Rozkošný koro červenohřbetý znovuobjeven po 113 letech  
Dobrovolníci sčítající obojživelníky v kolumbijském horském lese objevili mytologického hlodavce se sexy kožíškem, kterého věda poprvé a naposledy zaznamenala v roce 1898. Stane se z něho přítulný domácí mazlík?

 

Zvětšit obrázek
Noční krasavec koro. Kredit: Lizzie Noble/ProAves.

 

Zvětšit obrázek
Sierra Nevada de Santa Marta z vesmíru. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Hluboce pravdivý paradox pozemské biologie praví, že v mírném pásu žijí bojovně naladění přírodovědci, kteří už prakticky nemají co na práci, kdežto v tropech zase žije spousta pozoruhodných organismů, ale není tam skoro nikdo, kdo by je zkoumal. Bádaní v tropech je tudíž rozhodně úplně jiný zážitek než cokoliv, co je možné prožít v mírném pásu. Spousta tropických druhů je například známá jenom jako jeden či několik málo prastarých muzejních exemplářů, o nichž nevíme vůbec nic. Čas od času se nějaký takový druh po mnoha letech (znovu)objeví a způsobí senzaci, zvlášť když je sexy.

 

 

Teď se to přihodilo okouzlujícímu hlodavci se vcelku libozvučným jménem koro červenohřbetý (Santamartamys rufodorsalis, anglicky Red-crested Tree Rat nebo také Red Crested Soft-furred Spiny-rat) ze skupiny korovitých (Echimyidae). Tento výstřední hlodavec proporcí morčete byl až doposud znám podle kůží pouhých dvou jedinců, ulovených roku 1898 v kolumbijském pohoří Sierra Nevada de Santa Marta a to navzdory několika organizovaným pátráním, během nichž se ho zoologové intenzivně snažili najít. Nebylo ani jisté, jestli mezitím náhodou nevymřel.

 

 

V historii koroa červenohřbetého nastal zásadní zvrat 4. května 2011, kdy v přírodní rezervaci El Dorado ke dvěma užaslým dobrovolným badatelům jakoby z jiného světa přicupital další příslušník tohoto druhu. Lizzie Noble a Simon McKeown, kteří tam právě monitorovali ohrožené obojživelníky, naštěstí neztratili duchapřítomnost a příchozího z říše snů pohotově a poprvé v historii vyfotografovali. Koro podle všeho ochotně zapózoval jako zkušený model a pak se zase vytratil do vlhkého horského lesa Sierra Nevada de Santa Marta.

 

Zvětšit obrázek
Koro červenohřbetý při svém prvním focení v historii. Kredit: Conservation International.

 

 

Zvětšit obrázek
Zlaté figurky kultury Tairona, jejíž potomci dodnes žijí v oblasti Sierra Nevada de Santa Marta. Kredit: Rolf Müller, Wikimedia Commons.

Tropickou horskou rezervaci El Dorado založila roku 2005 Fundación ProAves, přední kolumbijská organizace věnující se ochraně ptáků, ve spolupráci s dalšími institucemi, především z USA. Je to vpravdě velmi horké místo biodiverzity, kde žije mnoho endemických obratlovců. Objev mýtického hlodavce teď nepochybně k tomuto území přiláká pozornost médií a snad i sponzorů, což jistě nebude na škodu věci.

 

 

Znovuobjevený koro červenohřbetý teď pravděpodobně podle kritérií Červeného seznamu IUCN získá titul „kriticky ohrožený“. Jeho budoucnost asi bude docela nejistá, protože jeho domovinu zaplavily zdivočelé kočky bez respektu k místním endemitům. Dotyčný koro vypadá vcelku chutně, takže asi má s kočkami jistý problém. Na druhou stranu, takhle sexy hlodavec má slušnou šanci, že by se mohl stát třeba takzvaným vlajkovým druhem (flagship species) přinejmenším pohoří Sierra Nevada de Santa Marta, jehož zájmy by mohl reprezentovat v očích veřejnosti. To by mu pochopitelně značně vylepšilo šance na světlé zítřky. Pokud by se ještě navíc dobře množil a byl přítulným mazlíčkem, nebylo by pak už co řešit. Korové jsou koneckonců vcelku blízce příbuzní morčatům a činčilám.

Černobílý ocas koroa nelze přehlédnout . Kredit: Lizzie Noble/ProAves.

Černobílý ocas koroa nelze přehlédnout . Kredit: Lizzie Noble/ProAves.


Prameny

Conservation International News 18.5. 2011, Wikipedia (Santamartamys).


 

Datum: 20.05.2011 06:55
Tisk článku

Související články:

Podobá se to mořskému koníkovi, ale je to Phyllopteryx dewysea     Autor: Josef Pazdera (14.01.2017)
Druhohorní plazi v Čechách V     Autor: Vladimír Socha (03.08.2015)
Druhohorní plazi v Čechách II     Autor: Vladimír Socha (13.07.2015)
Blíží se revoluce v klasifikaci organismů?     Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2014)
Nejstaršími „Brity“ jsou blešivci     Autor: Josef Pazdera (21.02.2014)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz