Zvětšit obrázek

Filtrační jednotka, která čistí plyny uvnitř primárního kontejnmentu od radioaktivních izotopů. (zdroj TEPCO)

V minulém přehledu bylo popsáno snížení teploty u všech reaktorů na hodnoty menší než je bod varu vody. Tuto teplotu, která se měří v několika místech u každé reaktorové nádoby, se dařilo dále snižovat. Nyní je u prvního reaktoru pod 50 °C, u dalších dvou pak blízká 70 °C. Nejdůležitější však je, že hodnoty teplot mají stabilní či dokonce klesající tendenci při konstantním objemu chladící vody. Stabilní je také tlak uvnitř všech primárních kontejnmentů a tlakových nádob reaktorů. Zlepšující se podmínky v budovách reaktorů dovolují v nich pracovat na řadě důležitých zařízení.

V průběhu října začala instalace ventilačního systému, který umožňuje monitorovat a čistit atmosféru uvnitř primárního kontejnmentu. Hlavním úkolem tohoto systému je kontrola složení atmosféry, určení podílu různých plynných složek a měření radioaktivity, která je zde velmi vysoká. Zároveň zajišťuje filtraci a dekontaminaci této atmosféry s 99% efektivitou. Snížení úrovně radiace v primárním kontejnmentu je nutnou podmínkou pro práci na umístění měřících zařízení, které umožňuje zjistit přesný stav reaktorové nádoby a paliva i polohu jeho roztavené části. Jeho instalace začala na všech reaktorech a u druhého byla již dokončena. To umožnilo přesněji měřit i množství a proudění dusíku, který se vhání, aby se zabránilo případnému výbuchu vodíku. Doplňování dusíku se tak může řídit výsledky monitoringu. Během filtrace radioaktivních plynů z primárního kontejnmentu se měřila aktivita a přítomnost jednotlivých radioizotopů, přičemž se zjistily i radioaktivní izotopy xenonu s počtem nukleonů 133 a 135.

Zvětšit obrázek

Tepelné výměníky, které jsou součástí systému, který filtruje vzduch z primárního kontejnmentu. (zdroj TEPCO)

 

Spontánní štěpení transuranů

A právě to vyvolalo zvýšený zájem médií o Fukušimu I v médiích. Tyto izotopy mají poločas rozpadu 5,2 dne (¹³³Xe) a 9 hodin (¹³⁵Xe), takže musely být produkovány v současné době. Jejich zdrojem je sice jaderné štěpení, to ale nemusí být známkou, že by se v nějakém místě v reaktoru rozbíhala znovu štěpná řetězová reakce. Při práci reaktoru vznikají v palivu záchytem neutronů uranem 238 transurany. Některé z nich se mohou rozpadat i samovolným štěpením. Jedná se zvláště o izotopy curia (například 242 a 244). Většinou je samovolné štěpení jen malou příměsí k rozpadu alfa, který dominuje. I tak však změřené množství izotopů xenonu dokáže samovolné štěpení transuranů nahromaděných v palivu během provozu reaktorů plně vysvětlit. Zjištění xenonu je tak přirozené a v odpovídajícím množství se vyskytuje v každém odstaveném reaktoru. Přesto se do chladící vody začal preventivně přidávat bór, který neutrony intenzivně pohlcuje.

Další práce v areálu elektrárny

Několik fotografií v minulém přehledu dokumentovalo dostavbu ochranné obálky nahrazující zničenou horní část budovy prvního reaktoru. Nyní je už budova dokončena a instalováno i filtrační zařízení, které zabraňuje únikům radioaktivity ven. Je to velmi důležitý krok na cestě k tomu, aby se  z areálu elektrárny do okolí nedostávala žádná radioaktivita. V průběhu následujících měsíců, nejspíše až v příštím roce, se zrealizuje i připravovaná výstavba podobných ochranných obálek i u reaktoru tři a čtyři. Práce s těžkými jeřáby, které se při těchto pracích používají, nese svá rizika. Nedávno se při demontáži jednoho z nich uvolnilo těžké ocelové lano a spadlo na dva dělníky. Je vidět, že ani zde se nelze úplně vyhnout pracovním úrazům.

