Před l80 lety se narodil syn chudého rolníka, pozdější opat brněnského augustiniánského kláštera, zakladatel genetiky Johan Gregor Mendel (*22. června 1822 - 1884).

Ke studiu dědičnosti jej přivedla snaha pomoci mnichům kláštera při křížení různých plodin. Jako fyzik hledal jednoduchá a jasná pravidla, která by bylo množno vyjádřit matematicky. Mendel se rozhodl sledovat vlastnosti, které se vyskytují jen ve dvou odlišných stavech (buď/anebo), a to byl geniální nápad. Ostatní vědci studovali takové vlastnosti, které se „rozpouštěly“ v potomstvu, například velikost. Mendel uveřejnil své výsledky v roce 1865, ale pochopení se dostaly až v roce 1900, kdy byly znovu objeveny. Tak se zrodil mendelismus a v roce 1909 také pojem „gen“, který byl prosazován k označení „dědičných částic“. V roce 1920 se zjistilo, že většina vlastností je řízena desítkami genů. Výsledná vlastnost pak vznikne složením účinku jednotlivých genů – proto to zdánlivé směšování a rozpouštění vlastností. Mendelismus se zpočátku zdál být v rozporu s darwinismem, protože vlastnosti typu buď/anebo nemohou vytvořit potřebné odchylky, se kterými zachází přirozený výběr. Objev mutací a další poznatky však darwinismus podpořily a syntézou darwinismu a genetiky vznikla teorie neodarwinismus.

Poněkud paradoxně působí, že Mendel, který svými objevy předběhl dobu, se celý život snažil o to, aby mohl učit na střední škole. Několikrát se pokoušel udělat zkoušky ale nikdy neuspěl, nejhorší známky měl údajně z biologie...

Obr. 1:  Johan Gregor Mendel

Obr. 2:  Rodný dům Gregora Mendela v Hynčicích (stav před rokem 1910)