„Je neděle, tak nedělej,“ řeklo si i Slunce a uklidnilo se. Tentokráte jeho „nečinnost“ nebudeme počítat na dny, spíše jenom na hodiny. A ani se to nečinností označit nedá. Vše krásně dokumentují aktuální snímky sice starší, ale stále spolehlivé SOHO (Solar and Heliospheric Observatory – Sluneční a heliosférické observatoře), která již patnáctý rok nepřetržitě monitoruje v několika spektrálních oblastech aktuálně k Zemi natočenou část naší hvězdy. SOHO vzdálené od nás asi 1,5 milionu kilometrů obíhá po velké eliptické dráze Slunce a zároveň po malé elipse Lagrangův bod L1, v němž se gravitační účinky Slunce a Země vyrovnávají.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Takto bychom dnes viděli přivrácenou část Slunce přes vhodné stínidlo (platí pro neděli 14. 8.).	Takto ho vidí SOHO v absorpční spektrální čáře 676,8 nm, která odpovídá vlnové délce červené barvy viditelného spektra. Žádná skvrna na přivrácené straně.	Magnetogram přece jenom odhaluje „pihy“ lokálních magnetických polí.

Zvětšit obrázek

Kredit: SOHO/LASCO

Úvodní informace je částečně, přesněji zpola zavádějící. Proč? Protože speciální koronograf LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronagraph), který si hlavní kotouč Slunce stíní, a tak si vytváří vlastní „zatmění“, aby mohl vidět co se děje v koróně, odhaluje, že nyní odvrácená strana s velikou pravděpodobností neposkvrněná není (obrázek vpravo).

Ale ani ta přivrácená není zcela „blank“. Když se zadíváme na záběry z EIT (Extreme ultraviolet Imaging Telescope) pořízené v oblasti krátkovlnného ultrafialového spektra, například snímek v spektrální čáře 284 Ångströmů, tedy 28,4 nanometrů (odpovídá teplotě až 2 milionů K), nemůžeme přehlédnout dva pásy zvýšené aktivity. Pozorovatelné jsou i na magnetogramu (3. obrázek v horní tabulce). Není těžké odhadnout, v kterých „heliopisných“ šířkách se v dohledné době nějaké ty „fleky“ jistě objeví. Dokumentuje to například snímek z před měsíce, z 10. července (2. obrázek v tabulce), kdy byly zaznamenány skvrny na obou slunečních hemisférách.

Zvětšit obrázek	Zvětšit obrázek
Snímek SOHO – EIT, 284 Ångströmů, 14. 8. 2011.	Snímek SOHO, kontinuum 6768 Ångströmů, 10. 7. 2011.

Zvětšit obrázek

Časový vývoj počtu a lokalizace slunečních skvrn je známý pod názvem „motýlkový diagram“, protože každý jeden sluneční cyklus se v něm zobrazí ve tvaru jednoho páru motýlích křídel (obr. vpravo). Diagram vypráví dlouhý a opakující se příběh jak o skvrnách, tak o zmíněných pásech sluneční aktivity, viditelných v UV záření, v nichž se skvrny přednostně tvoří. Na začátku cyklu se nacházejí v oblasti 30. stupně heliopisné šířky, ale jak aktivita narůstá, posouvají se k rovníku. Po přepólování hlavního celohvězdného dipólového magnetického pole se vše opakuje, přičemž jistý čas v období minima se mohou současně objevovat skvrny starého i nového cyklu. Rozeznáme je právě podle polohy na Slunci („staré“ jsou u rovníku, „mladé“ ve vyšších šířkách) a podle toho, jak mají rozmístěný svůj lokální magnetický dipól.Toto přechodné období má současný 24. cyklus za sebou a motýlkový diagram dokazuje, že zdárně postupuje k maximu podle fyzikálních pravidel a že se navzdory všem odborným, poloodborným i neodborným zprávám naše hvězda v rámci dlouhodobé statistiky chová zcela normálně. I když solární minimum mezi 23. a 24. cyklem bylo dlouhé, ty okolo roku 1901 nebo 1913 byly podobné. Kredit: Hathaway/NASA

Počet dnů, kdy na Slunci nebyly pozorované žádné skvrny také odhaluje, jak sluneční aktivita narůstá: 2009 – 260 dnů; 2010 - 51 dnů; letos zatím dva dny (zdroj).

Video: 2. srpna 2011 se opačně orientované siločáry velké magnetické smyčky nad sluneční skvrnou č. 1261 propojily. Tento magnetický zkrat (rekonekce) uvolnil obrovské množství energie, která vyvrhla oblak koronární hmoty rychlostí až 900 km/s směrem k Zemi. 5. srpna plazma zasáhla magnetosféru Země a způsobila silnou geomagnetickou bouři. Sluníčko tedy nespí, funguje zcela spolehlivě. I když dlouhodobě přesně nepředvídatelně, což se projevilo na selhání mnohých předpovědí NASA o charakteru 24. cyklu.

Kombinací záběrů ze SOHO a jedné z dvojčat sond STEREO vznikl zajímavý videozáznam zmíněné erupce. Kliknutím na obrázek se otevře příslušná stránka s videem: