Světová ekonomika na tom není dobře. Podle mnohých ekonomů jsme až po uši v nejhorší krizi od Velké deprese, která zachvátila demokratický svět po krachu newyorské burzy 24. října 1929. Jako houby po dešti se objevují více či méně masová hnutí všelijaké orientace, jimž dělají prakticky zadarmo reklamu znuděná média. Nezaujatý pozorovatel by mohl mít pocit, že se naše doba utrhává z řetězu. Možná stačí už jenom jiskřička emocí v nevhodný čas na špatném místě a rozpoutají se běsi.
Všichni jsou naštvaní, jedni viní z krize administrativu USA a bláznivou politiku půjček každému, kdo si řekne o peníze na bydlení, druzí zase zdivočelé finanční deriváty a hamižnost bankéřů, přičemž pravdu mají vlastně oba dva tábory, což jim jde proti srsti a o to víc se navzájem nenávidí. Velmi intenzivní nenávist teď panuje hlavně vůči bankám, které jsou v USA i jinde vnímány jako hlavní škůdci ekonomiky a také vůči kapitalismu jako takovému, který teď podle mnohých kritiků fatálně selhal. Yaneer Bar-Yam z New England Complex Systems Institute (NECSI) a jeho spolupracovníci přišli s tím, že nám ohledně příčin finančního kolapsu v závěru roku 2007 stále schází klíčový kousek skládačky.
Bar-Yam a spol. potvrdili tušení, o němž se mezi ekonomy šušká už od dramatického konce roku 2007. Jejich analýza přesvědčivě ukazuje, že 1. listopadu 2007, v kritickém okamžiku vývoje finanční krize, někdo na Wall Street rozpoutal vůči bankám finanční útok. V ohnisku útoku byla nadnárodní společnost Citigroup, v té chvíli největší banka na světě. Citigroup byla krizí těžce postižena, před krachem ji zachránila jenom masivní finanční injekce od americké vlády a dnes je co do velikosti až na 10. místě. Podle Bar-Yama šlo o takzvaný medvědí útok (bear raid), který spočívá v prodeji velkého množství půjčených akcií, případně podpořeného šířením negativních zpráv, jehož důsledkem je rozpoutání paniky mezi obchodníky a dramatický pokles kurzu atakované společnosti. Útočníci si pak nakoupí použité akcie zpátky za mnohem nižší ceny. Medvědí útok na burze je v USA nelegální a v ekonomických kruzích se považuje za ohavnost.
Vše nasvědčuje tomu, že právě medvědí útok na Citigroup významně přispěl k rozpoutání přízračné finanční krize s velmi reálnými dopady na život miliard lidí. Prvního listopadu 2007 se na trhu kolem Citigroup prý obchodovalo čtyřikrát intenzivněji než obvykle. Medvědí útok se 100 milióny akcií Citigroup v úhrnné ceně kolem 6 miliard dolarů srazil cenu akcií za tento den o 7 procent a útočníci si akcie nakoupili zpět ve chvíli, kdy se cena propadla o 20 procent. Bar-Yam je přesvědčený, že nešlo o náhodnou souhru okolností. Tu samozřejmě nikdy nelze v chaotickém světě burz zcela vyloučit, ale v tomto případě je prý prostor pro náhodu naprosto mizivý.
Podle Bar-Yama a jeho kolegů byl medvědí útok na Citigroup důsledkem zrušení pravidla „uptick rule“, které reguluje prodej nakrátko, čili spekulace na pokles ceny půjčených akcií či komodity, což je podstata medvědích útoků. Pravidlo uptick rule bylo zavedeno v roce 1938, v období divokých medvědích útoků, rozkládajících celý trh. Nezávislá federální agentura dohlížející na výměnu cenných papírů a chránící investory Securities and Exchange Commission (SEC) toto pravidlo zrušila 6. července 2007, tedy necelé 4 měsíce před útokem na Citigroup s tím, že není nezbytné a jen překáží investorům. Bar-Yam vyjadřuje obavy z toho, že SEC po rozpoutání finanční krize navzdory četným prosbám pravidlo uptick rule opět nezavedla, respektive že zavedla pouze jeho oslabenou verzi, reagující na poklesy akcií o více než 10 procent hodnoty. Pokud by takové změkčilé pravidlo platilo 1. listopadu 2007, medvědímu útoku na Citigroup by nezabránil. Riziko opakování podobného masivního útoku tudíž stále trvá.
Asi není nutné zdůrazňovat, že světová ekonomika nebyla ve své kůži ani před 1. listopadem 2007. Její chatrné zdraví a neschopnost politiků na mnoha úrovních ale nakonec umožnila dosud tajemným finančním predátorům zasáhnout největší banku na světě medvědím útokem a bohužel také potrhat jemné globální předivo ekonomických vztahů. Můžeme se jen dohadovat co jsou zač a zda byl jejich hlavním motivem finanční prospěch anebo jiné, komplikovanější věci. Na spiklenecké tlachy je dost brzo, ale ekonomika je v dnešním světě nesmírně účinnou zbraní a všichni mocní i moudří mají na paměti děsivou dobu Velké deprese. Mnoho lidí si tehdy myslelo, že kapitalismus skončil a že demokracii, s kapitalismem nevyhnutelně spjatou, je nutné nahradit. Právě tohle se nakonec stalo jednou z hlavních příčin druhé světové války.
Prameny:
New England Complex Systems Institute 13.12. 2011, Wikipedia (Bear raid, Citigroup, Short – finance, Great Depression).
Diskuze:
Another point of view
Martin Blazek,2011-12-22 14:43:12
Clanek je
a)zcestny
b)ma jen velmi okrajovou souvislost s tim, co se deje.
Na ceske scene prilis nepisi, ale pro Osla delam vyjimku.
1/
Pokud jde o vyvoj a vznik:
Krize zacala vlastne roku 1964 - "creation of the Bank and debt as money."
Zde trosku vice o dulezitych datech:
http://anotherfreegoldblog.blogspot.com/2011/04/time-line-what-we-need-to-learn-is.html
Potom bych doporucoval:
http://revisiting-gordon-brown-bottom.blogspot.com/
2/
Pokud nekoho zajima systematicky pohled, tak:
(tak si vezmete pilulky na boleni hlavy a zacnete zde)
Another:
http://www.usagold.com/goldtrail/archives/another1.html
FOA:
http://www.usagold.com/goldtrail/archives/auxiliarytrail.html
FOFOA:
http://fofoa.blogspot.com/
Pokud nekoho zajima monetarni politika, tak zde:
http://anotherfreegoldblog.blogspot.com/
Ve zkratce: MOnetarne prechazime z "debt base" systemu na "equity based" system.
Preji hezkou zabavu.
Ke státním regulacím obecně
Pavel Hudecek,2011-12-22 10:51:20
Státní regulace se podle liberálních ekonomů chovají v podstatě jako silně návykové drogy. Příčinu neřeší, jen zakrývají následek. A když je zruší, nastanou těžké abstinenční příznaky.
V případě finančních trhů a bankovnictví bych ale zejména doporučil knížku:
Martin Thomary - Vznik a vývoj regulácie bánk a alternatíva slobodného bankovníctva
http://www.liberton.sk/archive.php?file=98
další náměty na dlouhé zimní večery:
Frédéric Bastiat - Co je a co není vidět
http://www.libinst.cz/etexts/bastiat_co_je_videt.pdf
Murray Rothbard - Peníze v rukou státu
http://www.libinst.cz/etexts/rothbard_penize.pdf
Milton Friedman - Za vším hledej peníze
http://www.libinst.cz/etexts/friedman_penize.pdf
F. A. Hayek - Soukromé peníze - Potřebujeme centrální banku?
http://www.libinst.cz/etexts/hayek_penize.pdf
Asdf Fdsa,2011-12-21 16:02:57
"Malá likvidita" je relativní pojem. A tato relativnost se právě projeví v (pseudo)monopolní situaci - sám jste popsal situaci kolem stoploss, pokud má někdo dostatečné prostředky, může takovou situaci vyvolat i na "velmi likvidních" trzích.
Drobný detail
Michal Kára,2011-12-21 10:16:26
Celý ten článek je strašně pěkný, až na jeden "drobný" detail: Cena jejích akcií může být Citigroup někde, má na chod společnosti jako takové jen minimální vliv. Tedy nejednalo se o útok na Citigroup ale maximálně na cenu jejích akcií.
Autor vůbec totálně zaměňuje příčinu a následek. Zdraví finančního sektoru v roce 2007 bylo mizerné, ale na palubě se ještě pořád tančilo. Když přišlo vystřízlivění tak logicky začaly panické výprodeje. Ale byl to příznak krize, ne její příčina.
Vůbec "medvědí útok" sám o sobě nic nedokáže. I když prodáte půjčené akcie, musíte je zase dokoupit zpět. A když prodáte a koupíte stejné množství akcií, stane se co? Ano, správně - nic. Aby byl "útok" úspěšný - musí být systém oslabený nějakým vnitřním problémem a cena akcií nereálná. Ale pak je na vině ten problém, ne "útok".
Re: Drobný detail
Asdf Fdsa,2011-12-21 13:57:36
Vůbec bych netvrdil, že "medvědí útok" sám o sobě nic nedokáže.
Souhlasím, že přeceněné akci pošle ke dnu vždy - stejně jako i relativně malý elektrický šok může zabít člověka s nemocným srdcem.
Ale pokud existuje na trhu hráč s obřími prostředky, tak může vyvolat problém i tam, kde žádný ve skutečnosti není - zásah bleskem přežije opravdu málokdo...
Problém?
Michal Kára,2011-12-21 14:16:48
Jaký problém způsobí, že akcie na chvíli o něco zlevní? Žádný, pokud nepotřebujete zrovna v tu chvíli prodat. Naopak, pokud potřebujete nakoupit, tak z toho profitujete.
Koneckonců, letos (nebo to bylo už loni?) na jaře byl na mnoha akciích "záhadný" ohromný propad o desítky procent dolů, údajně za to mohly chybné systémy burzy, automatického obchodování nebo tak něco. Rozhodně byl mnohonásobně větší, než tento "medvědí útok". A přesto jeho následky byly v delším horizontu mizivé. Takže opakuji, že pokud je systém v principu zdravý, i masivní "útok" přežije bez větších následků.
Popravdě, znám některé případy medvědích útoků, ale ne v US, ale na naší pidiburze. To když takhle broker vidí, že se cena akcie blíží do oblasti, kde mají klienti hodně stoplossů, tak začne prodávat - s naší mizernou likviditou není problém pohnout kursem i s poměrně malými prostředky - a až se aktivují stoplossy, a pošlou kurs ještě níže, tak se ziskem dokoupí zpět. Ale to je opravdu případ "specifického" trhu s malou likviditou, to se Citi fakt netýká.
Nejde o technický problém
Petr Ba,2012-01-07 22:19:12
jak píše níže O.Kušička "Peníze představují "pouze" důvěru, nic víc a nic míň." , pak akcie představují důvěru investorů ve zhodnocení vkladu do akcií. Rozpohybování kursu rozpohybuje i "náladu na trhu" a šíření paniky. Stalo se snad z věcného hlediska na obchodovaných společnostech před Černým pátkem něco významného, že museli spadnout hodnoty akcií pod jejich reálnou hodnou? Ne. Ale v investičním finančnicví to způsobilo průvan, který přefoukl i oceán.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Krach_na_newyorsk%C3%A9_burze
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_krize
Nepochybně správný postřeh
Otomar Kušička,2011-12-21 07:20:55
Jen bych se možná přikláněl k překladu "Medvědí nájezd", což také více odpovídá vlastnímu způsobu provedení útoku na Citigroup.
Výše uvedené navíc dobře demonstruje skutečný obsah slova peníze. Peníze představují "pouze" důvěru, nic víc a nic míň.
Deregulace finančních spekulací nemohla
Josef Hrncirik,2011-12-21 00:47:51
dopadnout jinak. Divím se, že na to přišli tak pozdě.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce