Jak časté jsou terestrické planety s velkým měsícem?  
Opakované simulace vzniku Sluneční soustavy na superpočítači prozradily, že se obyvatelná planeta s velkým měsícem za daných podmínek vytvoří docela snadno.

 

 

Zvětšit obrázek
Velkolepý vznik našeho Měsíce. Kredit: Michael Elser, University of Zurich.

Náš Měsíc je velmi cool i na dnešní obloze. Lze na něm najít zajíce, popřípadě bizona či Muže na Měsíci, vykreslené siluetami tmavých měsíčních moří, je plný luxusních kráterů a funguje jako přepínač životního stylu vlkodlaků. Svými rozměry je úctyhodný, ve Sluneční soustavě je to vzhledem k domovské planetě proporčně jeden z největších měsíců. Přesto všechno byl ale zřejmě ještě mnohem významnější před miliardami let, kdy se na mladé Zemi uchycoval čerstvý život. Vše nasvědčuje tomu, že Měsíc vznikl z materiálu vyvrženého na oběžnou dráhu Země po srážce protoZemě s Theiou, planetou o velikosti podobné Marsu.

Zvětšit obrázek
Ben Moore, spoluautor. Kredit: B. Moore, Zurich Minds.

Došlo k tomu krátce po vytvoření Sluneční soustavy a nově vzniklý Měsíc byl tehdy zřejmě k naší planetě mnohem blíž než dnes. Svojí gravitační silou divoce míchal pozemským oceánem a podle odborníků je docela dobře možné, že právě brutální přílivy a odlivy připravily půdu pro vznik prvních organismů.

 

Někteří lidé mají za to, že bez Měsíce by Země během historie podléhala chaotickým změnám směru osy rotace, které by rozdivočily pozemské klima a učinily tím žití na planetě velmi nesnadným. S Měsícem se rotační osa Země odchyluje o pouhé 1,3 stupně v cyklu 41 tisíc let. Pro srovnání, sklon rotační osy Marsu poskakuje o zhruba 10 stupňů každých pár tisíc let. Pokud se nepleteme, tak by pro vznik a rozvoj života planetě pozemského typu mohlo být vlastnictví poměrně velkého měsíce velkou výhodou. Jsou ale takové měsíce v hvězdných systémech běžné?

 

 

Zvětšit obrázek
Dávný Měsíc, proklatě blízko. Kredit: Taka Takahashi.

Na tuhle zapeklitou otázku se nedávno pokusil odpovědět Sebastian Elser z Institutu teoretické fyziky, University of Zurich, který společně s dalšími kolegy uskutečnil celkem 64 superpočítačových simulací vzniků kamenných planet v prostředí Sluneční soustavy, probíhajících cestou pozvolného nabalování materiálu při vzájemných srážkách menších vesmírných těles. Na rozdíl od svých předchůdců začínali simulace v situaci, kdy kolem Slunce ještě obíhalo několik tisíc menších těles a ne jenom několik desítek velkých. Během simulací se jim povedlo odhalit celou řadu srážek, při nichž by vznikl velký měsíc a ty pak dále analyzovali v průběhu simulovaných historií Sluneční soustavy.

 

Zvětšit obrázek
Z Měsíce vypadá malá. Kredit: NASA.

Ukázalo se, že soustavy kamenných planet s relativně velkým měsícem vznikají překvapivě snadno. Elserovi a spol. se v počítači vytvořil systém typu Země-Měsíc v obyvatelné zóně kolem Slunce ve více než 1 případě z 12 a při optimistických odhadech dokonce až v jedné čtvrtině případů. Dotyčné výpočty jsou samozřejmě poněkud na vodě, ostatně se není ani čemu divit, vždyť takový případ v reálném světě zatím známe jenom jeden jediný. Astronom Sean Raymond z Astrophysics Laboratory ve francouzském Bordeaux autory studie pochválil za dobře odvedenou práci, zároveň ale podotkl, že by velký měsíc nakonec nemusel být pro vznikající život tak cenný, pokud by Země v té době rotovala přibližně 2,5 krát rychleji. Jak je vidět, i když si vymyslíme, že ke vzniku pestrého života potřebujeme v obyvatelné zóně kolem hvězdy terestrickou planetu s velkým měsícem, naše šance nalézt takový svět zůstávají docela solidní.


Prameny:

Space Ref 17.9 2011, Icarus 214 : 357-365, Wired Science 9.6. 2011, Wikipedia (Moon).


 

Datum: 19.09.2011 22:20
Tisk článku

Související články:

Desátou planetu obíhá měsíc     Autor: Pavel Koten (04.10.2005)



Diskuze:

Není nad čím bádat.

Jaroslav Hýža,2011-09-29 21:30:47

Vážení není zapotřebí dumat nad tím, co bylo už před 10 lety vyřešeno a vyvěšeno poté na webu razdva.cz, co vyšlo ve 44 čísle WM magazínu jako centrální článek a co jako doplněná poslední verze na webu má nyní adresu:

http://web.iol.cz/jaroha s kliknutím na čs. vlaječku.

Je to možná smutné, že největší z pozemských záhad jí již není, ale alespoň neumřete blbí. Musíte ale s návštěvou pohnout, než vás to od pondělí běsnící Slunce svým nejméně o řád větším jasem odstřihne od všech vymožeností civilizace a posléze i od samotné existence v říši pevné hmoty. Zatím je nás kdo to vidí, počítaných jen na prstech jedné ruky, protože ani tepelná ani UV a X složky slunečního svitu tu viditelnou nenásledují úměrně. Pouze geomagnetické pole je k tomu svitu úměrné a to bouří na samém vrcholu měřitelnosti. Ovšem pokud k tomu záření infra, či UV, nebo X dojde s úměrou stejnou, pak je konec jen otázkou sekund k sežehnutí povrchu Země a minut k jejímu vypaření. Máme za humny zatím jen svítící novu...

Odpovědět

1/4 jsme navrhovali také

Pavel Dudr,2011-09-22 21:37:03

Když jsme letos pomocí antropické rovnice počítali, jak vzácná je planeta Země, jako podíl kamenných planet s velkým měsícem jsme zvolili také 1/4. Je to zde: http://blog.idnes.cz/oper/uvod2.asp
Nakonec nám vyšlo, že Zemi podobné planety jsou dost vzácné: jedna na tisíc galaxií. Viz
http://blog.idnes.cz/oper/uvod2.asp
http://blog.idnes.cz/oper/uvod2.asp

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz