Moderní bojiště se zvolna zaplňuje dálkově řízenými roboty. Stále častěji se objevují zprávy o heroických činech bezpilotních letounů General Atomics MQ-1 Predator a jeho mladšího a dražšího bratříčka MQ-9 Reaper. Zdá se, že ve vzduchu už mají bezpilotní stroje vyhráno. Postupně se ale prosazují i ve zbývajících živlech.
Vojenské námořnictvo USA očividně závidí letectvu šikovné predátory a velmi usiluje o to, aby také mohlo využívat bezpilotní zbraně. Velké ambice si v tomto ohledu dělá dodavatel vojenské techniky, společnost Columbia Group, která vyvíjí zdatnou bezpilotní ponorku Proteus. Téměř osmimetrový a třítunový podvodní robot sice ještě nesplňuje požadavky námořnictva, které by rádo mělo k dispozici bezpilotní ponorku schopnou plout tisíce kilometrů bez nutnosti doplňovat palivo, ale i tak už teď dokáže zaujmout vojenské odborníky.
Proteus v současné době zvládne plout rychlostí do necelých 10 kilometrů za hodinu a na jedno natankování jede 92 hodin anebo urazí vzdálenost 600 kilometrů. Zároveň může nést náklad, až téměř 1500 kilogramů různých min a další munice, což je prý větší palebná síla, než s jakou se může chlubit bezpilotní Predator, vyzbrojený dvěma raketami Hellfire.
Podle viceprezidenta Columbia Group, Rosse Lindmana, by Proteus mohl nést například miny MK67 Submarine Launched Mobile Mine nebo lehká torpéda do mělkých vod MK-54 Lightweight Hybrid Torpedo.
Bezpilotní ponorky mají také slušné předpoklady pro špionážní operace. Jeden Proteus může nést takřka 200 kg špionážního vybavení, tedy spoustu kamer a senzorů, s nimiž by námořníci pod hladinou lovili zpravodajské informace. Dovnitř se vejde i sedm průměrně velkých příslušníků speciálních jednotek námořnictva, tedy SEALs. Neměli by tam ovšem být příliš dlouho, protože vnitřek Protea je opravdu hodně stísněný.
Současný šéf námořních operací, admirál Gary Rougehead se na sklonku svého úřadu shlédl v robotech a laserech, které by rád viděl v americkém námořnictvu blízké budoucnosti. Podle něj mají podvodní bezpilotní stroje větší potenciál, než robotická letadla. Rougehead považuje vodu za ještě komplikovanější prostředí, než jakým je vzduch a bezpilotní ponorky se podle něj námořnictvu bohatě vyplatí.
Admirál Rougehead vidí v Proteovi krok správným směrem a netají se vírou v nasazení robotických ponorek do běžné vojenské služby během příštího desetiletí. Americké námořnictvo a jeho dodavatelé intenzivně zkoumají možnosti vývoje technologií elektrického pohonu pro takové ponorky. Soustředí se na různé typy pokročilých palivových článků, které by spolehlivě poháněly následovníky Protea pod hladinou, bez kontaktu s atmosférickým kyslíkem.
Lidé z Columbia Group by chtěli svoji bezpilotní ponorku letos v létě prověřit pod hladinou, nedaleko sídla společnosti u floridského Panama City. Pokud vše poběží podle plánu, už za pár let se bude celý oceán třást před podvodními robotickými predátory.
Prameny:
Wired online 20.5. 2011
Wikipedia (General Atomics MQ-1 Predator)
Ilustrace
Diskuze:
Rad bych doplnil :)
Martin Tůma,2011-06-28 09:14:44
ze cvyvoj ponorky je kupodivu mnohem slozitejsi nez letadla.
1. letadlo muze vyuzivat GPS, ponorka pokud je pod vodou pouze vlastni inercialni navigaci
2. letadlo v pripade potreby muze byt ovladano na dalku a je ve stalem kontaktu s ridicim pracovistem - ponorka je pod hladinou odriznuta a muze prijimat pouze povely a to informacnim kanalem s velmi malou kapacitou, protoze se jedna o pasmo kolem 80Hz.
3. mozna budou pro pohon ponorky nadeji nove termoelektricke clanky - tak jako zkousi letadla na solar (projekt Zephyr).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
