V předchozích článcích (zde, zde, zde, zde a zde ) jste se mohli seznámit s vývojem v jaderné elektrárně Fukušima I až do začátku května. Pro lepší představu co se vlastně stalo, je dobré si prohlédnout dva snímky z příchodu vlny cunami do areálu elektrárny, které publikovala společnost TEPCO.
Reaktorové budovy a reaktory
Prvnímu vstupu do reaktorové budovy se věnoval článek „Jak se chladí reaktory“ . Tentokrát již technici pracovali uvnitř reaktorových budov. Nejintenzivněji právě u prvního reaktoru. V prostorách jeho reaktorové budovy se podařilo pomocí instalovaného filtračního zařízení snížit radioaktivitu vzduchu v navštěvovaných prostorách a pracovníci tak mohli začít práce v jejích nižších patrech.
Zjistilo se zároveň, že poškození aktivní zóny je daleko vyšší, než se původně předpokládalo. Teplota paliva již v prvním dni po zemětřesení přesáhla 2800 oC a došlo k jeho rozsáhlému tavení. Tavenina pak proděravěla tlakovou nádobu reaktoru a poškodila i kotejnment, takže se radioaktivní voda dostala do suterénu reaktorové budovy. Plánuje se odčerpávání této vody a po dekontaminaci ji využívat pro chlazení reaktorů. Osm dělníku proto minulý pátek provedlo měření hloubky vody v suterénu a zjistili, že dosahuje hodnoty pěti metrů. Pět jejich kolegů pak bralo vzorky vody, které pomohou vypracovat strategii jejího čerpání a dekontaminace. Zjištěná aktivita je velmi vysoká a to bude práce komplikovat.
Činnosti uvnitř budov v prvních třech patrech byly zahájeny už i na dalších blocích. U nich se také předpokládá, že došlo k částečném tavení paliva. U druhého reaktoru se ví už od prvních dní, že má poškozený kontejnment. V reaktorové budově tohoto reaktoru je velmi vysoká teplota a vlhkost. Než bude možno zahájit intenzivnější práce, musí se vyřešit řádné chlazení bazénu s vyhořelým palivem, který je intenzivním zdrojem páry. V tak vlhkém radioaktivním prostředí mohou lidé pobývat jen minuty. Čtyři pracovníci tam byli pouhých čtrnáct minut hlavně právě kvůli instalaci zařízení pro chlazení bazénu. Podrobněji se bazénům s vyhořelým palivem budeme věnovat v další části. V třetím reaktoru je také poměrně vysoká aktivita, pracovníci tam prohlédli hlavně první patro.
Poprvé se podařilo dostat do reaktorové budovy čtvrtého reaktoru. Tam se začalo s přípravou na vybudování betonových podpěr, které by zpevnily poškozenou konstrukci a zajistily pevnost bazénu vyhořelého paliva. Práce přímo v reaktorových budovách se tak rozbíhají, ale vzhledem náročným podmínkám jde vše pomalu. Pro jejich zlepšení a kontrolu se mapuje rozložení radiace, výskyt kaluží radioaktivní vody a trosek. Postupně se radioaktivita fixuje postřikem polymerů, jako se to provádí v areálu elektrárny mimo reaktorové budovy. Vše směřuje k tomu, aby se mohlo obnovit cirkulační chlazení reaktorů a bazénů vyhořelého paliva.
Bazény s vyhořelým palivem
Velmi důležitý pokrok nastal u chlazení bazénů s vyhořelým palivem. V současné době se již doplňuje voda jejich vlastním chladícím systémem a nemusejí se využívat vnější mobilní náhradní stříkací systémy. Poslední květnový den se pak u druhého reaktoru dokonce podařilo dokončit a spustit náhradní cirkulační chladící okruh (viz obrázek). Voda tam již proudí přes tepelný výměník, kde se ochladí a vrací se zpět do bazénu. Již se nechladí neustálým doplňováním vypařované vody, ale oběhem chladící vody. V současné době systémem protéká 80 m3/hod. Staronové chlazení je efektivnější a jistě se brzo podaří snížit teplotu, která přesahuje 70 oC a u čtvrtého bazénu dokonce 80 oC.
To je důležité právě třeba u druhého reaktoru. Vzhledem k tomu, že je zde budova reaktoru nejméně poškozená, vodní pára z bazénu se v ní koncentruje a je tam velmi vysoká vlhkost (99,9 %) i teplota. Zároveň je tak i vysoká radioaktivita velmi vlhkého vzduchu. Aby bylo možné, jako se to již zdařilo u prvního bloku, instalovat filtrační zařízení a pomocí něho snížit radioaktivitu vzduchu v jednotlivých prostorách, je třeba nejprve snížit vlhkost. To nejde bez potlačení vypařování vody z bazénu a tedy snížení její teploty. Zatím se po několika dnech muselo vždy dodat okolo 50 tun vody, která se následně vypařovala. Díky uzavřené cirkulaci přes tepelný výměník se u druhého bloku plánuje snížit během měsíce teplotu bazénu ze 70 oC na 40 oC a stabilizovat ji na této úrovni. Zastavilo by se tak zmíněné intenzivní vypařování. Cirkulační chlazení je mnohem účinější než se předpokládalo a dnes, po třech dnech, je teplota bazénu 38 oC. Operativně se tak v nejbližší době plánuje inspekce budovy, aby se zjistila rychlost poklesu vlhkosti. Podle podmínek se pak zrychlí instalace systému pro čištění radioaktivních prvků ze vzduchu. Stejný systém uzavřené cirkulace se postupně instaluje i u prvního a druhého reaktoru a měl by se u nich rozběhnout v červnu. V červenci by pak měl být spuštěn u čtvrtého, ve kterém je produkce tepla i současná teplota nejvyšší. Po ukončení prací na vybudování cirkulačního chlazení bazénů a jejich ochlazení na teploty okolo 40 oC by se zároveň výrazně snížily úniky radioaktivity. Právě pára z bazénů je jedním z jejich zdrojů. Následně by se pak mohly do cirkulačního systému instalovat filtrační zařízení, která by zajistila postupnou dekontaminaci vody v bazénech.
Společnost TEPCO uveřejnila dvě videa, které ukazují pohled do bazénů. Ve čtvrtém bazénu jsou vidět neporušené palivové články a zdá se, že zde nedošlo k viditelným poškozením. U třetího bazénu nejsou palivové články vidět, protože jsou zakryty popadanými troskami lehké horní části reaktorové budovy:
Výši efektivní dávky radiace, které jsou pracovníci vystaveni se zatím daří držet v rozumných mezích, i když se nedávno objevily problémy u dvou, kteří na elektrárně pracují už od počátku. Byla u nich diagnostikována vnitřní kontaminace jódem. Souhrn vnitřní a vnější celkové dávky v těchto dvou případech pravděpodobně překročil stanovený limit 250 mSv. Přistoupilo se tak k ještě intenzivnější kontrole vnitřního ozáření pracovníků a režimu jejich příjmu jódu. Jinak stále platí, že sto milisievertů překročilo pouze zhruba třicet lidí a kromě zmíněných dvou zatím žádný hraniční dávku 250 mSv.
Radioaktivní voda, půda a trosky
Nejkritičtější je situace s radioaktivní vodou v různých místech areálu. Začal se budovat systém, který bude čistit mořskou vodu zadrženou v bariéře, která se vybudovala v moři kolem vodního kanálu u reaktorů dvě a tři, kterým došlo k úniku vysoce radioaktivní vody do moře. V současné době se instaluje zařízení na bázi využití zeolitu, které by tuto vodu vyčistilo od radioaktivních nuklidů. Předpokládá se, že by se čerpalo a čistilo zhruba třicet tun vody za hodinu. Mimo tuto ohrazenou zónu radioaktivita v moři i v nejbližším okolí elektrárny velmi silně poklesla, což by mohlo naznačovat, že k žádným dalším únikům radioaktivní vody do moře nedochází. Zároveň se zalévají betonem všechny roury nebo kanály, kterými by se mohla dostávat radioaktivní voda z areálu elektrárny do moře.
Situace je však stále problematická, protože v celém areálu je radioaktivní vody obrovské množství. Část se jí podařilo přečerpat do nádrží v zařízení pro ukládání radioaktivního odpadu. Jednalo se zhruba o 14 000 tun z celkových více než 70 000 tun, které v areálu jsou. V nedávné době se dokonce musel řešil problém s narušením těsnosti nádrže a čerpání muselo být pozastaveno. Navíc jsou už tyto nádrže téměř plné. Situaci má řešit výstavba nových provizorních nádrží. K elektrárně také doplul tanker, který dokáže pojmout zhruba deset tisíc tun. Stále nová voda se však musí dodávat při chlazení reaktorů, jak je popsáno zde . Proto je třeba co nejdříve spustit cirkulační chlazení přes tepelný výměník. Problémem neulehčují ani silné deště, které nyní oblasti panují. Voda z nich se dostává do budov reaktorů, které přišly o střechy. Z turbínové haly a dalších prostor druhého a třetího reaktoru se sice nějaké množství vody odčerpalo, ale stále není vyloučeno nebezpečí, že stoupne tak, že se začne přelévat a unikat do moře. Bez odčerpání radioaktivní vody z řady míst nelze přistoupit k pracím na opravě narušených kontejnmentů a instalaci cirkulačního chlazení reaktoru.
Pro rychlý postup prací je velmi důležité odklízení trosek, které jsou pozůstatkem vodíkových explozí. U prvního reaktoru jdou práce velmi dobře a mohla tak významně pokročit i příprava stavby lehké konstrukce, která by nahradila část reaktorové budovy zničené vodíkovou explozí. U třetího reaktoru je situace mnohem složitější, exploze tam byla silnější a zbyl po ní odpad, který je silně radioaktivní a je nutné ho odklízet stavebními stroji řízenými na dálku. Očištěná místa a stěny budov se stříkají polymery, které zabraňují migraci radioaktivity. Je důležité, že se většina práce s postřikem a fixací radioaktivních látek podařila ještě před větrným a deštivým obdobím. Radioaktivita tak zůstává v areálu elektrárny a nešíří se do okolí.
Radiační situace v okolí elektrárny
Vývoj radiační situace nejen v areálu elektrárny poznamenává to, že dominantními složkami aktivity se stávají dlouhodobější izotopy a její pokles se stále zpomaluje. Stále významnější podíl na změnách radiační situace v jednotlivých místech tak začíná mít migrace radioizotopů. Proto je velice důležité její co nejpečlivější a nejpřesnější sledování.
V Tokiu je v současnosti dávkový příkon okolo 0,061 mikrosievertů za hodinu oproti místnímu přirozenému pozadí, které je zhruba 0,036 mikrosievertů za hodinu. Příspěvek od Fukušimy je tak zhruba 0,025 mikrosievertů za hodinu a za poslední měsíc poklesl jen zhruba o čtvrtinu. V samotném areálu elektrárny Fukušima 1 sledujeme situaci u hlavní brány, kde se dostal ke čtyřiceti mikrosievertům za hodinu a u západní brány, kde už klesl na hodnotu 15 mikrosievertů za hodinu. A podobně jako v Tokiu za poslední měsíc poklesla aktivita také zde pouze zhruba o čtvrtinu.
Evakuovanou zónu již organizovaně navštívilo několik skupin místních obyvatel, aby si odvezli potřebné věci ze svých domovů, auta či se postarali o domácí zvířectvo. Upřesnění radiační situace v konkrétních místech umožňuje přesněji určit, kde je potřeba přikročit k různým opatřením. Ukázalo se například, že řada oblastí v dvacetikilometrové oblasti evakuace má radiaci relativně nízkou, zatímco některé oblasti v severozápadním směru od elektrárny mají stále radiaci, která by mohla způsobit celoroční dávku větší než 20 milisievertů. Proto bylo rozhodnuto tyto oblasti dodatečně evakuovat. Jedná se hlavně o vesnice Iitate a Katsuaro a části měst Kawamata a Namie. Během května se postupně evakuovaly hlavně rodiny s dětmi. Farmáři přemisťovali zvířectvo a ke konci května byla uskutečněna speciální dražba dobytka, jež měla usnadnit situaci farmářům, kteří neměli možnost hospodařit v jiných oblastech. Do začátku června se mělo evakuovat veškeré obyvatelstvo v počtu zhruba deseti tisíc lidí. V uvedených oblastech však budou stále pracovat některá zařízení, pro jejich pracovníky však musí být zajištěno dozimetrického sledování. Připomeňme, že z původní dvacetikilometrové evakuační zóny opustilo své domovy zhruba 80 000 obyvatel.
Japonské ministerstvo pro vědu se pro účely přesného plánování opatření a dekontaminace rozhodlo vytvořit mapu úrovně radiace v půdách v okolí elektrárny Fukušima. V počáteční fázi, která má probíhat od začátku června, chce provést mapování ve více než 2200 místech pokrývajících Fukušimskou perfekturu. Postupně by v oblastech do vzdálenosti 80 km od elektrárny by měla být hustota pokrytí mapováním čtyři čtverečné kilometry. Ve větších vzdálenostech pak sto kilometrů čtverečných. Účastníci mapování odeberou vzorky půdy z hloubky pět centimetrů pod povrchem a odešlou výsledky ministerstvu. Předpokládá se, že se zapojí dvacet pět japonských universit a výzkumných ústavů. První verze mapy by měla být dokončena do konce srpna.
Právě díky stále podrobnějším znalostem o úrovni radiace v různých místech lze začít s postupnou efektivní dekontaminací. V současné době se začala provádět výměna zhruba pěti centimetrů kontaminované půdy za čistou na hřištích a dalších pozemcích škol v postiženějších oblastech. Vrstva čisté půdy radikálně sníží úroveň radiace a měla by zabezpečit, aby děti obdrželi celkovou roční dávku z příspěvku Fukušimy nepřekračující jeden milisievert. Nejdříve se jednalo o dvacet šest škol v samotném městě Fukušima. V městě Kawamata také obdrželo zhruba 1500 dětí dozimetry a bude vyhodnocována jejich dávka. Jde hlavně o to, aby rodiče měli jistotu, že jejich dítě neakumuluje během roku nebezpečnou dávku. V současnosti se také rozbíhá rozsáhlý projekt, který by pomocí celotělového měření radioaktivity zjistil vnitřní kontaminaci u všech obyvatel v zasažené zóně. Problémem je, že celotělový počítač je poměrně náročné a ne úplně běžné zařízení. Skládá se z místnosti obložené velmi silnou vrstvou olova, které musí obsahovat minimum radioizotopů. Proto se využívá to, které bylo vytaveno před érou zkoušek jaderných zbraní. Uvnitř je pak velice silně potlačeno přirozené radioaktivní pozadí. Člověk si uvnitř lehne na lehátko a těsně k něm se umístí velkoobjemový detektor záření gama s velmi vysokou účinností. Měření případného velmi slabého záření s vnitřní kontaminace člověka musí probíhat dostatečně dlouho, v řádu hodiny. Podle naměřeného spektra se dá zjistit jaké izotopy a v jakém množství se člověku dostaly do organizmu. Takové zařízení je na pracovištích, kde se pracuje s radioaktivitou, například i u nás v ústavu. Pracovníci, kteří pracují se zářením pak pravidelně (zhruba jednou za rok) nebo v případě podezření z vnitřní kontaminace chodí na měření. Problém je, že v perfektuře Fukušima je zatím pouze jedno takové zařízení a to zvládá změřit zhruba deset lidí denně. Je snaha využít i zařízení jinde a další zařízení do perfektury dopravit.
V už zmiňované vesnici Iitate a okolí začínají farmáři podle doporučení odborníků hledat nejlepší metody pro odstraňování radionuklidů, hlavně cesia 137, z půdy. Jedná se například o promývání rýžových polí vodou nebo pěstování slunečnic či jiných plodin, které jsou známé tím, že jsou schopny koncentrovat příslušné radionuklidy. Na základě zkušebních testů by se vybrané metody neprodleně využily i v dalších postižených oblastech.
Zvyšování bezpečnosti u ostatních elektráren
Zkušenosti, které vznikly při nehodě ve Fukušimě, se promítají jak do spouštění starých a i do zprovozňování dokončovaných nových reaktorů. Posunuje se i zahajování staveb nových reaktorů. U reaktorů, které byly v plánované odstávce se pozastavuje jejich spuštění do doby, než se udělají opatření, která dostatečně zlepší jejich odolnost proti zemětřesení a cunami. Také navezení paliva do dokončeného nového reaktoru jaderné elektrárny Shimane se odložilo. Nejdříve se zvýší hráz v moři, aby dokázala zadržet patnáctimetrové cunami. Dále se pracuje na opatřeních, které by zabránily za každých okolností zaplavení reaktorových budov a dieselových agregátů. Pochopitelně se řada opatření k ochraně před cunami a dostupnosti mobilních prostředků pro řešení případné krize provádějí i u v současné době provozovaných reaktorech. Znovu se také studují různé geologické zlomy a známky starých zemětřesení a cunami, o kterých se dříve předpokládalo, že už by vzhledem k svému vysokému geologickému stáří a velmi dlouhému období klidu neměly být nebezpečné. Nyní se budou uvažovat možná nebezpečí z jejich strany a provádět odpovídající opatření.
Závěr
Začátek práce uvnitř reaktorových budov a pokroky při chlazení bazénů s vyhořelým palivem jsou asi nejmarkantnějšími známkami pokroku v areálu jaderné elektrárny Fukušima I v měsíci květnu. Pokud se v následujícím měsíci opravdu podaří zahájit cirkulované chlazení postupně kromě druhého i u všech dalších tří bazénů s vyhořelým palivem, bude to významný krok k omezení úniku radiace z elektrárny i ke zlepšení pracovních podmínek v areálu i reaktorových budovách. V červnu bude kritickým úkolem dosažení průlomu v zacházení s radioaktivní vodou v různých místech areálu. Situaci bohužel stěžují silné deště v oblasti. Měl by se zvětšit objem skladovacích prostor pro tuto vodu a rozběhnout zařízení pro její dekontaminaci. Úspěch v této oblasti velmi silně ovlivní i postup prací k realizací cirkulačního chlazení přes tepelný výměník samotných reaktorů.
Na dekontaminaci se začínají soustředit opatření v oblastech okolo elektrárny, zatím hlavně vně evakuované zóny. Velmi důležitým úkolem je zabránění tomu, aby se radioizotopy dostávaly do potravinového řetězce a monitorování i zmenšení dávky, které jsou jednotliví občané vystaveni. Díky stále podrobnějším a přesnějším měřením by měly být opatření ještě přesněji zacílená. Důležitým psychologickým faktorem je i postupné stanovování podmínek a velikosti odškodnění, které dostanou evakuovaní obyvatelé a farmáři i rybáři, kteří byli havárií v elektrárně postiženi. A jeho průběžné vyplácení.
Společnost TEPCO stále předpokládá, že by se stabilizace situace s chlazením reaktorů a vyloučení jakýchkoliv úniků radiace mohly podařit k začátku příštího roku. Bude to ovšem velice náročné a termíny jednotlivých etap se mohou i významně posouvat.
Diskuze:
zajimavé doplnění
Petr Sanov,2011-06-27 10:29:40
K problematice radiace je zajímavé doplnění zde
http://www.outsidermedia.cz/Lekce-z-Fukusimy-Uzitecna-radiofobie-1.aspx
autorem je lékař, zajímavá je i diskuse pod článkem, a hlavně graf radiační zátěže které jsme vystaveni.
Sešup BL
Petr Sanov,2011-06-11 22:11:33
se vice mně datuje od odchodu (lépe řečeno prásknutí dveřmi) Štěpána Kotrby pro neshody s jejich majitelem, je to škoda - pro jejich velkou sledovanost.
Pokud někdo chce v naší informační žumpě něco užitečného dělat, tak je to umístění odkazu na tento (nejen) článek, aby se tu zvýšila návštěvnost.
Jaslovské Bohunice
Vladimír Wagner,2011-06-09 17:40:56
Reakce na článek v BL vyšla zde: http://www.blisty.cz/art/58922.html , také zde vyšla velmi pěkná vzpomínka pamětníka a zkušeného odborníka v nejen jaderné energetice s velmi zajímavými podrobnostmi: http://www.blisty.cz/art/58931.html
Pavel Hudecek,2011-06-10 23:38:44
Moc dlouho tam nevydržely. Zajímavé je, že ten pamflet údajného zaměstnance JE na první stránce k vidění stále ještě je a nahoře zas opěvují jakýsi výtvor německé TV, který podle popisu p. Koláře vypadá na omílání klasických protijaderných "argumentů", mírně okořeněných slovem Fukušima...
Redakční politika BL je dost manipulativní :-)
Vladimír Wagner,2011-06-11 00:51:44
S tím brzkým vyřazováním článků, které redakci nevoní je to v BL dost standardní. To už se musí brát s nadhledem :-) Spíš se divím, že redakce poté, co se jasně ukáže, že je nějaký příspěvek lživý a navíc je psán skandalizujícím a bulvárním stylem, necítí potřebu se třeba omluvit a nějak chybu s jeho publikací bez ověření napravit.
Ale s tím názorem na ty německé pořady bych si s Pavlem Hudeckem dovolil nesouhlasit. Prohlédl jsem je všechny. Na to, že to bylo relativně brzy po havárii, tak jsou udělány poměrně seriozně a řada věcí je vysvětlena velice pěkně. Někdy po A neřeknou B a výběr témat je třeba jednostranější. Ale na to, že je to televize pro širokou veřejnost, tak je to uděláno na velmi seriozní úrovni s velkým počtem velice slušně vysvětlených pojmů a faktů. O mnoho tříd lepší informace než v té době bývala většinou na České televizi a o Nově ani nemluvě. Kromě Fukušimy jsou tam zajímavé dokumetární záběry s Černobylu. Sice jsem je znal, ale běžně k vidění nejsou.
Pokud jde nejen o Fukušimu, Černobyl a možnost havárie jaderné elektrárny a její důsledky, ale také jaderný odpad a případna potřeba úložiště, tak jsou to věci, které je třeba diskutovat a analyzovat. Jako zajímavý příspěvek k této diskuzi je i film o budovaném trvalém úložišti Onkolo v Olkiluoto. Ten taky nejí jednoznačný, je spíše otevřený. Ale zajímavý, doporučují ke zhlédnutí. Blíže zde: http://www.blisty.cz/art/58938.html .
Pavel Hudecek,2011-06-11 08:09:37
Aha, takže BL jsou ještě manipulativnější, když z textu to vypadá, že pořady dokumentují, jak drahá a nebezpečná je jaderná energetika, i když jsou ve skutečnosti seriózní. Většina čtenářů si přečte text, ale kombinace dostatku času a znalostí němčiny se sejde jen u malé části z nich.
Petr Sanov,2011-06-09 08:33:28
Není co dodat, svědčí to o úpadku BL v poslední době. Za pozornost stojí podprahová manipulace pomocí článků za odpovědí p. Wagnera kterému tímto děkuji za seriozní a fundovanou reakci.
Ze svých zkušeností si kladu otázku - co je horší, utajování, nebo dominance senzačních zpráv které překryjí opravdový stav věci. Navíc v situaci kdy naše školství nedokáže naučit kritické vyhodnocování informací.
Článek v BL
Petr Sanov,2011-06-08 10:45:10
Pane Wagner - četl jsem dnešní článek v BL, nějak mi to co v něm je nedává logiku, způsob psaní i jeho dikce se mi dá "divná", protože BL jsou dost čtené si myslím že by vyžadoval fundovanou reakci (je vlastně myšlen jako zpochybnění vašeho článku). Dokonce mi problesklo zda autor je skutečně tím za koho se vydává.
Dík.
Jenom poznámka k dnešnímu článku v BL
Lubomír Denk,2011-06-08 19:58:35
Stačí si přečíst bod 9 článku autora (podepsal se jako František Pesut) a hned je mnohé objasněno. Jelikož považuje za příčinu své rakoviny práci na JE pochopitelně se snaží svého bývalého chlebodárce očerňovat seč může. Rozhodně to ale není obava o zdraví obyvatel ale strach z vlastní nemoci..
Pouze body 4), 5) a 8) togho článku jsou jakž takž hodné pozornosti a diskuse a zbytek je buď typ JPP (jedna paní povídala) nebo demagogické manipulace s realitou či vyslovené vymyšlenosti nebo nepravdy.. Asi tak.
Napsal a zaslal jsem už reakci
Vladimír Wagner,2011-06-09 00:42:43
Napsal jsem už reakci na tento článek. Myslím, že je ale hlavně ostudou redakce. Stačilo si kliknout na informace o nehodách na A1 v Jaslovských Bohunicích na wikině a srovnat to s bulvárním textem pana Pesuta v bodě 7. A i úplnému laikovi muselo být jasné, že pan Pesut povídá "urban legendu" hodící se akorát pro Blesk nebo AHA. A podobně je to s většinou dalších (kromě tří). Tedy kromě bodu 4. To je dost pravda všude v průmyslu - dnes chtějí všichni studovat ekonomii, sociologii a práva a všichni chtějí být MBA a hned manažery. Techniků je málo a manažerské pozice je samý MBA, který ničemu pořádnému nerozumí (to trochu přeháním :-)) - ale ne tak moc :-((). I 8 je vážná otázka. Vyhořelé palivo je pochopitelně důležitá věc. A uzavřený palivový cyklus i trvalé úložiště teprve čekají na úplnou realizaci. U 5 je třeba vědět, že jsou dva typy kabelů. Ty, které jsou spojeny s bezpečností procházejí průchodkami, jejich stárnutí se sleduje a mohou se vyměňovat (a i se vyměňují). Existují další, na kterých bezpečnost nezávisí. Ty mohou být na pevno zafixovány. Místo výměny se nový kabel protáhne paralelně. I u nich se teď více začíná sledovat stárnutí a případné cesty náhrady. Doufám, že to Britské listy otisknou, ale jistý si nejsem.
Nechci mít poslední slovo, jen pokus o diskuzi.
Pavel Holub,2011-06-06 15:12:01
Zpráva IAEA je velmi obecně pojata, přesto něco lze vyčíst. Např. odstavec
• Severe long term combinations of external events should be adequately
covered in design, operations, resourcing and emergency arrangements.
si překládám do konkrétštiny asi tak, že tu byly projekční vady a absence havarijního plánu včetně jeho finančního zajištění.
Projekční vadu lze podle mého soudu nepř. spatřovat ve společné stavební konstrukci kontejnmentu a dochlazovacích bazénů. Narušení jedné konstrukce znamená vznik dvou problémů najednou. V civilním stavebnictví je zásadou stavět celky staticky nezávisle oddělené dilatační spárou. Strategické zabezpečovací systémy mohly být situovány vysoko nad stoletou vodu, dispozice to umožňovaly.
Přešel jsem od jaderné energetiky přes klasickou k civilnímu stavebnictví a mám z toho takový pocit, že civilní systémy zabezpečení staveb a technologických celků jsou často na vyšší úrovni, než systémy jaderných elektráren. Jaderná energetika není jen jaderná fyzika.
Znamená to trochu něco jiného, než myslíte
Vladimír Wagner,2011-06-06 17:12:05
Také se nesnažím o to mít poslední slovo :-), ale rád zvednu hozenou rukavici diskuze, protože se jedná o vážné a důležité téma. Výraz ve spojení "resourcing and emergency arrangements" nemá nic společného s financemi, jde o zdroje (ne finanční) nutné v elektrárně při řešení jejího překonání dopadu přírodní katastrofy. To, že civilní systémy zabezpečení nejsou o nic lepší (ba naopak) je vidět i z toho, jak dopadly po zásahu zemětřesení a cunami klasické fosilní elektrárny, rafinerie, přístavy i celá města. Tam zábrany proti cunami selhaly mnohem více a i to je důvodem, proč bylo tolik tisíc obětí. Řada měst měla zábrany proti cunami, které se dávaly za vzor, že je nic nepřekoná a skončilo to spoustou obětí. Obrazy hořící nafty na vodě, explodujících zásobníků i hroucení budov zalévaných vodou v "bezpečné zóně" před cunami jsou toho důkazem. Z tohoto hlediska přežily jaderné elektrárny mnohem více než libovolné další objekty. Jinou věcí je, že u předchozích sice máme oceán znečištěný ropou a jinými chemikáliemi ale po skončení řádění živlů a uhašení případných požárů je možné přistoupit k likvidaci trosek a rekonstrukci. V případě jaderných reaktorů je musíme stále chladit a v případě nezajištění dostatečného chlazení hrozí únik radioaktivity. A IAEA říká přesně toto: V případě jaderných elektráren se ukázalo, že je třeba počítat i se souběhem několika velmi nepravděpodobných extrémních katastrof a i s těmito by měl projekt, postupy, dostatek prostředků na místě a havarijní plány počítat.
A ještě jednou bych připomněl, že jaderné elektrárny byly projektovány na větší katastrofy a vydržely více než ostatní objekty. Podle mého názoru se nyní rozdíl mezi odolností jaderné elektrárny a ostatních průmyslových i obytných objektů ještě zvýší. Můžete totiž dát dostatek prostředků do budování několika desítek superodolných jaderných elektráren zaujímajících malý prostor, totéž však nejde udělat u tisíce jiných průmyslových objektů a sídel na obrovské ploše.
Na druhé straně selhání u elektrárny Fukušima I zatím nemělo na svědomí žádné civilní oběti. Selhání u jiných průmyslových a civilních objektů tisíce.
Bazény a kontejnment
Vladimír Wagner,2011-06-06 17:24:46
Bazény nemůžete mít příliš daleko, neboť do nich musíte vyhořelé palivové články čerstvě vytažené z reaktoru rychle přemístit. A v dané chvíli nebyl problém se statickou odolností celé konstrukce, ta zemětřesení vydržela bez úhony, ale výpadek chlazení a u bazénu to, že v tomto případě palivo nebylo ukryto v žádném kontejnmentu. Jestli lze nějakým způsobem následky těchto rizik v nějakých nových konstrukcích omezit se asi bude zkoumat. Ale dilatační spáry mezi bazénem a ostatní reaktorovou budovou by nám asi nepomohly.
Bazény VP
Lubomír Denk,2011-06-07 10:32:49
Jen doplňuji pana Wagnera, že bazény nelze od šachty reaktoru oddělit - vyhořelé palivové články je nutno dostatečně stínit, takže se při výměně paliva zalévává šachta reaktoru vodou a články jsou přemisťovány do bazénu pod dostatečně silnou stínící vrstvou vody.
Toto řešení se dosud ukázalo jako bezproblémové a to i ve Fukušimě. Zemětřesení nezpůsobilo poškození ani ztrátu těsnosti ani u jednoho z celkem šesti bazénů vyhořelého paliva u reaktorů. K oslabení (narušení?) statické konstrukce bazénu vyhořelého paliv došlo pouze u 4. bloku a to vlivem vodíkové exploze, která ovšem tam měla specifický charakter. Vodík do budovy 4. reaktoru totiž pronikl přes spojené ventilační potrubí z 3. reaktoru a explodoval částečně ve všech patrech od prvního výše. Provozovatel (TEPCO) se domnívá, že výbuch mohl narušit nebo oslabit statickou konstrukci bazénu. A i když bazén 4. bloku zůstává stále těsný, před instalací náhradního chlazení bazénu se TEPCO rozhodlo bazén dodatečně zpevnit podpůrnými konstrukcemi. Práce na nich už začaly.
U reaktoru 1. a 3. explodoval vodík v servisním patře, tj nad konstrukcí bazénů a bazény tak vyvázly nepoškozené (i když do nich napadaly trosky konstrukce. U 2. bloku byla exploze až hluboko v suterénu a bazén tam také vyvázl bez poškození.
Neřekl bych tedy, že je nějaký zásadní problém v provedení konstrukce bazénů - vydržely totiž i to na co zdaleky nebyly stavěny ..
Děkuji.
Pavel Holub,2011-06-05 12:54:53
Děkuji Vám za tento článek. Jste myslím jediný, kdo v českém jazyce tuto katastrofu fundovaně komentuje a je ochoten na toto téma diskutovat. Na můj vkus je článek příliš nekonfliktní ale respektuji to. Já dedukuji z dosavadního vývoje buď bezradnost nebo snahu o "úsporné řešení" problému. Včerejší senzační informace o zprovoznění čidla tlaku v primárním okruhu mne v tom utvrzuje. Jako hlavní znak prokazující neschopnost vidím v procesu chlazení. Neexistuje bilance vod. Kde se tam bere další voda, kolik vody kam přivádím, kolik ji naprší, proč některé vody necirkulují. Proč již dávno neaplikovali provizorní chladící smyčky do bazénů a jímek s horkou vodou - naprosto banální opatření. Stejně, jako mohu aplikovat vzduchový větrací a filtrační cirkulační systém, což se stalo, tak stejně tak mohu aplikovat odvlhčovací kondenzační systém. Podobně váhavý je přístup k dekontaminaci vod. Mimo to by mne zajímalo, proč pro pohyb pracovníků TEPCO v kontaminovaných prostorech nevyužívají protiradiační oděvy s vnitřní cirkulací a dýcháním? Vždyť se tu jedná převážně o beta zářiče a nebezpečí vnitřní kontaminace.
Dovolím si trochu oponovat
Vladimír Wagner,2011-06-05 15:24:13
Pochopitelně mám jen dostupné informace, takže těžko mohu seriozně odpovědět na všechny vaše otázky. Ale určitě bych nesouhlasil, že za relativně pomalým postupem prací je snaha o "úspornost". Ono totiž prostě jsou jen jisté dostupné technické možnosti, ať už dáme jakýkoliv objem prostředků. S jistou bezradností bych souhlasil, ale je spíše dána tím na jaké technické problémy se naráží. Třeba v případě cirkulačního chlazení bazénů. Tam bylo potřeba odklidit velké množství vysoce radioaktivních trosek, než bylo možné se do budov reaktorů a k bazénům dostat a začít něco dělat na přímém chlazení a připojení tepelného výměníku dělat. S chlazením reaktorů je to ještě horší. Tam se musely u prvního reaktoru úplně změnit plány, když se zjistilo poškození reaktorové nádoby a vysoce radioaktivní voda v cirkulačním obvodu se bude muset pumpovat úplně odjinud. Zase je obrovský problém, že všude je nejdříve potřebné vytvořit rozumné pracovní podmínky pro lidi. Současní roboti tam nic neudělají. Také práce v nějakém "skafandru" jsou velmi těžké a postup by byl pomalý. Myslím, že pomalý postup je dán i tím, že je snaha, co nejméně ohrožovat personál. Toho je nyní zhruba 2000. Všem problémům se nedá vyhnout (viz zjištění vnitřní kontaminace těch dvou pracovníků - nemusí být jediní). Nejspíše k tomu došlo v počátečním stádiu, kdy nebylo možné vše tak pečlivě sledovat. V počátečních fázích po vodíkových explozích to bylo kontaminováno všude a pracovníci sice měli respirátory, ale někde nemusely fungovat ideálně. S kontrolou vnitřního ozáření to také není jednoduché. Psal jsem o celotělových počítačích, těch mají nyní pro Fukušimu I čtyři. To znamená zhruba čtyřicet změřených osob denně.
On není takový problém sledovat, kolik tam přibývá vody z chlazení. Jde zhruba o 500 tun denně (zhruba sedm tun na hodinu do každého reaktoru). S deštěm je to větší problém, kolik Vám naprší a steče do různých míst se těžko odhaduje. Problém je, že s tím těžko něco uděláte. Chlazení reaktorů je prioritou a déšť nezastavíte.
Pochopitelně se ex post zjistí, že se udělaly kopance, že řada věcí nebyla úplně v pořádku, ale můj názor je, že hlavní problém je náročnost situace. A ta není opravdu jednoduchá. Na druhé straně ovšem je už jasné, že reaktory i bazény jsou chlazeny dostatečně a nehrozí nějaký dramatický zvrat a nějaký dramatický únik radioaktivity. Pochopitelně není vyloučen únik radioaktivní vody do moře při přetečení některé z nádrží. Pochopitelně by to byla nemilá situace, ale vzhledem k rozptylu a zředění v moři by to nemělo přinést žádné vážnější ohrožení. Můj názor podporuje také vyjádření komise IAEA, která řadu dní přímo na místě situaci sledovala. Konstatovala, že Japonské úřady podcenily riziko zemětřesení a cunami, následné práce však v současnosti probíhají na vysoké profesionální úrovni. V závěrech komise jsou také první poučení z této havárie, takže je zajímavé si je přečíst: http://www.iaea.org/newscenter/focus/fukushima/missionsummary010611.pdf
protavení reaktorové nádoby na bloku 1
Jan Merta,2011-06-04 17:20:08
Chtěl bych se zeptat, odkud je informace o protavení reaktorové nádoby. V oficiálních zdrojích jsem našel zmínky o možném, případně pravděpodobném protavení, ale nenašel jsem, že by protavení bylo potvrzeno.
Jinak také děkuji za hodnotný článek.
Pravděpodobné protavení reaktorové nádoby.
Vladimír Wagner,2011-06-04 20:24:45
Vážený pane Merta, máte pravdu, že asi přesnější by byla formulace, že protavení nastalo s velkou pravděpodobností. Žádný přímý průzkum není možný, takže přímé důkazy o tom stále nejsou. Jsou o tom pouze nepřímé evidence, ze kterých odborníci nejen z TEPCA na to usuzují. Hlavní je, že byla zjištěna velmi nízká hladina vody v reaktorové nádobě. Zdá se, že v reaktorové nádobě jsou díry, kterými voda musí protékat. Je možné, že jde o poškození taveninou v místech, kde se do spodní části reaktorové nádoby dostávají různá zařízení. Máte však pravdu, že otázka je stále otevřená.
Tavení
Lubomír Denk,2011-06-05 11:37:54
Na protavení reaktorové nádoby se usuzuje nepřímo z měřených parametrů a z výpočtových simulací události. Vzhledem k tomu, že u BWR dnem reaktorové nádoby procházejí desítky nátrubků pro pohony regulačních orgánů, je vysoce pravděpodobné, že spíše než vlastní masivní stěnou nádoby, tavenina pronikla ven těmi nátrubky. Jak psal pan Wagner, do reaktoru a kontejnmentu se ještě hodně dlouho nikdo nepodívá aby zjistil skutečný stav, takže na definitivní potvrzení nebo vyvrácení si počkáme až se reaktor za pár let (snad:) otevře. Jinak osobně přespokládám, že k poškození kontejnmentu mohlo spíše než taveninou dojít vysokým zatížením tlakem a teplotou. Před ventilací kontejnmentu prvního reaktoru byl tlak uvnitř na více než dvojnásobku projektového tlaku. To bych řek, že to třeba ocelový plášť komory potlačení tlaku (S/C) nemohl bez úhony přežít a minimálně se roztěsnil..
Jak jsou spekulace ohledně tavení ošidné možno ilustrovat na příkladu TMI-2. Těsně po havárii se sice předpokládalo rozsáhlé poškození paliva, ovšem to, že je roztavená polovina zóny a chybělo 15 cm k protavení nádoby bylo po otevření reaktorové nádoby velkým překvapením. Na druhou stranu po zadání zpřesněných údajů o tavení zóny do tehdejších modelů vyšlo, že palivo muselo nádobu protavit:) Takže pozor na to, co se v současnosti prezentuje může být nakonec docela jinak..
Seria Fukusima
Laoce Bystrla,2011-06-03 20:37:15
Aj Ja sa chcem podakovat. Velmi obsiahle(moj subjektivny pocit ako laika) a pre mna vycerpavajuce podanie situacie vo Fukusime. Cenim si hlavne vecnu zlozku clankov a som velmi poteseny ze p. Wagner nesklzol do emotivnej roviny aj ked viac krat na to bola prilezitost, ba priam provokacia. V mojich ociach vysokofundovane podavanie informacii PANA profesora. Rad by som poprosil,ak je to mozne, o clanok rozoberajuci odstranovanie radionuklidov z prostredia. Tak ako ste tu spominali napr. Slnecnicu - ako prirodzeny prostriedok, a polymery ako umelovytvoreny prostriedok na viazanie nuklidov. Este raz dakujem a lentak dalej ;o) pekny vecer. Laco
Díky moc všem
Vladimír Wagner,2011-06-04 20:37:14
Děkuji moc všem za pochvalu. Potěší, že články pomohou čtenářům seznámit se s problémem a porozumět mu. Také mě mrzí, že jak v televizi tak v řadě dalších informačních zdrojů není prostor pro analýzu a vysvětlení témat a spíše se honí za senzacemi. Snažím se proto v oblastech, které sleduji a trochu více jim rozumím tuto mezeru i díky Oslovi vyplňovat. I když se to pochopitelně neobejde i bez chyb a nepřesností. A je fajn, že i s pomocí čtenářů v diskuzi se daří vzájemně naše znalosti rozšiřovat a na nepřesnosti upozorňovat. Na druhé straně zase rád přečtu články jiných autorů, kteří se o totéž snaží zase v oblastech, o kterých dostatek znalostí nemám. Jen upozornění. Ač na vysoké škole přednáším, nejsem profesorem. Tak abych si neoprávněně nepřivlastňoval titul :-)) Ještě jednou díky všem.
Dekontaminace
Vladimír Wagner,2011-06-04 20:52:41
Časem se chystám o této problematice více napsat, rostliny či jiné organismy, které dokáží koncentrovat různé prvky jsou velice zajímavé. Kolega Jan Borovička je expert na houby a zvláště na to, které a jak koncentrují různé prvky, třeba těžké kovy. Některé dokonce i zlato :-) Až téma více prostuduji a až bude také trochu více rozvinuty dekontaminační práce ve Fukušimě a známy první výsledky, tak o tom zkusím něco napsat.
Díky
Radim Šmíd,2011-06-03 13:50:09
Je potřeba říct že informace o situaci v JEFI je možno čerpat na Oslu (články pana Wagnera) a na SUJB.CZ. Jinde jsem na laikovi srozumitelný a přitom emočně nezatížený popis situace nenarazil.
Ještě jednou díky.
Roman Rodak,2011-06-03 10:04:11
Škoda, že si takýto článok neberie ako podklad aspoň jedna televízia. Dnes už o Fukušime v médiách nikto ani necekne, všetko je plné vražedných španielskych uhoriek. Posledná správa čo som zachytil bola odvážna výprava dôchodcov v ústrety smrtiacej radiácii. Za budúce generácie. Emočne dokreslené tak, že do mesiaca určite v bolestiach zomrú.
Zbavte se TV :-)
Pavel Hudecek,2011-06-05 14:40:24
Především též děkuji panu Wagnerovi. Co se zpráv v TV týče, existuje jednoduché řešení:
1. Z webu ČT stáhnout formulář na odhlášení
2. Řádně vyplněný poslat doporučeným dopisem
3. Pokud TV poplatek platíte přes SIPO, tak ještě na poště zrušit
4. Vyhodit TV a přestat platit TV poplatek
Ještě lepší je TV rozebrat a před vyhozením vyndat VN zdroj - to je velmi hezká hračka :-)
5. Toto řešení co nejvíce propagovat
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
