Na otázku „Co označuje pojem tequila?“ by pravděpodobně dokázal odpovědět i zapřisáhlý abstinent. Jestli jste se plácli po kapse a za nějakou tu "sedmičku" světoznámého destilátu obětovali minimálně 300 korun, ale možno i 6 - 7 krát více, pak jste si koupili i kousek Mexika. Pod touto značkou má právo štávu z tepelně zpracované středové dužnaté části modré agáve (Agave tequilana) zkvašovat a destilovat jenom tato středoamerická země, přesněji jenom některé její oblasti.
Pro pěstování samotné rostliny a výrobu etanolu čili lihu z ní to zřejmě neplatí. Zejména, když se vše zastřeší heslem „obnovitelný zdroj energie“, které je klíčem k dotacím a grantům. No nevyužijte to :). Tequila v sobě ukrývá nečekaný zdroj inspirace, například mexičtí vědci ji proměňovali v diamanty, za což byli v roce 2009 oceněni Ig cenou za chemii.
Asi jste z těchto řádků vytušili, že někoho napadla další geniální myšlenka – což tak na tequilu jezdit! Tedy, alespoň tuto možnost zkoumat... Koncem minulého měsíce se v odborném časopise Energy & Environmental Science objevil článek, v němž pětice vědců z proslulé britské University v Oxfordu předkládá agronomické, fyzikálně-chemické a ekologické argumenty na podporu pěstování modré agáve v teplých suchých oblastech, všude tam, kde je tato na vodu nenáročná sukulentní rostlina schopna přežít.
„Agáve je pravděpodobně tou nejnadějnější rostlinou, kterou můžeme pěstovat jako zdroj biopaliva na bázi etanolu“, tvrdí šéf výzkumu Daniel Tan z Fakulty pro zemědělství, potraviny a přírodní zdroje University v Oxfordu. „Může růst v aridních oblastech bez potřeby zavlažování, nekonkuruje rostlinám pro výrobu potravin a má minimální požadavky na půdní zásobu vody.“
Podle výsledků studie si výroba etanolu (lihu) z agáve vyžaduje pětkrát méně energie, než se dokonalým spálením z výsledného produktu získá. Tím je tato rostlina z čeledi chřestovitých jako zdroj biopaliva porovnatelná s dosud nejefektivnější cukrovou třtinou a méně výhodnými lipnicovitými rostlinami, například prosem, nebo ozdobnicí. Celý proces výroby agávového lihu od sázení až po výsledný produkt uvolní v propočtu na hektar a rok 7,5 tuny CO2. I když tyto údaje na první pohled vypadají zajímavě, je potřebné si uvědomit, že se opírají o výsledky z malé pokusné plantáže, první na australském kontinentu, kterou Briti pomáhali založit nedaleko městečka Ayr u severovýchodního pobřeží Queenslandu. Dalším zamlčeným problémem je, že třtinu nebo obiloviny můžete sklízet každý rok a případné poškození úrody není neúnosně dlouhodobou záležitostí. Agáve však roste pomaleji a trvá i několik let, než je vhodná ke zpracování. Jak je z čísel vidět, i kdybychom samotné spalování biopaliva považovali za dokonalý recyklační proces, při němž se na začátku váže přibližně tolik uhlíku, kolik se ho na konci uvolní zpět do ovzduší, nepředstavuje to celkovou zátěž. K ní musíme připočítat všechny plynné zplodiny, které si pěstování a výroba vyžadují. Pro destilaci teguily se využívají asi 7 až desetileté rostliny. Jestli by to platilo i pro agáve určené na biopalivo, pak na hektar jedné „úrody“ připadá až 75 tun CO2. A to už není zanedbatelně málo.
Těžko odhadnout jak se agáve, jako surovina pro biopalivo ujme. Skepse je asi na místě. Vůbec by ale nebylo překvapením, kdyby z takovýchto pokusů vzešlo něco, co asi napadne téměř každého - konkurence mexické tequily. Sice pod jinou značkou, než je zákonem chráněno jméno tohoto známého destilátu, ale za vyšší cenu, než jakou byste byli ochotni zaplatit za opojení, vlastně napojení svého žíznivého auta. I v Austrálii, stejně jako v Británii, působí neviditelná ruka trhu.
Video: Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála. Patláma, patláma, patláma a… žbrluch!
To je odborný návod na výrobu slivovice. A protože v Mexiku švestky nerostly, zkvašují a destilují šťávu z vařených dužin modré agáve. Na sklizeň si musí počkat minimálně 5, ale povětšinou 7 až 10, a někdy i 12 let. Prý k vynálezu tequily přispěli v 16. století španělští conquistadoři, kterým došlo brandy. Začali destilovat aztécké pivo z agáve.
Diskuze:
