generace potvrdí, jak byly současné poznatky blízko oné pravdy. Přístup EU k GMO není prozatím tak manipulován zájmy producentů GMO produktů jako v USA, ale je spíše opatrný a dalo by se i říci rozumnější. Buďme za něj rádi.
Jirka Vlach,2012-01-15 17:34:47
Základem celého problmu je fakt, že lidé GMO nerozumí. Je to podobné jako s jadernými elektrárnami. Velké množství lidí je přesvědčeno, že elektřina vzniká přímo rozpadem jádra - že je to vlastně tepelná elektrárna netuší. Stejně tak neví, co je to gen. A díky mediální masáži ví KAŽDÝ, že je přece GM potravina nebezpečná...
Jistěže se všechny technologie musí ozkoušet, zda jsou bezpečné. Ale díky naší byrokracii a snaze zavděčit se masám se dělají pouze populární rozhodnutí. A GMO momentálně v kurzu není.
Mmch, jak lze ozkoušet plodiny v praxi, když aktivisté v rámci ochrany okolí ničí pokusná políčka? To nám toho následující generace mnoho neřeknou...
Pretože to je ich hlavná činnosť:
Rudolf Dovičín,2012-01-15 17:35:46
http://BIOTRIN.cz/czpages/whoisB.htm
Co je BIOTRIN
...
V zakládací listině stojí:
“Cílem a posláním sdružení je všemi dostupnými formami přispívat k rozvoji vzdělání, zvláště poskytováním informací o vědeckém výzkumu a dalších poznatcích z oblasti moderních biotechnologií zejména v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy a to laické i odborné veřejnosti, orgánům státní správy, institucím, společnostem a dalším subjektům za účelem zvyšování vzdělanosti a šíření vědeckých poznatků v souladu s celosvětovými trendy.”
Dále jsou ve stanovách specifikovány metody práce sdružení:
• vydávání informačních a vzdělávacích tiskovin,
• pořádání vzdělávacích, odborných a informačních akcí,
• působení na media
• podávání podnětů a návrhů orgánům státní správy a institucím,
• vybudováním funkčního systému, který zprostředkuje výměnu informací mezi členy sdružení, popřípadě dalšími osobami zabývajícími se moderními biotechnologiemi,
• spoluprací se zainteresovanými subjekty, včetně zahraničních
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
