Když bílý trpaslík nakrade dost hmoty hvězdnému partnerovi, tak exploduje jako supernova. Co ale spustí samotný zážeh exploze? Počítačové modely krčí rameny. Podle dvou kanadských fyziků mají bílí trpaslíci odpalovací zařízení s maličkou černou dírou, která vznikne uvnitř trpaslíka zhroucením temné hmoty.

Dnes již umíme postavit roztodivné lasery k nejrůznějším účelům. Ale gama lasery nám stále ještě vzdorují. Jejich vývoj je nesmírně obtížný a zahrnuje výzkum v oblasti kvantové mechaniky i řady dalších oborů. Velmi užitečný by byl Bose-Einsteinův kondenzát pozitronia, pokud ho fyzici vyrobí v bublinách uvnitř kapalného helia.

Nové křemíkové neurony na čipu se chovají jako živé. A spotřebují velice nepatrné množství elektřiny. Mohly by prorazit v léčbě chorob srdce i neurodegenerativních onemocnění, která pacientům odpojují jejich původní biologické neurony.

…aneb Obří hadrosaurid z Dálného Východu

Největší 3D tištěná stavba světa je vlastně nábřežní hráz o délce přes půl kilometru. Ale určitě nebude poslední. 3D tisk vyrazil z měst do okolní krajiny, kde nabízí levné a pohotové konstrukce, které funkční a přitom šetrné vůči prostředí.

Několik poznámek o starších tradicích dětských her a taky o ochraně před nespravedlivými rozsudky.

Chemické reakce často probíhají bleskurychle. Když je zmrazíte na teploty těsně nad absolutní nulou, tak sice mohou stále ještě běžet, ale nesmírně zpomalí. A pomalé reakce se mnohem lépe studují a manipulují. Otevírá se před námi chemie absolutní nuly.

…aneb Jak se „ještěr z hustého lesa“ stal novým králem

Simulace TNG50 vytvořila 13,8 miliard let historie výseku vesmíru o velikosti 230 milionů světelných let. Obsahuje desítky tisíc galaxií s úžasnými detaily. Její výpočty zabraly více než rok práce 16 tisíc procesorových jader německého superpočítače Hazel Hen.

Kdepak drony s vrtulkami na elektřinu. Tohle je naftový tryskáč, který bude létat 500 kilometrů v hodině. A s přídavným spalováním možná ještě rychleji. Nebude to nejlevnější záležitost, ale kdo by nechtěl mít doma malý tryskáč s kolmým startem a přistáním?

Napadlo vás někdy, za kolik stojí pracovní síla filosofů? Lúkiana ano – a hned to popsal ve veselé karikatuře. Užitečnost jednotlivých filosofů ukazuje jako nanejvýš problematickou, avšak fungování trhu s nimi taky, protože moudrost se na trhu nenakupuje, i kdyby u některých filosofů zcela výjimečně byla. Lepší bude prodávat nějaké běžné zboží.

Kontroverzní analýza supernov typu Ia označuje pozorované zrychlení rozpínání vesmíru za artefakt, který je způsobený lokálním pohybem v naší oblasti vesmíru. Pokud to tak bylo, tak nemusíme vyvolávat temnou energií. Kolem rozpínání vesmíru bude ještě nejspíš rušno.

To, že se k nám v dobách pleistocenních zalednění ze severu dostávaly souvky (horninové částice – klasty, transportované činností ledovce) a také velké bludné balvany ze severských hornin, je známo. Méně či spíše vůbec nic se ale neví o tom, že pohyb úlomků hornin se v těch dobách uskutečňoval také v opačném směru, tedy z jihu na sever. Důkazem jsou valouny z hornin pocházející kupříkladu z Brd, které se vyskytují v pískovně Fresdorfer Heide u Postupimi, několik kilometrů jihozápadně od Berlína.

…aneb Pár vět o dějinách datování éry dinosaurů

V dnešní době se řada autoritářských režimů uchyluje k cenzurování internetu. Mnoho milionů uživatelů je kvůli tomu odstřiženo od kvalitních informací. Bojovníci proti cenzuře vysílají do boje biologicky inspirovanou umělou inteligenci, vyzbrojenou genetickými algoritmy. Evoluce si nakonec vždy najde cestu.

Jak tušíme, planety a další podobné objekty vznikají v protoplanetárních discích kolem mladých hvězd. Co když se ale planety rodí v hojném počtu také v oblastech chladnějšího prachu a plynu, které se nacházejí kolem žhavých akrečních disků supermasivních černých děr v motoru aktivního galaktického jádra?

Nejprve to byl jen teoretický přízrak, který nebylo možné prakticky vyrobit. Pak ale přišly 3D tiskárny a ty dovedou vytisknout neuvěřitelné věci, ať už z polymeru, kovu nebo třeba keramiky. Nový typ materiálu by se mohl uplatnit na stavbách, při zpracování ropy či zemního plynu nebo i ve vesmíru.

…aneb Fascinující pohled na vývoj po dopadu planetky Chicxulub

Hnačkové ochorenia sú zodpovedné za vyše 8 % detskej úmrtnosti vo svete. Vedúcou príčinou infekčných hnačiek sú rotavírusové infekcie, proti ktorým jestvuje účinná vakcína. Hneď na druhom mieste nasledujú hnačky, vyvolané prvokmi cryptosporidium, proti ktorým nie je očkovacia látka a známa antiinfekčná liečba nie je dostatočne účinná.

Startup Cerebras se s tím nemaže. Letos v létě přišli s megačipem WSE, který je daleko největším čipem světa a zároveň nejmenším superpočítačem. Teď kolem čipu WSE postavili počítač CS-1, který se hned stal nejrychlejším počítačem světa pro umělou inteligenci.

Aristotelés založil logiku tak důkladně, že to vystačilo skoro do začátku 20. století. Aristotelovu zoologii překonali až bezprostřední předchůdci Darwinovi. (Škoda, že si astronomii, fyziku a metafyziku nenechal od cesty.)

V nezměrném chaosu akrečního disku supermasivních černých děr, které pohánějí aktivní galaktická jádra, se dějí šílené věci. Zběsile tam víří kosmický plyn, prach, suť i celé planety a hvězdy. A v tom ultimátním zmatku se honí a navzájem požírají černé díry hvězdných velikostí, které si oblíbily kultovní japonskou videohru z počátku osmdesátých let.

Maďarský fyzik Attila Krasznahorkay a jeho tým před pár lety narazili na stopy páté fyzikální síly. Teď přinášejí nové důkazy z dalšího experimentu. Klíčovou roli v jejich výzkum hraje údajný boson o hmotnosti 17 MeV, kterému přezdívají částice X17. Pokud existuje, tak se bude přepisovat fyzika.

Termosolární elektrárny koncentrují sluneční paprsky a proměňují je na teplo. Umělá inteligence s počítačovým vidění umožnila Heliogenu extrémně přesně nastavovat zrcadla, čímž dosáhli extrémně vysoké teploty. Příští cíl: 1500 °C!

Čerenkovovy teleskopy MAGIC a H.E.S.S. ulovily extrémní fotony gama záblesků GRB 180720B a GRB 190114C. Je to vůbec poprvé, co pozemní gama observatoře detekovaly fotony gama záření gama záblesků. A hned to byla rekordní záležitost, s fotony o energii až 1 TeV.

Štatistiky občas odhalia netušené súvislosti. Z nazbieraných dát sa dajú vydolovať korelácie, ktoré sa tam pôvodne nehľadali. S ich interpretáciou sa síce odporúča zaobchádzať opatrne, ale niekedy poskytnú celkom zaujímavé vodítka.

…aneb Dva nové výzkumy, které stojí za zmínku

Dnešní chytré telefony mívají kvalitní mikrofony. Když pak nahraná videa dostane do ruky výkonný analytický systém, tak dokáže najít zdroj nahraných zvuků. Když to jsou výstřely, tak pohotově určí pozici střelce. Inteligence VERA je teď dostupná jako open-source software.

Rozhodující větu Mélského dialogu pronáší před zničujícím útokem na malý neutrální stát velitel athénského loďstva: „Silní dělají, co mohou; slabí strpí, co musí.“ Známe to. Je tohle vůbec dialog?

V histórii medicíny sa už niekoľkokrát ukázalo, že niekedy je lepšie zdržať sa príliš energickej liečby a okolo pacientovej choroby našľapovať pekne potichúčky, aby ju nadmerná snaha liečiť neskomplikovala. Mnohí kardiológovia tomu príliš nechcú uveriť, ale platí to aj pre liečbu chronickej ischemickej choroby srdca.

V Akademii věd probíhá Týden vědy a techniky a prezentují se výsledky výzkumu. Řada přednášek se věnuje klimatickému vývoji, jeho rizikům a možnostem cesty k nízkoemisní energetice. Zúčastňují se jich mladí a svými dotazy a komentáři jasně ukazují, že jejich znalosti v těchto oblastech jsou hluboké. Na druhé straně jsem s dost zděšeným údivem sledoval vyjádření mluvčích iniciativy Univerzity za klima, která jasně ukazují, že ti mají o problematice znalosti minimální a spíše toto téma pouze zneužívají pro politický boj a prosazení svého ideologického pohledu.

Nosorožce kriticky ohrožuje astronomická cena jejich rohů. Je tak extrémní, že je s podivem, že zoologické zahrady a muzea ještě mají nějaké nosorožce v celku. Rituální spalování zabavených rohů očividně nefunguje. Nosorožce by teď mohli zachránit ochranáři padělatelé, pokud zaplaví černý trh zdařilými padělky nosorožčích rohů.

…aneb Ještě jednou k rekordnímu predátorovi

Supravodivé materiály by mohly podstatně zlepšit výkon a efektivitu větrných elektráren. První testy turbíny se supravodivým generátorem konsorcia EcoSwing v terénu na pobřeží Dánska dopadly více než dobře.

Vrstva železa, vanadu, wolframu a hliníku, která je potažená na krystalu křemíku, funguje jako nevídaný termoelektrický generátor. Pozoruhodný materiál je natolik účinný, že by mohl díky tepelným rozdílům pohánět senzory nebo malá elektronická zařízení. Vyloženě se nabízí jeho uplatnění v Internetu věcí.

Zkratkou EPP se v odborné literatuře označují případy extra-pair paternity. Míní se tím geno-genealogický nesoulad. Převedeno do lidštiny to znamená, že děděné genetické značky odhalí malér přezdívaný „kukaččí dítě“. Výzkumu mimomanželských případů otcovství uplynulých pěti set let, se věnoval tým belgických vědců, publikované výsledky dávají představu o sexuálním chování předků.

Hon na temnou hmotu pokračuje. Továrna na antihmotu Antimatter Factory v CERNu posloužila pro hledání axionů, nadějných kandidátů temné hmoty. Jak je zvykem, experiment BASE nenašel vůbec nic. Nicméně, alespoň vyloučil existenci axionů o hmotnostech 0,1 až 0,6 GeV.

Inteligence vycvičená na 1,77 milionu záznamů vyšetření srdce slušně předpoví, kdo do roka a do dne zemře. A kdo nikoliv. Odhalí dokonce i problémy se srdcem u lidí, které lékaři považovali za zdravé. Taková inteligence by nás mohla naučit, které přehlížené detaily v EKG jsou vlastně kriticky důležité.

To docela dobře víme, v polovině 4. století před n. l., alespoň pokud máme na mysli Atlantidu jako Platónovo literární téma. Žádný starší pramen ani jiný doklad není. Přesto může být zábavné po zreferování Platónova popisu pátrat taky po jeho inspiracích, i když zrovna Platón je při své mohutné fantazii moc nepotřeboval. Nepodceňujme ho, ale nepodceňujme ani možné inspirační zdroje!

Lidé jsou bohužel dost zranitelní zářením. Donedávna s tím nešlo nic moc dělat. Teď můžeme pomocí pokročilých genetických technologií manipulovat fungování lidské DNA i měnit její sekvenci genetickými editory. Pošleme do vesmíru GM astronauty, kteří budou odolnější vůči kosmickému záření?

…aneb Představuje se megalosauroid s neohrabaným jménem

Žádný druh netrvá věčně. Ani ten náš určitě nebude. Britští matematici vyčíslili pravděpodobnost, s jakou lidstvo vymře kvůli „přirozeným příčinám“, tedy kvůli asteroidům, supervulkánům nebo něčemu podobnému.

Nejen jako ohlas na studentské hnutí se stále více v řadě velmi různorodých médií diskutuje o možnostech cesty k nízkoemisní energetice. Je důležité, aby se od diskuzí postupně dospělo k reálným krokům, které by umožnily postupnou efektivní a dostupnou náhradu fosilních zdrojů u nás, bez ohrožení sociální stability a životní úrovně.

Představte si nepotopitelné lodě. Nebo nepotopitelné autonomní námořní drony. Anebo ochranné kovové prvky, které by byly zároveň nepotopitelné. To všechno by mohlo vzniknout díky nové nanostruktuře na povrchu kovu i jiných materiálů, kterou vyčaruje femtosekundový laser.

Problém tří těles vypadá velice jednoduše. Ale můžete vzít jed na to, že takový rozhodně není. Vzájemné gravitační působení v soustavě tří těles vytváří často nesmírně složitý chaotický systém, který je velice citlivý na počáteční postavení dotyčných tří těles. Doposud jsme to řešili brutální výpočetní silou, teď je řada na umělých inteligencích. A jsou oslnivé.

Úkaz je to vzácný, zajímavý a přímo symbolicky poučný. Pouhým okem není vidět nic, normální člověk si vůbec ničeho nevšimne. Astronomové jsou ovšem v pohotovosti, nadšenci se kochají – a starosvětští ctitelé poetiky přírody a intelektu si užívají. Jako první tento úkaz pozoroval Pierrei Gassendi, velice inspirativní přírodovědec a filosof.

…aneb Představení jednoho z nejmenších a nejstarších rohatých dinosaurů

Americká armáda nedávno představila etické principy pro využívání umělých inteligencí. Vše nasvědčuje tomu, že čínské výrobce dronů toto gesto nijak zvláště neoslovilo. Čína vyváží na Střední východ drony, které mohou autonomně podniknout přesný smrtící útok.

Superman se jako klasický superhrdina stal zkušebním pilotem pozoruhodné technologie ukládání velikých objemů dat do křemenného skla. Stejnojmenný film z roku 1978 teď vydrží přinejmenším tisíc let, pokud se nesetká s nějakým kryptonitem.

Stalo se jakousi normou, že ti, kteří to myslí s planetou dobře, se nekompromisně staví za zavádění ekologického zemědělství, razantní snížení stavů skotu a masivní zavádění technologií na eliminaci oxidu uhličitého z atmosféry. Cílem je zlepšit zdraví naše i Matičky Země. S transparenty ve stejném duchu se setkáváme i na masových studentských akcích. Je nasnadě, že politici na to začínají slyšet. Problém je v tom, že vědcům ze Stanfordu a Cranfield University, se všechny tři zmíněné aktivity, tak jak se dělají, jeví jako kravina.