Argentinský gigant  
...aneb titanosauří patriot, který přepsal velikostní tabulky.


Ať otevřete jakoukoliv knihu o dinosaurech s datem vydání po druhé polovině 90. let, nejspíš bude vděčně zmiňovat také argentinosaura. Od malých "kapesních" průvodců až po velké encyklopedie a "ginesovky" - argentinosaurus bývá od roku 1993, kdy byl formálně vědecky popsán, označován za největšího dnes známého dinosaura. A tím vlastně i za největšího známého suchozemského živočicha všech dob. Přitom toho o něm není mnoho známo, protože jeho zkameněliny jsou značně fragmentární a nekompletní. I tak ale vzbuzují některé kosterní elementy tohoto křídového giganta takřka posvátnou úctu. Jen si představte obratel o velikosti ledničky nebo stehenní kost, která by se ve vašem pokoji na výšku nevešla pod strop. Co tedy dnes můžeme o kolosálním sauropodovi ze skupiny Titanosauria s jistotou prohlásit?

 

 

Zvětšit obrázek
Gigantická zrekonstruovaná kostra argentinosaura na putovní výstavě v Naturmuseum Senckenberg ve Frankfurtu nad Mohanem. Povšimněte si postavy dospělého člověka vlevo dole – více k velikosti tohoto titanosaurního dinosaura snad není třeba dodávat. (Kredit: Eva Kröcher, licence CC 3.0, Wikipedie)

Argentinosaurus huinculensis ("argentinský ještěr ze souvrství Huincul") byl objeven Guillermem Herediou na území argentinské provincie Neuquén. Zkameněliny byly vykopány ze sedimentů souvrství Huincul (geol. jednotka (podskupina) Río Limay) a v roce 1993 popsány paleontology José F. Bonapartem a Rodolfem Coríou. Dnes jsou fosílie tohoto dinosaura datovány na počátek svrchní křídy, asi před 97 až 94 miliony let (shodou náhod stejné stáří, jaké má třeba "náš" ornitopod od Kutné Hory). Zmínění paleontologové od počátku dobře pochopili, že mají před sebou jednoho z největších známých sauropodů, odhady velikosti jsou však vzhledem k nekompletnosti materiálu nutně pouze přibližné.


 

 

Holotyp argentinosaura zahrnoval celkem šest dorzálních obratlů, 1. až 5. křížový obratel, další fragmenty obratlů a levou holenní kost. Kromě toho byl tomuto rodu přisouzen také fragment nekompletní stehenní kosti (kat. ozn. MLP-DP 46-VIII-21-3) o délce 118 cm. Rozměry některých fosilních kostí jsou skutečně ohromující – jeden hřbetní obratel měl výšku 159 cm, holenní kost byla dlouhá 155 cm. Celková délka stehenní kosti pak byla odhadnuta dokonce až na 256 cm! Odhady celkových rozměrů mají velkou variabilitu a liší se prakticky "autor od autora". Až na výjimky je délka argentinosaura odhadována na více než 30 metrů, někdy i přes 35 nebo dokonce 40 metrů. Velký rozptyl odhadů je dán nekompletností materiálu i použitím různých srovnávacích metod. To samé platí v ještě vyšší míře o dalších rozměrech, zejména pak hmotnosti.
Hmotnost argentinosaura není možné odhadovat s jakkoliv dokonalou přesností, možná chyba se pohybuje přinejmenším v rozmezí několika málo desítek procent. Většina těchto odhadů počítá s hmotností mezi 60 a 90 metrickými tunami, výjimečně až 110 tunami. Nejčastěji je pak uváděno 70-90 tun. Pokud se tento údaj někdy v budoucnu potvrdí (jak jinak než objevem nového fosilního materiálu velkých jedinců), bude to znamenat, že tito titanosaurní sauropodi byli asi 10 až 15-krát těžší než dnešní sloni afričtí. Jeden takový obr by pak vyvážil například také desítku autobusů, padesát osobních automobilů, 150 koní nebo 1200 dospělých lidí. Výška nohou byla u titanosaura odhadnuta asi na šest metrů, hřbet mohl být nesen až zhruba v desetimetrové výšce nad zemí. O proporcích dalších částí těla argentinosaura se bohužel můžeme pouze dohadovat. Jisté je, že tito obři s masivním trupem (jak nasvědčují proporce jejich obratlů) bez nejmenších pochybností překonávali velikostí (resp. hmotností a objemem) všechny předchozí velikostní rekordmany ze svrchní jury, počínaje diplodokem (D. Longus) v 70. letech 19. století a brachiosaurem (B. altithorax) nebo supersaurem (S. vivianae) o století později konče.
37 metrů dlouhá kostra argentinosaura je dnes smontována ve Fernbank Museum of Natural History v americké Atlantě (stát Georgia). Je tak vůbec největší smontovanou kostrou dinosaura na světě, přestože je z velké části "strukturálně hypotetická" a dokončená podle kosterních elementů jiných titanosaurů. Ačkoliv hlavním predátorem a soupeřem v expozici je mu obří karcharodontosaurid Giganotosaurus carolinii, přímým současníkem argentinosaura byl spíše menší a o trochu později žijící příbuzný giganotosaura Mapusaurus roseae. Jak bylo zjištěno, tito přes 10 metrů dlouzí a zhruba tři tuny vážící teropodi zřejmě lovili ve smečkách. Je tedy možné, že útočili i na mláďata nebo přestárlé a nemocné jedince obřích argentinosaurů.
Argentinosaurus určitě nemusel být největším dinosaurem všech dob. I když pomineme kontroverzní druhy Amphicoelias fragillimus z USA (délka 40-60 metrů?) a Bruhathkayosaurus matleyi z Indie (hmotnost nad 139 tun?), zůstávají ve hře i další kandidáti. Zhruba stejných nebo jen trochu menších rozměrů než měl argentinosaurus totiž dosahoval i Puertasaurus reuili, Futalognkosaurus dukei, Antarctosaurus giganteus a Argyrosaurus superbus z Argentiny (kterou tak směle můžeme označit za zemi gigantických sauropodů), nově Alamosaurus sanjuanensis z USA a například také africký Paralititan stromeri nebo čínský Huanghetitan ruyangensis. Adeptů na nepsaný titul největšího známého dinosaura je však samozřejmě povícero. Snad toho prozradí více až další významné objevy. Tak třeba už v roce 2012...

 

Prameny:
http://en.wikipedia.org/wiki/Argentinosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Huincul_Formation
http://en.wikipedia.org/wiki/Mapusaurus
http://www.bbc.co.uk/nature/life/Argentinosaurus


 

 

 

Poznámka redakce:

Autorovi vyšla v Nakladatelství Triton knížka Po stopách dinosaurů. Její přebal zdobí  ilustrace obřího teropoda spinosaura (Spinosaurus aegyptiacus) od mexického ilustrátora Luise V. Reye.
Více informací zde.

Datum: 28.12.2011 10:44
Tisk článku

Související články:

Připravili nás o "nesmrtelnost" druhohorní dinosauři?     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2023)
Nález germánské spony z élektra u Příbora     Autor: Aleš Uhlíř (31.03.2023)
První japonský tyranosaur     Autor: Vladimír Socha (10.10.2017)
Ve stopách posledních gigantů     Autor: Vladimír Socha (25.09.2017)
Objeven další opeřený zabiják     Autor: Vladimír Socha (28.07.2017)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz