.
Výskumy prebehli na skupine asi 33 400 švédskych žien (ktoré sa zúčastnili aj iného, nesúvisiaceho výskumu) a výskumníci sa ich pýtali aj na konzumáciu mnohých iných pokrmov v priebehu posledného roka.
Údaje ukazujú, že aj konzumácia pomerne malého množstva čokolády znižuje celkové riziko a pravdepodobne sa týka oboch typov mozgovej porážky - spôsobených nedokrvením mozgu aj krvácaním do mozgu. Zdá sa, že množstvo je priamo úmerné ochrannému účinku (významný sa ukázal v skupine, konzumujúcej nad 66,5 gramu týždenne). Celkové relatívne riziko pokleslo o 14%.
Aký môže byť mechanizmus ochranného účinku čokolády? Predpokladá sa, že priaznivý vplyv na kardiovaskulárne ochorenia súvisí s flavononoidmi, ktoré obsahuje kakao. Majú antioxidačný účinok a chránia telo pred poškodením voľnými kyslíkovými radikálmi. Môžu znižovať oxidáciu nízkodensitných lipoproteínov, ktoré poškodzujú cievnu stenu. Už v minulosti bolo dokázané, že tmavá čokoláda znižuje krvný tlak. Keďže čokoláda obsahuje veľa cukru a tuku, odporúča sa jesť radšej tmavú čokoládu, ktorá obsahuje viac flavonoidov a menej cukru.
Treba si však uvedomiť, že pre prevenciu srdcovocievnych chorôb je podstatné celkové zloženie stravy. Význam stravy, bohatej na zeleninu a ovocie, s nízkym obsahom saturovaných tukov je nepochybný. Z uvedenej štúdie vyplýva, že čokoláda môže byť jej vítaným spestrením aj pri rešpektovaní platných odporúčaní pre dietne opatrenia pri prevencii srdcovocievnych ochorení.
Podobné a vlastne nie prekvapujúce výsledky sa našli aj vo vzťahu medzi výskytom mozgovej porážky a pitím 1 - 5 šálok kávy denne. Neprekvapujúce preto, že káva sa už dávno zbavila nálepky pôvodcu infarktov, pochádzajúcej ešte z obdobia okolo druhej svetovej vojny (vtedy sa naopak fajčenie považovalo za neškodný zlozvyk). Zníženie rizika sa pohybuje okolo 20%. Odborníci predpokladajú, že je to zásluhou antioxidantov v káve, ale súčasne varujú pred vyvodzovaním predčasných uzáverov (presne citovaný záver znie: nízka alebo nijaká konzumácia kávy je spojená s vyšším rizikom mozgovej porážky u žien). Ale káva neobsahuje nijaké rizikové potravinové zložky, takže porušovanie pravidiel zdravej výživy nehrozí.
Poznámka: keby sme sa zameriavali na detailné vyhľadávanie nedostatkov štúdii, mohli by sme mať výhrady, že sa týkajú len žien. Vo svetle dnes vyzdvihovanej "medicíny založenej na dôkazoch" to znamená, že účinok na organizmus mužov nebol preukázaný. Takže, nech si o tom myslí, kto chce, čo chce...
Prameny: Larsson SC, Virtamo J, and Wolk A. Chocolate consumption and risk of stroke in women. J Am Coll Cardiol 2011; 58:1828-1829.
Susanna C. Larsson, PhD; Jarmo Virtamo, MD; Alicja Wolk, DMSc: Coffee Consumption and Risk of Stroke in Women. Stroke, published online before print March 10, 2011
Diskuze:
nieco na tom bude
Radek Tomas,2012-01-13 15:21:24
Priklad z mojho zivota: Nikdy som kavu nepil, nikdy nefajcil, abstinent a infarkt prisiel uz v 37 rokoch... Doktor na operacnej sale mi povedal, ze som radsel mal fajcit, lebo fajciari infarkt nedostanu tak lahko, ich telo je na problemy so srdcom vybavene nahradnymi cievami okolo srdca. Srdce fajciara je viac namahane, ale zaroven sa srdce viac brani a je potom na pripadny kolaps lepsie zabezpecene. Cely zivot mi tlkli do hlavy ze kava je fuj, tak som sa jej vyhybal a vysledok je infarkt. Rovnako sa vyhybam alkoholu a teraz zistujem ze pivo je ten najlepsi vitamin a mozno by som nemal problemy aj s cholesterolom a dalsimi chorobami, asi zacnem aj chlastat. Moja mama nepije kavu a uz mala mozgovu prihodu, jej brat umrel v 30 roku, tiez infarkt, tiez nepil kavu, nepil alkohol, nefajcil. Zato dedo fajcil aj pil a dozil sa vysokeho veku... privela nahod, len v jednej rodine a to som menoval len par.
výsledky výzkumů
Jarda Souda,2011-12-08 15:19:40
Ač jsem s výsledkem výzkumu spokojen, neboť mám rád čokoládu i kávu, neberu na výsledky výzkumu žádnou extra váhu. Nejzávažnějším problémem výzkumů jsou dvě věci, a to definice otázky na kterou hledáme odpověď a metodologie jak se k výsledkům dostáváme. Hlavně v době lobby, kdy se výzkumy zadávají firmami nebo institucemi jenž jsou nějak zaměřené a výzkumy jsou zadavatelem ovlivněné. Proto mám velký problém s výsledky většiny výzkumů, kdy se řekne je to zdravé, karcinogenní, škodlivé…vždy hledám v jaké souvislosti je výsledek zmiňován.
Obecně vycházím z jednoduchého moudrého hesla jednoho středověkého alchymisty. “ Každá látka se umí chovat jako lék nebo jako jed, záleží na jejím množství a dávkování“. Tuto definici mám ještě rozšířenou, že látka se chová někde jako jed a jinde jako lék. Nedávno jsem četl studii kde byla popsána souvislost mezi pitím kávy a zvýšeném riziku žaludečních vředů, asi ano. Tudíž stále platí, že život je otázkou priorit, buďto nechcete mrtvičku nebo vředy…
Nejobjěktivnější výsledky přinášejí výzkumy dlouhodobé, prověřené pozorováním mnoha generací. Výsledkem jedné takové studie je staročeské moudro „všeho s mírou“…
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
