Sníte o hvězdách, ale nejste spokojeni s pokrokem dobývání vesmíru a zároveň nepatříte k těm, co jenom rádi tlachají a nikdy nic neudělají? Pak si můžete, stejně jako sympatičtí dánští nadšenci Copenhagen Suborbitals, sami postavit raketu a vystřelit se s ní do vesmíru. Zní to bezesporu šíleně, ale fanoušek kosmických letů a konstruktér amatérských ponorek Peter Madsen a bývalý zaměstnanec NASA, raketový konstruktér Kristian von Bengtson přesně o tohle usilují. Podle všeho se jim to daří, nedávno převážně úspěšně zvládli zásadní krok na cestě k oběžné dráze.
Dne 3. června 2011 v 16:32 se z vlastnoručně vyrobené plovoucí odpalovací rampy Sputnik v Baltském moři východně od Bornholmu vznesla nosná raketa HEAT 1X s kosmickou lodí MSC, pojmenovanou Tycho Brahe 1. Její posádku tvořila odvážná testovací figurína „Rescue Randy“, kterou by po několika dalších úspěšných testech měl nahradit Peter Madsen. Pokud by se jeho kosmický let zdařil, tak by se oficiálně stal prvním Dánem ve vesmíru.
Start rakety Tycho Brahe 3.6. 2011. Kredit: Copenhagen Suborbitals.
| Síla motorů rakety Heat-1X. Kredit: Copenhagen Suborbitals, Wikimedia Commons. | Dánská amatérská raketa na odpalovací rampě. Kredit: Laila Ellinor Stenby, Wikimedia Commons. |
Copenhagen Suborbitals jsou neziskovou společností a s finanční podporou několika desítek společností a několika tisíc jednotlivců se snaží dokázat, že k letům do vesmíru nejsou nezbytně nutné astronomicky drahé a vládou do posledního puntíku kontrolované projekty. Svoji raketu a kosmická loď vymýšlejí jako co nejvíce volně dostupnou „open source“ technologii a rádi by inspirovali co nejvíce dalších lidí. V dnešní době honu na čarodějnice s pokřiveným konceptem autorských práv, který naprosto umrtvuje jakoukoliv kreativitu, je to nesmírně příjemná záležitost. Proto si jistě právem zaslouží maximálně držet palce.
Přibližně 9 metrovou nosnou raketu HEAT 1X (Hybrid Exo Atmospheric Transporter) o hmotnosti 1,6 tuny pohání směs polyuretanu a kapalného kyslíku. Tato raketa vynáší minimalistickou, ale přesto funkční kosmickou loď Micro Spacecraft (MSC), která je jednomístná a obsahuje veškerou podporu života pilota i systémy pro návrat zpět do gravitační náruče Země.
Vývoj dánské soukromé rakety a kosmické lodi křižují zajímavé nesnáze a protivenství. První pokus o start rakety Copenhagen Suborbitals, plánovaný na 5. září 2010 selhal, protože se ucpal ventil na tekutý kyslík. Ten byl nevyzkoušený, neboť původní ventil i s celou nádrží na kyslík někdo ukradl. I start 3. června 2011 nejprve ohrozila chyba v automatické startovní sekvenci, ale nakonec se raketa HEAT 1X vznesla do vzduchu. Je pravda, že namísto plánovaných 15-16 km dosáhla výšky pouhých 2,8 km a při návratu do Baltského moře měla problémy s padáky, přesto ale v Copenhagen Suborbitals mohutně slaví. Podstatnou část rakety se podařilo vylovit a operátoři získali během letu cenná data pro další práci vývojářů.
Lidé z Copenhagen Suborbitals odhadují, že by prvního Dána mohli poslat do vesmíru zhruba za 3 až 5 let. Pokud se to do té doby nepovede někomu jinému, tak by se právě Dánsko poněkud nečekaně stalo po Rusku, USA a Číně čtvrtou zemí, která byla schopná vlastními silami poslat člověka do vesmíru. Kreativním Dánům to samozřejmě přejme, ale jako země namočená díky Vladimíru Remkovi z Českých Budějovic do vesmírných letů coby třetí v historii, jako země s dávnou technologickou tradicí a také země rozhodně větší a lidnatější než Dánsko, bychom se měli zamyslet. Jak je vidět, vyrobit a používat kosmické technologie zase není tak těžké.
Prameny:
AFP 3.6. 2011, Wikipedia (HEAT 1X Tycho Brahe, Copenhagen Suborbitals).
Mléčná dráha a celá nadkupa Laniakea je součástí Shapleyho koncentrace
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2024)
Jsou černé díry ve skutečnosti zamrzlé hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Pulzarové detektory by mohly objevit neviditelné objekty v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
V CERNu vyrobili relativistické černoděrové plazma s páry elektronů a pozitronů
Autor: Stanislav Mihulka (17.06.2024)
Diskuze:
fail
Palo Priezvisko,2011-06-10 11:32:33
start na videu bol hrozny. raketa sa kyvala zo strany na stranu, tah motora by sa plynuly urcite nazvat nedal a dlzku letu mam pocit bezne presahuju aj vyslovene amaterski raketari. nehovoriac o kvalite video zaznamu. takej rakete by som nezveril ani kamen nieto nejaky zivot
Neni to orbitalni draha
Martin Hodan,2011-06-08 16:06:58
Cilem Danu je dostat v kabince platiciho zakaznika do vysky 105km a pak bezpecne zpet 100km severne od Peenemunde-ostrov Usedom.
http://www.copenhagensuborbitals.com/gfx/flightpath02.jpg
Takze jen jednoducha raketka na skok do 105km a zpet za 40000EUR.
Zajimave je, startovat z morske hladiny z plovouci plosiny, kterou na misto startu dotahne amaterska ponorka.
Par odkazu
Martin Hodan,2011-06-08 15:44:23
http://www.cphevent.com/heat1x-tycho/
http://www.copenhagensuborbitals.com/campaignjune2011_data.php
Na HAM pasmu 23cm byl PAL video signal a vedle toho 9k6 WFM telemetrie, proto jsou tam dve smerovky.
Treti antena je tako na na HAM pasmo 1.3GHz, ale jen jako TX 9k6 WFM pro dalkove rizeni.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=471&page=10&tid=712#pid62426
ked Vam to pripada dost :)
Pavel Ondrejovic,2011-06-08 03:03:26
Bezpecnost s takouto pravdepodobnostou sa velmi zriedkavo povazuje za "dostatocnu". Mozno tak v armade. :)
Co sa tyka "projektovanej bezpecnosti":
http://history.nasa.gov/rogersrep/v2appf.htm
[F1] It appears that there are enormous differences of opinion as to the probability of a failure with loss of vehicle and of human life. The estimates range from roughly 1 in 100 to 1 in 100,000. The higher figures come from the working engineers, and the very low figures from management. What are the causes and consequences of this lack of agreement? Since 1 part in 100,000 would imply that one could put a Shuttle up each day for 300 years expecting to lose only one, we could properly ask "What is the cause of management's fantastic faith in the machinery?"
(najhorsie uvadzane cislo je 99% :) )
Pavel Ondrejovic
Michal Kára,2011-06-07 20:54:11
To je jednoduché - cca 98.5%, což je, co jsem tak četl, vice, než projektovaná.
Hezká dětská fantazie
Petr Soukup1,2011-06-07 12:20:50
Když jsem chodil na základní školu, stavěli jsme se spolužákem raketu z okapové roury, která měla doletět na Mars. A tohle mi to trochu připomnělo :)
Nechci se nikoho dotknout, snaha je to jistě chvályhodná, ale připadá mi to trochu nereálné. Pohádka o partě nadšených hochů, kteří postaví "open source" raketu jako výsměch zlým korporacím, které si sobecky chrání své patenty a brání tak lidskému pokroku a neefektivním státním molochům za zlomkovou cenu vypustí člověka do vesmíru se sice moc hezky poslouchá, ale dovedu si ji představit tak jako povídku na stránkám časopisu ABC, v realitě už poněkud hůře. Jistě, historie nás učí, že spousta průlomů v lidském pokroku byla dosažena díky víře několika lidí v něco, co ostatní považovali ze nemožné, ale vyvíjet žárovku je jedna věc a stavět orbitální raketu věc druhá. Raketová technika není Linux. To, že vypustili raketu do výšky 3 km je sice fajn, ale to zvládá docela dost raketových amatérů. Odtud je cesta na oběžnou dráhu a zpět! pořádně dlouhá a to nejen na vzdálenost. Osobně mi připadá, že možnost, že by to dotáhli do konce jako dost nereálná. Samozřejmě, pokud jim někdo dá 500 milionů dolarů, tak to už je o něčem jiném. Jenže pak pochybuju, že se tomu investorovi bude líbit, že budou publikovat svoje výkresy na internetu. A pak už to bude celé trochu o něčem jiném. No, nechci být hrubý, ale připadá mi to celé trochu směšné ... V tomto případě se asi obzvlášť hodí rčení, vraťte se na zem, chlapci ...
Fascinující
Pavel Studeník,2011-06-07 00:14:05
Myslím, že srovnávat lety Nasa s letem pár nadšenců je absurdní a už uplně srovnání přepravy materiálů. Tady je fascinující právě ta jejich snaha. A to je to nejhlavnější - usilí na kterém nechtějí profitovat, nadšení. Mít dostatek financí, tak se tam dostane kde kdo, ale dostat se do vesmíru v rámci malého státu.. Wow.. Nevím jak moc vysoko se chtějí dostat, na nízkou oběžnou dráhu je docela štreka 160 km. Každopádně výborně, jen tak dál.
To je...
Milan Závodný,2011-06-06 22:29:57
strašné! Keby Koroľjov a von Braun vedeli vtedy, aké my budeme riešiť problémy, asi by sa na to vykašľali.
Open source
Karel Š,2011-06-06 12:46:25
Myslim ze pripojene video docela vystizne dokumentuje vlastnosti open source pristupu v porovnani s vladou rizenymi a narodnim rozpoctem podporenymi projekty. Ano, je to levne, je to relativne rychle hotovo, je to i relativne bezpecne, ale parametru tech vladnich projektu to nedosahuje protoze v nich se (mimo jine) spali neuveritelne penize prave na testovani a zajisteni maximalni bezpecnosti. Ze ani to ne vzdy staci vsichni vime, ale mam takovy pocit ze pokud akceptujeme open source pristup tak nam nezbyde nez smirit se i s o neco vyssimi obetmi na zivotech.
vazne?
Pavel Ondrejovic,2011-06-06 21:40:31
zratajte si povedzme "bezpecnost" raketoplanov :).
staci trivialne "pocet vybuchov zo zabitou celou posadkou"/"pocet startov".
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
