15. listopadu 2008 se somálští piráti zmocnili 330 metrů dlouhého saúdskoarabského ropného tankeru MV Sirius Star s 2,2 milióny barelů ropy, který se tak stal největší piráty ukořistěnou lodí v dosavadní historii lidstva. Sirius Star byl v zajetí do 9. ledna 2009, kdy ho propustili po zaplacení 3 miliónů dolarů výkupného.
Námořní pirátství je očividně skvělým byznysem a není divu, že teď prosperuje, obzvláště v Puntalandu, bývalém území svrchovaného Somálska. Je nanejvýš pozoruhodné, že v počátcích moderního somálského pirátství podle všeho byla mezinárodní pomoc diktátorskému režimu Mohameda Siada Barreho, ve snaze rozvinout do té doby velmi skrovné somálské rybářství. Jenže, po rozpadu Somálské demokratické republiky a kolapsu rybolovu se z rybářů stali piráti.
V dnešním světě piráty jsou i mnozí z nás, alespoň podle slovníku majitelů copyrightů obsahu digitálních médií. Každý, kdo kdy něco vytvořil, jistě uzná, že autorství má jistou hodnotu, i když bývá obtížné ji srozumitelně definovat. Praktiky majitelů copyrightů už ale dávno překročily hranice únosnosti a dobrého vkusu. Běžně se setkáváme s vnucováním výrobků bídné kvality, které pak kupujícímu samy vyhrožují právním terorem, překroucenými slogany o zločinech, které kriminalizují milióny běžných uživatelů internetu a také s technologiemi DRM (Digital rights management), vynucujícími užívání hudby, filmů, grafiky či počítačových her v souladu s představami majitelů copyrightu, někdy až na úkor funkčnosti výrobku. Lidé se pak pochopitelně cítí podvedeni a pro nároky majitelů copyrightů mají jen velmi málo pochopení.
Podle tří amerických vědců v týmu Dinah Vernik, specialistky na marketing z Rice University jsou ale ochrany DRM nejen zbytečné, ale v důsledcích dokonce kontraproduktivní. Analýzou chování trhu se zřetelem na klasické, online a pirátské šíření dat ukazují, že technologie DRM sice komplikují a zdražují výrobu takzvaných nelegálních kopií digitálního obsahu, ale zároveň zásadním způsobem negativně ovlivňují „legální“ uživatele, kteří by ve skutečnosti dali přednost koupi legálního produktu za přiměřenou cenu, ale kvůli ochranám DRM, přemrštěným nákladům a dalším komplikacím jsou znechuceni a často se uchylují k pirátským kopiím.
Vernik a spol. tvrdí, že odstranění DRM technologií a stahování produktů bez této ochrany ve skutečnosti omezují tvorbu a stahování pirátských kopií. Digitální obsah bez DRM a otravných protipirátských spotů je nepopiratelně uživatelsky příjemnější a zesiluje zdravý konkurenční boj mezi stahovatelnými daty a klasickými disky. Konkurence vede k jistému snížení ceny všech zúčastněných výrobků a to přesvědčí více zákazníků ke koupi legálního digitálního obsahu.
Badatelé zároveň zjistili, že potlačování copyrightového pirátství kupodivu není automatickou zárukou většího zisku majitelů autorských práv a že se těmto majitelům vždy nevyplácí komplikovat pirátské kopírování. To vše vede autory k jednoznačnému závěru, že digitální pirátství, stejně jako námořní pirátství Puntalanďanů je vlastně ekonomickým problémem, jehož řešení by mělo být ekonomické a nikoliv silové. Jak ostatně vídáme na vlastní oči, násilné zavádění technologií DRM i námořní akce největších velmocí proti otrhaným pirátům zcela selhávají a jejich aktéři se tím veřejně zesměšňují.
Prameny:
Rice University News & Events 2011, Marketing Science online 13.10. 2011, Wikipedia (Digital rights management, Piracy).
.
Diskuze:
