Záměr Úřadu pro ochranu prostředí (EPA) zavést v USA regulaci transgenních plodin vyvolal protestní akci amerických vědců. Zaslali třístránkový dopis, který podepsali mj. nositelé Nobelovy ceny James Watson a Gunter Blober. Praví se v něm, že „ úřad se odchyluje od regulačního postupu založeného na vědě a sestupuje na dráhu takového, který je založen na kontroversním evropském principu předběžné opatrnosti. Zejména je problematické, že se má vztahovat na rezistenci k virům, kterou v roce 1994 EPA přesunula do kompetence Ministerstva zemědělství (USDA) a to ji patřičněošetřilo v Inspekční služběpro živočichy a rostliny (APHIS). Podle konceptu chce EPA požadovat údaje z dalších oblastí pokrývaných APHIS bez jakékoli opory ve faktech nebo zkušenostech. Nejvíce je znepokojující, že chce rozšířit regulace na oblasti, které po léta nepřinášely problémy, jako např. přenos genůz rostlin na půdní mikroorganismy. “Vědci varují, že návrh regulací způsobí duplikaci regulací, prodraží a prodlouží schvalovací řízení a dramaticky vytvoří překážky pro výzkum a realizaci dalšího vývoje nových vlastností a šlechtění dalších plodin, čímž sníží obchod s americkými komoditami.

Navíc se ukazuje, že některým státům to přijde vhod. Třeba Brazílie je v povolování transgenních plodin pružnější a rychlejší než USA, takže z případného zkomplikování US procedury by se pro ni otevřely výhodné příležitosti. Prodlužování schvalovacího řízení je mj. důsledkem „demokratického“ přístupu APHIS, který prodlužuje lhůtu pro „připomínky veřejnosti“. Původně byla stanovena na 120 dní, nyní se stále prodlužuje. Například o měsíc prodloužila tuto lhůtu pro projednání kukuřice se zvýšenou odolností vůči suchu. Připomínky se skládají převážně z námitek  anti-GMO aktivistů a jsou odborně bezcenné. Prodlužování není důsledkem neschopnosti AHPIS, ale obavami z formálních soudních procesů, které oponenti transgenních plodin iniciují a rozhodují v nich soudci a porota s nulovými odbornými znalostmi. Řada schválených odrůd byla takto napadena. Je to podobná situace jako ve zdravotnictví, kdy jsou podobné procesy černou můrou lékařů. Ozývají se hlasy, že vydají-li se US regulace evropskou cestou, budou o evropské cestě uvažovat i výzkumníci a firmy = přesunout se do pro biotechnology teplejších krajin.

Neokolonizátor Evropa

Obraz kolonizátora stojícího nad podvyživenými domorodci obdělávajícími v potu tváře svou zem, aby vypěstovali produkty pro kolonizátora – to je obraz temné minulosti. V liberální současnosti mají domorodci samostatný stát, kolonizátor zmizel, obdělávají svou zem pro sebe. Krásný obraz. Jenže z pohádky politiků dojemně se starajících o potraviny pro chudé země. Jsou některá fakta, která skoro nepotřebují komentáře. Stačí je uvést jako filmové střihy. Úsudek si vytvoří každý sám.

Střih (1)1
Od roku 1960 do roku 2000 se plocha zemědělské půdy změnila v průmyslových zemích z 1,89 miliardy ha (Gha) na 2,33 Gha. V rozvojových zemích klesla z 2,63  Gha na 2,56 Gha.

Střih (2)2 

Vzestup zemědělské produkce 1960 – 2000 v %

Střih (3)3

Profesor Harald von Witzke z Humboldtovy univerzity v Berlíně a Steffen Noleppa z organizace pro zemědělskou politiku si dali za úkol vyjádřit kolik půdy v jiných zemích okupuje Evropa pro své potraviny, krmiva a biopaliva. Za rok 2007-2008 EU exportovala zemědělské produkty za 127,6 miliardy USD a importovala za 173,1 GUSD. Vychází-li se z reálných hektarových výnosů, pak v tomto roce na základě obchodních údajů zabrala EU pro své potřeby 35 milionů hektarů půdy jiných zemí – převážně rozvojových. To je např. plocha Německa.

Střih (4)4:

Ceny potravin. Rok 2005 = 100

Vývoj požadavků na obsah masa, mléka, obilovin a škrobnatých plodin.
Rok 1961 = 100, předpověď do 2050

Sta milionů lidí se propadá do chudoby, tj. jejich příjem nestačí na pokrytí potravy pro nezbytné životní minimum. Vznikají nepokoje v řadě rozvojových zemí.

Střih (5)5

Desetiletá studie poměru mezihektarových výnosů ekologického ku běžnému zemědělství u pšenice ukázala průměrný výnos 5,1 t/ha u ekologického a 8,3 t/ha běžného. Tedy ekologické dá na hektar 61,5 % výnosu.

Střih (6)6

V srpnu 2009 ekologicky hospodařilo v České republice 2 586 ekofarem na výměře 391 965 ha. Podle výše uvedeného faktoru pro pšenici odpovídající sklizeň by byla dosažena na 241 tisíci ha běžného zemědělství. Rozdíl odpovídající produkci 150 tisíc ha !!!! musel být tudíž řešen na úkor jiných zemí. Dotace ekologickému zemědělství při hospodaření na orné půdě je 155 eur/ha. To je přes 60 milionů eur (skoro půl druhé miliardy Kč) pro české ekofarmy. Odkud se tyto peníze berou? Že by je mezi sebou vybírali Zelení? Je to také suma, kterou EU dotuje „ekologickou“ kolonizaci 150 tisíc ha Českou republikou. EU nám platí 400 eur za hektar zkolonizované půdy.Z uvedených suchých faktů vidíme, že ošklivý obraz kolonizátora zmizel.

Kolonizace se nyní provádí ideologickyobchodními prostředky. Ukázali jsme jen důsledky dotovaného ekozemědělství. Zelená politika Bruselu jde dál. Odkud se vezme 20% biopaliv? Co způsobuje v rozvojovém světě zvýšená poptávka a dotované ceny bioetanolu z cukrové třtiny a bionafty z palmového oleje bylo několikrát dokumentováno. Na bionaftu „uvědoměle“ přispíváme dotacemi. Viděli jsme někdy seriosní kalkulaci kolik nafty a energie spotřebuje pěstování řepky a výroba MEŘO a jakou to zanechává uhlíkovou stopu? Kolik zemědělské půdy zabírají solární panely, na které také z vůle  našich zástupců v parlamentě přispíváme vyšší cenou elektřiny? Kolik milionů ha v rozvojových zemí bude EU kolonizovat, aby se mohla chlubit, jak „ekologicky“ zachraňuje planetu? Cožpak nás historie nepoučila, že každý fanatismus je pro lidstvo škodlivý, ať je černý, hnědý, rudý nebo zelený?

Prameny:
1) Jules Pretty: Agricultural sustainability: concepts, principles and evidence. Trans. R. Soc. B 12 February 2008 vol. 363 no. 1491 447-465.
2) FAO FAOSTAT database
3) OPERA Research Center Research Report, Brussels 11th May 2010
4) The Economist Feb 24th 2011

5 K.W.T. Goulding (1) and A.J. Trewavas (2), Can Organic Agriculture Feed The World? AgBioView, June 24, 2009 6 Zemědělec 5.10.2009

Další články publikované ve IV. Ročníku Světa biotechnologií jsou věnovány  biotechnologiím v lékařství:
„Léky pro chudé“
„Společnost nukleárních zahrádkářů“.

Celý bulletin je ke stažení ZDE.