Zvětšit obrázek

Patentová práva na výrobu získal švýcarský K-Team Corporation. (Kredit: Michael Rubenstein)

Kiloboty jsou levné robotické systémy pro testy chování početnějších skupin spolupracujících robotů. Technologii umožňující snadné ověřování algoritmů koordinované činnosti stovek nebo dokonce tisíců malých robotů si nechali oxfordští technici z Harvard University patentovat. První hmatatelnou aplikací jsou asi jako palec široké válečky šmejdící na tenkých nožkách, připomínající umělý hmyz. Počítačoví fandové z katedry robotiky jich vyrobili celé hejno, aby jejich chování mohli zkoumat. Jakmile je vědci oživí, stávají se z nich autonomní jednotky, do jejichž rozhodování se dál nemontují.

Zvětšit obrázek

Vedoucí výzkumného týmu: Radhika Nagpalová, docentka na Harvard School of Engineering and Applied Sciences (SEAS).

Licenci na výrobu komunikujících a samoorganizujících se systémů předvádějících něco, co ze všeho nejvíc připomíná sobotní hemžení na zamrzlém vesnickém rybníčku, získal švýcarský výrobce dodávající zařízení pro výzkumné účely, K-Team Corporation. Ten kiloboty zařadil do nabídky internetových ochodů. Pro veřejnost se rázem staly hitem předvánočního davového šílenství. Již na vánoce si kromě výzkumníků bude moci pohrát s vlastním hejnem vrnících bobků i celá řada nadšenců pro robotiku. Cíl výzkumníků je ale dosáhnout praktických aplikací multirobotických systémů. Zatím jim k tomu sofistikované algoritmy, které by umožňovaly koordinovat činnost tisíců samostatně se rozhodujících prvků ale chybí. Jejich kiloboty ještě nezvládají ani to, co obyčejní mravenci, když plení své okolí, aby se nasytili nebo posbírali co nejvíce zdrojů pro své houbové plantáže.

Zvětšit obrázek

Průměr kilobota je 33 mm. Se svým sousedem komunikuje na vzdálenost 7 cm. Bbaterie se dají dobíjet. Současně lze z počítače programovat stovky těchto napodobovatelů chování sociálního hmyzu.

Podle Radhiky Nagpalové, vedoucí týmu, by jejich systémy měly brzo asistovat při hledání osob či věcí v troskách po živelných pohromách. Při monitorování rizikových míst, odstraňování překážek a nečistot. A pokud vše ve svém vyjádření pro tisk myslela vážně, tak i při opylování rostlin.
Jeden se ale nemůže zbavit dojmu, zda to, co k vytváření kýžených algoritmů a jejich ověřování potřebuje, jsou skutečně ty předváděné blikající kiloboty. Jestli spíše nejsou divadýlkem pro mecenáše a snahou o komerční úspěch. Pokud vědcům jejich tah s patentovanou "hračkou" vyjde, budou všichni „za vodou“ a do důchodu si budou moci zkoumat, co budou chtít, aniž by každoročně museli psát ponížené supliky s žádostí o nové a nové granty.

Prameny:  Harvard University, K-Team Corporation

Kiloboty mohou zatáčet vlevo i vpravo, nebo „jet“ rovně.  Na příkaz signalizují stav nabití svých baterií. Když čekají na nový příkaz blikají. Po dobu nahrávání nového programu jejich ledky svítí trvale. Nové chování lze všem kilobotům vnutit najednou během 35 sekund. Zahájení akce signalizují rudě. 

 



Ukázka schopností: komunikace, určování vzdálenosti, automní zpracování dat.

29 kilobotů při „hledání potravy“ (snahou je udržovat rozestupy) a v programu „pojďme všichni sborem“.