Které překvapivě svérázné badatelské počiny sklidily smích i potlesk zároveň?

Cenu za fyziologii získal britsko-holandsko-rakouský čtyřlístek vědců za studii prokazující, že neexistují důkazy o tom, že by mezi želvami uhlířskými (Geochelone carbonaria) bylo zívání nakažlivé.
(„No Evidence Of Contagious Yawning in the Red-Footed Tortoise Geochelone carbonaria," Anna Wilkinson, Natalie Sebanz, Isabella Mandl, Ludwig Huber, Current Zoology, vol. 57, no. 4, 2011. pp. 477-84.)

Cenu za chemii udělili sedmičlennému japonskému týmu za stanovení optimální koncentrace ostrého zápachu japonského zeleného křenu wasabi (Wasabia japonica) ve vzduchu, která s jistotou probudí spící lidi v případě požáru nebo jiného nebezpečí, a za využití těchto poznatků pro vynález wasabi-alarmum, na nějž si autoři podali patentovou žádost.
(US patent application 2010/0308995 A1. Filing date: Feb 5, 2009)

Cenou za medicínu byly poctěny dva týmy výzkumníků za podobné studie s trochu protichůdnými výsledky, které komise shrnula do anotace: Za prokázání, že lidé, když mají urgentní potřebu močit, se v některých věcech rozhodují lépe a v jiných hůře.
Název jedné práce lze ale parafrázovat i takto: Když zoufale zadržujete potřebu recyklovat velké množství vypitého piva, cigareta vám nepřipadá lákavá.
("Inhibitory spillover: Increased Urination Urgency Facilitates Impulse Control in Unrelated Domains," Mirjam A. Tuk, Debra Trampe and Luk Warlop, Psychological Science, vol. 22, no. 5, May 2011, pp. 627-633.
"The Effect of Acute Increase in Urge to Void on Cognitive Function in Healthy Adults," Matthew S. Lewis, Peter J. Snyder, Robert H. Pietrzak, David Darby, Robert A. Feldman, Paul T. Maruff, Neurology and Urodynamics, vol. 30, no. 1, January 2011, pp. 183-7. )

 

Cenu za psychologii si odnesl Karl Halvor Teigen z University v Oslo za snahu pochopit, proč v každodenním životě lidé naříkají. Název jeho odborné práce „Je vzdech jenom vzdechem? Vzdychání jako emocionální signály a odezvy na náročné úkoly,“ je ale výmluvnější.
("Is a Sigh "Just a Sigh"? Sighs as Emotional Signals and Responses to a Difficult Task," Karl Halvor Teigen, Scandinavian Journal of Psychology, vol. 49, no. 1, 2008, pp. 49–57.)

Cenu za literaturu získal Američan John Perry ze Stanfordské university za svou teorii systematického odkládání, která tvrdí, že být úspěšným znamená vždy pracovat na něčem důležitém využívajíc to jako způsob, jak se vyhnout něčemu mnohem důležitějšímu.
("How to Procrastinate and Still Get Things Done," John Perry, Chronicle of Higher Education, February 23, 1996.)

Cena za biologii byla udělena australské dvojici za 27 let starou studii „Brouci na láhvi“, v níž shrnula výsledky pozorování samečků brouků druhu Julodimorpha bakervelli, kteří si pletou jistý druh pivních láhví se samičkami a snaží se s nimi spářit.
U vášnivých milovníků piva jistě najdou pochopení.

("Beetles on the Bottle: Male Buprestids Mistake Stubbies for Females (Coleoptera)," D.T. Gwynne, and D.C.F. Rentz, Journal of the Australian Entomological Society, vol. 22, 1983, pp. 79-80 a "Beetles on the Bottle," D.T. Gwynne and D.C.F. Rentz, Antenna: Proceedings (A) of the Royal Entomological Society London, vol. 8, no. 3, 1984, pp. 116-7)

Cenu za fyziku získal pětičlenný francouzsko-holandský tým za zdůvodnění, proč diskaři mívají závratě z točení hlavy a kladiváři ne.
("Dizziness in Discus Throwers is Related to Motion Sickness Generated While Spinning," Philippe Perrin, Cyril Perrot, Dominique Deviterne, Bruno Ragaru and Herman Kingma, Acta Oto-laryngologica, vol. 120, no. 3, March 2000, pp. 390–5).

 

Cena za matematiku byla rozdělena mezi několik proroků konce světa. Podělili se o ní Američanka Dorothy Martinová, která závěrečný armageddon vypočetla na rok 1954, Američan Pat Robertson, jenž ho posunul na rok 1982, Elizabeth Clare Prophet, která světu předpověděla zánik v roce 1990. O dva roky víc přidal Korejčan Lee Jang Rim. Rok 1999 měl být tím posledním podle Credonii Mwerindeové z Ugandy a podle Američana Harolda Campinga nám právě teď zbývají už jen poslední tři týdny.
Komise do výčtu nezahrnula předpovědi pro budoucí rok. Snad to není důsledek předběžné opatrnosti, ale příliš velkého a nepřehledného množství adeptů na ocenění.

Cenou za mír se může chlubit 43letý starosta Vilniusu, hlavního města Litvy, Arturas Zuokas, který ji získal za sice svérázný, ale účinný způsob řešení problému porušování zákazu parkování - luxusní auta provinilých řidičů přejet obrněným transportérem. Aby bylo všem jasné, že to nemyslí jenom obrazně, názornou ukázku předvedl osobně. V závěru videa, které to dokumentuje, mu zmatený řidič nejen podá ruku, ale zdá se, že mu i děkuje. Tak tomu se říká AUTORITA... nebo politické divadýlko pro voliče?

Cenu za veřejnou bezpečnost si vysloužil Kanaďan John Senders z University v Torontu, který v rámci výzkumu zorganizoval sérii bezpečnostních experimentů, v nichž testovaný člověk řídil auto na dálnici, přičemž mu stínítko upevněné na přilbě v pravidelných intervalech padalo před obličej a zcela zakrývalo výhled.
("The Attentional Demand of Automobile Driving," John W. Senders, et al., Highway Research Record, vol. 195, 1967, pp. 15-33)

Je ale spravedlivé vzít v úvahu polehčující okolnost, že tento riskantní výzkum probíhal před 45 lety, kdy se auta mnohem prázdnější dálnicí neřítila rychlostí přes 200 km/h:

Záznam ze slavnostního vyhlašování laureátů letošních Ig Nobelových cen:

Poznámka: Neslibujeme najisto, ale v průběhu nasledujících dnů plánujeme doplnit podrobnější informace o některých oceněných výzkumech.