Vlastním – tedy vědeckým – jménem Phytophthora infestans trápí zemědělce ničením brambor (viz obr.). Škoda se odhaduje na miliardu eur. Také je v nemilosti u zahrádkářů, kterým napadá rajčata. Víme, že brambory jsou, jak s despektem říkají fundamentální ochranáři, zavlečená rostlina. Z Peru. Plíseň je zase zavlečená houba. Také ze střední Ameriky. Prvně ji zřejmě viděli před polovinou 19. století v Belgii a pak zasáhla do dějin Evropy a zpětně i Ameriky: zničila brambory v Irsku a způsobila hladomor, který si vyžádal kolem 20 tisíc obětí a vyhnal po roce 1847 půl druhého milionu lidí do emigrace. Většinou do Ameriky. Boj chemií není moc užitečný a zejména velice nežádoucí. V Německu stříkají brambory až šestnáctkrát za sezónu protože ekologičtí farmáři mají „chemii“ zakázanou, nepoužívají rozložitelné organické sloučeniny, nýbrž preparáty, které se nerozloží a v půdě se hromadí. To podle nich není chemie, ale „tradiční“ a „ekologické“ ošetření. Není proto divu, že se šlechtitelé snaží vypěstovat brambor, který by se této houbě dokázal ubránit. U nás se od roku 1996 řeší dva projekty šlechtění brambor vzdorujících plísni.
Postupovalo se křížením se vzdálenými druhy, u kterých se zjistila odolnost vůči plísni. Byly to např. druhy rodu Solanum volně rostoucí na americkém kontinentu, např. demissum, iopetalum, brachycarpum, bulbocastanum a další. Potíž je v mezidruhovém křížení, které nevede jednoduše k přenosu právě toho genu, který zajišťuje necitlivost na plíseň a současně se přenášejí některé nežádoucí vlastnosti.
Proto se přikročilo k transgenesi . Šlechtitelé firmy BASF vyšli z volně rostoucí odrůdy S. bulocastanum a aby zabránili plísni rychle překonat odolnost, přenesli dva geny Rpi-blb1 a Rpi-blb2, které ji zajišťují. Jako selekční gen se použila syntetáza kyseliny hydroxyoctové zajišťující necitlivost na herbicidy imidazolinové skupiny. Transgeny by se neměly objevit v pylu, takže se neočekává jejich horizontální přenos. Transgenní linie nazývaná Fortuna se zkouší od roku 2007 u nás, v Německu, Irsku, Holandsku a Švédsku. Očekává se, že bude zlomen odpor tradičních oponentů v Radě ministrů EU a odrůda bude povolena k pěstování. V odrůdě Fortuna nebyl použit gen pro necitlivost na antibiotika jako u průmyslového bramboru Amflora. Ten byl demagogicky používán jako argument proti transgenní odrůdě, i když v běžné potravě ho sníme miliardy.
Zdroj: http://www.gmosafety.eu/science/
Celé číslo ke stažení zde. Najdete v něm další články:
- Mírný pokrok v rámci zákona
- Po zlaté rýži maniok
- Příjemné zprávy z Německa
Diskuze: