Lety na oběžnou dráhu máme spojené s odpalovacími rampami a mohutnými nosnými raketami, které až příliš marnotratně vynášejí skromné náklady za astronomické ceny. Nepoměr mezi mamutí raketou a obvykle maličkými satelity bije do očí a nám zatím nezbývá, než závidět pilotům hvězdoletů ze světa Hvězdných válek anebo Serenity, kteří se s lodí ladně odlepují od povrchu planety a vzápětí už sviští nadsvětelnou technologií do dalšího hvězdného systému na večeři.
Američtí vojenští vývojáři ze slavné Agentury pro výzkum pokročilých obranných projektů, čili DARPA, kteří dnes jako jedni z mála hledí do budoucnosti s jistou mírou optimismu, s tím mají snahu něco udělat. Nedávno spustili program v ceně 145 milionů dolarů, který by měl ke gigantickým nosným raketám nabídnout rozumnou alternativu. Koncept nese jméno Airborne Launch Assist Space Access (ALASA) a namísto nosných raket spoléhá na sice trysková, ale podzvuková dopravní letadla. Start by měl probíhat tak, že se dotyčné letadlo s orbitálním nákladem nejprve vznese z letiště, vystoupá do zvolené letové hladiny a tam pak odpálí satelit na oběžnou dráhu. Program ALASA se neobjevuje ve vzduchoprázdnu, navazuje na množství úvah, zahrnutých například ve studii DARPA a NASA Horizontal Launch Study.
Start z tryskového letadla běžných rozměrů sice není použitelný pro větší satelity a kosmické lodě, bude ale mít mnohé výhody. Kromě nižších nákladů také odpadnou komplikované a zdlouhavé přípravy odpalovací rampy, která obvykle není mobilní a je tudíž trvale ohrožená nepřízní počasí a také případným útokem nějakého protivníka. Odpálení satelitu z letadla je mnohem rychlejší a přizpůsobivější aktuální situaci. Pokud by dejme tomu Čína úspěšně použila nějakou zbraň proti americkým satelitům, americké kosmické síly by měly být schopné, právě s využitím odpalování satelitů z proudových letadel, do 24 hodin rozmístit na oběžnou dráhu nové satelity, samozřejmě nejlépe malé, levné a chytré, odkudkoliv a kamkoliv.
Mělo by to být levné. DARPA chce ořezat náklady na pozemní odpalovací komplexy, nosné rakety, jejich pozemní podporu a samozřejmě lidský personál, což by mělo uspořit miliony dolarů na každý start. Dnes jsou náklady na odpálení malých satelitů zhruba 30 tisíc dolarů za jednu libru nákladu (0,454 kg). Program ALASA by je měl snížit na méně než 10 tisíc dolarů za 100 liber nákladu (45,4 kg). Řada potřebných technologií je navíc už k dispozici, od roku 1990 například funguje tří nebo čtyřstupňová nosná raketa Pegasus společnosti Orbital Sciences Corporation, která v dnešní době startuje z dálkového dopravního letounu Lockheed L-1011 TriStar. DARPA ale hledá ještě víc soběstačný odpalovací systém, který by byl k mání už za čtyři roky.
Snahy DARPA jsou prý v pěkném souladu s plány US Air Force, kde vyvíjejí velmi lstivé satelity, tak chytré, že se budou řídit sami a také s vývojem nedávno představené technologie přezdívané Phoenix. Program „Phoenix“ z dílny samotné DARPA zahrnuje šikovné satelity Tender/Service, vlastně robotické doktory Frankensteiny, kteří budou prohrabovat mrtvé satelity, kroužící jako smetí po oběžné dráze. Odmontují z nich nejcennější díly - totiž antény – a připojí nové řídící jednotky, minisatelity Satlety. Z recyklovaných zombie antén se Satlety pak opraváři sestaví celé komunikační farmy.
Podobných konceptů jsme již viděli celou řadu, většinou ale jen ve fantazii vývojářů. Snad se tentokrát lidem v DARPA, ve spolupráci s Air Force a NASA, povede všestranně použitelný letecký odpalovací systém rychlé reakce dotáhnout do konce.
Prameny:
Wired Danger Room 7.11. 2011, Wikipedia (Darpa, Pegasus).
Diskuze:
