Damoklův meč strachu
Chcete upevnit víru v nějaké dogma? Využijte strach, který je vrozený všem vyšším organizmům a u člověka, schopného uvažovat o budoucnosti, znásobený i obavou z toho, co nastat jen může. Strašte. Trestem, peklem, pohromami, koncem světa, nebo třeba „jenom“ utrpením v podobě nemocí, duševního strádání, chudoby… Samozřejmě, že ty první „globální“ následky je vhodné posunout do budoucnosti natolik vzdálené, aby vás současnost nemohla usvědčit z manipulace, deformace faktů nebo z výmyslů. Jakákoliv moc – v rodině, na pracovišti, v náboženské organizaci, sektě i v státě - se ráda upevňuje strachem. „Oderint dum metuant“ - ať nenávidí, jen když se bojí, je známý výrok z méně známé starořímské tragedie Atreus, jejíž autorem je Lucius Accius (přelom 1. a 2. p. n. l.). Realitu vystihující slova si prý oblíbil autoritářský Caligula.
Climategate 2.0
Je hluboce deprimující sledovat, když tuto metodu, která byla silným politickým nástrojem po celou historii lidské společnosti, si osvojuje věda. Již předcházející série mailů předních světových klimatologů odhalila, že hledání kamínků pravdy do mozaiky obrazu pozemského klimatu doprovází cílené prosazování učení o lidmi způsobeném bezprecedentním globálním oteplování. Maily v roce 2009 stáhnul neznámý hacker ze serveru University of East Anglia, kde působí bašta evropského klimatologického výzkumu Climatic Research Unit (CRU) vedená 59letým Philipem D. Jonesem. I když vyšetřování aféry známé jako Climategate se snažilo klimatology očistit, jeho „nezávislost“ pochybnosti nesmazala (viz V. Kremlík CLIMATEGATE: Parodie na nezávislé vyšetřování).
Člověk by očekával, že „vůdčí“ klimatologové budou ve své mailové komunikaci opatrnější. Bezpochyby i byli, přesto některé z dalších asi 5 tisíc mailů ze serveru University of East Anglia, které se minulý týden objevily na internetu (překlad některých zde), poskytují důkaz o zachovávání „stranické linie“ navzdory vlastním pochybnostem. O snaze umlčet pochybující a oponenty, o prosazování „důvěryhodných“ nebo o propojení mezi CRU a její domovskou University of East Anglia a BBC, nejznámější, veřejné mínění formující mediální společností, která v Británii plní funkci veřejnoprávního média. Zákulisí tohoto finančně upevňovaného spojenectví rozebírá i Daily Mail. Podrobněji: V. Kremlík: Climategate v BBC.
A tak je nyní jasné, proč každý z těch nádherných přírodopisných filmů, které v posledních asi třech letech vyšly z dílny BBC, nese poselství o negativním vlivu člověka na pozemský ekosystém, oteplování klimatu a výzvu na záchranu planety.
Jenže výzvy a hesla, zejména ty, které si společnost předplatí, se produkují lehce. Realizace je ale nesmírně složitá a samozřejmě nákladná. A to i v čistě hypotetickém případě, kdyby každému zúčastněnému šlo výhradně o „společnou věc“ a ne o vlastní profit. V obchodě s uhlíkem se ale točí miliony. Je jedno jestli dolarů nebo eur. A velký byznys propojený s politickou sférou má přece svá vlastní pravidla, podle nichž zpronevěra milionů trestná není, na rozdíl od tisícikorunových „občanských“ zločinů.
Evropský trh s emisními odpustky
Ve snaze bojovat s celoplanetárním klimatem jsme si v Evropě zavedli European Union Emissions Trading Scheme (EU ETS), tedy trh s emisemi. Systém limitů a povolenek by měl nutit největší znečisťovatele k snížení produkce CO2. Cílem je v roce 2020 vypouštět do ovzduší o 20 % méně tohoto, jinak pro život nezbytného plynu, než v roce 1990. Jaké jsou prozatímní výsledky? První fáze ETS v letech 2005 až 2007 skončila téměř 2procentním nárůstem produkce CO2 v rámci celé EU. Krize v roce 2008 sice postihla výrobu v klíčových odvětvích (vzpomeňme například zachraňování automobilek) a rok 2009 se na křivkách CO2 projevil poklesem, ale jeho produkce ve většině západoeuropských zemích zůstala nad rokem 1990. Dokazuje to i následující graf:
