Kreativita je cool. Je to jedno z těch slov, která se používají jako vycpávky důležitého textu, jenž má v čtenáři zanechat velmi slušný dojem a to při vynaložení minimální námahy. Funguje jako zaklínadlo, nutná magická formulka, bez níž se nepodaří vytoužený rituál, například přivolání peněz z Evropské unie. Všichni chtějí být kreativní a všichni si také kreativních nápadů velmi cenní, alespoň na první pohled. Skutečnost je ale trochu jiná.
Jack Goncalo z Cornell University a jeho kolegové si položili otázku, jak je možné, že lidé tolik tlachají o tvůrčím myšlení a přitom kreativní novinky často rozhodně odmítají. Ve snaze tomu porozumět, uskutečnili na půdě University of Pennsylvania dva experimenty s více než 200 dobrovolníky, pochopitelně nikoliv náhodně vybranými z obyvatelstva Pennsylvanie, ale z akademických kruhů, což je dobré mít na paměti. Podrobili je sérii testů, včetně takzvaného Testu implicitních asociací (IAT), který zkoumá skryté asociace mezi pojmy v mysli testované osoby.
Výsledky experimentů potvrdily celkovou náladu v lidské společnosti. Ukázalo se, že lidem novost vadí, protože vyvolává dojem nejistoty a tu lidé obvykle nemají příliš v lásce. Dávají naopak přednost vyzkoušeným a časem prověřeným řešením. Podle všeho máme tenhle postup zabudovaný hluboko v naší mysli, protože ani slušně objektivní odborné argumenty podporující nový nápad obvykle lidi nedonutí, aby ho vzali za svůj. Tahle zaujatost proti novinkám je navíc tak nenápadná, že si ji málokdo uvědomuje.
Goncala a spol. překvapilo, že ačkoliv o sobě dobrovolníci prohlašovali, že jsou přímo lační po nekonvenčních řešeních, tak ve skutečnosti měli nové nápady v mysli spojené s nepříliš pěknými slovy, jako jsou „zvratky“, „jed“ nebo „utrpení“. Niterný odpor vůči novinkám, který, jak se zdá, může vyvolávat i takřka tělesně nepříjemné pocity, u testovaných osob vedl k odmítání nových produktů, které jsou originální a vysoce kvalitní. Nelíbily se jim například sportovní boty vybavené nanotechnologií, která vylepšovala vlastnosti použitého materiálu tak, aby chladil nohy a zamezoval tvorbě puchýřů. Podobný výzkum lidských pocitů vždycky čelí riziku, že se jedinci, reálně anebo ve vlastní mysli vyčnívající z průměru populace, budou cítit dotčeni a protestovat, že oni přece nové věci milují. Bývá nesnadné jim vysvětlit, že takový výzkum pracuje s průměrným člověkem, přesněji řečeno v tomto případě s průměrným studentem Pensylvánské univerzity.
Podle autorů je to vlastně hluboká, přehluboká ironie. Věčná nejistota nás nutí hledat nová řešení, ale nejistota je zároveň překážkou, která nám brání vrhat se do náruče zbrusu nových myšlenek a konceptů. Očividně v tom ale nejsme sami, podobné sklony lze snadno vysledovat u mnoha dalších druhů zvířat s alespoň trochu komplikovaným chováním. Určitě není zdravé ani vkusné vysvětlovat úplně všechno z lidské mysli jako produkt přizpůsobení v rytmu přírodního výběru, tady jsme ale možná objevili něco jako silnou mentální brzdu, která nás nutí být opatrnými vůči novým, neznámým věcem a která nám i jiným zvířatům jistě mnohokrát v minulosti zachránila kůži. Goncalův výzkum je vlastně velmi užitečný pro tvořivé odborníky, kterým lze doporučit, aby napřeli své síly nikoliv do bezbřehého chrlení kreativních myšlenek, ale spíše do snahy o jejich toleranci a přijetí ve společnosti. Pro hyperkreativní jedince to také budiž vzpruhou, protože už teď vědí, proč je svět tak nechápe.
Pramen:
Cornell University Chronicle Online 25.8. 2011.
Jak účinně bojovat s dezinformacemi? Zapojte emoce!
Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2024)
Napínavý výzkum paměti: Mozek si ukládá tři kopie každé vzpomínky
Autor: Stanislav Mihulka (17.08.2024)
Malé děti věří více robotům než lidem z masa a kostí
Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2024)
Potkani mají představivost: V mysli cestují na imaginární místa
Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2023)
Jak hacknout mysl: Jamais vu je snad ještě přízračnějším protikladem déjà vu
Autor: Stanislav Mihulka (27.09.2023)
Diskuze:
Ono to casto plati
Jiri Hasek,2012-05-26 17:56:26
i v manzelstvi. Zivot je uz takovy. Na zmenu v politice casto nestaci ani par velmi silne dopalenych lidi. Ti desni politici se akorat zajimaji o svoje volebni preference jako vodnik o svoje dusicky
Vynalezci to maji vzdy tezke
Jiri Hasek,2012-05-26 17:51:09
V davnych dobach vypravel prof.Hedrlin (MFF)ze je tezke odmitnout lidoveho vynalezce, protoze si muze stezovat na vyssich stranickych mistech. Proto kdyz se ho snazi zbavit rikaji "Pane je to pekny ale mi jsme jenom vysoka skola a nemame prislusne laboratorni vybaveni. S tim se musite obratit na Akademii ved."
Abych se trochu zastal druhe strany
Jiri Hasek,2012-05-26 17:42:50
Podle okolnosti se lide stridave divi proc jsou lide tak kriticti, nebo ze jsou prilis duverivi a nechaji si nakukat kde jakou blbost. Nemeli bychom zapominat ze skutecnost casto vypada velmi nepravdepodobne. Bezna nekdy popularni vysvetleni funguji na tom principu ze "Kazdou vec lze vysvetlit jednoduchym, kazdemu srozumitelnym, chybnym zpusobem.
Ono jde u vědců i o pocit ztráty půdy pod nohama
James Bond,2011-09-23 22:44:56
Pokud přijde něco nového, co bourá většinu toho, o co se celý život opírají a v čem se cítí jistí, tak je to reflex ochrany proti stresu. Raději nepřijmou nic, do boje (přeneseně o svou existenci)dají všechno(přestanou být slušní a rozumní)a snaží se nositele změny zesměšnit, znemožnit nebo ignorovat. A od té doby jsou alergičtí na všechno, co jde z tohoto směru, i kdyby se 90% pravd nakonec prokázalo.
Pardigma medii
Jiri Hasek,2012-05-26 17:33:35
jsou hura hura. Mame tu novou zpravu, mame pro dnesek vydelano. To je ovsem divadlo. Nekteri ctenari pripominaji davne navstevniky divadla, kteri po predstaveni zmlatili predstavitele nesympaticke postavy. Divaci jasaji a divi se ze vedci ci technici nejasaji, soudci vahaji a trva jim to dlouho. V mediich se volne misi realie s pusobivou fabulaci, ktera je vyrobne daleko nejlacinejsi. Reakce nekterych konzumentu pak pripomina Dona Quiota zcela uverivsiho rytirskym romanum. Jak rikal buditel Borovsky, hubou jde vsechno rychle. Na jedne strane jsou prirozena spolecenska paradigma a na druhe strane je matka priroda kterou nelze ukecat. Inovator musi byt pripraven ze svet k nemu nebude spravedlivy, pripadne kriticky.
různé situace
Milan Štětina,2011-09-07 16:39:22
Podle mě má ten problém několik rovin:
1.Když slyším v televiźi "náš výrobek využívá kosmické technologie" nebo "9 z 10 odborníků se schoduje" nebo "provedli jsme 237 vylepšení", tak to vyhodnotím jako, že výrobek je nejspíše předražený šmejd. V tomto bodě je myslím konzervativní každý myslící člověk.
2.Když se objeví na trhu nějaký nový výrobek (řekněme první mobily nebo LCD televize), tak si to taky hned nekoupím, protože mi to za ty peníze nestojí (televizi mám pořád CRT, protože dokud se nerozbije, tak není moc důvod kupovat novou - důvod by mohl být HDTV ale ne prosté LCD; mobil jsem si pořídil zhruba v době, kdy operátoři začali nabízet předplacené karty a doteď provolám tak 500Kč/rok). V tomto bodě je myslím někdo konzervativní a někdo jde po novinkách ať to stojí co to stojí.
3. Pak jsou řekněme odborné záležitosti. Jak už napsal někdo přede mnou, tak pro mnohé odborníky je obtížné připustit, že se celý život mýlil (čemuž se člověk ani moc nemůže divit). Profláknutý příklad je teorie relativity a kvantová fyzika na začátku 20. století. Na druhou stranu je profláknuté globální oteplování nebo bakterie žeroucí arsén (což je myslím už vyvrácené). V této rovině (zejména v dnešní době, kdy odborné články/hypotézy se generují jak na běžícím pásu) je myslím rozumné počkat na nějaké uvěřující experimenty, zkusit to zopakovat a podobně. Konyervativní přístup "je to blbost a nemá cenu to ani zkusit" nebo inovativní přístup "úplně tomu nerozumím, ale okamžitě to budu všude prosazovat" je myslím špatně. Přístup "zkusím si to ověřit, pak se k tomu vyjádřím" je myslím dobře, ale nevím, zda je to konyervativní nebo inovativní. Bohužel se toho chrlí dnes tolik, že ani v úzkém oboru nemůže člověk zkoušet vše.
4. A na závěr situace: potřebuji vyřešit (odborný)problém, obvyklá řešení nefungují, tak zkouším neobvyklá, zkusím se zeptat kolegů, pak googlu, nakonec v knihovně a postupně zkouším i šílené nápady (je to opět o pěnězích, takže napřed levné důvěryhodné, když to nepomůže, tak extrémnější). Tady
kreativita vítězí (i když taky s omezeními).
V uvedených 4 situacích mi vychází, že je to něco mezi 2:2 a 3:1 pro konzervatismus.
Nevím, v jaké situaci zkoumala konzervatismus uvedená studie, ale z výše uvedeného vyplývá, že lidé si pořád zachovávají zdravý selský rozum.
Není mi jasné...
Tomáš Petrásek,2011-09-01 16:18:07
...proč se konzervativizmus v myšlení zde pojímá jako něco negativního? Svět je chaos. Daleko největší podíl nových věcí, se kterými se člověk setká, jsou nesmysly, výmysly, pitomosti, zbytečnosti i věci vysloveně škodlivé. Ne všechno můžeme objektivně a racionálně posuzovat pomocí kritického myšlení, i ti, kteří tuto dovednost ovládají, ji nemohou aplikovat na všechno, co vidí nebo čtou, neb by se museli zbláznit (navíc k tomu mnohdy nemají věrohodné podklady). Druhá nejlepší možnost je samozřejmě opatrnost, váhavost, nedůvěřivost ke všemu, s čím nemáme přímou zkušenost, takže je jen dobře, že nás právě touhle vlastností příroda obdařila. Když to srovnáte s opačným extrémem, automatickým přijímáním všeho nového a neznámého a zavrhováním starého osvědčeného, je jasné, že konzervativismus je mnohem výhodnější.
Když ale vidím mnohé "inovace pro inovace" bez reálného smyslu, bizarní módní vlny a pomíjivá nadšení mas pro to či ono, zdá se, že ani racionální skepticismus, ani iracionální konzervativismus neplní svou funkci zdaleka dokonale. Bohužel.
,
Petr Mikes,2011-09-01 11:09:06
já si myslim, že ve většině případů to nejsou ani tak předsudky jako odpor starších vědců přijmout nové věci z důvodu toho, že nějaký názor zastávali mnoho let udělali si na tom kariéru a vydělali peníze a teď najednou na stará kolena zjišťují, že by za a) museli opustit pohodlnost a začít se opět učit a zkoumat něco nového a ne jen opakovat stále dokola ty samé nebo lehce pozměněné fráze a za b) by museli odsunout stranou svou ještnost a uznat, že by přece jen těch 30 let neměli tak úplnou pravdu což jim ještě ke všemu dokázal člověk, který má o 2 doktoráty méně než oni.
good
Miroslav Novak,2011-09-01 10:03:04
Velmi zaujimavy postreh, pan Kriz, podla Vasho pristupu som teda niekde na spicke, pretoze kedysi vyrabat CD alebo neskor DVD bolo pre mnohych okolo mna tabu, internetu ostatni okolo mna dlho odolavali, pamatam si, ako som zorganizoval zavedenie DSL do nasej obce a mnohe male mesta este dlho isli na ISDN.
A najst zaujimavy clanok na webe ohladne technologii, ktorym sa venujem, to je pre mna ako mat opat Vianoce. Aj dvakrat denne.
Dakujem velmi pekne, pan Kriz a prajem prijemny den
miro novak
Miroslav Novak,2011-09-01 10:10:40
Pozeram, ze redakcny system si robi, co chce.
Este by som chcel dodat, ze podla Vasho kriteria vedec, ktory dodnes nepouziva web a pocitac obecne ako zdroj informacii, je "na povazenou".
Aj medzi pedagogmi sa najdu taki, co su hrdi na svoju pocitacovu negramotnost. To este stale navstevuju univerzitne kniznice, kde sa k novinkam dostanu po rokoch, ak vobec?
Prajem prijemny den
miro novak
Platí to aj v politike
Martin Smatana,2011-09-01 06:17:39
Stačí si všimnúť, že ľudia vo voľbách stále volia stále tie isté zdiskreditované ksichty, hoci majú na výber aj z iných strán. Nadávajú, že sa za ich vlády nič pre bežných ľudí nerobí, ale aj tak ich volia. Takže odmietanie noviniek je zjavne všeobecné.
-
Zdeněk Jindra,2011-08-31 17:37:59
S článkem od začátku souhlasím, totéž jsem si říkal už dávno, i když bez studie.
Rad by som sa nechal otestovat
Miroslav Novak,2011-08-31 13:32:18
Rad by som sa nechal otestovat, aby som vedel, ako som na tom ja. Osobne som prekvapeny vysledkami z akademickych kruhov. Tam by predsa malo byt nadsenie za nove napady "zakladnou biologickou vybavou" kazdeho akademika.
Alebo bude problem ten, ze medzi tou vzorkou akademikov boli aj taki, ktori sa akademikmi nemali stat ani nahodou. Osobne som to odpozoroval tak, ze som nie jednej institucii poslal ideu uplne novej lopatky turbiny. Tie doterajsie maju bud pevne lopatky (navarene k ose turbiny, priklad, Francis, Pelton, vertikalne turbiny, turbiny parnych elektrarni, turbomotory), alebo maju lopatky riadene zlozitym a narocnym mechanizmom (Kaplan, veterne horizontalne turbiny). Pevna lopatka je konstrukcne jednoducha, ale nema vhodnu charakteristiku ucinnosti pri zmene parametrov media (voda, vietor, para, spaliny). Nastavitelna lopatka ma tuto charakteristiku daleko lepsiu, ale za cenu vysokoych konstrukcnych a prevadzkovych nakladov. Moja lopatka je len nepatrne komplikovanejsia ako pevna lopatka a dokaze sa nastavit presne podla parametrov media a robi to, narozdiel od Kaplana a spol. automaticky a autonomne (tie dve posledne slova - automaticky a autonomne - nie su preklep, ani omyl).
Jediny akademik (VUT BA), ktory prejavil zaujem, povedal, ze je to vtipne riesenie, ktore by nenapadlo ani jeho. Od ostatnych sa uz viac ale neodlisuje. Zostal ticho. Nadsenie u neho pretrvavalo len zopar minut, mozno to bol len momentalny vylev citov, aby sa vzapati vratil do svojej ulity.
Preto sa mi, ako spravnemu patriotovi, necudujte, ked pracujem na patentovej prihlaske v Hong Kongu.
Zrejme sa zda, ze problemom maleho zanietenia akademikov pre nove myslienky je nespravny system, ktory vedie kazdeho jedinca branit si svoje teritorium, aby nova myslienka nenarusila jeho status quo.
Prajem prijemny den
miro novak
Miroslav Novak "Rad by som sa nechal otestov
František Kříž,2011-09-01 03:03:30
Myslím si, že se můžete zařadit např. podle toho, kolikátý v pořadí jste si pořídil poprvé mobil mezi vašimi stejně bohatými kolegy a kamarády, auto, digitální foťák, navigaci, ... Podle tohoto kritéria jsem osobně hodně konzervativní.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce