Když se v odborných časopisech začaly objevovat články o pozitivních účincích antioxidantů, bylo jen otázkou krátkého času, kdy trhový mechanismus v kombinaci s lidskou podnikavostí a vynalézavostí vytvoří situaci, v níž budeme přesvědčováni, že pro naše zdraví je důležité do těla dostávat tyto látky v koncentrovanější formě než nabízí běžná strava, tedy v podobě různých, vůbec ne levných přípravků. Chcete-li zbohatnout, nabízejte zdraví a štěstí. Alespoň jako iluzi.
Mezi známé a populární antioxidanty patří například resveratrol z červených hroznů a vína, katechiny v zeleném čaji (viz), dále pak polymerní flavonoidy – proanthokyanidiny, které jíme jak s hrozny a jiným ovocem, tak popíjíme s čajem, červeným vínem a kakaem, nebo karotenoid lykopen běžný v různých rostlinách, například v rajčatech.
Kapsle nebo pilulka, která je kombinací těchto téměřzázračných substancí přece musí zabírat! No kdo by mohl pochybovat?
20. října 2011 se v jednom záhřebském hotelu konala honosná tisková konference, na které slovinská firma Regiopharma, obchodující s potravinovými doplňky, prezentovala svůj nový produkt – tablety Energiser HPE 40 s obsahem zmíněných antioxidantů. Roli důvěryhodného propagátora a mluvčího se profesionálně ujal Miroslav Radman, chorvatský biolog, který pracuje na lékařské fakultě Univerzity v Paříži a je zároveň zakladatelem i současným ředitelem výzkumného ústavu MedILS ve Splitu. Způsobem hodným spíše reklamního agenta propagoval úžasné účinky nového preparátu, které jeho tým potvrdil na buněčných kulturách. A také se pochválil jak on sám se po těchto tabletách cítí pln sil. Preparát by podle jeho slov měl nejen dodávat energii, ale i chránit před neblahými účinky stárnutí.
Dobře ošetřené semínko vyklíčilo a chorvatská média nazvala nový zázrak „elixírem mládí“. To, co ale firmě zastínilo zářivou vizi na obrovské zisky, byl hlas jiného chorvatského vědce - Ivana Đikiće, nynějšího vědeckého ředitele Ústavu molekulární biologie ve Frankfurtu.
Ten nešetřil veřejnou kritikou na adresu Regiopharmy i samotného Radmana, který její nový produkt propaguje a propůjčuje tak svou vědeckou reputaci. Đikić argumentuje tím, že tvrzení firmy, že přípravek zpomaluje stárnutí, se neopírají o žádné klinické testy, žádné publikace v recenzovaných časopisech. Protože několik novinářů mu umožnilo se vyjádřit příliš nahlas, v médiích, firma se začala bránit. Vydala prohlášení, v němž se uvádí, že „v případě pokračujícího šíření nepravd o tom, že jejich produkt je podvod a zastrašování veřejnosti tvrzením o jeho případných negativních účincích, budeme nuceni potvrdit naše prohlášení (o účinnosti a bezpečnosti produktu) na soudě.“
Đikić se ale (zatím) nenechal zastrašit a vyhrožování soudem považuje za snahu o umlčení kritiky. Protože může jít o „velké prachy“, z nichž má Radmanova MedILS zajištěno 1 % jako odměnu za spolupráci, je dost možné, že se spor nakonec k soudu dostane. Regiopharmě totiž jde o hodně, protože schvalovací proces sice byl v Slovinsku úspěšný, v Chorvatsku však zatím ukončen není.
Asi si řeknete, že se dělá mnoho povyku pro nic, vždyť v lékárně pomalu ani nerozeznáte, co je skutečný testovaný lék a co takzvaný výživový doplněk. O jeden více nebo méně, na tom nesejde. To jistě ne, problém je však jinde – případ je typickou ukázkou, jak se tyto „elixíry“ propagují a tvrzení o jejich účincích zastřešují koupenými vědeckými důkazy, které je nakonec ani nepotvrzují.
Stokrát něco zopakujte a stane se to téměř nevyvratitelnou pravdou. Má například smysl se ptát, proč lékárny propagují a prodávají například známé homeopatikum Oscillococcinum? Prý zabírá při chřipce. Víte jaké je složení? 100 % cukrů – 85 procent obyčejné sacharózy a 15 % laktózy. A pak chemicky absolutně nestanovitelné množství mixu jater a srdce kachny běžného domácího druhu Pižmovka velká (Cairina moschata). Při koncentraci 1×10-400 g samozřejmě s astronomickou pravděpodobností není v tabletce ani molekula látky, jejíž účinnost i v neředěném stavu je víc než pochybná. A vše se tváří téměř jako oficiální lék. Dokonce ho doporučují někteří z těch, jimž byl univerzitou propůjčen lékařský diplom. A tak se prodává 30 gramů čistého cukru za téměř 500 Kč, navíc v lékárnách, k nimž lidé ještě přechovávají zbytky důvěry. K takové sladké „léčbě“ by se hodilo pár kapek nového „elixíru mládí“, který si sem jistě cestu najde. A hlavně, ať není levný, aby člověk věděl, že to není jen tak ledajaký lektvar a že zdraví něco stojí.
Video: Ve víně není jenom resveratrol, ale i klíč k úpřímnosti:
- Ty nevěříš na elixír?
- Ne, protože ho vyrábím.
A věří mu profesor Radman?
Zdroj: Science News
Diskuze:
