Jak každý ví, lidé mají sklon si o sobě hodně myslet, v tom dobrém i v tom zlém. V posledních desetiletích trpíme utkvělým pocitem, že my, a to jedině my, likvidujeme ostatní druhy, podle všeho ve víře, že bez nás žije příroda v kouzelné rovnováze a každý tvor má každého rád. To je ale samozřejmě dost veliká domýšlivost, náš svět je nebezpečné místo pro život a tvorové hájí především svoje zájmy a až dlouho potom eventuelně i společné zájmy s někým jiným. Hezky je to vidět třeba na našich nejbližších příbuzných - šimpanzích.
Zajímavá čísla nedávno přinesl John Cary Mitani z University of Michigan a mezinárodní tým odborníků, kteří mezi lety 1975 a 2007 v ugandském národním parku Kibale pravidelně sledovali populace celkem osmi druhů primátů. Tento park v západní Ugandě funguje sice až od roku 1993, ale svým založením navázal na lesní rezervaci vyhlášenou roku 1932, kde probíhala omezená těžba dřeva. Ve vlhkém tropickém deštném lese zde žije například 13 druhů primátů, včetně slavné a důkladně prostudované populace šimpanzů (Pan troglodytes), sloni, levharti, štětkouni, 3 druhy chocholatek, 2 druhy vyder a spousta zajímavých ptáků.
Data nasbíraná za 32 let výzkumu vcelku očekávaně vypovídají, že se početnost primátů v Kibale mění. Některé druhy přibývají, jiné zase mizí. Nejdramatičtější změna se ale dotkla gueréz Procolobus tephrosceles (anglicky Ugandan red colobus). Stav jejich populace poklesl o 89 procent. Ve sledovaném období se zároveň zvýšil počet místních šimpanzů a to přibližně o 53 procent. Mohlo by samozřejmě jít jenom o náhodu, ale vše nasvědčuje tomu, že úbytek gueréz a přibývání šimpanzů spolu velmi těsně souvisejí.
Šimpanzi z parku Kibale, kteří žijí v lesích Ngogo, jsou zdatnými lovci a velmi sofistikovaně spolupracují při lovu jimi oblíbených opic, zejména chutných gueréz. Zároveň zdejší populace gueréz poměrně velká. Vědci odhadují, že na konci 90-tých let šimpanzi zabili a snědli v průměru 167 místních gueréz ročně a v roce 2002 to už bylo 322 gueréz. Zdá se, že zdejší šimpanzí labužníci každoročně uloví 15 až 50 procent místních gueréz, přičemž nejvíce ze všech vybíjejí mladé guerézy, které se ještě nerozmnožovaly.
Mitani a spol. samozřejmě prozkoumali i další možné příčiny dramatického úbytku gueréz v Kibale. Postupně se ukázalo, že nemoci, konkurence jiných primátů, změny jejich prostředí i lov orlem korunkatým (Stephanoaetus coronatus) ovlivňují guerézy mnohem méně, než likvidační lov šimpanzů. Početní šimpanzi jsou tudíž velmi pravděpodobně viníky vymizení gueréz v Kibale, až na samotný pokraj lokálního vymření, prostě proto, že je to velká pochoutka a zároveň i sociální „platidlo“. Maso ulovených gueréz je mezi šimpanzi velmi ceněné a jistě za něho lze směnit leccos zajímavého. Momentálně jsou prý vyhlídky gueréz v Kibale vcelku příznivé, protože šimpanzi v posledních letech obecně loví o něco méně nadšeně. Nic se ale nemění na tom, že šimpanzí lovci dohnali místní guerézy na pokraj vymření a klidně se jim to mohlo povést až do konce.
Prameny:
New Scientist 12.5. 2011, American Journal of Primatology online 9.5. 2011, Wikipedia (Kibale National Park).
Kultura zvířat anebo geny?
Autor: Jaroslav Petr (31.08.2010)
Diskuze:
