Financování a další osud projektu FAST spadá do kompetence Ministerstva vnitřní bezpečnosti. Je třetím v pořadí z takzvaných „silových“ resortů a není to kvůli počtu zaměstnanců, kterých je 200 000.

Plánujete cestu do Spojených států? Potom se můžete stát aktérem bezpečnostního programu, který by na vás mohl poznat, pokud přijíždíte s cílem provést nějakou hloupost.  “FAST” je zkratka projektu, jehož celý název je Future Attribute Screening Technology. První kolo zkoušek funkčnosti systému již probíhá a na veřejnost prosáklo, že to je kdesi na severovýchodě USA. Stejně jako klasický detektor lži, si i FAST všímá fysiologických parametrů jako například srdečního tepu, těkavosti pohledů, pohybu končetin, teploty kůže a zřejmě i dalších znaků. Od polygrafu, jak se detektoru lži správně říká, tu je jeden zásadní rozdíl. Údaje o sledované osobě snímají bezkontaktními senzory, tedy “na dálku”. 
 

Zvětšit obrázek

O vnitřní bezpečnost USA se Baraku Obamovi stará Jane Holl Luteová. Dříve měla v Bílém domě na starosti evropské záležitosti, ale prošla celou řadou hodně zajímavých postů. (Kredit: US gov.) 

V laboratorních podmínkách FAST údajně dosahuje spolehlivost okolo 70 %. “Polní” podmínky nyní mají zjistit, co v něm skutečně je.  Do zkoušek spolehlivosti systému v reálném prostředí jsou angažovány osoby, které jsou proškoleni k tomu aby hrály roli skutečných teroristů. Do davu nic netušících osob se budou mísit i další najatí figuranti, kteří zase mají za úkol záměrné provádět rušivé činy. Zkoumat se má i to, jaký dopad by mělo, kdyby se šeptandou rozkřiklo, že v daném místě se něco takového provádí. Teroristé by asi své jednání moc nezměnili, zato běžní občané by zcela jistě začali chovat nepřirozeně. Určitě by se našli i vtipálci, kteří si budou chtít z obsluhy vystřelit. John Verrico, mluvčí za americký federální úřad pod něhož spadají všechny typy špiclování prohlásil, že se zatím stále jedná jen o vědeckou studii, jejíž výsledky se analyzují a tak nemůže cokoli komentovat. Nicméně potvrdil, že provozní testy v reálných podmínkách se konají a že budou dál pokračovat nejméně po dobu několika příštích měsíců.

Podle toho, co se o projektu FAST ví, jde pouze jen o jakýsi dálkový polygraf doplněný o sledování pohybů a z toho odvozované psychické pohody. A právě to by mohlo být hlavním kamenem úrazu. Při zjišťování, zda někdo něco jen předstírá,  je mnohem účinnější, než i ten nejmodernější polygraf (i ten pouze zkonstatuje zda se „něco děje“), technika využívající funkční magnetickou rezonanci mozku. Tou lze vysledovat aktivitu v oblastech o velikostech několika milimetrů.  A to je již rozhraní, při kterém lze zjistit souvislost mezi myšlenkovými pochody. Příkladem jsou objevující se aktivity v mozkovém závitu pod spánkovým lalokem, místa odpovědného za rozpoznávání tváří.

Zvětšit obrázek

Polygraf (detektor lži) zaznamenává krevní tlak, srdeční puls, dýchání, elektrický odpor kůže, velikost zornice. Pokud člověk vědomě lže, vyvolá to stresovou reakci, která se na měřených parametrech projeví. Polygraf nedokáže určit, zda sledovaná osoba klame nebo ne. Závěr musí učinit vyšetřovatel s psychologem. U nás k tomuto vyšetření nelze podezřelého nutit a případné odmítnutí není bráno jako přitěžující okolnost. Výsledek testu na polygrafu se v ČR nepovažuje za důkazní. S polygrafem se běžně setkáváte v nemocnici na kardiologii, angiologii i jinde. Jako polygraf, po napojení na příslušná čidla, může sloužit i obyčejný notebook. (Kredit: Wikipedia)

Na otázku "Znáte toho muže?" musíte odpovědět podle pravdy, protože mozek vás bez milosti prozradí. Vyšetřovatel na monitoru vidí správnou odpověď o zlomek sekundy dříve, než stačíte odpověď vyslovit.  Stejně tak se aktivují zcela konkrétní části mozku při pohledu na milovanou osobu, či při vědomém lhaní.Tak se dá postupně zjistit, které části mozku se zkoumané osoby aktivují při mluvení pravdy a kdy nás tahá za fusekli. Vzhledem k tomu, že vyšetření funkční magnetickou rezonancí nelze dělat bez asistence testovaného člověka, půjde u projektu FAST jen o signalizaci, že se člověkem „něco děje“.

Zvětšit obrázek

O přesnější metodu zjišťování lhaní - funkční magnetickou rezonanci, v projektu FAST nepůjde. Dělat ji aniž byste si toho všimli, dost dobře nejde.

Řada vědců si proto ze systému FAST dělá legraci a jeho využitelnost zpochybňují. Uvádějí řadu důvodů, proč to nemůže fungovat. Stačí si prý uvědomit, že pouhé braní otisků prstů, které se u přistěhovalců do USA na letišti dělá, zvyšuje srdeční tep na takové hodnoty, že by všichni museli preventivně hned putovat za mříže. Stavy vzrušení prožívá celá řada cestujících a rozlišit ty, za nimiž stojí osobní problémy od těch, které by měl systém skutečně hledat, je prakticky nemožné. Dostanete větry, budete se nepřirozeně kroutit a hned máte co vysvětlovat kvůli falešnému poplachu. Skepticismus z řad biologů je zcela na místě. Neexistují totiž fyziologické znaky, které by byly jednoznačně spojeny se zlými úmysly a na tom zřejmě celý projekt ztroskotá.

 
Kdo za projektem stojí?
Z názvu FAST, neboli Future Attribute Screening Technology se dá těžko dá usoudit jakou má projekt váhu, podporu a šanci na uvedení v život. Větší vypovídací schopnost v tomto směru má informace jakou má podporu a finanční zajištění. Za výzkumným projektem FAST stojí  DHS nebo-li US Department of Homeland Security, což je federální orgán, který byl zřízen po teroristickém útoku 11. září. I když oficiální název v překladu zní Ministerstvo vnitřní bezpečnosti, bylo by chybou si myslet, že se jedná pouze o vnitřní záležitosti USA. DHS integruje 22 institucí a spadají pod něj i takové instituce, jakou je Central Intelligence Agency. V loňském roce měla DHS utratit 42.7 miliard dolarů, ale poněkud se rozšoupla a bylo z toho nakonec více než 56 miliard. A to v této sumě nefiguruje rozpočet Ministerstva obrany, to si uchovalo samostatnost. Z tohoto pohledu se lze domnívat, že výzkum sledovacích technik nedostatkem prostředků trpět nebude a systém FAST a jeho vylepšení následovníci, nemusejí být jen pro srandu králíkům, jak o něm nelichotivě soudí i význační vědátoři v čele se Stevenem Aftergoodem z Federace amerických vědeckých pracovníků a Britem Tom Ormerod z Lancaster University. V názoru na etiku takového utajeného sledování se Američané začínají rozcházet. Mnozí si v souvislosti s projektem FAST začali klást otázku – kam až takové sledování může dojít?

Prameny:  The US Department of Homeland Security, Nature, GAO Report, USA Today