Zemí, kde nemůžete udělat krok do příkopu vedle silnice nebo se vydat na procházku za poslední stavení ve vsi, je děsivě mnoho. Všude číhají miny – pochybné dědictví z nejrůznějších konfliktů. Odminování je komplikované, drahé a nebezpečné. Země, které by jej nejvíc potřebovaly, na něj mají nejméně peněz. Následky jsou strašlivé. Například v Kambodži připadá na každých 290 obyvatel jeden člověk, jehož mina připravila o končetinu. Pomoc nabízejí biotechnologie, konkrétně genetické modifikace.

Dánská biotechnologická firma Aresa Biodetection vyvinula geneticky modifikovaný huseníček Thalův (Arabidopsis thaliana), který mění barvu listů v přítomnosti oxidu dusičitého. Ten se uvolňuje z náloží v zakopaných minách a proniká do půdy. V geneticky modifikované rostlině se startuje v přítomnosti tohoto plynu syntéza antokyanů, jimiž se barví její listy na podzim. V geneticky modifikovaném huseníku  tedy není  produkována látka, která by byla rostlině cizí a už vůbec se nemusíme bát, že by mohlo jít o nějaký toxin. Pokud by bylo minové pole oseto geneticky modifikovaným huseníčkem nebo jinou podobně modifikovanou rostlinou, pak by trsy barevně pozměněných rostlin prozradily, kde se miny skrývají. Huseníček by miny odhalil už za tři až šest týdnů od vysetí.

Zcela jistě se musí vyřešit problém bezpečného setí, protože procházet se minovým polem se semínky huseníčku není ten správný přístup k bezpečnému odhalení min. Zástupci Aresy ale předpokládají, že by se v minových polích vytvořily nejprve úzké chodníčky odminované klasickými metodami (např. s pomocí detektoru kovů  nebo s pomocí speciálně cvičených psů) a z nich by se pak plocha osela. Samozřejmě by se dala semena vysévat i z nízkoletících práškovacích letadel. Zkoušky by měly začít už letos.
Metoda biotechnologické detekce min zcela jistě nenahradí klasické metody, ale v tomto případě je jistě každý další účinný a bezpečný postup vítán. A nebo snad ne?

Geneticky modifikovaný huseníček se barví v přítomnosti oxidu dusičného stejně jako se barví z podzimu. Nic děsivého se v něm tedy neděje. Nebyl do něj vpraven gen z velblouda či jiného blouda, jak nás odpůrci GMO obvykle straší.

Tahle dívka má s nášlapnou protipěchotní minou osobní děsivou zkušenost. Měla by si počkat, až odpůrci GMO najdou recept na změnu „politické vůle“?

K zemím, kde hrozí miny doslova na každém kroku a kde každý den přibývá nových obětí, patří i Angola zmítaná po desetiletí občanskou válkou.