Zvětšit obrázek

Solar Albatros, Hong-kong (Kredit: Solarsailor)

Šetřete kde se dá

Když v roce 2008 vyletěla cena ropy a zároveň nastupující finanční krize zabránila rejdařům zvýšit cenu dopravy, bylo nutno začít šetřit, vždy, všude a za každou cenu. Protože posádky lodí jsou vesměs mizerně placení námořníci z krajin třetího světa a post sovětských satelitů, tudy cesta nevedla. Bylo potřeba šetřit palivem a k tomu stačilo lodě zpomalit. Místo plavby plnou parou rychlostí 25 uzlů zvolnit na pouhých 12 uzlů. Sice naroste čas, ale úspora paliva je značná, přes 30 %.

 S loděmi je to podobné jako s auty. I já můžu hnát svoje lidové vozidlo po dálnici rychlostí 170 km/h za hukotu víru v palivové nádrži, anebo se rozvážně courat devadesátkou mezi kamiony a šetřit. Ale oproti lodím mi chybí jedna věc – plachty.

 

Plachty jsou po veslování druhým nejstarším způsobem pohonu lodí. S rozvojem motorů, od parních strojů přes dieselové turbíny až k atomovým reaktorům se z plachtění stala zábava. Ale narůstající cena paliva vrací plachty opět zpátky do hry. Na ohromných palubách současných obřích dopravních lodí je pro plachty místa více než dost.
 

Zvětšit obrázek

Na volném moři je vítr tím nejlevnějším, mocným a “nejzelenějším” zdroje energie. (Kredit SkysSiles)

Vítr a Slunce jsou zadarmo

Ale není to zadarmo. Trupy těchto lodí nejsou konstruovány tak, aby v nich bylo možné ukotvit stěžně, nesoucí plachty a přenášející sílu větru na pohon lodě. Dosti se diskutuje o tom, jestli bude vůbec možno současné lodě takto upravit, anebo to bude vyžadovat stavbu nových lodí, kde se s oplachtěním bude počítat. V minulosti již zde byla celá řada pokusů, ovšem současný rozvoj fotovoltaických panelů přináší úplně nové možnosti – vyrobit plachty ze solárních panelů, nebo je jimi potáhnout. Loď tak bude získávat energii jak z větru, tak ze Slunce. Navíc se mají plachty skládat dolu na palubu, aby nebránili plavbě v nepříznivém větru, ale přesto dále sbíraly sluneční energii. Alespoň takové jsou představy australské společnosti Solar Sailor. V současnosti již podobné lodi fungují, jmenují se Solar Albatros a jsou to přívozy v Hong-Kongu.

 

Dalším nápadem je místo plachet postavit něco, co funguje jako plachta a větrná elektrárna zároveň. Zařízení se jmenuje Flettnerův rotor, který pracuje na základě Magnusova jevu v proudění plynů. První loď nazvaná E-ship 1, vybavená tímto pohonem se vydala na moře v loňském roce. Má délku 130 metrů, výtlak 10 500 tun a pohání ji celkem čtyři tyto zařízení, po dvou na přídi a zádi. Více zde.

Instantní řešení pro stávající lodi představují draci. Ano, slyšíte dobře, draci, velcí příbuzní kiteboardových draků jsou schopni táhnout za sebou celý velký tanker. Toto řešení nabízí například německá SkySails. Výhodou jsou nízke pořizovací náklady a také že není potřeba zasahovat do konstrukce lodi, drak je uchycen zvláštním navijákem na přídi. Nevýhodou je potom směr větru, draka lze použít jenom když vám vítr fouká do zad.

 

VIDEO: První plavba E-Ship 1

E-Ship 1 from Albrecht Brenner on Vimeo.

A co motory?

 

Ale ani výrobci motorů nespí. Snaží se udržet si svůj byznys vylepšováním jejich parametrů anebo přicházejí se zcela revolučními řešeními jako je například systém Azimuth Rim Driven Thruster norské společnosti Brunvoll. Ve své podstatě se jedná o lodní šroub naruby. Místo aby byly lopatky upevněny na hřídeli, jsou naopak upevněny na prstenci, který lodní šroub obepíná. Jako první byla těmito motory v rámci modernizace vybavena loď Eiksund. Jedná se o 49 metrů dlouhý přívoz, který na svoji palubu pobere 28 aut. Velkou výhodou nově zvoleného řešení je snížení přenosových ztrát mezi mezi motorem a lodním šroubem, protože manévrovatelnost těchto lodí je dána schopností vytáčet svoje lodní šrouby do stran. Zdroje uvádí úsporu 30 % paliva díky této nové konstrukci. Více zde.
Další usilí se věnuje optimalizaci tvaru a povrchu lodních trupů, aby se snížil odpor vody. Kromě toho se zkoumají i aktivní opatření, jako je například systém Air Cavity Hull, který si klade za cíl vháněním vzduchu na patřičná místa okolo a pod lodním trupem snížit spotřebu paliva o 7 %. 
Spotřebu lze snížit i vylepšeením stabilizace lodí, aby se snížil objem potřebné balastní zátěže. Zapomenout se nesmí ani na škeble a vilejše, jejichž porost na trupu lodi může velice výrazně zvýšit spotřebu paliva. Řešením jsou speciální nátěry, obsahující polymery, které tyto živočichy odpuzují anebo jim nedovolí se na lodi uchytit, jako je tomu například u produkce firmy AkzoNobel

 

VIDEO: Efektu kavitace k dosažení vyšších rychlostí využívají již některé jachty.