Freeman Dyson: Kacíř globálního oteplování  
Fyzik z Princetonu má recept na boj s oxidem uhličitým. Geneticky modifikované uhlík-pohlcující stromy.

 

Freeman Dyson (Kredit: Wikimedia Commons, cc-by-sa-2.0)

Who is who

Dyson je veterán americké vědy. V roce 2009 mu bylo 85 let. Osobně zažil velkou éru Einsteina, Feynmana, Bohra, Fermiho, Oppenheimera a dalších. Držitel Nobelovy ceny fyziky Steven Weinberg říká, že je to ostuda, že Nobelův výbor Dysonovi dodnes neudělil Nobelovu cenu za kvantovou elektrodynamiku. V roce 1993 dostal cenu Enrica Fermiho.


Avšak ještě více než jako fyzik se Dyson proslavil jako myslitel a vizionář, který přináší originální nové myšlenky. Futuristické koncepty, které předběhly svoji dobu. Každý fanoušek science-fiction zná třeba „Dysonovu sféru“. To je projekt duté planety postavené kolem Slunce – obydlený je vnitřní povrch, takže je využito 100% solární energie.

 

 

Al Gore

Dyson se veřejně začal stavět proti klimatické panice v roce 2007, zřejmě v reakci na Al Gorův film. „Celý ten kravál kolem globálního oteplování je hrubě přehnaný,“ říká. Dyson kritizoval Al Gora a klimatologa Hansena z NASA (vědecký poradce Gorova filmu) za jejich „mizernou vědu“ (lousy science) a za to, že „odvádějí pozornost od vážnějších hrozeb, kterým tato planeta čelí.“

Dyson připomíná, věda postupuje kupředu kacířskými objevy jednotlivců a ne hlasováním či konsensem. Weinberg říká: „Řekl bych, že když se začne tvořit konsensus,  je to jako když zamrzá hladina jezera. Tehdy Dyson bude první, kdo se bude snažit ten led rozbít.“

Dyson se ohrazuje proti výrokům o bezprecedentnosti současného klimatu: „Většina evoluce života proběhla na planetě, která byla podstatně teplejší než je dnes… a za vyšších koncentrací CO2“.

A obhajuje průmyslovou revoluci: „Myslím, že je hodně pravdy v tvrzení, že Zelení jsou lidé, kteří si nikdy nemuseli dělat hlavu s tím, zda budou mít na jídlo… Vzestup populace Číny a Indie z bídy na úroveň střední třídy představuje jeden z velkých historických úspěchů tohoto století. Bez uhlí by to nebylo možné.“ Dyson se staví proti lidem jako Hansen, kteří by chtěli zakázat fosilní paliva tady a teď a označují fosilní paliva za největší zlo.  Dle Dysona během 50 let bude solární energie dost levná a dostupná, takže nahradí uhlí. Zatím na té úrovni však nejsme.

 

Zvětšit obrázek
(Dysonově sféře byla věnována episoda „Relics“ ze sci-fi seriálu Star Trek: Nová Generace. Jde o 4. episodu VI. ročníku, česky jako „Host“)

Dyson klimatologům vyčítá, že jsou odtržení od reality, ponoření do svých modelů. Neznáme klima zatím dostatečně, abychom ho mohli modelovat. Je to rovnice s mnoha neznámými.

Spíše než namyšlené experty má Dyson rád amatéry. Třeba takový Darwin, což „byl opravdový amatér, který porazil profesionály v jejich vlastní hře“ (Dysonova slova, viz). Já bych zase mohl dodat jiný příklad.  Steven McIntyre, geolog v důchodu, který opravuje grafy po klimatolozích jako je Michael Mann.

 

Dyson neváhal podepsat některé petice proti klimatickému alarmismu jako např. v prosinci 2007 otevřený dopis generálnímu tajemníkovi OSN. Je tam podepsán hned vedle presidenta Světové federace vědců profesora Zichichiho (viz).

 


Dysonovo řešení

Dyson se zabýval i klimatologickým výzkumem ohledně oxidu uhličitého (Institute for Energy Analysis in Oak Ridge, Tennessee). Freeman Dyson. “Can We Control the Carbon Dioxide in the Atmosphere?“ Energy vol.2, issue 3, September 1977.

 

A jako vizionář přišel také s několika koncepty, jak řešit i skleníkové emise. Uvědomuje si, že oxid uhličitý je pro rostliny potrava a myslí, že bychom jeho nárůst měli vnímat nikoli jako problém, ale naopak jako skvělou příležitost. Použijme genetické inženýrství k vytvoření nových druhů rostlin, které budou schopny konzumovat a vázat více CO2. Získáme tak bujnější vegetaci a zároveň z atmosféry dostaneme uhlík.

 

„Stromy konzumující uhlík by konvertovaly většinu uhlíku, který absorbují z atmosféry do chemicky stabilní formy a pohřbívaly by ho do země. Nebo by mohly konvertovat uhlík na tekutá paliva a jiné užitečné chemické látky. Biotechnologie je velmi mocná… Kdyby čtvrtina světových lesů byla osázena uhlík-pohlcujícími variantami stávajících druhů stromů… během padesáti let by se nám oxid uhličitý v atmosféře zredukoval na polovinu.”

(Freeman Dyson. The Question of Global Warming. The NY Review of Books, červen 2008)

 

Pokud to někomu připadá jako odvážná idea, ať se zamyslí. Je to snad extrémnější než CCS (Carbon Capture and Storage) alias čisté uhlí (idea vhánět pod tlakem oxid uhličitý do podzemí)? Je to snad extrémnější než dnešní návrhy vytvářet umělé mraky (cloud seeding, geoingeneering, vstřikování síry do atmosféry)?

Připomínám, že biotechnologie už svou sílu prokázala. Norman Borlaug v 60. letech vyšlechtil nové typy plodin s větší úrodností a pomohl tak nakrmit třetí svět. A i Borlaug, držitel Nobelovy ceny, je skeptický vůči klimatickému alarmu a v roce 92 podepsal Heidelberský protest. Že Dysonovy stromy jsou možné, víme už dnes. Například firma Forest Genetics Ltd představila novou variantu borovice, která pohlcuje o 25 % uhlíku více, než dosavadní druhy.

Smart science behind mass production of elite carbon-eating pine trees. Web vlády Nového Zélandu. 8.srpna 2008

Ekologičtí aktivisté však GE stromy nevítají. Stejně jako jsou proti GE plodinám. Stejně jako nemohli přijít na jméno Normanu Borlaugovi.

Viz např. článek “Industry Propaganda Claims Genetically Engineered Trees Can Solve the Global Warming Crisis“  (Organicconsumers.org červenec 2006). Existují už i specializované stránky Stop GE Trees.

 


Se soudním razítkem  

Perlička na závěr. V roce 2011 vzbudila pozornost epizoda, kdy Dysona k četbě doporučil Nejvyšší soud USA. To může říci málokdo.

 

Lawrence Solomon v článku Supreme Skeptics  (National Post 23.6.2011) referuje o případu American Electric Power Co. vs Connecticut. Soud zprostil elektrárenskou společnost obvinění, že prý svými emisemi CO2 poškozuje životní prostředí. Zákon cap-n-trade v USA neprošel a firmu nelze trestat za něco, co podle stávající legislativy není trestné.

 

Velkou pozornost vzbudila poznámka č. 2 v rozsudku: „Názory odlišné od názoru Ministerstva životního prostředí (EPA) viz např. v článku Dawidoff, The Civil Heretic, New York Times Magazine 32 (29. březen 2009). Upozorňujeme, že tento soud nezaujímá žádné stanovisko ke komplikovaným otázkám týkajícím se emisí oxidu uhličitého a změn klimatu“. (Rozsudek, fyzická strana 7, poznámka 2)

 

Soud se tu jednak distancuje od aktivistického alarmismu, jaký jsme slyšeli před lety v rozsudku EPA vs Massachussetts. Především nám tu však soud doporučuje k četbě Freemana Dysona jako příklad uznávaného vědce, který nesouhlasí s alarmismem.

Nicholas Dawidoff. Civil Heretic. New York Times Magazine. 25. března 2009

Neuvěřitelnou shodou náhod mám toto soudně doporučené vydání New York Times Magazine doma. Dala mi ho Tasha Eichenseher (redaktorka National Geographic), když jsem byl v Kodani na akci TH!NK About It v rámci klimatické konference na podzim 2009.

Dysona si ale můžete přečíst i v češtině, v časopise Vesmír v září 2008 vyšel překlad jeho článku „Kacířské myšlenky o vědě a společnosti“. 

Datum: 25.06.2011 08:36
Tisk článku

Související články:

Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře     Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
ExxonMobil si zachraňuje karmu největším úložištěm oxidu uhličitého v USA     Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu     Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz