Zvětšit obrázek

Kepler, lovec exoplanet. Kredit: NASA.

Jak moc jsme ve vesmíru sami? Nebo, když tenhle dotaz položíme trochu skromněji - jak běžný je v Mléčné dráze tandem Země – Slunce, tedy terestrická planeta v obyvatelné zóně, kde může existovat kapalná voda, u hvězdy podobné Slunci? Donedávna jsme jenom tápali. Teď jsme na tom o dost lépe, přičemž lví podíl na tom má probíhající mise vesmírného lovce exoplanet Kepler, vybaveného zrcadlovým dalekohledem o průměru hlavního zrcadla 1,4 m. Průběžné odhady navíc nevypadají vůbec špatně.

Zvětšit obrázek

Zorné pole dalekohledu Kepler, v prostoru souhvězdí Labutě, Lyry a Draka. Kredit: NASA/Ames/JPL-Caltech, Wikimedia Commons.

Wesley Traub, který v NASA šéfuje Exoplanet Exploration Program, teď na základě dat z prvních 136 dní práce sondy Kepler sepsal článek pro Astrophysical Journal, v němž odhaduje, že více než třetina hvězd podobných Slunci by měla mít nejméně jednu kamennou planetu podobnou Zemi v obyvatelné zóně. Traub pracoval s daty sesbíranými mezi 2. květnem a 16. zářím 2009, z hvězdných systémů, jejichž hvězdy jsou typu Slunce, tedy spektrální třídy G, s hvězdami spektrální třídy F, které jsou o něco žhavější a jasnější než Slunce a také s hvězdami spektrální třídy K, které jsou zase chladnější a méně svítivé. Do svých výpočtů zahrnul 475 kandidátů na planety u hvězd spektrální třídy G, 159 u hvězd spektrální třídy F a 324 obíhajících hvězdy spektrální třídy K. Jako terestrické planety uvažoval kandidáty na planety o poloměru od poloviny po dvojnásobek poloměru Země, s hmotností od jedné desetiny po desetinásobek Země. Po přežvýkání všech výpočtů dospěl Traub k dost nadějnému údaji 34 plus mínus 14 procent terestrických planet v obyvatelné zóně u hvězd spektrálních tříd G, F a K.

Třikrát Wesley Traub. Kredit: NASA.

Zvětšit obrázek

Rozpálená terestrická planeta Kepler-10b. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Všechno jsou to zatím jenom prvotní odhady, založené na nevyhnutelných předpokladech, které mohou být zatížené chybami. Předně, ani Kepler není dokonalý a snadněji pochopitelně objeví větší planety, které obíhají blíž ke svým hvězdám. Traubovy výpočty ukazují, že Kepler zřejmě občas nezaznamenává menší planety u méně svítivých hvězd, protože jsou na hranici jeho možností. Na druhou stranu, podle nezávislé analýzy je v balíku dat prvních 136 dní mise Kepler z celkem 1235 kandidátů na planety, obíhajících 997 hvězd, minimálně 90 procent reálných planet. Zatím skoro všechny čekají na definitivní ortel, doposud je na kontě této mise jenom něco málo přes dvacet potvrzených planet.

Zvětšit obrázek

Pozoruhodný systém Kepler-11. Kredit: NASA/Tim Pyle, Wikimedia Commons.

Už teď se ale Kepler zapsal do historie lovu exoplanet významnými úspěchy. Letos v zimě, v lednu 2011, NASA ohlásila planetu Kepler-10b, která je první oficiálně potvrzenou terestrickou planetou mimo Sluneční soustavu. Je to sice velmi horký svět, skoro jistě zcela nevhodný pro život našeho typu, ale je fajn vědět, že terestrické exoplanety nejsou mýtus. V únoru 2011 se svět dozvěděl o pozoruhodném hvězdném systému Kepler-11, kde kolem hvězdy velmi podobné Slunci obíhá minimálně 6 rozpálených planet. Jsou tak nahuštěné, že jenom jedna z nich obíhá ve větší vzdálenosti, než Merkur od Slunce. Do třetice, v září 2011 NASA zveřejnila objev planety Kepler-16b, první jednoznačné a důvěryhodné planety obíhající dvě hvězdy najednou, čili takzvané cirkumbinární planety. Kepler-16b je asi zmrzlý na kost, ale pozorování oblohy tam musí být velmi romantické. Kepler a jeho obsluha samozřejmě ani zdaleka neřekli poslední slovo a prakticky jistě se můžeme těšit na další fantastické věci.

Prameny:

Universe Today 27.9. 2011, Wikipedia (Kepler, spacecraft).