Dnešní, převelice ustaraný svět, který se bojí další z nekonečné řady globálních krizí, rozmarů počasí i prostě všeho nového, jakoby ani nebyl vhodným místem pro snění o objevech zítřka. Naštěstí se ale najdou popularizátoři, kteří se s tím nehodlají smířit a ve svých dílech si jen tak bezostyšně sní o budoucnosti. Jedním z nich je i Michio Kaku, americký fyzik a zdatný popularizátor takřka nepředstavitelných světů.
Bělovlasý potomek japonských přistěhovalců, pacifista mírně démonického vzezření, zaujme zákazníka solidnějších knihkupectví vizuálně nápadnou sérií černých knih s lákavými názvy, které jsou fantastickým počinem nakladatelství Argo a Dokořán. Na jaře loňského roku vyšla a letos na jaře byla dotištěna Fyzika nemožného, v originále ještě lákavěji „Physics of the Impossible: A Scientific Exploration Into the World of Phasers, Force Fields, Teleportation, and Time Travel“. Pro mnohé čtenáře OSLA je nejspíš tak trochu zbytečné ji doporučovat, ale vždycky se může najít někdo, kdo o ní ještě neslyšel. Ostatně, elegantní knížka s pozoruhodnou retro ilustrací na obálce, je stále nabízena jako horké zboží knižních pultů věnovaných vědě.
Kaku ve Fyzice nemožného předvádí svoji fascinaci vědou a také fantastikou, jako čirou esenci slovního spojení „science-fiction“, které je v Kakiho pojetí opravdu slušně „fiction“, když se zaobírá i budoucností vzdálenou snad miliony let a zároveň hodně „science“, protože autor je nefalšovaný vědec, kterému to čtenář věří. Považte, nezajímala by vás fyzika nemožného od člověka, který v rámci svého vlastního, bezpochyby šíleného středoškolského vědeckého projektu, v garáži postavil fungující betatron, urychlovač elektronů s energií 2,3 MeV?
Klíčovým konceptem celé knihy je relativní povaha nemožností. Kaku se odrazil od chronické neschopnosti lidí představit si svět zítřka a pohrává si s věcmi, které nám dnes připadají nepříliš možné, a to v kontrastu s představami na slovo vzatých odborníků před sto lety. Nemožnosti přitom rozdělil na tři kategorie – ve zkratce 1. Nemáme, ale mohli bychom mít v tomhle století, 2. Nemáme, ale mohli bychom snad mít za tisíce až milióny let a 3. Nemáme a nebudeme mít bez posunu zásadních hranic fyziky. Opravdový nářez je, že nemožností třetího řádu je překvapivě málo, vlastně jenom dvě – perpetuum mobile porušující první nebo druhý termodynamický zákon a předvídání budoucnosti, které je v rozporu s kauzalitou, zákonem příčiny a následku. Jinak nám, podle Kakua, i když je to k neuvěření, již současná fyzika v relativně dohledné době a s trochou štěstí slibuje silová pole, neviditelnost, paprskové zbraně a hvězdy smrti, teleportaci, telepatii, psychokinezi, schopné roboty, kontakt s mimozemskou civilizací (pokud je někde poblíž), mezihvězdné lety a využitelnou antihmotu.
V řádech tisíců až miliónů let bychom snad mohli cestovat nadsvětelnou rychlostí, putovat v čase a studovat paralelní vesmíry. Fyzika zatím v zásadě není proti. Kromě hot fyziky knihou prostupuje autorova láska k science-fiction a čtenáře prakticky v každé kapitole okouzlí citace ze Star Treku, Flashe Gordona nebo i Pána prstenů. Jak je vidět, lidstvo, i přes veškerou svojí sklíčenost, sní nadějným směrem.
Americký kanál Science nedávno na motivy této knihy vytvořil dokumentární seriál Sci Fi Science: Physics of the Impossible, který si Kaku sám uvádí a stejně jako v knize konfrontuje vědecko-fantastické sny s nejnovějším výzkumem. Seriál má ještě širší záběr než kniha a představuje například možnosti sestavení světelných mečů z hvězdných válek, získání superschopností, konstrukci holopaluby anebo kolonizaci Mléčné dráhy. Fyzika nemožného je špetkou optimismu pro každého, kdo si představí svého potomka za sto let spíše na palubě kosmické lodi, než ve frontě na důchod. Stačí otevřít si úplný začátek první kapitoly, kde startrekovský kapitán Kirk velí své slavné „SHIELDS UP!“
Prameny:
Kaku, M. (2008, česky 2010). Fyzika nemožného. Argo/Dokořán, 292 stran.
Klasika od Gregoryho Paula
Autor: Vladimír Socha (10.05.2017)
Knihy roku: O Konstantinopoli, skle i čokoládě
Autor: Pavel Houser (22.11.2016)
Největší show Richarda Dawkinse
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2012)
Kyselým jablkem ke globálnímu osvěžení
Autor: Stanislav Mihulka (31.03.2009)
Proč vyhrávají průměrní
Autor: Jiří Benesch (23.10.2008)
Diskuze:
Od pána Kaku
Milan Závodný,2011-09-24 22:33:09
som prečítal 2 vynikajúce knihy, túto určite čítať nebudem. Naša civilizácia nemá budúcnosť. Ja fakt neviem, ako asi 10-20 miliárd Afričanov bude osídlovať Jupiterove mesiace... Číňania v počte 40 miliárd sa budú slniť na Marse, India s Pakistanom uzavrie mier, až keď dosiahnu Alfa Centauri...
Je zřetelné, že na Oslu
Tomáš Krček3,2011-09-22 11:15:40
chybí rozvíření známého - a rovněž nevyřešeného - sporu, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Je mimo jiné na čase, aby se o slovo přihlásil i radikální feminismus s otázkou, kolik se na špičku jehly vejde andělek - samozřejmě vestoje. Jsou-li andělé, musí být přece v rámci politické korektnosti i andělky. Je však universální církev již tak daleko, aby přiznala existenci andělek, či jsou doposud zavřeny někde ve Vatikánu v nějaké třinácté komnatě? Co se stane, kdyby reformovaný Vatikán třináctou komnatu, plnou andělek, otevřel ? Kdo pohlídá, aby andělky nesešly na nepravou cestu - cestu hříchu? Na světě je všechno možné. Platila by pro andělky upravená verse známé věty - tedy v podobě : kam bůh nemůže, nastrčí andělku ?
Rovněž peklo je zcela nedostatečně prozkoumáno. Jsou tam i čertice či jejich intensivnější varianta - ďáblice? Dle výkladů v současném duchu by o tom nemělo být pochyb. Vycházejí ony čertice/ďáblice rovněž na zem a potloukají se mezi lidem, případně chytají do svých temat požitků chtivé duše? Důkazy o jejich existenci není možno již déle zamlčovat. Fotografické důkazy vítány.
Otázka na otázku. Futurologové jsou prací zavaleni, musí z nedostatku času a prostředků nechávat stranou celé oblasti, které si už přehlížení a zamlčování nemohou dovolit. Nezaměstnaní klimatologové by mohli být v rychlokursech překvalifikováni a vypomoci tam, kde naleznou nová, doposud málo, či zcela nezoraná pole.
Osel bude opět brzy referovat o těchto nových, často přehlížených futurologických oblastech.
Re: "Pokud se npř. dozvím, že zemřu při auton
Rudolf Dovičín,2011-09-21 18:30:01
na daném místě a v daném čase..."
Tak tam samozrejme zomriem tak či tak, nech robím čo robím - inak by som nevedel budúcnosť.
Tá znalosť budúcnosti bude musieť, samozrejme, zahŕňať aj to, že o nej vopred viem.
Veď ak poznám budúcnosť,
Nadja Super,2011-09-21 18:46:08
vždy môžem reagoať na túto informáciu, práve preto, že je porušená kauzalita. Preto je to nezmysel.
Ako je porušená kauzalita?
Rudolf Dovičín,2011-09-21 19:13:16
Opakujem:
Znalosť budúcnosti zahŕňa aj moje správanie a všetky moje reakcie, vrátane reakcie na túto znalosť.
Budúcnosť nemôže
Nadja Super,2011-09-21 19:33:24
zahrňať moje reakcie na informáciu, pretože reagujem až po dozvedení sa tejto skutočnosti, tá informácia je príčinou, dôvodom mojej reakcie. Reagujem po nej, reakcia následuje po informácii, ktorá príde v budúcnosti.
Budúcnosť zahŕňa aj reakcie
Rudolf Dovičín,2011-09-21 19:45:11
na iné skutočnosti (medzi súčasnosťou a danou budúcnosťou), ktoré ešte nenastali
Skúsim inak: Tá znalosť je po "nekonečnej iterácii" budúcnosť - viem budúcnosť - budúcnosť - viem budúcnosť - ...
Abo ešte inak - naraz sa dozviem(vypočítam?) budúcnosť, ktorá bude obsahovať už aj túto znalosť(výpočet?).
Predvídať
Nadja Super,2011-09-21 20:07:36
je sloveso, obsahujúce dva sl. základy . "pred" a "vedieť". Vyjadruje, že informáciu si získal pred tým, ako si o nej mohol vedieť. To, čo popisuješ ty, je normálne uvažovanie, kalkulácia, ktorú robíme každý deň úplne bežne - "Dnes bude teplo, oblečiem si ľahké šaty", alebo "už dlho nepršalo, urobím si zásobu vody aby som mal čo piť a neumrel od smädu" - to nie je PREDVÍDANIE" v tom zmysle, v akom je použité v článku, a áno, takto myslené predvídanie by kauzalitu neporušovalo.
Misto mudrovani
Jiri Hasek,2011-09-21 00:41:06
o podstate homeopatie by se mela testovat beznymi statistickymi metodami.
A zatím
Robert T,2011-09-19 14:59:54
U pána Kaku sa mi páči, že je schopný pozerať na veci z nadhľadu a nebojí sa, že sa vedecky znemožní ak bude uvažovať o „neviditeľnosti, teleportácii, telepatii ...“. Súhlasím, že niektoré veci odporujúce základným zákonom (možno ani nie tak fyziky ako logiky) sú nemožné (napr. spomenuté perpetuum mobile a predvídanie budúcnosti – hoci i cestovanie v čase porušuje zákon kauzality a to pán Kaku nevylučuje – aspoň podľa tohto článku).
Nie som spolupracovníkom žiadnej farmaceutickej firmy vyrábajúcej homeopatiká, ani nemám s homeopatikami osobné skúsenosti na základe ktorých by som ich mohol hodnotiť pozitívne či negatívne, ale: Aký základný zákon homepopatiu vylučuje? Aký zákon hovorí, že na prenos informácie (príp. katalytické pôsobenie) je potrebná aspoň „jediná molekula účinnej látky“? Aj súčasníkom Newtona bol nepochopiteľný gravitačný zákon: Ako predsa môže sila pôsobiť na diaľku a ešte k tomu bez priameho dotyku? To predsa musí byť nezmysel! Alebo nie?
Jak?
Ondřej Kab,2011-09-19 08:49:03
Mrknu a vidím.
To se opravdu musí dělat na vše výzkum?
Něco podobného (i když přehnaně) je dělat výzkum na bezpečnost přecházení po přechodu na červenou :)
Aj na kamene padajúce z neba "stačilo" k
Rudolf Dovičín,2011-09-19 11:05:14
pozrieť a vidieť, že také niečo "nemôže" jestvovať...
Či na lietajúce stroje, čo "nemôžu" byť ťažšie ako vzduch...
Xavier Vomáčka,2011-09-19 14:07:03
Máte pravdu. Postupným zavrhováním nepravděpodobných teorií (například té kdy má vyfukováním tabákového kouře do vody vzniknou zlato) se většinou Cimrman k jádru věci.
Tomáš Hluska,2011-09-19 16:11:23
1) řekl bych, že ten výzkum už několikrát proběhl. Zkuste si přečíst knihu Věda vs. iracionalita, myslím, že homeopatie byla hned v prvním díle.
2) 2 mil € jsou celkem dost, pokud se do toho nepočítají investice. Z toho by naše laborka pár let vyžila.
Celkem by mne zajímalo, jestli se už ví, kdo bude ten výkum dělat nebo jestli na to bude nějaké výběrové řízení?
Degraduje?
Jaroslav Kucera,2011-09-19 21:02:26
A já si vždycky myslel, že perfektním rozborem a vyhmátnutím podstaty se nedá degradovat, že to bývá spíše tím, když někdo svým plkem neřekne vůbec nic. Asi tak jako já.
Ondro, Xaver a Tomáš...
Nadja Super,2011-09-19 22:16:09
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2759025/
Our results confirm and build upon the hypothesis that high dilutions of biologically active compounds may indeed have an effect which mimics that of lower dilutions/higher doses. So far there is no satisfactory or uniting theoretical explanation for these observations, but recent evidence seems to point to organization of the solvent water on a mesoscopic scale: the nano-heterogenous structure of water can be determined by interactive phenomena such as coherence [43, 44], epitaxy [45],
Placebo efekt
Vojtěch Kocián,2011-09-19 23:34:29
Spíš by to chtělo poznat příčinu a mechaniku placebo efektu. Tam má medicína hodně velké rezervy a vzhledem k tomu, že to má i relativně vysokou účinnost (na to, že tam není žádná účinná látka), by to mohl být účinný léčebný postup, kdyby se ho podařilo uměle aktivovat.
P. S.
Rudolf Dovičín,2011-09-18 21:13:31
Cestovanie v čase oboma smermi v sebe zahŕňa poznanie budúcnosti.
Xavier Vomáčka,2011-09-21 11:29:12
Vznikne paradox. Pokud se např. dozvím, že zemřu při autonehodě na daném místě a v daném čase, tak se tomuto místu budu vyhýbat. A zemřu tedy na tomto místě nebo ne? Pokud ne, tak předpověď budoucnosti byla chybná (tudíž nefunguje). Pokud ano, jak jsem se tam dostal, když se tomu místu vyhýbám?
fajn tip
Frantisek Ciz,2011-09-18 11:19:48
knihkupectva okupujem len sporadicky takze podobny clanok prijimam s nadsenim:)
Odmítám
Armeon X,2011-09-18 10:23:37
Zcela odmítám možnost jakéhokoli dalšího pokroku zejména v oblasti kosmických letů a pilotovaných misí. Ekonomická stagnace západní civilizace znamená, že na nějaký větší vědeckotechnický pokrok se zmůže až posilněná Čína za 50-60 let.
Nicméně si myslím, že v oblasti IT půjde vývoj poměrně rychlým tempem, tam je ještě dostatek prostoru pro rozvoj. Ale jak říkám, tato civilizace dosáhla svého vrcholu a stagnuje v celé řadě ukazatelů, pokrok už nikdy nepůjde tak rychle jako v 50. a 60. letech.
Myslím že:
Jan Novák9,2011-09-18 14:05:11
Současná krize je celkovou krizí člověčenstva, v jediném vydání nedělních novin je tolik informací kolik člověk v 17 století získal za celý život.
Tahle krize(a vzestup homeopatie atd.) je prostě jenom výrazem toho že člověk už jaksi nestíhá držet krok s vývojem složitosti našeho světa. Pravděpodobným řešením je jakýsi exokortex, kde AI bude zajišťovat většinu komunikace s okolím a mozek bude ve funkci emočního a sociálního koprocesoru. Takže já bych se na číňany moc nespoléhal.
Jiná možnost je nahrazení lidí AI úplně. Jedním z příznaků dnešní krize je to, že stačí pro udržení chodu společnosti čím dál méně lidí - čím dál víc lidí je nadbytečných (nebo snadno nahraditelných jinými prostředky)
Stagnacia
Marek Fucila,2011-09-19 10:33:01
Ak dobre citam, prva kategoria je v horizonte do sto rokov (bez uvedenia toho, co konkretne tam autor zahrna) a dalsia v horizonte tisicov az milionov rokov. Ak by ste aj mali pravdu, neodporuje to clanku.
to Jan Novák9
Stanislav Drábek,2011-09-20 08:11:17
mozek ve funkci emočního a sociálního koprocesoru?
To je poměrně odvážné, protože právě v této oblasti nejvíc selhává. V současné době stoupá množství lidí na podpoře a nudících se budižkničemů, ovšem zároveň stoupá počet lidí tvůrčích a schopných zásadních objevů a tvůrčích činů. Teď jen najít způsob exportu do vesmíru ať už podle vzoru Ameriky (podnikavci) nebo Austrálie (lumpové) a máme další kvalitativní a pro rozvoj lidstva nezbytný krok.
P.S. to Rudolf Dovičín: způsob řazení diskuse mi taky přijde poněkud nešťastný.
A zatím
Robert T,2011-09-18 09:28:32
Do ktorej kategória "nemožností" by ste zaradili tú homeopatiu?
Dagmar Gregorova,2011-09-18 11:32:24
odhliadnuc od vplyvu placeba, tak do kategórie, o ktorej M. Kaku neuvažuje - do kategórie absolútnych nemožností. Buď platia základy fyziky a biológie, alebo predstava o účinnosti malej dávky niečoho, v čom s obrovskou pravdepodobnosťou nie je jediná molekula "účinnej" látky, pričom ako riedené "liečivo" sa často používajú veľmi zvláštne ingrediencie - napríklad výluh z rozdrvených tiel včiel, rozdrvené minerály a pod.
Rovnako môžeme vyvolať placebo efekt vierou v pozitívne pôsobenie duchov či anjelov. Vieru v účinnosť čohokoľvek samozrejme nemôžete nikomu zakázať, ale financovať to z verejných zdrojov je prejavom arogancie, alebo hlbokých prírodovedných nevedomostí... alebo korupcie, čo môže byť tým najpravdepodobnejším vysvetlením. Ťažko dokázateľným. Tu nejde o 2 milióny eur, to by bolo v podstate nepodstatné. Tu ide o snahu firiem získať pre svoje produkty oficiálny kredit tvrdenia: "keď to účinkuje na zvieratá, potom nemôže ísť len o placebo efekt". Preto výskumy - a to sa môžeme staviť - budú pozitívne a "účinnosť" sa dokáže. Keby špiritisti získali grant na výskum pôsobenia duchov, tiež by výsledky dokázali, že duchovia existujú a zasahujú do osudov súčasných ľudí. A to je ten problém...
Farmaceutické výskumy celkovo majú, čo sa týka objektívnosti a dôveryhodnosti dosť nízky kredit a málokto nepochybuje o ich nezávislosti. Bohaté homeopatické firmy si vedia zabezpečiť tie správne výsledky. A teraz si zabezpečili budúci argument - "projekt EU dokázal, že...", a to im vynesie nepomerne viac, ako tie 2 mil. eur. To by si zaplatili aj samé, na to sú dosť bohaté, ony ale potrebujú pre podnikanie dôveryhodné argumenty a zastrešenie "EU" je tým správnym, ktoré by mohlo viesť k presvedčovaniu poisťovní na úhradu homeopatík. Preto je to veľmi vážne (amorálne) rozhodnutie zo strany zástupcov EU. Pomohli zvýšiť dôveryhodnosť nezmyslu a klamstvu.
Pán Kaku neuvažuje o absolútnych nemožnostiach
Rudolf Dovičín,2011-09-19 11:14:43
preto, že skutočný skeptik takú kategóriu vôbec nepozná.
Ako iste viete, slečna|pani Dagmar Gregorová, svet nefunguje tak, že my si napíšeme zákony a čo do nich nespadá, tak to vylúčime ako absolútne nemožné, ale práve naopak - svet dajako funguje v tom sa snažíme nejak nájsť nejaké princípy a zákonitosti.
(Apropos, i dľa mňa je homeopatia s najväčšou pravdepodobnosťou blbosť, ale tvrdiť o čomkoľvek ako absolútnej nemožnosti nedokážem. Tiež si myslím, že by to nemala financovať EÚ.)
paní Gregorová
Tomáš Hluska,2011-09-19 16:08:17
proč hned tak nenávistně? Sice homeopatii taky nemusím, ale nemusím kvůli tomu pokaždé vést džihád za její vymícení. Pak se degradujete na jejich úroveň.
o rok to bude astrológia?
Dagmar Gregorova,2011-09-22 11:14:07
Takže v budúcom kole by EU mohla začať financovať výskum vplyvu vzájomného postavenia planét na osudy ľudí... veď prečo nie? Každý protiargument použitý v tejto diskusii mna obranu homeopatie by sa dal použiť aj na obranu astrológie...
Začnime cez EU rozdelovať každému druhu šarlatánstva punc serióznosti...
Pro pana Hlusku
Jaroslav Kucera,2011-09-22 11:30:06
A já si vždycky myslel, že perfektním rozborem a vyhmátnutím podstaty se nedá degradovat, že to bývá spíše tím, když někdo svým plkem neřekne vůbec nic. Asi tak jako já.
pre R. dovičína
Dagmar Gregorova,2011-09-22 14:10:08
Nerozumiem Vašej argumentácii. Znamená to, že aj keď na homeopatiu neveríte, teoreticky pripúšťate účinnosť roztoku s koncentráciou 10 na mínus 30tu, prípadne i nižšou? Samozrejme účinnosť inú ako placebo efekt. Keby som Vám začala tvrdiť, že z ničoho nič, bez akýchkoľvek vonkajších príčin sa koberec v miestnosti začal vznášať aj so všetkým, čo je na ňom, tiež poviete: že by to mohlo byť principiálne možné a asi sme len dobre nenapísali fyzikálne zákony? A že lietajúci koberec nemôžeme vylúčiť ako absolútne nemožnú vec? Na základe čoho si Vy poviete: to je nemožné tak, aby sa vám nedalo oponovať vašim vlastným protiargumentom? Tu nejde len o definované "zákony" ale aj samotnú logiku. Uvedomujete si dôsledky, ktoré by pre organizmus malo reagovanie na látky, ktoré v tom čo jeme a pijeme buď nie sú vôbec, alebo sú prítomné v infinitezimálne malých množstvách. A to je len biologické hľadisko. Tá vymyslená "pamäť" rozpúšťadla, o tom sa snáď už nemusíme baviť. Alebo...?
Áno, rovnako je to s tým kobercom.
Rudolf Dovičín,2011-09-22 20:27:57
Skeptik pochybuje o všetkom. Teda aj o nemožnosti.
Ten, kto "určite vie", že niečo je nemožné - nie je skeptik.
P. S. I keď možno treba dodať známu vec,
Rudolf Dovičín,2011-09-22 20:34:25
pekne vyjadrenú známym logikom:
"Keď niekto uznáva, že nič nie je isté, musí, myslím, tiež dodať, že niektoré veci sú viac takmer isté ako iné."
-- Bertrand A. W. Russel :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
