Zvětšit obrázek

Fobos-Grunt na CEBITu 2011. Kredit: MKonair, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Nešťastný Mars 96. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Časy, kdy jsme si přáli, aby všechny nanicovaté družice s rudou hvězdou vzal čert, už podle všeho pominuly. Celý svět v uplynulých dnech sledoval napínavý boj ruských operátorů se vzpurnou technikou pozoruhodné kosmické lodi Fobos-Grunt, která po úspěšném startu z kosmodromu Bajkonur 8. listopadu 2011 s nosnou raketou Zenit-2SB41 a zaparkování na oběžné dráze nedokázala zažehnout hlavní motor a odletět k vysněnému Marsu. Mnozí jsme jim drželi palce, ale hollywoodský happyend se bohužel nekonal.

V sobotu 12. listopadu večer pustili lidé z ruského vesmírného programu zpravodajské agentuře Interfax informaci, že všechny pokusy o získání telemetrických údajů sondy Fobos-Grunt a aktivaci jejího řídícího systému selhaly. Operátoři ji proto považují za prakticky ztracenou a v nejbližší době se prý v tomto duchu oficiálně vyjádří i ruská federální vesmírná agentura Roskosmos, která tuto meziplanetární misi financovala celkem 5 miliardami rublů, což dělá 163 milionů dolarů. Pro srovnání, nepilotovaná mezinárodní mise NASA a ESA, známá jako Mars Sample Return, která by měla kolem roku 2020 dopravit na Zemi vzorky z povrchu Marsu, bude podle dnešních odhadů stát 8,5 miliardy dolarů, čili bude více než 50krát dražší.

Ať si o ruském vesmírném programu myslí kdo chce, co chce, tohle je hrozná škoda. Mise Fobos-Grunt byla v mnoha směrech sympaticky ambiciózní a slibovala pozoruhodné výsledky. Byl to první pokus Ruska o meziplanetární let po neúspěchu sondy Mars 96 z roku 1996, označované též jako Mars 8. Shodou okolností se osudy sond Mars 96 a Fobos-Grunt v mnohém podobají. Obě dvě jsou dílem ruského výrobce kosmické techniky NPO Lavočkina. Start sond Mars 96 i Fobos-Grunt doprovázely veliké naděje a očekávání a v obou případech selhal zážeh motoru před cestou k Marsu. Podobný podle všeho bude i jejich zánik. Mars 96 z větší části shořel v atmosféře a média se vzrušovala osudem 200 gramů radioaktivního plutonia-238 z palivových článků.

Zvětšit obrázek

Fobos, stále nedosažitelný cíl. Kredit: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona, Wikimedia Commons.

Zvětšit obrázek

Fobos-Grunt. Kredit: NASA.

Pokud se nestane zázrak, tak i Fobos-Grunt shoří v atmosféře a všichni už teď mají těžkou hlavu z více než 8 metrických tun hydrazinu s dimerem oxidu dusičitého, který je na palubě. Experti předpokládají, že tohle palivo kompletně shoří, je prý ale také možné, že zmrzne a podaří se mu alespoň z části dopadnout na povrch.

V čem měl být Fobos-Grunt tak pozoruhodný? Ač je to ostudné a donebevolající, zatím poslední lidmi postavená meziplanetární sonda, která dovezla na Zemi makroskopický vzorek mimozemské horniny, byla Luna 24 v roce 1976. Fobos-Grunt měl být velkolepým návratem Ruska i celého lidstva na meziplanetární scénu. Reputace ruského vesmírného programu je už delší dobu doma i za hranicemi notně pošramocená a právě ambiciózní mise k měsíci Marsu ji měla vylepšit a přilákat k vesmírným technologiím mladé kreativní nadšence. Nepovedlo se. Podle agentury Roskosmos bylo 90 procent dílů sondy nových a nevyzkoušených při vesmírném letu, což se bohužel ukázalo jako nevýhoda. V NPO Lavočkina, kde je 40 procent vývojářů mladších 35 let, nebude moc veselo. Smutno je i v Číně, která odepíše první sondu směřující k Marsu jménem Yinghuo-1, v překladu Záře světlušky.

Především jsme přišli o unikátní možnost prostudovat zhruba 200 gramů horniny bizarního měsíčku Fobos, čili Strach, fazolovitého balvanu o rozměrech 26,8 × 22,4 × 18,4 km, které měl v srpnu 2014 přivést návratový modul. Fobos-Grunt měl také pečlivě prozkoumat Fobos jako takový a přispět k definitivnímu odhalení jeho původu i leccos zjistit o samotném Marsu. Na palubě sondy je i asi 100gramový modul experimentu LIFE (Living Interplanetary Flight Experiment) vyvinutý organizací Planetary Society, který měl otestovat schopnost 10ti vybraných pasažérů přežít tříletou cestu meziplanetárním prostorem. Jsou tam 4 bakterie, včetně legendárního extrémisty Deinococcus radiodurans, 3 archea, pivní kvasinky, semena huseníčku a slavné želvušky, asi vůbec nejodolnější živočichové. Projekt LIFE byl kritizován ochránci čistoty Marsu a Fobosu, ti teď ale mohou klidně spát.

Zvětšit obrázek

Plán, který se neuskuteční. Kredit: Roskomos.

Zvětšit obrázek

Fobos-Grunt na startovací rampě. Kredit: Roskosmos.

Modul k Marsu neodletí a s celou sondou zamíří zpět do pozemské atmosféry. Je ironií, že vzhledem k výjimečně odolné konstrukci možná dopadne neporušený a pokud ho někdo najde, tak z projektu Fobos-Grunt získáme alespoň data o schopnosti zúčastněných organismů přežít katastrofu meziplanetární sondy. Co ale bude s ruským vesmírným programem a s meziplanetárními lety vůbec, je ve hvězdách.

Prameny:

AFP 12.11. 2011, Wikipedia (Fobos-Grunt, Living Interplanetary Flight Experiment).