Zatím jen na webu prestižního amerického vědeckého týdeníku Science se můžeme seznámit z první solidně publikovanou zprávou o experimentech, které otevírají cestu k tzv. léčebnému klonování. Řada vědců nechce dráždit laickou veřejnost tímto termínem a razí pro celý postup název „přenos jader somatických buněk“, ale to na podstatě věci nic nemění.

Tým jihokorejských a amerických vědců vedený Woo Suk Hwangem z university v Soulu provedl následující věc. Odebral tělní buňky a vajíčka dobrovolnici, která podepsala souhlasné prohlášení s celou procedurou, a pak provedli „normální“ klonování – tedy zopakovali postup, který vedl k narození ovce Dolly. Vajíčko zbavili jeho vlastní jaderné dědičné informace a místo ní vpravili do „vykuchaného“ vajíčka jádro z tělní buňky. Vznikl zárodek, který se vyvíjel až do stádia blastocyty, kdy jej tvoří několik desítek buněk  a člověku se v té chvíli ani vzdáleně nepodobá. Kdyby toto embryo přenesli do těla dobrovolnice, jako to provedl nedávno americký lékař Panayotis Zavos,  mohli stejně jako on  koketovat s narozením klonu. Místo toho odebrali korejští vědci z embrya část buněk, jež byly předurčeny vytvořit tělo, a ty kultivovali za laboratorních podmínek tak, že se přeměnily na tzv. embryonální kmenové buňky. Ty se vyznačují schopností množit se prakticky bez jakéhokoli omezení a zároveň si udržují základní vlastnost buněk embrya – mohou se za vhodných podmínek proměnit na jakýkoli typ buněk dospělého těla. Woo Suk Hwang schopnost proměny embryonálních kmenových  buněk prověřil hned dvěma způsoby. Zaprvé nutil buňky v laboratořích do proměn nejrůznějších typů a povedlo se mu přitom“přeškolit“ buňky do širokého spektra  rolí. Zadruhé vpravil takto získané lidské embryonální kmenové buňky do embrya myši a sledoval, kam všude se buňky při vývoji organismu myši z tohoto zárodku dostávají a na jaké typy buněk se  mění.  Z výsledků experimentu vyplývá, že Woo Suk Hwang získal tzv. terapeutickým klonováním skutečně plnohodnotné lidské embryonální kmenové buňky, z kterých by mohl pro dobrovolnou dárkyni buněk a vajíčka vypěstovat typ buněk potřebný pro léčbu závažné choroby. Mohl by jí v laboratoři napěstovat například buňky srdečního svalu pro „opravu“ srdce postiženého infarktem. Mohl by pro ni získat neurony produkující dopamin a léčit s nimi Parkinsonovu chorobu. Z prozatím velmi kusých zpráv nevyplývá, zda by žena nějakou takovou léčbu potřebovala, ale pokud ano, pak se o to zatím Korejci nepokusili.

Současná americká vláda v čele s Georgem Bushem se na půdě OSN ze všech sil snaží, aby právě popsaný postup byl celosvětově postaven mimo zákon. Zatím se jim to nepodařilo a doufejme, že neuspějí ani v budoucnu. V tomto směru mohou přinést žádoucí obrat už letošní prezidentské volby v USA, protože ať by přišel po Bushovi do Bílého domu kdokoli, zapřísáhlejší odpůrce terapeutického klonování a dalších biotechnologických postupů to bude jen ztěží. A to by bylo dobře, protože USA jsou schopny nasypat do tohoto výzkumu více peněz, než kterýkoli jiný stát na této planetě. Bez nich to půjde také, ale pomaleji a hůře.  I když si na  praktické využití léčebného klonování počkáme ještě dlouhou řadu let, je jasné, že tohle je šance, kterou by lidstvo z rukou pouštět nemělo.

Už před Korejci se o podobnou věc pokoušelo hned několik týmů. Před dvěma roky publikovala firma Advanced Cell Technology (ACT) zprávu, že stejným postupem získala čtyřbuněčné lidské embryo a vydávala to za průlom v terapeutickém klonování. Byl z toho skandál, protože ze čtyřbuněčného embrya nikdo lidské embryonální kmenové buňky nevyrobí a nevyrobila je ani ACT.. Celý pokus byl hodnocen jako fiasko, které vůbec nemělo být publikováno. Vloni referovali o získání lidských embryonálních kmenových buněk z klonovaného lidského embrya čínští vědci. Ti publikovali studii, v níž lidské vajíčko nahradili vajíčkem králíka, ale nepodali tak přesvědčivé důkazy o vlastnostech získaných embryonálních kmenových buněk jako Korejci. Jiný čínský tým prý udělal prakticky totéž co Korejci vedení Woo Suk Hwangem, ale zatím nezveřejnil své výsledky ve vědeckém časopise. Pro vědu platí, že to, co není spolehlivě publikováno, to vlastně ani neexistuje. Proto se můžou Korejci těšit z primátu.  Zjevně se jim podařilo zvládnout potíže, na které zatím naráželi vědci při klonování makaků a které vedly mnohé biology k závěru, že primáty včetně člověka stávajícími metodami klonovat nelze. Pokud si jejich zprávu pečlivě přečtou i Zavos a jeho následovníci, mohli by v ní najít inspiraci na úspěšnější klonování člověka. A to je zatím hodnoceno jako nepříjemný vedlejší efekt nesporného úspěchu.

Zárodek vytvořený klonováním se musí vyvinout do stádia blastocyty, kdy se v něm vytvoří buňky tzv. embryoblastu („hrudka“ v levé  části zárodku). Z těch je pak možné vypěstovat embryonální kmenové buňky.

Blastocysty z korejských pokusů.

Embryonální kmenové buňky se množí a při změně podmínek se mohou „přeškolit“ na jakýkoli typ buněk lidského těla.

Terapeutické klonování nabízí šanci lidem s Parkinsonovou chorobou, kterou trpí i papež. Katolická církev včetně své hlavy ale klonování rozhodně nakloněna není. No, alespoň je nikdo nemůže vinit ze střetu zájmů.

Jestli volby prohraje, terapeutickému klonování se otevře státní pokladna USA a tím i zcela nové možnosti.