Černá smrt byla asi tou nejděsivější pandemií, která v historické době postihla lidstvo. Po rozšíření z ohniska ve střední Asi, vybila v Evropě mezi lety 1346-1353 30 až 60 procent populace a veškeré lidstvo se tehdy zřejmě zmenšilo o 100 miliónů.
Evropě trvalo 150 let, než se zase zalidnila a mor se mezitím po všech stránkách nesmazatelně zapsal do evropské historie. V naší době si asi jenom velmi obtížně představíme, jaké šílenství tehdy panovalo mezi lidmi. Ten zážitek nám sice jenom vzdáleně zprostředkují dobové příběhy a malby, ale i tak je jasné, že to bylo opravdu něco. Není divu, že je velmi žádoucí zjistit, kdo vlastně byl původcem toho všeho.
To ovšem u dávných pandemií nejde tak snadno. Naši předci sice nepochybně byli stejně chytří a dychtivý odpovědí, nestála za nimi ale ohromná masa informací a zkušeností, které má k dispozici dnešní medicína. Přestože většina odborníků postupem času přijala jako pachatele Černé smrti gamaproteobakterii Yersinia pestis, až doposud se objevovala i alternativní vysvětlení, zejména v souvislosti s jistými nesrovnalostmi kolem dnešních kmenů yersinií. Černá smrt podle nich mohla být antrax, krvácivá horečka způsobená virem podobným Ebole, například morem skotu, který by přeskočil na lidi anebo třeba i soubor více devastujících patogenů dohromady, včetně skvrnitého tyfu nebo pravých neštovic.
Přes všechny fascinující alternativy původu Černé smrti se teď ale ukázalo, že původcem děsivého moru opravdu byla bakterie Yersinia pestis. V zásadní studii publikované časopisem Nature to tvrdí Hendrik Poinar z McMaster University a Johannes Krause z University of Tubingen, kteří s týmem kolegů vyždímali potřebné informace z pozůstatků nešťastných obětí Černé smrti. Zaměřili se na lidské kosterní zbytky z masového hrobu obětí morové pandemie v East Smithfield, kde tehdy skončili mrtví Londýňané.
Zároveň prostudovali i DNA z 10 koster pohřbených v ve středověkém kostele St. Nicholas Shambles před příchodem Černé smrti. Pak se soustředili na dřeň zubů pěti těl z East Smithfield a s nasazením velmi účinné technologie získání dávné DNA a jejího následného přečtení se jim nakonec podařilo z mnoha střípků DNA sestavit genom yersinií odpovědných za Černou smrt. Při své detektivní práci museli odfiltrovat DNA lidí, hub i všech dalších organismů, které v zubech dávných Londýňanů zanechaly genetické stopy.
Původcem Černé smrti je kmen yersinií, který je předkem celé rodiny dnešních morových bakterií. Ty dnes jen vzpomínají na bývalou slávu, i dnešní mor je ale dost smrtelný, pokud nedostane pěstí mezi oči antibiotiky. Zároveň se ukazuje, že tento genotyp vznikl někdy ve 12. a 13. století a nemohl tudíž být původcem dávnějších pandemií, v čele se slavným Justiniánským morem v letech 541 až 542 našeho letopočtu. Přestože tahle pandemie také vylidnila antický svět a v řadě ohledů velmi připomíná Černou smrt, evidentně muselo jít o něco trochu jiného. Přečtení genomu Černé smrti tak poskytuje pozoruhodnou příležitost studovat evoluci dramatického lidského patogenu v průběhu staletí a hlavně pochopit, co způsobilo jeho tehdejší výjimečnou vražednost.
První pohled na genom yersinie Černé smrti, který se od genomů dnešních yersinií nijak závratně neliší, prozrazuje, že se na jejím řádění nejspíš podílelo i tehdejší prostředí a stav budoucích obětí, tedy historické souvislosti. Pandemie Černé smrti se rozbíhala v lidnatém světě nevlídně chladné Malé doby ledové, který se právě vzpamatovával z hospodářských krizí a hladomorů.
Prameny: Nature online 12.10. 2011
McMaster University Media Release 12.10. 2011
Wikipedia (Black Death).
Diskuze:
