Zvětšit obrázek

Mšice broskvoňová – přenašeč viru PPV (Kredit: Scott Bauer, Agricultural Research Service, the research agency of the USA)

Choroba Choroba peckovin, způsobovaná virem byla prvně popsána v roce 1917 v Bulharsku, u nás v roce 1926. Dnes kromě severských států je v celé Evropě a její původce se už objevil v Jižní Americe (v roce 1993, Chile), v Severní Americe (v roce 1999, USA a v roce 2000 Kanada) a v roce 2009 i v Číně. Napadá nejen švestky, ale i jiné příbuzné  peckoviny jako meruňky, broskve a slívy a rozrůznil se do sedmi kmenů. Šíří se přenášením napadených stromků a místně mšicemi.  Tam, kde není  silně rozšířen, bojuje se proti PPV vykácením napadených stromů. Ve Francii tak padlo přes 90 tisíc stromů, v Itálii 70 tisíc se škodou půl milionu euro. Celková škoda v Evropě se odhaduje na miliardu euro. V Československu se tak  postupovalo začátkem 60. let, ale nevedlo to k úspěchu. Ve Francii a Itálii to možná dopadne stejně. Ve státech s masivnějším napadením – mezi které patří ČR s 80 % infikovaných stromů - , není omezování šarky možné kácením. Jelikož takových  států je víc a jiné chtějí zavést prevenci (USA), vzniklo mezinárodní konsorcium pro vypěstování šarka-rezistentní odrůdy švestky. Klasickými postupy se to přes četné pokusy nedaří, a proto se volí genové inženýrství.

Zvětšit obrázek

Transgenní švestka „C5“ obsahuje gen, který ji činí vůči plum pox viru vysoce odolnou.

Tento projekt má velký ekonomický význam.Ve Francii se ročně sklidí 890 tisíc tun švestek, v Německu skoro 550 tisíc tun. Proto také ve Francii a v USA začala práce na transgenní rezistentní odrůdě. Postupovalo se klasickým způsobem navozování necitlivosti na rostlinný virus. Spočívá v zavedení do buněk rostliny genu, který spustí tvorbu obalové bílkoviny virové částice. Rostlina začne vytvářet proti tomuto obalu obranu, takže dostane-li se do ní celý virus, je blokován dřív, než se může začít množit. Proto v INRA klonovaly gen řídící syntézu obalové bílkoviny PPV a za použití tohoto genu byl v USDA vytvořen transgenní klon švestky. Klasickým způsobem se zavedl do rostlinných buněk pomocí bakterie Agrobacterium  tumefaciens. Rostliny se pak testovaly na odolnost k PPV. S překvapením se zjistilo, že rostlina s nejvyšší rezistencí vůbec žádný obalový protein netvoří. Ukázalo se, že příčnou je specifická RNA, která vyblokuje právě gen pro tvorbu obalové bílkoviny. Protože gen uklidní (silencing), označuje se jako siRNA. Nemůže-li se tvořit obalový gen, nemohou v takových buňkách ani vznikat nové viry. To se potvrdilo; resistentní odrůda se nemůže stát zdrojem infekce ani po záměrném naočkování virem. Při umělé infekci v takových stromcích počet viru postupně klesá. Při uzrání plodů, není v nich přítomen. Důležité je, že ani v době, kdy je ještě přítomen, mšice ho nepřenášejí na zdravé stromky.

Další šlechtitelsky významná vlastnost je, že se tento mechanismus necitlivosti přenáší při šlechtění. Švestky rezistentních stromů jsou chutnější a mají vyšší i obsah cukru. Tato odrůda dostala jméno HoneySweet a koncem května se ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v.v.i. v Ruzyni konal mezinárodní pracovní seminář o tomto projektu. Zúčastnili se ho partneři z Bulharska, Francie, Polska, Rumunska, Španělska a USA. Cílem bylo shrnout dosavadní výsledky a dohodnout další postup.

Zvětšit obrázek

Symptomy nakažení virem PPV. (Kredit: Scott Bauer, Agricultural Research Service, the research agency of the USA)

Po stránce biologické je vše v podstatě vyřešeno. Nastává ten nejobtížnější, protože iracionální úkol – dosáhnout v Evropě povolení k pěstování. V USA je tento stupeň díky racionální legislativě splněn. Testy byly povoleny APHIS již v roce 1995. V roce 2009 FDA nechala vypracovat 78 posudků na HoneySweet jako potravinu. Z toho 76 bylo pozitivních. Proto v červnu 2007 byla tato odrůda deregulována, tj. nevztahují se na ni předpisy coby na GMO. V květnu 2010 EPA rozhodla o deregulaci dalších podobně odvozených plodů – meruněk, broskví a mandlí.

Dr. Ralph Scorza, který zastupoval USDA přislíbil, že podklady, které vedly k deregulaci, poskytne pro vypracování žádosti pro EU. Je to velká pomoc, ovšem předpisy EU mají ráz středověkého myšlení, takže bude nezbytné připravit další podklady. Určilo se, která skupina pokryje kterou oblast. Koordinátorem akce byl schválen doc. Polák. Ne v nejlepším stavu je ekonomická oblast projektu. Ani v USA není rozhodnuto, kdo bude provádět množení a distribuci této odrůdy. Tím není otevřena cesta pro soukromý kapitál, který by měl umožnit
nákladné testy, které jsou ještě pro EU nezbytné.

Článek vyšel v bulletinu Svět biotechnologií, IV. ročník/2011 v němž najdete tyto další články:

-  Analýza socio-ekonomické stránky GM plodin
-  Okurky a „Moudrý Zelený“

Celé květnové číslo je ke stažení ZDE