Zvětšit obrázek

Situace při nehodě, která vznikla při demontáži velkého jeřábu. (zdroj TEPCO)

Velmi intenzivně probíhá čerpání, čištění a dekontaminace radioaktivní vody nahromaděné v různých místech elektrárny. Kromě odstranění radioaktivity a nečistot se také odsoluje a poté se využívá hlavně k chlazení reaktorů nebo k jiným účelům. Zbylá část se skladuje ve vyhrazených nádržích. Tak se postupně daří vodu nahromaděnou v areálu elektrárny při cunami a následném havarijním chlazení reaktorů odstraňovat. Vzhledem k jejímu velkému množství bude odčerpávání a čištění trvat ještě řadu měsíců.

Zvětšit obrázek

Dokončená nová horní část reaktorové budovy. (zdroj TEPCO)

Jak už bylo zmíněno v předchozím článku, začala se voda získaná při čištění budov reaktorů pět a šest využívat ke kropení některých vnějších prostorů areálu elektrárny, aby vítr nezvedal prach a neroznášel radioaktivitu do okolí. Na to se spotřebuje sedmdesát tun této vody denně. Je samozřejmě vyčištěna a splňuje zdravotní limity vyžadované pro vodu vhodnou ke koupání. Při tiskové konferenci novináři vyzvali poslance Yasuhiro Sonodu, aby nezávadnost této vody prokázal tím, že se jí napije. Vypil celou sklenici a dodal, že sám za mnohem lepší a důležitější důkaz považuje přesná měření, která potvrzují její bezpečnost.

S příchodem zimy dojde ke změnám teploty, což vyvolá zvýšené proudění vzduchu v budovách, kde se zmíněná nahromaděná voda ještě nachází. Průvan by mohl radioaktivní aerosoly vynášet ven do okolí elektrárny. Proto se provádí provizorní utěsňování otvorů a nepotřebných vstupů vedoucích do prostorů, kde tato voda je. Jedná se hlavně o turbínové haly. Na pár příkladech fotografií je vidět, jak vypadala situace před a po utěsnění. I to přispěje k dalšímu snížení úniků radioaktivity z areálu elektrárny.

V současnosti pracuje na likvidaci následků havárie zhruba 3 000 pracovníků. Postup prací se zdá být dostatečně rychlý na to, aby začátkem příštího roku mohly být splněny podmínky pro návrat obyvatel do oblastí zakázané zóny bližší než 20 km k elektrárně, kde to dozimetrická situace dovolí.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Příklady dočasného utěsňování - schodiště v turbínové hale prvního bloku. (zdroj TEPCO)	Příklady dočasného utěsňování - další místo v turbínové hale prvního bloku. (zdroj TEPCO)

Okolí elektrárny

Do oblastí vzdálených od elektrárny víc než 20 km se evakuovaní už nějakou dobu postupně vracejí. Stále zde na mnoha místech ještě probíhají dekontaminační práce. V polovině října začalo i čištění v samotném městě Fukušima s 110 000 domy, veřejnými budovami, ulicemi, zahradami a parky. To potrvá několik měsíců a počítá se s pomocí dobrovolníků i samotných obyvatel.

Už v minulém článku byl zmíněn zajímavý dopad toho, že si lidé pořizují dozimetry, aby kontrolovali úroveň radiace. A tak někdy nacházejí místa se zvýšenou radioaktivitou, která není důsledkem havárie. Nedávno byly hlášeny další dva případy, kdy pozornost vzbudil zdroj záření radia 226, jenž se využívá hlavně v lékařství. Jedno z míst bylo v supermarketu Hachimanyarna v Setagaya.

Nepolevuje se ani v pečlivé kontrole potravin pocházejících ze zasažených oblastí - rýže, čaje, hub, masa, mléka a výrobků z nich. Překročení stanovených limit se objevuje jen výjimečně a tak se zodpovědné orgány rozhodly je ještě zpřísnit.

Probíhá také řada zdravotních a dozimetrických testů zejména u dětí. Nedávno nezávislá firma kontrolovala na přítomnost cesia 137 vzorky moče 1500 dětí předškolního věku. U zhruba sedmi procent sice našla stopy tohoto radioizotopu, ovšem v zdraví neohrožujícím množství, na hranici měřitelnosti přístroji. Testy se budou ověřovat a opakovat.  

