Obezita je pro rozvinuté země stejným problémem jako podvýživa pro země rozvojové. Bohužel, nikdo zatím nepřišel na to, jak dodat hladovějícím lidem v Asii nebo v Africe to, čím se přecpávají Američané nebo Evropané. Každý z problémů řešíme proto separátně Ovšem s tím, že my „chytří tlouštíci“ máme právo radit „hloupým hubeňourům“, jak by si měli počínat. Často jim velmi kategoricky doporučujeme, aby se vystříhali potravin z geneticky modifikovaných plodin. Nyní přicházejí američtí a švýcarští vědci s lékem na obezitu, který je paradoxně rovněž založen na genetické modifikaci. V tomto případě ji označujeme jako genovou terapii. Zatím dokázala zbavit nadbytečného tělního tuku jen pokusné potkany.

Potkanům dědičně náchylných k tloustnutí vstříkli vědci  vedení Rogerem Ungerem z Touchstone Center for Diabetes Research v Southwestern Medical Center při dallaské University of Texas geneticky upravený virus nesoucí gen pro bílkovinu zvanou leptin. Gen se zabudoval do jater a začal produkovat příslušnou bílkovinu. Výsledek působily téměř jako zázrak. Během dvou týdnu shodili potkani léčení genem leptinu čtvrtinu své hmotnosti. Opustila je chuť k jídlu a žrali o třetinu míň než obvykle. Přitom byli naprosto fit. Potkani donucení shodit stejné množství tuku omezenými dávkami krmiva byli vyčerpaní a neustále šmejdili po klecích. Bylo jasné, že je krutě trápí hlad. Jakmile jim vědci drastickou dietu zrušili, rychle se vrátili na svou původní hmotnost. Potkani léčení genem nabírali „shozená kila“zpátky mnohem déle.

Unger přitom pozoroval podivuhodný fenomén. Leptin produkovaný v játrech proměnil tukové buňky potkanů na buňky intenzivně spalující tuk.

„Takové buňky nikdy nikdo před námi neviděl,“ tvrdí Unger. „Pokud se nám podaří přepnout tukové buňky na spalovače tuku i v lidském těle, bude problém obezity vyřešen.“

Leptin je zvláštní hormon syntetizovaný v tukové tkáni. Měl by působit jako regulátor příjmu potravy. Jakmile tělo nabere tuk, stoupne zároveň i produkce leptinu, který pak utlumí centrum hladu v hypothalamu. Tak je zajištěno, abychom netloustli. Jak je ale jasné z hmotnostních profilů západní populace, u člověka tento obranný mechanismus proti nadbytečným kilům dost často selhává. Právě experimenty na hlodavcích už několikrát naladily humánní lékaře bojující s lidskou obezitou na optimistickou notu, ale většinou následovalo kruté zklamání. Leptin v těle člověka funguje zřejmě trochu jinak. Řada extrémních tlouštíků má funkce tohoto hormonu v těle naprosto nenarušené. Ale na druhé straně musíme přiznat, že za efektem genové léčby obezity může stát místo, kde je leptin vytvářen – tedy játra. Leptin produkovaný tukovou tkání potkanů totiž proměnu tukových buněk na „tukožrouty“ nezvládá.

Myši se zablokovaným genem pro leptin (vpravo) si tento hormon nevyrábějí a jejich tělo ztrácí kontrolu nad tvorbou tuku. Myši propadají těžké obezitě.

Tak vypadá molekula leptinu.

Beze slov.