I když krize zažehnána není, rok 2010 přinesl jisté hospodářském oživení a s ním i další nárůst produkce CO2. V Evropské unii také. Příkladem je Velká Británie, která se do boje s oteplováním pustila s velkou vervou a miliardy liber investuje do mohutné výstavby větrníků, nyní zejména mořských větrných parků u pobřeží. A další miliony liber vynakládá na velice prapodivné eko-projekty, jako jsou česnekové přípravky pro dobytek nebo geoinženýring. Přes všechno to úsilí ale analýzy odhalily, že: „V důsledku dalšího nárůstu uhlíkových emisí v roce 2010 nebyl dosažen předcházející vládou přijatý dlouhodobý cíl 20procentního snížení emisí do roku 2010, a to i navzdory výrazné redukci emisí v důsledku recese v roce 2009.“ (zdroj)
Britové v loni atmosféru obohatili o 3,75 % větším množstvím CO2, než předloni. Málokdo jim ale může něco vytknout, protože ne všem z těch několika mála zemí, jimž se podařilo snižování udržet, je co závidět. Sice ušetřily povolenky a mohly s nimi obchodovat, jenže nešlo o důsledek inovace výroby nebo hromadného nahrazení tradičních zdrojů energie „zelenou“ alternativou, nýbrž o tvrdší dopad recese. Zajímavé jsou odhady Centra analýz údajů o oxidu uhličitém (Carbon Dioxide Information Analysis Center - CDIAC). Z posledních sloupců této excelové tabulky vyplývá, že loni zvýšily emise všechny části světa, Evropu nevyjímaje. V množství do atmosféry uvolněného CO2 s přehledem vítězí Čína se čtvrtinovým podílem na jeho celosvětové produkci. Vzhledem k postoji této velké, rychle se rozvíjející země, dále pak Ruska, USA, Japonska a vzhledem na přetrvávající ekonomickou recesi může být evropský systém obchodování s uhlíkem hra s ohněm, který popálí zejména zdejší menší producenty CO2 a spotřebitele prostřednictvím cen. Pro ekonomiku klíčové největší podniky totiž budou mít velkou až podstatnou část povolenek zdarma i po roku 2012, kdy se jejich bezplatné přidělování začne postupně měnit na burzovní vydražování (viz modré pole na str. 18). Toto opatření sice není zcela spravedlivé, je ale logické. Systémem, jenž jsme vymysleli, ohrožujeme konkurenceschopnost vlastních evropských producentů na světových trzích. A to není zrovna rozumné. Jaká rizika z toho plynou, si dokázali spočítat i v Bruselu. A tak budou ti "velcí", kteří potahují za provázky divadla zvaného vrcholná politika, zvýhodněni. Státní rozpočet - i v Německu - se musí z něčeho tvořit, zejména, když plánuje štědré „zelené investice“...
S povolenkami lze obchodovat. Právě nyní je pro jejich nákup jediněčná příležitost, cena jedné tuny CO2 jenom za poslední 3 měsíce klesla z asi 13,5 eur na asi 8 eur. A to se ji už podařilo v průběhu posledních asi čtyř dnů poskočit z hranice 7 eur. Vývoj ceny jedné tuny CO2 ve dvou měřítkách - za poslední 3 měsíce a uplynulé dva roky - znázorňují následující dva grafy (zdroj Intercontinental Exchange):
Zachráníme planetu prostřednictvím Světové banky?
A dále text pokračuje argumentem, že loňská analýza vývoje světové energetiky World Energy Outlook 2010 odhaduje, že každoročně celkové náklady na udržení nárůstu průměrné globální teploty pod zmíněné 2 °C se zvyšují o 1 bilion dolarů pro období 2010 - 30...
(porovnej s texty mailů 2428, 3332, 3655)
Světová banka si ohřívá vydatnou polévku. Tento dokument vydala včas před právě probíhající 17. konferencí Spojených národů o změnách klimatu COP 17 v Durbanu, v Jihoafrické republice. Shodou náhod právě v zemi, které se v roce 2010 rozhodla půjčit 3,75 miliard dolarů pro výstavbu 4. největší uhelné elektrárny... Aby pak mohla argumentovat bojem s emisemi?
Před Durbanem si mnozí pospíšili se zveřejněním alarmujících zpráv. Třeba výsledky projektu BEST Roberta Mullera z Kalifornské univerzity v Berkeley se objevily v médiích (i na Oslu) dříve než ve formě článku v recenzovaném časopisu (viz). Kalifornie je na čele americké snahy o uhlíkovou daň a sami jistou vlastní formu již zavedli. Ale celé USA je mnohem konzervativnější, což se bezpochyby projeví k nelibosti zástupců OSN, Evropských zemí a chudších rozvojových států i v Durbanu. V současné ekonomické situaci se ale není čemu divit. Napadla vás teď otázka, jestli z evropského uhlíkového trhu neprofitují ti, kterým o klima jde až v poslední řadě? V tomto směru je například poučný příběh prodeje nadbytečných emisních povolenek slovenskou vládou v roce 2008, kdy 15 milionů tun emisí za neuvěřitelných 5,05 eura za tunu skoupila firma Interblue Group, jejíž oficiální sídlo bylo prý v garáži (celý „příběh“ v e-trendu a doplněk) nebo „podnikání“ evropských firem v Africe (zde a zde).
Cena ropy roste jako z vody
Zatímco trh s emisemi zaznamenává propad, cena jednoho z jeho hlavních zdrojů narůstá znepokojujícím tempem. Takže za uhlík budeme postihováni z obou stran - jak cenou zdroje, tak produktu jeho spalování. Následující graf znázorňuje vývoj ceny za barel (≈159 litrů) ropy za uplynulých 13 let (zdroj OPEC):
Evropský příspěvek CO2
Vraťme se na závěr k úvodu – k vyvoláváni strachu. Klimatologové a jiní vědci zapojení do enviromentálně zaměřených projektů, z nichž několik desítek je v rámci fondu NER300 závislých právě na uhlíkovém trhu (viz), sice nemají zájem ovládat svět, jen vytvářejí co nejpřesvědčivější argumentační nátlak na společnost. Nakolik jde o štědré financování projektů a nakolik o upřimný zájem o budoucnost světa? Něco naznačuje článek na blogu Luboše Motla, ale mnohem průkaznější je dokument Johna Rosenthala na stránce Hooverova ústavu Standfordské univerzity „Vazby Europské unie na klimatologický výzkum“. Navíc po zavedení burzy emisních povolenek po roce 2012 by polovina zisků měla jít na enviromentální projekty. Kritici a skeptici budou nežádoucí čím dál, tím víc. Vzdorovat proudu bylo, je a bude rizikové.
Vlivní – a nejedná se jenom o politiky - si tak vytvořili záchranou planety posvěcený nástroj na vytloukání financí, které by se nedaly získat pomocí daní. Zvýšené náklady se sice odrazí v cenách, ale to jsou důsledky, jež se rozplynou v celkovém obrazu „ současné celosvětové ekonomické situace“. Namítnete, že jednou, dříve, či později, zásoby fosilních paliv stačit nebudou a bez ohledu na emise bude nutné energetickou krizi řešit? Jenže kam se ty miliony ztrácejí? Co ve skutečnosti nejvíce přispělo k snížení emisí vzhledem k roku 1990? Podle letošního dokumentu IEA (International Energy Agency) „Emise CO2 ze spalování paliv“, strana 60, se Německo může pochlubit snížením v období 1990-2009 o 22,3 % (s rokem 2010 "jenom" 21 %). Perfektní výsledek do okamžiku, než důvod největšího poklesu neodhalí graf vpravo. Mezi lety 1990 a 1995 se zavřely zastaralé socialistické fabriky v bývalé NDR.
Česko se může pochlubit ještě více: -30,8 % a Slovensko -38,1 %. Jenže i u nás největší skok nastal v období 1990 – 95. Konec energeticky náročné výroby. Někdy i té prosperující. V nadšení jsme zapomněli, že vysněný západ, kam jsme pojednou začali patřit, nepotřebuje novou konkurenci, ale levné pracovní síly a nenáročný trh. Takže jenom Švédsko a Spojené království, země které doslova fungovaly na uhlí, jsou jediné, které vůči roku 1990 dosáhly výrazné snížení emisí CO2 modernizací výroby a přechodem na méně znečisťující zemní plyn, v němž ale vykázaly výrazný nárůst (viz tabulku na str. 57). Ale to vše se již uskutečnilo a nezopakuje se. Mínus 12,3 procenta celkové produkce CO2 za období 1990 - 2009, výsledek, jimž se EU chlubí, tedy vzniklo hlavně rozpadem socialistického bloku a vstupem "východních" zemí do Unie. Většina západních evropských států své emise za uplynulých 20 let zvýšila. Copak to máme v plánu? 20 % pod úroveň roku 1990? A jak? Evropská unie nabízí toto řešení: Akce EU proti změně klimatu.
"Odhaduje se, že dražením povolenek by se v EU do roku 2020 mohlo v závislosti na ceně uhlíku získat celkově 30–50 miliard eur. Vlády odsouhlasily, že alespoň 50 % těchto příjmů vynaloží na boj proti změně klimatu, a to jak v Evropě, tak v rozvojových zemích," končí důležitá kapitola "Přidělování povolenek od roku 2013" na stranách 17 - 18.
Kdyby snížení emisí bylo jediným kriteriem, pak nám "úspěšnou" cestu ukázaly země bývalého Sovětského svazu a jihovýchodní Evropy, které nepatří do OECD. Za uplynulých 20 let dosáhly -39,3 % (strana 62). Snad nepůjdeme jejich směrem.
IEA, která do svých tabulek nezařadila loňský rok, v němž téměř všechny, i evropské státy zaznamenaly zvýšení uhlíkových emisí, doufá, že delegáty klimatické konference v Durbanu, jimž je materiál určen, přesvědčí o účinnosti současných opatření a potřebě navázat na Kjótský protokol. Zástupci zemí EU tuto strategii prosazují. Nějakých pár kritičtějších článků na tomto směrování stěží něco změní.
Diskuze:
Carly Thorpe,2019-04-18 14:42:35
Hey, there is a broken link in this article, under the anchor text - emise co2 ze spalování paliv
Here is the correct working link so you can replace it - https://selectra.co.uk/sites/selectra.co.uk/files/pdf/co2highlights.pdf
Carly :)
Etatisté na vzestupu
Richard Richtermoc,2011-12-03 11:18:45
Vážená paní Gregorová,
děkuji za informačně hodnotný článek. Osobně zastávám názor, že sama doktrína AGW je výsostně politické téma. Myslím si, že máme co do činění s rostoucí mocí etatistů na úkor svobody jednotlivce. Díky stále užšímu provázání vědy s politikou skrz finanční prostředky se situace může zhoršovat. Systém ale sám od sebe spěje k rovnováze. Jsem přirozeným optimistou a tvrdím, že přicházející oddlužení velkých světových ekonomik sebou přinese i uzavírání penězovodů směrem k pochybným "vědeckým" doktrínám, včetně AGW.
k cemu a komu slouží?
Dagmar Gregorova,2011-12-03 08:40:01
Nemusíte mít klimaskeptiky zrovna v lásce, ale jestli máte zájem o fakta, která si můžete prověřit, a tak se třeba dopracovat k vlastnímu názoru, pak blogy V. Kremlíka a L. Motla jsou zdrojem informací, které se někdy oplatí sledovat a pak třeba hledat dál, v případě nedůvěry. Nakonec jejich nepřiznivci je zcela jistě pozorně sledují, protože málokdo je tak věrný, jako nepřítel... :)
Z posledních článků L. Motla mě zaujal ten o sporu renomované novinářky s klimaporadcem německé vlády. Originální článek v němčině je zde:
http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/0,1518,796623,00.html
Ani mi nejde o spor, který novinářka vyhrála proti vlivnému člověku a navíc na velmi citlivé téma (všetka čest německému soudu) - ten odvane čas. Ale ptám se:
Když se organizace nazývá
Institut für Klimafolgenforschung
Tedy Ústav pro výzkum důsledků klimatických změn, může z principu, když se chce "uživit" co nejlíp, produkovat něco jiného, než alarmistické scénáře? Nejde u účelně založené "vědecké" instituce?
Proč???
Vážený pane Wagnere!
Jan Kment,2011-12-02 19:36:05
Myslím předchozí článek na Oslu vyjadřující se ke GO, čili opravdu ten váš. Je opravdu velmi věcný a nenechává mě na pochybách o vašem poctivém a fundovaném přístupu k tématu. A také vše ostatní, co pro osla píšete mi připadá zajímavé a vysoce spolehlivé. Alarmisté ovšem často manipulují s pocity viny, sentimentem vydělení člověka z přírody (a přirozenosti), strachem z apokalypsy a všemi démony obklopujícími člověka moderní doby. Říkají, jednejte nebo bude s vámi zle, a nepřemýšlejte, to nechte nám odborníkům. A většina lidí opravdu nerada přemýšlí, klima je příliš složité a přemýšlet o vlastních frustracích se dokonce pokládá za škodlivé nebo trapné. A to je ten důvod, proč nevěřím alarmistům, ačkoli vám ano. A rýsuje se pro mě otázka, zda je chyba již uvnitř vašeho tvrzení: Ano, opravdu se otepluje, asi o stupeň za 50 let (nemám na to abych vás opravoval a věřím vám, ale nemusím úplně věřit vašim zdrojům), nebo vně vašeho tvrzení, třeba v tom CO2?
Díky a omlouvám se
Vladimír Wagner,2011-12-02 22:04:53
Vážený pane Kmente, díky za kompliment, který mě potěšil. Ale musím přiznat, že svým předchozím příspěvkem jste mě totálně zmátl :-) První zmatení bylo, že jste mi přisoudil emotivní projev. A to pod článkem, který je velice emotivní (ona Dášu Gregorovou různá zelená prohlášení a filosofické úvahy dokáží opravdu totálně vybudit, že to vede u ní k silným emocím, kterým se nedokáže vyhnout :-)). Já se myslím v téměř všech případech emocím vyhnout dokáži a zůstávám u faktické stránky věci.
Dále mě hrozně zmátl odkaz na přednášku pana Kutílka. Tu jsem si poslechl už víckrát a pamatoval jsem si, že mezi tím mým článkem o projektu BEST a tím, co v ní říká pan Kutílek není žádný rozpor. Ještě jsem se na ní znovu podíval, abych se ujistil, a je to opravdu tak. Můj článek sděluje to, že nová analýza vývoje globální teploty potvrdila předchozí studie a potvrdila zmiňovanou hodnotu jejího nárůstu. Pan Kutílek ani studii BEST nepotřeboval. On předchozí analýzy nezpochybňoval a nárůst globální teploty bere za prokázaný fakt. Dokonce nemluví ani o zastavení jejího růstu v posledním desetiletí, jen říká, že v něm nebyl růst tak velký jak, někteří tvrdí. Pan Kutílek také věří měřením koncentrace oxidu uhličitého a přijímá jeho růst v posledním století. Existenci skleníkového jevu považuje za prokázanou a nezpochybňuje ani možnost, že by oxid uhličitý mohl mít vliv na růst teploty. Jen zpochybňuje míru spolehlivosti klimatologických modelů a hlavě extrémní „alarmistické“ předpovědi.
Ovšem text mého článku: „Je stále hodně otevřená otázka, jak velký je tento vliv (antropogenního oxidu uhličitého) ve srovnání s vlivy jinými a jak přesně dokáží historický i budoucí vývoj klimatu popsat současné klimatické modely. Že se v nich ještě řada procesů popisuje nedostatečně přesně, ukázaly i první výsledky experimentu CLOUD. Ten zjistil, že naše pochopení procesu tvorby oblačnosti má bílá místa, která však by i tento experiment mohl v blízké budoucnosti zaplnit. Ještě více je otevřená otázka, jaké budou případné dopady budoucího vývoje klimatu, zda se jim dá zabránit a jaká případná opatření lze učinit.“ není žádnou propagací alarmistických předpovědí či něco, co by bylo v rozporu se zdravou skepsí.
Toto totální zmatení pak způsobilo, že jsem nabyl dojmu, že nemůžete mít na mysli můj článek o studii BEST. Takže se omlouvám za chybnou reakci a ještě jednou díky za pochvalu. Budu se snažit vás ani v dalších článcích nezklamat.
Dagmar Gregorova,2011-12-03 07:36:19
Vladimire, ti co me znaji odsobne, velice dobre vedi, ze malokdo tak nevyhnutne k zivotu potrebuje prirodu jako ja, i to a jak me s... odpadky, zabite hady, necitlive "hospodareni" lesaku... a tisice přehřesků, za ktere lide fakt mohou, a ktere se daji resit okamzite, bez emoci, politikarceni...
Muj clanek neni prehledem mych emoci To je omyl. Za uvedenymi info se ukryva mnohem, mnohem vice. Jen takou malou drobnosti je treba financovani takzvanych ekologickych mimovladek z EU. Jen Deti Zeme dostali letos temer 900 tisic eur (oficialne)... myslis, ze jsou to vzdelani ekologove? Ne. Jsou to mladi, kteri si vydelavaji na tom, ze se tvari jako "hlas lidu"a jejich povinnosti je "nestranne" - jako vule lidu - manifestovat tu spravnou eko-politiku. (viz demostrace v Kodani... a mozna i v Durbanu, ale odsud je malo zprav a nemam cas se v tom vrtat). Již leta je minimalne zpoloviny - stejne jako WWF - financuje EU. Z te dalsi (vic nez poloviny :) lide, kterym, na prosazovani uhlikove politiky zalezi. Ne kvuli klimatu...
Vzdyt to davno neni o nejake ekologii...
V tom clanku neni jedna nepravdiva informace. Problem je - ze je problem kritizovat EU. A ty to dobre vis.
Ale ten, kdo chce, si dalsi info dohleda. John Rosenthal neni second-hand novinar a jeho clanek, na ktery je v textu hypertext. odkaz at je odrazovym mustkem pro ty, ktere tema zajima a poperou se s anglictiniou. To, co me emocionalne vytaci je snaha podvadet. Zejmena ve vede, kam se to fakt nehodi. To, co mi vadi je, ze se zmena klimatu (a kdy se nemenilo?!) zneuziva. Ja vim, je dobre mit granty.
Treba na řadu dalšich modelu, ktere vubec, ale vubec nic neresi, jejich ukolem je poskytnou podklady pro dalsi straseni. Vsechno se da koupit.
Sleduji novinky z vedy. Kde se snazi o nové eko-technologie? V Evrope? Ticho po pesine... Ale v USA, ktere nemaji uhlikovy trh ani carbon tax je tech zprav na mraky... jenom na tema moznych zlepseni solarnich technologii mam odlozenych tolik clanku, ze bych rok nemusela nic jineho psat. Vetsina asi nepovede nikam, ale pokrok vzdy vznika z rady pokusu, z nich jen par je realne pouzitelnych. Ale ne pokusu udelat co nejkatastrofickejsi scenar! Vim si predstavit, ze i v stale bohatsi Cine se o to usilovne snazi, protoze tam je budoucnost - v novych tecnologiich, ktere pak muzes na trhu prodavat. Nakonec v cem je prosperita celeho Japonska, ktere ma zoufale malo vlastních nerostných zdroju? O to se musi snazit kazda zeme, nebo "souzemi", pokud na to ma a tem, co "vladnou" jde fakt uprimne o budoucnost. Ale v krizove EU se najdou finance na homeopatii, stale vetsi dotace pro tzv. mimovladky, ktere pak pusobi jako "nezavisla" propaganda, nebo projety, ktere maji za cil dodavat "dukazy"..
Jinak, ten horni graf svedci o tom, ze v USA v podstate stejne podarilo snizit emise jak v EU, kdyz odecteme vliv NDR. A asi i Ty tusis, ze bez uhlikoveho trhu by jsme ted nemeli jine klima a ze i kdybychom s tim okamzite prestali, samotna cena ropy prinuti k setreni a hledani vychodiska, a take bude zvysovat rizika vzniku vazne krize. Te se musime snazit celit. Racionale. Ale k cemu doposud slouzil evropsky uhlikovy trh, na to at si odpovi kazdy sam. Pro "slabsi" EU zeme ta vyhoda prodejem volnych povolenek nastupem ciste burzovniho systemu konci. Jejich rozpoctum to pak jiz nepomuze a rozvoji prumyslu take ne, ze?
Také se omlouvám,
Jan Kment,2011-12-03 23:32:56
pane Wagnere, že jsem to napsal tak zmateně, chtěl jsem být stručný a dost jsem to přehnal.
Emoce paní Gregorové pokládám za velmi pochopitelné, logická obranná reakce proti vymývání mozku (žádný falešný patos) a pouze doprovázejí věcnou argumentaci, nejsou nosným tématem. Když už vás ti druzí tlačí do kouta (leckdy dost nečistě), těžko vám můžou vyčítat nějaké to jedovaté slovo. Důležité je, že nás článek vyzývá k přemýšlení, srovnávání, k hledání vlastního postoje.
K přednášce pana Kutílka bych dodal, že také obsahuje jistou pochybnost o jednoznačném vývoji globální teploty v posledních letech. Ale rozhodně jsem vám ho nechtěl předhodit jako oponenta. Prostě se mi to zdálo zajímavé, velmi ucelený pohled na problematiku GO a chtěl jsem ho čtenářům Osla doporučit.
Stará dobrá skepse!
Jan Kment,2011-12-02 01:18:18
Starý dobrý Osel.
Pana Wagnera mám rád, ale přece jen jsem jsem po přečtení jeho článku začal uvažovat, zda se nepřestěhuju někam do chladnějších internetových vod. Jako prostý vědy neznalý tupec se většinou, pokud si musím udělat na něco názor, řídím prostou úměrou: čím emotivnější projev, tím nižší věrohodnost (myslím alarmisty obecně, ne pana Wagnera). Historie tuhle úměru myslím dokládá docela slušně. A nejpodezřelejší je skrytý nebo otevřený apel na emoce posluchačů.
Za sebe bych doporučil tohle - http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=8657 . Pan Kutílek předkládá myšlenky a data.
Já nejsem autor tohoto článku.
Vladimír Wagner,2011-12-02 12:34:30
Vážený pane Kmente, který můj článek máte na mysli? V kterém a kde se neřídím zdravou skepsí? Pokud se vyjadřujete k tomuto článku, tak já nejsem jeho autorem. A měl bych k němu právě z hlediska, že nezůstává u vědeckých faktů, ale jde o emoce bez faktického zázemí, řadu výhrad. A určitě bych takový nenapsal.
Miroslav Novak,2011-12-02 13:50:55
Napriek mojmu odlisnemu nazoru by som bol velmi nerad, keby pan Wagner bol "vypoklonkovany" z tohoto portalu len preto, ze zastava svoju stranu barikady. Myslim, ze to robi fundovane, slusne a primerane. Len iny nazor mi moze otvorit, oci ak na nejaky problem nazeram spatne.
Preto, pan Wagner, vydrzte, drzim Vam palce.
Prajem prijemny den
miro novak
Vyvoj sa neda zastavit
Zdenek Sekera,2011-12-01 21:53:42
Minulu dekadu som cital o tom ze globalne oteplovanie neexistuje, ze je to blbost a ze sa natom pakuje zelena loby. Teraz ked uz je to do oci bijuce tak sme postupili na vyssi level.
Teraz citam clanky o tom ze GO sice je ale nesposobuje ho clovek. Ale zelena loby zostala.
PS: 146 mld. si robite srandu? Tolko ma mesacny zisk mensia ropna spolocnost.
-
Zdeněk Jindra,2011-11-30 19:58:54
Dobrý článek. Pište, dokud neprosadí tu cenzuru internetu.
Dagmar Gregorova,2011-11-30 20:34:40
Díky. Je to ale jen pohled z rychlíku a přehled toho, co napsali jiní. Skutečnost je složitější a znepokojivá.
Toto je více-méně politické téma. A Osel nemůže se vybrat zcela tímto směrem. Člověk by přišel o zbytky duševního zdraví :). Mně tato situace celkem "drtí"...
Korupce
Michal Jeřábek,2011-11-30 18:05:38
Posílat vybrané peníze do rozvojových zemí, do zemí kde je největší korupce na světě, je super nápad, přesně tohle potřebují.
Hezké související čtení
Pavel Hudecek,2011-11-30 15:04:53
Velmi pěkně (a poněkud obecněji) je problematika popsána v
Robert Higgs: Politická ekonomie strachu
Dodatek k projektu BEST
Roman Dvořák,2011-11-30 14:50:02
Neměla by redakce doplnit k článku pana Wagnera o Mullerovém důkazu růstu globální teploty dodatek? Nemusíte umět anglicky, stačí dva grafy publikované britským Daily Mail (Richard Muller versus Judith Curry) http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2055191/
Jaká fakta jsou v odkazovaném článku?
Vladimír Wagner,2011-11-30 19:14:50
Vážený pane Dvořáku, docela by mě zajímalo, co by měla redakce k tomu mému článku přidávat a co mění na jeho znění či prezentovaných výsledcích odkazovaný článek a grafy.
Judith Curry nezpochybňuje ani data, ani metodu jejich analýzy a ani výsledky, které byly obdrženy. Tedy to, že analýza BEST potvrdila předchozí tři analýzy a je s nimi v mezích prezentovaných nejistot ve shodě. Nezpochybnila analýzu vlivu tepelných ostrovů, "nepřesných" stanic a další získané výsledky. A právě tyto faktické výsledky byly prezentovány a analyzovány v mém článku.
To, proti čemu se ohrazovala, bylo samotné vystoupení Mullera pro tisk a jeho formulace, že analýza prokázala, že se skeptici mýlili. Můj článek se jeho tiskovými prohlášeními nezabývá a ani netvrdí, že by se všichni skeptici mýlili či byli nyní přesvědčeni. Mýlili se pouze Ti kteří nárůst globální teploty v posledních sto letech popíraly a tvrdili, že předchozí tři analýzy byly špatně.
Dále kritizovala, že Muller práce prezentoval na internetu ještě předtím, než byly publikovány v časopisech. Což ovšem zase není nijak neobvyklé, třeba v Arxivu najdeme spoustu takových příkladů. Ale je pravda, že měl určitě Muller mít shodu v týmu, že to má udělat. To ale nijak nesouvisí se správností těchto prací.
Ve svém článku jsem se zabýval pouze faktickou stránkou analýzy BEST a daného problému analýzy globální teploty, takže nijak nesouvisí s popsanými "politickými" spory. Opravdu nevím, jak byste chtěl článek doplňovat.
Třetí věc, kterou kritizuje Judith Curry je, že Muller použil formulaci, že analýza BEST nepotvrdila zastavení růstu globální teploty v posledním desetiletí. Ta reflektovala fakt, že analýza BEST globální teploty v posledním desetiletí je blíže vyšším hodnotám obdrženým analýzou NOAA a NASA GISS než nižším hodnotám z hadCRU (vše v mezích udávaných nejistot). Opět Judith Curry nenapadá samotné hodnoty či analýzu, ale pouze formulaci. Tím se dostáváme k obrázkům. V jednom je vývoj globální teploty od roku 1800 do roku 2010 s binem jeden rok. Je vidět nárůst o zhruba jeden stupeň mezi lety 1950 a současností. Zároveň jsou vidět poměrně silné fluktuace mezi jednotlivými roky až půl stupně. I v něm je vidět, že v desetiletém období se projevy trendů vývoje neukazují příliš znatelně. Takže třeba druhý rok a poslední rok posledního desetiletí jsou na téměř stejné teplotě. Ale podobná desetiletí najdeme i dříve, například mezi léty zhruba 1985 a 1995 je mezi dvěma zhruba stejnými minimy pík. I to ukazuje, že desetiletí je prostě pro sledování vývoje klimatu příliš krátké období. Pokud vyřízneme poslední desetiletí a budeme mít měsíční biny tak fluktuace narostou (jsou už téměř stupeň) a globální trendy budou ještě méně patrné. A přesně to ukazuje srovnání dolního a horního odkazovaného obrázku. Oba obrázky nejsou v rozporu a ani spodní nepotvrdil, že by se v posledním desetiletí nárůst globální teploty zastavil. Pochopitelně však ani nevyloučil možnost zastavení. Na krátkém úseku deseti let a při dané přesnosti (tedy odpovídajících fluktuacích) je prokázání nějakých nepříliš dramatických změn trendů vývoje globální teploty spíše nemožné. Takže zase nic, co by bylo v rozporu s tím mým článkem.
Jak vidíte, tak Vámi odkazovaný článek neukazuje žádná nová reálná fakta, která by se dala pod ten můj článek doplnil. Nějaké ideologické diskuze bez ohledu na fakta jsou parketou jiných a já bych se do těchto vod nechtěl pouštět. Pokud máte něco faktického, co by stálo za doplnění, tak to sdělte a rád se s redakcí na doplnění dohodnu. Ale ideologických diskuzí bez ohledu na fakta mě prosím ušetřete. Mě zajímá pouze skutečný vývoj klimatu a ne nějaké ideologické třenice.
Pane Wagnere, děkuji za podrobnou odpověď
Roman Dvořák,2011-12-01 14:36:17
Graf, či spíše dvojgraf, na který odkazuji a který jsem objevil nejdříve na jiné stránce a přes ní se dopracoval k Daily Mail jako původnějšímu zdroji, mi připomněl Vaše tvrzení, které si dovoluji z Vašeho článku citovat:
"Analýza BEST nepotvrdila zpomalení růstu v posledních letech, které se pozorovalo v britské analýze. Naopak potvrdila stálý růst pozorovaný v analýzách NASA a NOAA."
Jsem jen povrchním pozorovatelem sporu kolem globálního oteplování a sporadickým čtenářem,či spíše návštěvníkem stránky osel.cz. Ale Vaše články vždy alespoň prolétnu, většinou i přečtu - jak i ten o analýzách BEST. A pokud vím, klimaskeptici tvrdí, že se globální oteplování v posledním desetiletí zpomalilo nebo až zastavilo a klimatologové to asi nepopírají, tak mě to Vaše prohlášení, že BEST dokázal stálý nárůst zarazilo a utkvělo mi v paměti. A zdá se, že ani neodpovídá zcela skutečnosti. A ani se mi nezdá, že mezi Mullerem a
Curry panuje taková shoda, když Curry podle článku v Daily Mail tvrdí: She said this affair had to be compared to the notorious 'Climategate' scandal two years ago... the project's research data show there has been no increase in world temperatures since the end of the Nineties - a fact confirmed by a new analysis that The Mail on Sunday has obtained. - čímž se zjevně myslí ten 2. graf teplot za poslední desetiletí zveřejněný v Daily Mail.
A dále: Prof Curry said: 'This is nowhere near what the climate models were predicting... Whatever it is that's going on here, it doesn't look like it's being dominated by CO2.'... 'This is "hide the decline" stuff. Our data show the pause, just as the other sets of data do. Muller is hiding the decline.
Anebo: McKittrick: 'For the Berkeley team to have chosen this particular moment to launch a major international publicity blitz is a highly unethical sabotage of the peer review process.'
Muller tvrdí přece něco jiné než Curry. To, co i Vy v článku: However, Prof Muller denied warming was at a standstill. 'We see no evidence of it [global warming] having slowed down,' he told BBC Radio 4's Today programme. There was, he added, 'no levelling off'.
To přece nevypadá na konsenzus mezi oběma autory BESTu, a dokonce ani ne na "politické" spory, jak píšete. Vždyť Curry napadá dezinterpretace Mullera a popírá že jde o vytrvalý nárůst teplot a vliv CO2. Tu "politiku" - nejen mediální (BBC), ale i v podobě vystoupení v kongresu - přece předvedl Muller. Nikde nepřiznal, že se posledních deset let jsou teploty více-méně stabilní. Naopak, tvrdil, jako jste to napsal, že analýza nepotvrdila zpomalení růstu v posledních letech. A to není zanedbatelné období.
Také děkuji za podrobné vysvětlení
Vladimír Wagner,2011-12-02 00:14:17
Váženy pane Dvořáku, děkuji také za podrobné vysvětlení Vašeho pohledu. Pokusím se na ně reagovat a vysvětlit pohled svůj. Nebudu se vyjadřovat ke „Climategate“ či „neetickým sabotážím“, tato vyjádření se netýkají vývoje globální teploty a nic neříkají o konkrétních analýzách a jejich výsledcích. Ani nyní jste neuvedl (ono to ani v tom článku v Daily Mail nikde nebylo), že by Judith Curry zpochybnila data nebo analýzu BEST. A ona je (alespoň pokud mám povědomost) opravdu nikdy nezpochybnila. Jediné, co lze označit za zpochybnění něčeho konkrétního, bylo napadení interpretace Mullera, že studie BEST nepotvrzuje zpomalení oteplování. Studie ovšem opravdu, jak je konstatováno v té Vaší citaci z mého článku, potvrzuje vyšší hodnoty globálních teplot v posledním desetiletí pozorované v analýzách NOAA a NASA a je nad hodnotami z britské hadCRU studie, která byla často brána jako náznak toho, že se oteplování v tomto desetiletí zastavilo. A jak jsem už konstatoval, výsledky analýzy a hodnoty globálních teplot ze studie BEST Judith Curry nezpochybňuje.
Ten spodní odkazovaný obrázek neukazuje nějakou novou analýzu (ta Vámi citovaná větička je čistě novinářské nepochopení), ale pouze jemnější zobrazení (po měsíci) posledního desetiletí. Tím sice dostanete větší časové rozlišení, ale zase daleko větší fluktuace. Jinak není mezi oběma obrázky rozdílu a jsou ve shodě. Ale to už jsem rozepisoval v předchozím textu. Když se podíváte na horní obrázek, tak je z něho vidět, že byste v něm mohl najít řadu desetiletých úseků, které by při stejném roztažení vypadaly podobně.
Desetiletý úsek je příliš malý, aby něco bez rozporně prokázal. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet v dalším desetiletí. Na škále dvaceti let už bude situace jasnější. Na stránkách Best jsou příslušná data, v článcích i tom mém jsou ukázány obrázky s vývojem teploty a nikdo není závislý na interpretaci Mullera či moji, může si nezávisle udělat interpretaci svou. Takže pořád příliš nechápu, co by se tam mělo dodávat.
výpočet emisí
Jarda Souda,2011-11-30 12:10:24
Když už se tak brojí proti CO2, mělo by se alespoň přistupovat ke zdrojům CO2 stejně. Výpočet emisí by se dle mě měl odvíjet i od vytěžených surovin (ropa, plyn, uhlí) neboť každý vytěžený kus této suroviny při jeho využití je zdrojem CO2. Ale nejen fosilní paliva i kovové rudy by se měli do emisních kvocientů započítávat (koli energie, potažmo CO2 se vyprodukuje z 1t rudy).
Tak jednoznačné to není
Pavel Hudecek,2011-11-30 15:01:11
Např. bauxit se zpracovává elektrolýzou na hliník. Když jako zdroj použijeme jadernou, nebo vodní elektrárnu (tak je to např. na Novém Zélandu), výsledné emise jsou zanedbatelné. Když jinde stejný proces živí z uhelné elektrárny, představuje každý kousek vyrobeného hliníku kousek "emisní apokalypsy" :-)
Tomaš Petřek,2011-12-01 01:47:09
Surové železo se vyrábí ve vysokých pecí, které se neobejdou bez koksu a ten se vyrábí karbonizací č. uhlí. Existují i alternativní způsoby výroby s. ž. např Midrex či Korex, ale tam taky potřebujete uhlí. Takže emisní stopa takového auta není jen o jeho spotřebě, ale také o jeho výrobě a taky logistice (doprava surovin, polotovarů, hotových aut....)
A pane Hudečku, když Německo bude rušit své jaderné elektrárny, myslíte že ten výpadek nahradí větrníky a solární panely?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