Dekontaminační práce pokračují i v zóně do 20 km od elektrárny. V říjnu byla radiační situace zmapována pomocí malé bezpilotní helikoptéry, hlavně v hůř dostupných oblastech. S intenzivními dekontaminačními a rekonstrukčními zásahy souvisí i problém ukládání velkého množství radioaktivního odpadu. Proto se vypracovávají plány na budování potřebných úložišť.

Zvětšit obrázek

Jedno z utěsňovaných míst, tentokrát v turbínové hale druhého bloku. (zdroj TEPCO)

 

Situace v dalších elektrárnách

Zatímco se počet provozovaných jaderných bloků doposud pouze zmenšoval, na konci října se jeden znovu spustil - čtvrtý reaktor elektrárny Genkai. Jde však o značně nestandardní situaci. Reaktor se automaticky zastavil 4. října díky procedurální chybě. Po povolení dozorovým orgánem se po měsíční odstávce znovu rozběhl. V provozu však bude jenom asi měsíc, načež ho opět vypnou kvůli pravidelné odstávce. V současné době v celém Japonsku běží pouze deset bloků a jejich počet bude klesat. Do konce roku budou odstaveny čtyři a začátkem příštího roku zbytek.

Je stále otevřenou otázkou, kdy se spustí alespoň některý z bloků odstavených k pravidelné kontrole. Některé elektrárny už dokončily stres testy a předložily jejich výsledky. Jestli místním samosprávám postačí a povolí znovuspuštění reaktorů, je velmi nejisté. Možná zapůsobí příchod zimy a s ní spojený nárůst spotřeby elektrické energie. Japonsko vzhledem k nedostatku vlastních fosilních zdrojů ve značné míře využívá elektřinu i na topení. Přijímají se sice velice striktní úsporná opatření a obyvatelé jsou vyzýváni k tomu, aby se tepleji oblékali doma i v práci a méně topili, to ale stále ubývající počet zdrojů nevykompenzuje. Situace pochopitelně vede ke zvyšování dovozu fosilních paliv. Už v minulých letech bylo Japonsko největším dovozcem uhlí na světě a tuto nezáviděníhodnou pozici si tak nejspíše ještě upevní.

Přesto i poslední průzkumy dokazují, že proti jaderné energetice je stále větší počet Japonců a odstoupení od jádra si přeje 70 % dotázaných. Výsledkem je i to, že čtyři samosprávy ze čtyřiceti čtyř, které mají na svém území jadernou elektrárnu, sousedí s ní, nebo se v jejich blízkosti počítá s výstavbou, deklarativně odmítly peníze, které se pravidelně do těchto regionů posílají jako kompenzace. Chtějí odstoupení od jaderné energetiky.

Na druhé straně se obnovují i zvyšují dodávky jaderné techniky z Japonska do dalších států. Například se obnovily přípravné práce na výstavbě prvních dvou jaderných bloků ve Vietnamu, který patří k ekonomicky se rozvíjejícím zemím a trpí nedostatkem elektřiny.

Závěr

Likvidace následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima I tedy i nadále úspěšně pokračuje a ani zjištění přítomnosti radioaktivních izotopů xenonu není známkou nečekaných problémů. Vše nasvědčuje tomu, že cíle, jejichž dosažení podmiňuje návrat evakuovaných do zakázané zóny, budou splněny.

Předchozí články o situaci v japonských jaderných elektrárnách postižených březnovým velkým zemětřesením a následnou vlnou cunami, v nichž je podrobněji vysvětlena řada pojmů a skutečností zmíněných v předcházejícím textu:

Japonsko: přírodní katastrofa zasáhla čtyři jaderné elektrárny 
Pro posouzení radiačních rizik jsou důležité proporce

Jak se vyvíjí radiační situace ve Fukušimě a okolí

Je Fukušima jako Černobyl?

Jak se chladí reaktory jaderné elektrárny Fukušima 1

Květnové pokroky i problémy při stabilizaci situace ve Fukušimě I

Fukušima se vzpamatovává

První etapa stabilizace elektrárny Fukušima I

Konec léta ve Fukušimě

Další krok v likvidaci následků havárie ve Fukušimě I