Když Jocelyn Bell Burnell a Antony Hewish 28. listopadu 1967 pozorovali první známý pulsar, nesmírně zmagnetizovanou a zběsile rotující neutronovou hvězdu, blikající na nás svazkem elektromagnetického záření, v tomto případě jednou za 1,33 sekundy, vážně zvažovali možnost, že zachytili komunikaci mimozemské civilizace a že by měli v zájmu lidstva inkriminovaná data zničit a na všechno zapomenout. Zachycený signál ostatně pokřtili LGM-1 (Little Green Men, čili Malí zelení mužíčci). Po objevu dalších pulsarů ustoupila představa blikajících mimozemšťanů do pozadí, ale i tak jsou pulsary naprosto šílené a dost si pohrávají s naší představivostí. Obvykle mají průměr mezi 10 a 20 km, ale zároveň hmotnost kolem 2 Sluncí a extrémní magnetické pole v řádech milionů až miliard Tesla.
Některé pulsary jsou tak neuvěřitelně přesné, že se v pohodě vyrovnají atomovým hodinám. Astronomové je rádi využívají k různým měřením a lze je dokonce použít k satelitní navigaci. Když se na počátku 70tých let vydaly na cestu kosmické sondy Pioneer 10 a Pioneer 11, měly na palubě slavné zlaté destičky s návodem pro hladové alieny, jak snadno nalézt naši sebevědomou civilizaci. Poloha Sluneční soustavy je na nich vyjádřená vzhledem k centru Mléčné dráhy a 14 vybraný pulsarům, které je možné určit podle jejich periody. Pulsary jsou prostě takové hvězdné majáky, které prosvětlují vesmír do ohromných vzdáleností. Není divu, že když Fernandovi Camilovi z Columbia University jím objevený pulsar PSR J1841-0500 po roce pozorování bez varování nadlouho zhasnul, nejdřív tomu vůbec nechtěl věřit.
Bylo to k vzteku. Po celý rok byl pulsar PSR J1841-0500 velmi spolehlivý a na Camila blikal jednou za 1,9 sekundy. Camilo se ale spolu s dalšími kolegy zatvrdil a nehodlal se jen tak vzdát. Dotyčné místo oblohy pozoroval jednou za měsíc po dobu 5 minut, na australské CSIRO Parkes Observatory a také na americké National Radio Astronomy Observatory v Green Bank. Trpělivost se nakonec vyplatila a v srpnu letošního roku, po velmi dlouhých 580 dnech, tajuplný pulsar opět naskočil. Teď bliká, jako by se vůbec nic nestalo. Astrofyzici na to jen v úžasu zírají a ptají se sami sebe – co to ksakru je?
Ne že by se jinak pulsary nevypínaly. Už od 70tých let známe pravidelné pulsary, které si občas udělají krátkou pauzu, od několika sekund do několika minut. Po přelomu tisíciletí víme o zbrusu nové třídě pulsarů, přezdívaných RRAT (Rotating RAdio Transients), které dovedou mlčet minuty až několik hodin. Pozoruhodnému Camilovu pulsaru se ale ze všech známých pulsarů velmi vzdáleně blíží jenom jeden jediný, PSR B1931+24. Tenhle pulsar běží vždy zhruba týden jako běžný pulsar a pak se odmlčí na 1 měsíc. Už s ním si astrofyzici příliš nevědí rady. Camilův pulsar PSR J1841-0500 je ale zatím naprostou záhadou. Pozorovali Camilo a spol. nějaký astrofyzikální jev, nesouvisející přímo s mechanismem pulsaru? Anebo je tento pulsar něco jako RRAT či PSR B1931+24, ale se zcela nehoráznou délkou přestávky? Na to asi přijdeme až za několik let, pokud se rok a půl trvající ticho bude v dohledné době opakovat.
Camilo a spol. naznačují, že by zvláštní chování dotyčného pulsaru mohlo souviset s jeho stářím, ale asi komplikovaným způsobem. Oba pulsary s extrémními přestávkami (PSR J1841-0500 a PSR B1931+24) jsou řekněme ve středních letech několika set tisíc let, zatímco RRAT pulsary s mnohem kratšími pauzami jsou asi dost staré. Pulsary ale podle našich představ během stárnutí svoji energii ztrácejí, takže v případě pulsarů s extrémními přestávkami prý jde o něco jako nečekaný infarkt dlouho před důchodem. Tak či onak, Camilo asi bude dál pulsar PSR J1841-0500 velmi zvědavě sledovat.
Prameny: NewScientist 20.12. 2011, arXiv: 1111.5870, Wikipedia (Pulsar, Rotating radio transient).
Bolt-M od Andurilu představuje evoluci sebevražedných dronů
Autor: Stanislav Mihulka (27.10.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Odmaskují temnou hmotu pulzary?
Autor: Stanislav Mihulka (09.10.2023)
Čínský teleskop Insight vystopoval nové nejsilnější magnetické pole vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (12.07.2022)
Radioteleskop se „slunečními brýlemi“ objevil nejjasnější extragalaktický pulsar
Autor: Stanislav Mihulka (04.05.2022)
Diskuze:
modulacia kmitov?
Rastislav Marko,2011-12-25 10:46:14
Nie je jednoduchsie predpokladat ze na klasicku rotaciu (1.9Hz) je namodulovana este jedna rotacia s periodou 580dni? Predpokladalo by to ale relativne homogennu intenzitu v "kuzeli" a pomerne ostroohranicene kraje, aby nebol sledovany pokles intenzity. Mozno by stacilo aby bol kuzel extremne uzky a kolisanie intenzity by sme nemuseli postrehnut.
ETR
Miroslav Novak,2011-12-23 21:42:15
Tak hovorím manželke, pozri sa cez tento dalekohlad na tamten pulsar. Blika s periodou 1,33 sekundy. Vidime spolu, ze blika teraz, ... teraz,.... teraz.
Teraz Ta, moja drahá, poslem raketou dobre rychlo a dobre daleko a vratis sa o pol sekundy mladsia. Vitaj, podme si pozriet ten pulsar este raz. Prave blikol. Ty mi na to odpovedas, ze blika az teraz, vzdy po pol sekunde ako mne. Preco? Draha, prave som Ti demonstroval twin paradox v praxi. Uz veris kontraktaciam a dilataciam?
Prajem prijemny vecer
miro novak
Barak Obava,2011-12-27 20:35:15
Tedy pokud si myslíte, že to, že si vaše žena někde poletovala relativistickou rychlostí a vrátila se nikoli o půl sekundy mladší, nýbrž o půl sekundy méně stará než vy, bude mít nějaký vliv na to, kdy dopadnou fotony z nějakého pulsaru do jejího oka, až budete zase stát vedle sebe, tak jste demonstroval jedině paradox idiota, který vůbec nic nepochopil.
1 + 1 = 2 nie je vraj to iste ako 1 + 1 = 2
Miroslav Novak,2011-12-28 15:58:19
pan Obava, moj idiotizmus vychadza z toho, ze som si doteraz myslel, ze je rozdiel medzi "vrátila se nikoli o půl sekundy mladší" a "o půl sekundy méně stará než vy".
Ak poleti tou raketou a sucasne sa bude stale pozerat na ten pulzar a ja taktiez, neviem si vysvetlit, kedy dojde k tomu posunu dopadu fotonov do jej oka. Ak k tomu posunu medzi jej a mojim "dopadom" dojde, bude trvat aj po jej navrate. Ak k nemu nedojde, potom budeme vidiet ten isty blik bez fazoveho posunu. O tom bol moj prispevok. A vobec pritom nemusim naznacovat, ze Obava je idiot. To sa vraj v slusnej spolocnosti nerobi.
Prajem prijemny den
miro novak
A co vas vede k presvedceni
Jenda Krynický,2012-01-02 13:09:50
ze se nezmeni frekvence pulsu toho pulsaru z pohledu pohybujiciho se pozorovatele?
Zelení mužíčci
Josef Šoltes,2011-12-23 09:57:22
A nebo se někomu rozbil navigační maják a chvíli mu trvalo, než se tam dostal a opravil to...
Slunce má planety v disku +- na rovníku
Jaroslav Mrázek,2011-12-23 08:30:10
Planeta obíhající mimo rovník a zastiňující pól, z něhož jde vyzařování je nepravděpodobná,leda by byla uzmutá jiné interagující soustavě při kolizi soustav, galaxií...
Vyzařování na pólech a planetární systém rovníkový
Jaroslav Mrázek,2011-12-23 08:27:08
Asi ne, to nejde dohromady, rotace slunce a planety v "rovníkovém pásu" jako u Sluneční soustavy to jde, ale aby dráhy planet vedly přes póly...leda cizí zavlečená planeta ze "srážky" s jinou soustavou...
Precese osy širšího paprsku?Snímáme okraj?
Jaroslav Mrázek,2011-12-23 08:23:42
Nebo přechod značné hmoty mezi objektem a Zemí ? Jde ta hmota k nám?
Rotácia
Milan Závodný,2011-12-23 06:15:25
Nemohlo by sa jednať o náhle zmeny rotácie? Extrémne nahustená hmota môže vykazovať prudké zmeny, môže sa zmeniť ťažisko... Treba pamätať, že každá častica nesie info o svojej histórii, že taký superhustý objekt nemôže byť úplne stabilný a môže skokovo prejsť do nestabilnej rotácie. Tá sa po nejakej dobe môže vrátiť do pôvodnej podoby. A keďže z objektu uniká energia, nestability sa budú zväčšovať.
Re: Treba pamätať
Rudolf Dovičín,2011-12-23 23:44:47
"že každá častica nesie info o svojej histórii"
Ako dlhej histórii? Odkiaľ to viete?
Milan Závodný,2011-12-24 11:13:17
Celej histórii, počnúc Big Bangom. Vďaka fluktuáciám sa však tie histórie nepatrne líšia, pričom časom dosahujú úroveň chaosu. V neutrónovej hviezde sa však "násilím" gravitácie tieto histórie dostanú do konfrontácie. Preto na úrovni kvantových javov sa neutr. hviezda správa ako chaotický objekt - nečakane môže prejsť zo stavu periodicity do stavu chaosu, neskôr opäť prevládne periodicita, pretože prevládne väčšinový trend. Vďaka tomu, že je hmota tak neuveriteľne hustá, sú javy na tomto objekte skokové. Mne to skrátka pripadá ako typický objekt, akými sa zaoberajú výskumníci chaosu.
Ďakujem za odpoveď, ale
Rudolf Dovičín,2011-12-25 02:34:55
to bola len na 1. otázku.
Čo 2. otázka? (Odkiaľ to viete?)
Milan Závodný,2011-12-31 16:38:08
Na ZŠ sme sa učili o zákone o zachovaní hmoty a energie, čo v rozšírenom vydaní znamená i zákon zachovania vlastností, ak nie sú konfrontované. Vedie to až k tomu, že častica nesie so sebou všetky udalosti od Big Bangu, teda nie je neutrón ako neutrón, i keď ich energetické hladiny sa v neutr. hviezde spriemerujú. V samotnej hviezde musí prebiehať niečo ako fluktuácie v žiarení kozmického pozadia, skokové zhluky a zrednutia sprevádzané gravitačným vyžarovaním.
Čo znamená rozšírené vydanie?
Rudolf Dovičín,2012-01-01 17:57:10
Prečo by malo platiť? Z akých pozorovaní vychádza toto rozšírenie?
Milan Závodný,2012-01-02 20:58:21
Protón, a neskôr častica neutrón ako výsledok premeny protónu, si nesie do útvaru neutrónová hviezda všetky svoje vlastnosti, ktoré sa zjednodušene dajú nazvať zachovanie hmotnosti - i hmotnosť je len makroskopický ukazovateľ kvantového stavu častice, jej orientácie, jej energie. Kolaps je dramatická udalosť, častice pri nej aktívne reagujú a vyžiari sa pri ňom značná energia, ale nie všetka, čiže i tak si zachovajú časť svojej histórie. A keďže v superhustom stave už prakticky nemajú možnosť inej voľby, než sú kvantové skoky, tak sa tie skoky udejú, i keď by to malo trvať mimoriadne dlho.
Ustavične sa vyhýbate odpovedi,
Rudolf Dovičín,2012-01-04 18:21:07
stále opakujete tie svoje neodôvodnené proklamácie.
Takže znova opakujem otázku, na ktorú po opakovaných výzvach ešte ste neodpovedali:
Z AKÝCH POZOROVANÍ vychádzajú Vaše tvrdenia? ("že každá častica nesie info o celej svojej histórii počnúc Big Bangom")
Milan Závodný,2012-01-05 09:03:15
Neexistujú pozorovania, ktoré by odhalili, že častica len tak pre nič za nič stráca svoje vlastnosti, že sa takpovediac resetuje a do nových interakcii vstupuje ako niečo bez vlastností. Vo vesmíre existuje pevný bod, je ním Big Bang, je to pevný bod v časopriestore. Každá hmota mimo temnej hmoty pochádza z prvotného vodíku, hélia, deutéria a trícia, ktoré vtedy vznikli. Plus k tomu reliktné žiarenie a gravitačné vlny. Teda v neutrónovej hviezde musia byť takmer výlučne častice, ktoré majú "pamäť" ešte nevygumovanú.
Zastínění
Martin Jahoda,2011-12-23 01:10:19
No a co kdyz kolem pulsaru obiha druha hvezda ci spis obri planeta. V pripade delsiho zastineni by mohlo jit i o pozustatky rozpadle planety, ktere krouzi kolem pulsaru a jen mistem, kde je v troskach mezera se muze dostat signal k nam. Tak by vznikla kratka doba signalu a dlouha mezera.
Zastínění
Tomáš Lízner,2011-12-22 23:29:41
Nemohlo by to být způsobeno nějakým objektem, který ten pulsar odstínil? Tedy že by se mezi nás a pulsar dostala např. černá díra bez akrečního disku či putující bezprizorní hnědý trpaslík a tedy by to pro nás vypadalo, že pulsar zmizel a teprve, až se objekt přesunul dále, opět je vidět.
I když to asi ale nevysvětluje ty ostatní pulsary, které se objevují a mizí víceméně periodicky:(
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
