Zvětšit obrázek

Umělcova vize objevených extrémně červených galaxií. Kredit: David A. Aguilar (CfA).

Zvětšit obrázek

Spitzer komunikuje se Zemí. Kredit: NASA/JPL.

Hubbleův vesmírný dalekohled je jako úžasný stroj na pohádky o nedozírných dálkách vesmíru. Vidí nesmírně daleko a nachází tam věci, o nichž se nám před pár desetiletími ani nesnilo. Přesto ani Hubble není všemocný a neshrábne všechnu slávu nových objevů v hlubokém vesmíru. Nedávno se povedl další pěkný kousek jeho infračervenému sourozenci – Spitzerově vesmírnému dalekohledu, který objevil čtyři zvláštní galaxie z pradávného vesmíru, vzdálené od nás zhruba 13 miliard světelných let.

Jiasheng Huang z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a jeho kolegové využili služeb Spitzerova infradalekohledu, protože Hubble by dotyčné galaxie neviděl přes závoj kosmického prachu. V infračervené části spektra je úspěšně zachytila Spitzerova infračervená kamera IRAC ((InfraRed Array Camera), operující současně ve čtyřech vlnových délkách infračerveného záření střední vlnové délky (3,6 µm, 4,5 µm, 5,8 µm a 8 µm), s rozlišením 256 × 256 pixelů.

Zvětšit obrázek

Hubble na oběžné dráze. Kredit: NASA, Wikipedia Commons.

Zvětšit obrázek

Large Millimeter Telescope. Kredit: LMT Project.

Proč jsou tyhle galaxie tak nápadně červené? Odborníci si očividně tak úplně neví rady. Mohou obsahovat extrémní množství kosmického prachu. Také v nich může být mnoho starých, rudě zářících hvězd. A na jejich červenosti se rozhodně projevuje i slavný rudý posuv, kosmologický jev, který už v roce 1924 pozoroval a popsal Edwin Hubble. Spektrální čáry chemických prvků se ve spektrech vzdalujících se kosmických objektů posouvají k dlouhovlnnému konci spektra a jejich světlo „červená“.

Čtveřice nových galaxií je podle všeho v jedné oblasti vesmíru a jsou asi navzájem gravitačně provázané. Dvě z nich možná pozorujeme při splývání, další z nich by mohla mít aktivní galaktické jádro. Pokud se nepleteme v odhadu jejich vzdálenosti, tak pozorujeme galaxie z předškolního vesmíru, kterému ještě nebyla ani miliarda let. Podle našich představ právě v té době vznikaly první galaxie, takže o hodně mladší už nejspíš nenajdeme. Hubbleův vesmírný dalekohled už sice objevil nějaké mladičké galaxie, žádná z nich se prý ale této extrémně červené čtveřici příliš nepodobá. Huang a spol. mají za to, že nalezli významný spojovací článek v evoluci galaxií.

Zvětšit obrázek

Atacama Large Millimeter Array, stále ve výstavbě. Kredit: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO).

Šťastní objevitelé by teď rádi detailně proměřili rudý posuv nově nalezené čtveřice galaxií, což si vyžádá velmi schopné zařízení typu Large Millimeter Telescope v Mexiku, či stále ještě budované chilské anténní soustavy Atacama Large Millimeter Array. Kromě toho také plánují najít další exempláře extrémně červených galaxií. Zdá se, že bych jich mohlo být víc a Huang s kolegy chce analyzovat další pozorování Hubbleho a Spitzerova dalekohledu z nadějných míst na obloze, kde by se takové rudé specialitky mohly ukrývat.

Prameny:

Harvard-Smithsonian Center for AstrophysicsNews 1.12. 2011, The Astrophysical Journal 742: L13.