Vyplývá to z včerejšího prohlášení zástupců agentury. Je zřejmé, že tyto úvahy jsou důsledkem havárie zásobovací družice Progress M–12M, která měla před týdnem dopravit téměř 3 tuny nákladu na vesmírnou stanici ISS – hlavně vodu, kyslík, palivo a potraviny.
"Snad v budoucnu nebudeme potřebovat stálou lidskou posádku na nízké oběžné dráze," řekl na tiskové besedě v Moskvě Vitalij Davydov, zástupce ředitele Roskosmosu a dodal, že Rusové nevylučují návrat ke konceptu dlouhodobých bezpilotních orbitálních stanic, které měli před érou MIRu (1986 – 2001) a ISS (od r. 1998).
Za sovětské éry běžel velký, dvacet let trvající projekt Saljut (1971 – 1991), v rámci něhož se na oběžné dráze vystřídalo sedm automatických stanic, ke kterým se lidské posádky dopravovaly jenom na určitou dobu. Těchto misí bylo dohromady 35 a účasnilo se jich 71 kosmonautů. Jedním z nich byl i Vladimír Remek, který spolu s Alexejevem Gubarevem v březnu 1978 několik dnů pracoval na palubě Saljutu 6 (přehled misí programu Saljut). Teď Rusové zvažují, jestli tato koncepce občas navštěvovaných, ze země řízených stanic není smysluplnější, než trvale obývaná vesmírná umělá oběžnice Země.
Již nyní vedení Roskosmosu naznačuje, že by i současné proslulé, do nadmořské výšky asi 355 km „vysunuté“ kosmické pracoviště za 100 miliard dolarů mohlo zůstat nějakou dobu bez lidí na palubě. Tato neblahá perspektiva americkou stranu netěší a šéf programu ISS v NASA, Mike Suffredini, se obává, že bez přítomnosti člověka hrozí velké riziko, že o stanici přijdeme. Vitalij Davydov s ním sice nesouhlasí, nicméně zatím je to jen akademická otázka a reálně taková situace v nejbližší době nehrozí. Teď Zemi v ISS oblétá kompletní posádka - šestice mužů. Tři z nich, kteří jsou na palubě již od začátku dubna, mají na zpáteční letence datum 8. 9. 2011. Jejich návrat na rodnou půdu se ale kvůli nedávné havárii odkládá o týden, na 16. září. Rusové totiž analyzují selhání nosné rakety Sojuz–U, která 24. 8. vynášela nákladní modul Progress M-12M, protože typ Sojuz-FG, používaný při letech s lidskou posádkou, je od ní odvozená vylepšená verze. Proto se snaží vyloučit všechna technická rizika, jež by mohla způsobit podobné problémy.
Po odletu poloviny současné posádky zůstane na ISS americko-rusko-japonská trojice, která je na oběžné dráze od června. Původně ji 22. září měli doplnit první tři členové 29. mise - dva Rusové a jeden Američan. Jejich start, nad nímž teď visí otazník, se ale odkládá až na konec října, případně začátek listopadu. Během těchto dvou měsíců Roskosmos plánuje k vesmírné stanici vypravit dvě bezpilotní rakety nejen kvůli zásobování, ale zejména jako test bezpečnosti. Zdá se, že hlavně na ruské straně někteří uvažují nad variantou, že by se v listopadu na zem vrátili i zbylí členové nynější mise a ISS by nějakou dobu byla sice opuštěným, ale ne bludným vesmírným korábem. Lze ji totiž ovládat i z pozemního řídícího centra. Sice ne tak efektivně, jako přímo z paluby, ale jistě tak, aby na oběžné dráze nějakou dobu "přežila" osamocena.
Na 26. října naplánovaný start nákladního modulu Progress M-13M se pravděpodobně přesune na dřívější termín.
V nedávném rozhovoru pro slovenský denník SME se mediálně známý fyzik Martin Mojžiš přiznal ke kacířskému názoru, že stovky miliard dolarů investovaných do Mezinárodní vesmírné stanice ISS považuje za „takmer blbosť a vyhodené peniaze.“ Možná vás toto tvrzení pobouří, ale když se nad reálnými přínosy celého projektu, s ním spojenými problémy a náklady zamyslíte, asi pochopíte, proč to tvrdí. I teď je na ISS šest specializovaných leteckých inženýrů - astronautů, a ti, co je vystřídají, jsou také letečtí inženýři.
My, kteří se věnujeme popularizaci vědeckých novinek, bychom si stěží vzpomněli na nějakou zprávu z laboratoří vesmírné stanice. Kompletovat se bude ještě asi rok, v provozu by měla být minimálně do roku 2020, možná i déle. Dosavadní ztráty způsobené jenom selháním techniky se na ruské straně pohybují okolo půl miliardy dolarů (Progress M-12M cca 103 milionů USD).
NASA, která ukončila lety raketoplánů, se bude muset vyrovnávat se škrcením svého vůbec ne malého rozpočtu. Ale současná ekonomická situace USA neskýtá jinou alternativu. Z ISS se zanedlouho může stát něco jako málo přínosné a velmi nákladné břímě. Naznačují to i slova šéfa Roskosmosu Vladimíra Popovkina, který vyjádřil svou lítost nad tím, že Rusko kladlo tak velký důraz na kosmické lety s lidskou posádkou místo zaměření se na finančně prospěšnější oblasti, jakými jsou například telekomunikace.
Video: Několik týdnů před ztrátou zásobovací družice Progress M-12M byly na kosmodromu Bajkonur montážní práce nosné rakety Sojuz–U v plném proudu.
24. 8., asi 325 sekund po startu došlo k poruše při odpojení jejího třetího stupně a palubní počítač zastavil další výstup. Raketa se tak nedostala na plánovanou oběžnou dráhu a zřítila se na území Altajské ruské federální republiky.
Zdroj: The Telegraph
Diskuze:
Vyprovokoval mě už ten začátek.
Lvy Janáček,2011-09-05 17:56:15
Byl jsme zvyklý zde číst poměrně fundované články, zatím jsem nikdy neměl extrémní potřebu něco psát, tak jsem to tak nechal, ale dneska jsem si přečetl dva odstavce a už to dál nešlo. :-)
1. ÚVODNÍ ODSTAVEC - toto je přece nesmysl, uvažuje o tom hlavně NASA a to proto, že nemá jistotu v tom, zda nebude problém s dopravou další posádky právě z důvodu havárie Progressu.
2. DRUHÝ ODSTAVEC - Progress není družice, ale dopravní loď a když se to vezme důkladně, tak nehavaroval Progress jako takový, ale třetí stupeň rakety Sojuz.
3. CTVRTÝ ODSTAVEC - tak tady se dočteme konečně vcelku pravdu až na to, že nejde o to, že to je odvozený typ, ale o shodu třetího stupně.
4. PÁTÝ ODSTAVEC - tak toto je vážně perla!!! K ISS má letět další progres, ale první má být let šesti družic Globalstar. Jde o to, aby před dalším letem lidí se ověřilo, že náprava závady bude funkční. A vůbec moc nejde o zásobování, zásoby na ISS jsou pro šest lidí do konce března již nyní, takže to nijak nehoří. A jinak samozřejmě se dá ISS ovládat ze země a taky se to dělá když např. posádka spí, ale když se něco slušně řečeno podělá, tak pak to jaksi bez posádky nejde. Stačí požár a celá ISS by mohla jít do háje resp. k zemi po pár letech.
ŠESTÝ ODSTAVEC - ehm co tím jako chtěl básník říci, že tam je jako šest lidí. Je na tom snad něco špatného, že se tam dělá výzkum??
SEDMÝ ODSTAVEC - no tak to je docela perla, ztráty techniky za půl miliardy USD na ruské straně? Progress za 102M USD? I ta částka za Progress je asi tak dvojnásobná oproti realitě. Ale zajímalo by mně, kde je ten zbytek prosím???
OSMÝ ODSTAVEC - skutečně se vám zdá, že rozpočet NASA, který je menší než rozpočet na chlazení stanů v bojových misích americké armády, je ne malý???
No a na konci opět družice Progress, ach jo. A slova "zastavil další výstup" jsou taky perla.
Až nakonec jsem si všiml kdo je pod článkem podepsán, beru to jako částečnou omluvu za tu spoustu nesmyslů co v článku jsou nicméně doporučuji příště raději buď nic nepsat a nebo opisovat skutečně jen od kvalitních zdrojů. Děkuji i z ostatní čtenáře.
No co, roboti zůstanou
Jan Novák9,2011-09-02 14:55:28
Stanice bude pilotovaná, budou na ní 2 autonomní robonauti :-))
A to je budoucnost cest do vesmíru...
I na Zemi přestává být člověk potřeba, viz vývoj zaměstnanosti atd. Dnes už jde podstatně zvýšit výrobu a při tom nepřijmout žádné lidi nebo nějaké rovnou propustit.
Zaměstnávat lidi je neekonomické, a zaměstnávat lidi ve vesmíru je ještě mnohem neekonomičtější ...
... Vítejte v budoucnosti :-))
lol
Lukáš Píše,2011-09-02 08:52:53
"Bol som "odborne" odpinknutý ako hlupák "
To označení jste si zasloužil stejně jako nyní :)...ještě jste zapoměl dodat ,že díky ISS není levnější chleba ani sodovka.
Načo je ISS?
Milan Závodný,2011-09-02 08:21:09
Pilotovaný kozmický výskum je nechceným dieťaťom studenej vojny, a tiež pozostatkom naivnej túžby človeka pokračovať vo svojich kolumbovských cestách. Vesmír je pre život brutálne nepriateľské prostredie.
Ja som tu už dávnejšie položil otázku: Načo je ISS? Bol som "odborne" odpinknutý ako hlupák spomedzi inteligentov. Nespomínam si, že by sa časopis Kozmos nejako zvlášť zaoberal objavmi na stanici ISS. No preto, že žiadne nie sú. Čo sa tam robí, je buď tajné alebo nudné pre časopis. Teda asi tam prebieha vojenský výskum.
?
M D,2011-09-02 14:38:24
Naivni touha cloveka rikate? A proc nekdo leze na Everest a nebo maluje "zbytecne" obrazy, tomu rozumite?
Milan Závodný,2011-09-02 16:28:47
O sto rokov si o tom porozprávame, čo bolo rozumné a čo naivné. Už teraz môžme prehodnotiť naivitu hulákania pokrok-manov z 5O-tych a 60-tych rokov. V r. 1980 mal byť dobytý Mars. Fajn.
Objavovanie nových území je genetickým tlakom vlastným všetkým vyšším živočíchom. Žiadna sláva. Aj tie šutre z Mesiaca sú dodnes iba uskladnené, čo už na nich možno skúmať. Veď podstatné bolo byť tam prvý. A načo? To sa zabudli opýtať.
ISS nevykazuje výsledky 100 miliardovej investície.
Ono se totiž už
Tomáš Bartoň,2011-09-01 17:50:09
zjistilo, že není co víc "vytěžit" z orbitální sféry, co by mohlo přinést nějakou vojenskou výhodu. Takže zájem mocipánů vychládá, a ve vleku toho začíná vychládat i nadšení investorů...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
