Mořské větrné farmy
Výhodou pro větrné elektrárny vybudované na souši nebo přímo v moři v přímořských oblastech jsou většinou daleko vhodnější podmínky – stabilnější a intenzivnější vítr. Zároveň lze vybrat lokality, které jsou dostatečně vzdálené od obydlených míst, kde lze využít velkou plochu a postavit výkonné větrné farmy s desítkami turbín. Protože stavba zařízení v moři je náročnější, realizace většího projektu zvyšuje efektivitu a snižuje náklady na jednotku produkované elektrické energie.
Příprava a instalace prvních větrných turbín pro tento druh elektráren se datuje již do devadesátých let minulého století, ale všechny velké mořské větrné farmy byly uvedeny do plného provozu až ve století tomto. Proto zkušenosti s životností jednotlivých typů větrných turbín a možnost posouzení dlouhodobé efektivity z hlediska jejich provozu a údržby jsou zatím omezené.
Jedna z nejstarších mořských větrných farem nebo spíše farmiček má jenom deset větrných turbín V39-500 kW od firmy Vestas, které se od roku 1995 otáčejí u dánského Tunø Knob. Jsou umístěny 6 km od pobřeží, kde je hloubka moře 3 – 5 m. Turbíny s výkonem 0,5 MW mají rotor ve výšce 45 m. Do sítě šestnáct let dodávají zhruba 12,5 GWh ročně. To představuje koeficient využití instalovaného výkonu 0,285.
Úplně nejstarší je však jiná dánská mořská větrná farma Vindeby s výkonem 0,45 MW. Má jedenáct turbín od firmy Siemens, která je vedle firmy Vestas jedním z největších výrobců těchto zařízení.
Větrné turbíny
Větrné turbíny možňují přeměnit kinetickou energii větru na mechanickou, která je pak pomocí generátoru transformována v elektrickou. Moderní typy mívají tři listy vrtule, počet otáček je mezi 10 až 22 za minutu a obvodová rychlost dosáhuje až 320 km/hod. Rychlost rotace může být konstantní, ale většinou se mění. I když snahou je, aby byla blízká nějaké optimální hodnotě, což si vyžaduje co nejmenší moment setrvačnosti vrtule, proto se pro její konstrukci hledají velmi lehké a zároveň dostatečné pevné kompozitní materiály.
Vrtule se dokáží natáčet a v případě příliš silného větru se nastaví do polohy, v níž je riziko poškození co nejmenší. I tak silnému větru odolají jen do jisté limitní rychlosti, která se pro jednotlivé typy pohybuje v rozmezí od 144 km/hod do 259 km/hod.
K velké efektivitě turbín přispívají i větší rozměry vrtulí a vyšší rychlost větru ve větších výškách. Snaha o zvýšení výkonu se tak promítá do rostoucí výšky stožárů, velikosti lopatek a lepších aerodynamických parametrů. Ekonomické požadavky zároveň tlačí na snížení výrobních nákladů a náročnost údržby.
Výkon současných nejpoužívanějších větrných turbín se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi megawatty, ty největší dosahují výkon 5 MW při průměru rotoru 120 m. V přípravě jsou však turbíny s výkonem 7 MW, například zmíněná firma Vestas má v plánu koncem příštího roku dokončit prototyp V164-7.0 MW a v roce 2015 rozběhnout jeho sériovou výrobu. Ve vývoji je i turbína s výkonem 10 MW s výškou 162 m a průměrem rotoru 145 m. Podle výsledků pět let trvajícího evropského výzkumného projektu UpWind, který se zabýval aspekty spojenými s vývojem extrémně velkých větrných turbín, technicky lze dosáhnout výkon až 20 MW při průměru rotoru asi 200 m.
Evropské mořské větrné farmy
Dvě malé starší dánské větrné farmy jsem již zmínil, ale Dánsko vybudovalo řadu nových velkých a výkonných. Nyní patří mezi největší producenty a uživatele větrné energie. Jeho větrná farma Horns Rev II s výkonem 209 MW je i druhou největší v Evropě. Byla spuštěna v roce 2009 a vítr v ní roztáčí 91 větrných turbín o výkonu 2,3 MW od firmy Siemens. Hned za ní v žebříčku následuje téměř identická větrná farma Rodsan II. Je o rok mladší a má i o jednu turbínu méně, její celkový výkon je tedy 207 MW.
Zatím největší mořská větrná farma Thanet však patří Velké Británii. Její celkový výkon 300 MW zajišťuje rovná stovka třímegawattových turbín firmy Vestas. Byla dokončena loni a patří tak k těm nejmodernějším. Přibližme si její základní parametry. Nachází se jedenáct kilometrů od břehů hrabství Kent v moři hlubokém zhruba 20 až 25 m. Na ploše 35 km2 jsou turbíny umístěny v půlkilometrových rozestupech do řad, vzdálených od sebe 800 m.
Jednotlivé turbíny jsou kabely připojeny k transformátorové stanici, která se jako součást farmy také nachází v moři. V ní se napětí 33 kV produkované větrnými turbínami mění na 132 kV. Elektřina se pak dvěma podmořskými kabely přivádí na pevninu.
Odhady životnosti mořské větrné farmy se liší v rozmezí dvacet až čtyřicet let. Podle dosavadních zkušeností z provozu těch nejstarších zařízení postavených v devadesátých letech lze předpokládat tu vyšší hranici - třicet let a více. Rozdílné jsou také odhady koeficientu využití instalovaného výkonu. Rozumné hodnoty se pohybují mezi 0,3 až 0,4.
Náklady na vybudování Thanetu byly asi jedna miliarda eur. V nedávném článku o tepelných slunečních elektrárnách jsem srovnával cenu sluneční elektrárny Andasol 1 a jaderného bloku EPR. Pokud použiji stejnou metodu i pro větrnou farmu Thanet, dostanu, že pro nahrazení jaderného bloku EPR bych potřeboval zhruba dvanáct takýchto velkých větrných farem. To by stálo zhruba 12 miliard eur. To je trochu více než dvojnásobek ceny jaderného bloku EPR v Olkilluoto po zdraženích. A o více než padesát procent méně než by se zaplatilo za ekvivalentní produkci elektrické energie v tepelných slunečních elektrárnách typu Andasol 1. Samozřejmě, že toto srovnání je jen přibližné, ale naznačuje, jaké jsou asi rozdíly v nákladech na energii z těchto odlišných zdrojů. Do ceny jaderné energie je třeba započítat cenu spotřebovaného paliva a náklady na likvidaci po jeho využití, i když to jsou vzhledem na cenu stavby bloku relativně malé položky. Na druhé straně životnost jaderného bloku může být v porovnání s větrnou farmou až dvojnásobná.
Velká Británie, jež je spolu s Dánskem v čele využívání energie větru vanoucího nad mořem, nevlastní jenom největší větrnou farmu Thanet, ale má obsazenou celou polovinu příček v žebříčku prvních dvaceti největších elektráren tohoto druhu. Celkový instalovaný výkon britských větrných farem přesáhl jeden gigawatt a v blízké budoucnosti ho navýší další zařízení, která se již staví. Jedná se o větrnou farmu London Array s plánovaným výkonem 630 MW a Greater Gabbar s výkonem 504 MW. Obě využívají turbíny firmy Siemens s výkonem 3,6 MW. Plány do budoucna počítají s farmami s výkonem překračujícím gigawatt.
Dánsko, Velká Británie… a Německo
V Evropě jsou výhodné podmínky pro stavbu mořských větrných farem hlavně v Severním a Baltském moři. I to předurčuje, které státy mohou tuto možnost využívat. K nim patří i Německo. První německá mořská větrná farma byla dokončena v roce 2009. Jde o farmu Alpha Ventus, která se nachází v Severním moři, 45 km od ostrova Borkum. Její celkový výkon 60 MW zajišťují turbíny firem AREVA a REpower s výkonem 5 MW. Nedávno byla spuštěna druhá německá mořská větrná farma Baltik 1. Je první, která se nachází v Baltském moři, asi 16 km od poloostrova Fischland-Darss-Zingst. Celkový výkon jednadvaceti turbín je okolo 50 MW. Zatímco Alpha Ventus je testovací projekt, Baltik 1 je první komerční projekt. Ve výstavbě je druhá, ještě větší větrná farma v Baltském moři s označením Bard 1, která by měla mít 80 turbín s výkonem 5 MW. Její celkový výkon tak o více než třicet procent předstihne britskou Thanet. Cena se odhaduje na 1,2 miliardy eur. Takže náklady na instalovaný výkon jsou srovnatelné a potvrzují výše uvedené přibližné porovnání cen energie ze tří různých zdrojů: vítr, jádro, slunce.
V souladu se snahou nahradit jadernou energetiku Nemecko počítá s rychlým rozvojem větrné alternativy. V současné době bylo schváleno dvacet pět projektů v Severním moři o celkovém výkonu 5,65 GW a tři v Baltském moři s celkovým výkonem 1,04 GW. A předloženy jsou další projekty, které spolu s těmi už přijatými počítají s výstavbou až 71 nových větrných farem, 56 v Severním a 15 v Baltickém moři.
Výhody i slabiny
Mořské větrné farmy mohou být významnou složkou mozaiky různých energetických zdrojů v oblastech, které se nacházejí v blízkosti moří s vhodnými podmínkami. Patří mezi obnovitelné zdroje a jejich negativní ekologické dopady jsou relativně malé. Největší část nákladů i ekologických rizik je spjata s výstavbou a likvidací po uplynutí životnosti. Samotné provozní náklady jsou nízké a zahrňují zejména údržbu. Cenově zatím větrné farmy klasickým zdrojům nekonkurují a tak se neobejdou bez dotací. Jejich situaci na energetickém trhu ale podporuje vývoj nových materiálů, vylepšování aerodynamických parametrů a význam poroste i se zvyšující se cenou uhlí a dalších fosilních paliv. To jim spolu s výhodou ekologicky čisté produkce elektřiny poskytuje v konkurenčním souboji nadějné vyhlídky do budoucna.
Jenže stejně jako u solárních, tak i u větrných zdrojů se výkon může rychle měnit a s tím se musí počítat. I když mořské větrné farmy mají díky velkým rozměrům svých turbín i lepším větrným podmínkám v oblastech, kde se staví, koeficient využití instalovaného výkonu vyšší než 0,3. Na rozdíl od dříve popsaných tepelných slunečních elektráren vybudovaných v horkých oblastech, kterých výkon sleduje spotřebu klimatizovaných měst, u větrných elektráren počasí většinou nekoreluje s potřebou napájených sídel. Tento problém je tak třeba řešit jak při velmi vysokém, tak i velmi nízkém výkonu neodpovídajícímu aktuálním požadavkům.
Když se produkuje více elektřiny, lze část turbín odpojit, nebo přebytek se ztrátami nějak uskladnit. Žel v této oblasti zatím existuje jediný technologicky a ekonomicky v širším měřítku využitelný způsob - přečerpávací vodní elektrárny. Tuto možnost intenzivně využívá například Dánsko, které je napojeno na severskou elektrickou síť a v jejím rámci i na vodní elektrárny v Norsku a Švédsku.
Druhým extrémem je příliš slabý vítr a tato situace si vyžaduje záložní elektrárnu, která je schopna velmi rychle naběhnout či zvýšit výkon, když se větrná situace změní. Může jít o vodní elektrárnu, ale obvykle pro tyto účely slouží elektrárny plynové nebo uhelné. Na základě koeficientu využití instalovaného výkonu lze předpokládat, že podíl mořských větrných farem v současném energetickém mixu nepřekročí třetinu. V budoucnu by situaci mohly vylepšit nové možnosti efektivního uskladňování energie.
Státem, který je v současnosti na špici ve využívání větru (nejen z mořských větrných farem) je Dánsko, které si v roce 2008 tímto způsobem zajistilo přes 19 procent elektrické energie. Má však k tomu velmi specifické podmínky. Jeho průmyslové oblasti se rozkládají blízko moře s velmi vhodnou větrnou situací. A důležité je zmíněné napojení na severskou elektrickou síť, která pomáhá řešit případné výkyvy a umožňuje využívání velkého potenciálu vodních elektráren. Je ovšem třeba také dodat, že Dánsko v roce 2008 přes 70 procent elektrické energie vyprodukovalo pomocí fosilních zdrojů.
Také další výstavba mořských větrných farem má své limity, například vhodné lokality s dobrými větrnými podmínkami, hloubkou moře a vzdáleností od průmyslových oblastí. Dlouhá vedení velmi vysokého napětí efektivitu snižují. To platí zejména pro Německo, které má zdroje větrné energie na severu a potenciální spotřebitele na jihu. Snaha větší mírou využívat vítr jako zdroj energie si tak pravděpodobně vyžádá budování větrných zařízení i v méně vhodných oblastech a to vyprodukovanou elektřinu výrazně prodraží.
Problém může způsobit i velký počet větrných zdrojů ve stejné oblasti a to jak v případě velmi dobrých, tak nepříznivých větrných podmínek. V prvním případě výkon výrazně stoupne a bude nutné řešit otázku co s případným energetickým přebytkem. Když nebude zajištěno uskladňování, může se část turbín odpojit. Jenže kdo vykompenzuje provozovateli ztráty? Opačná situace, bezvětří, si vyžádá mít k dispozici dostatek záložních, a tedy jen částečně využívaných zdrojů pravděpodobně na fosilní paliva. Ty pak zvyšují bilanci CO2. Všechny tyto důsledky neregulovatelnosti a nestability větrného zdroje je nutné započítat při posuzování jeho efektivity. Proto například 20 % „větru“ v energetickém mixu v jedné oblasti může mít úplně jinou ekonomickou rentabilitu než stejný podíl v oblasti jiné. Jak je vidět, nezávisí to jenom od přírodních podmínek na daném území, ale i od struktury zdrojů a možností energetické sítě zvládat nepředvídatelné lokální výkyvy.
Diskuze:
Pane Balíku,
Jan Blažej,2011-05-19 15:03:58
ušetřte si prosím energii své jistě vysoké inteligence na jiné smysluplné cíle. Mimochodem, jednou se ještě dočkáte situace, že trojúhelník člověk-věda-Bůh bude sjednocen a bez rozporů. Tendenčně reagující vědci si jednoho dne budou muset uvědomit, že Bůh skutečně existuje, že má svou fyzikální podstatu a že naopak věda vysmívající se všemu duchovnímu, stála dosud na hliněných nohou a její důkazy, nejdoucí z podstaty všeho (kterou nezná)nejsou v mnoha případech důkazy, ale zbožná přání. Dospějí pak k tomu, že v podstatě žili ve víře (ve vědu, v materialismus) a v despektu vůči všemu, co tu víru narušovalo. Hmota není, pane Balíku, vše je jen mraveniště vírů magnetických energií, navíc vše v jednotné synchronizaci. Vy máte všechno co jste někde převzal, já zase mám nezvratné důkazy, ale bylo by zbytečné vám je vysvětlovat.
Mluvíte Pol Potovi z duše
Adolf Balík,2011-05-14 18:06:49
Jak o tom píší zde:
http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=spickovy-predstavitel-zelene-verchusky-priznava-„jsme-ztraceni“&cisloclanku=2011050004
Malthusiánství je náboženským vyznáním, které o sobě zoufale potřebuje uvažovat jako o vědě. Počínaje Thomasem Malthusem a jeho matematickými jistotami přes Paula Ehrlicha s jeho harmonogramy hladomorů až k Římskému klubu s ‚vědeckými‘ předpověďmi vyčerpání zdrojů, činili Malthusiánci sebejisté předpovědi o budoucnosti a nárokovali si vědeckou autoritu pro tvrzení, která se ukázala být opovrženíhodnými blbostmi. Tohle je brutální osud, který lidi neschopné držet se hraničních pruhů mezi vědou a vyznáním, čeká často.
Pokud máme přejít na ekonomiku,
Jan Blažej,2011-05-14 08:48:16
tak ta je tady v Evropě i v USA už předem odsouzena k totálnímu pádu. Jde o to, jestli se tím máme stresovat, nebo jen dopředu s tím počítat a radovat se z ještě přijatelné skutečnosti. Nevím kolik pádů do krize potřebují věhlasní ekonomové k tomu, aby se vyjádřili, že takto už nelze pokračovat. Už před 15 lety jsem věděl, že zhruba v této době se krizové faktory protínají a budou přibývat jen další. Zadluženost už nelze léčit růstem a to je lidově řečeno prů...Zbývá nám jen to, aby se páni politici celého světa sešli a domluvili se na těchto jednoduchých bodech: 1. zásadně omezit další růst počtu obyvatel, zvláště v regionech, které nejsou soběstačné (možno zarazit podporu od druhého dítěte). 2. Zavést celosvětově jednotnou přidanou daň na ropu, která uklidní trhy a zabrání ostrým pádům do krize. Zpočátku se musí USA, Rusko, Čína alespoň dorovnat celkovým daním v Evropě. To umožní i řešit zadlužení, je to nejlepším způsobem řešení z hlediska ekologie, atd. Další body jsou také důležité, ale vzhledem k tomu, že tu není ekonomické fórum, ukončím to. Více v knížce Realita VESMÍRU /Kosmas.cz/
Kam s kolísajícím výkonem?
Jan Blažej,2011-05-14 08:22:56
Akumulace do přečerpávacích elektráren není ekologická, nepatří to do krajiny, nehledě na další investice a další snižování koeficientu účinnosti. Je třeba přizpůsobit síť na straně spotřeby. V budoucnosti bude stejně noční el. proud drahý a akumulační spotřebiče (boilery TUV, TV, ale i nabíjení el. aut) budou muset všechny přejít na řízení přes HDO. Bude se muset vytvořit taková hierarchická struktura řízení HDO, která bude optimalizovat dění v síti nejen místně, ale i s ohledem na stav v celé Evropě - stejně jednou dojde k tomu, že se bude muset řídit celá nová páteřní síť z jihu na sever centrálně.
Něco ze Španělska
Jan Blažej,2011-05-12 10:45:53
Navštívil jsem oblast Asturias na severu Španělska a kromě nádherných hor a kopců, neničených turistikou, tradice udržované na vesnicích a měst stísněných u moře, mne zaujalo i množství "větrníků" na kopcích. Ve Španělsku už solární a větrná energie dá se říci přerostla své meze, ale tak velké problémy to zas nedělá (běžně se tam používají klimatizace, takže solární energie jde převážně tímto směrem). Teď po zjištění, že sever Afriky nemá potřebnou stabilitu pro zřízení pásu slunečních tepelných zdrojů (i s akumulací tepla na noc), se možná věc přehodnotí a budoucí zdroje pro Evropu se budou stavět na jižních koncích Evropy - tedy hlavně ve Španělsku (např. v oblasti Sevilly). Španělsko bych ekonomicky neodepisoval, tam je to spíš problém menších bank které financovaly developery. Je fakt, že tam mají "socialismus" co se týká soc. podpory, každý druhý něco bere. Ale časem to také zredukují. A co se týče hor, vřele doporučuji oblast Pico de Europa, nejvyšší hora dolomitické oblasti - je tam nádherně a nikdo o tom neví.
Španělsko model Zeleného bankrotu
Adolf Balík,2011-05-12 16:13:08
http://pajamasmedia.com/blog/spains-green-policies-an-economic-disaster/
Uniklý dokument dokazuje, že zelená politika Španělska vede k ekonomické katastrofě
Christopher Horner hlásí, že Pajamas Media obdržela uniknuvší vnitřní dokument potvrzující, že si Španělsko uvědomuje své zelené chyby, stejné jaké protlačuje Obama v Americkém energetickém zákoně podle španělského programu.
Pajamas Media obdržela uniklý vnitřní hodnotící dokument vytvořený španělskou Zapaterovo administrativou. Hodnocení potvrzuje klíčová obvinění před tím vznesená nevládními španělskými experty ve své odsuzující zprávě odhalující katastrofální ekonomické chyby Španělské „zelené ekonomické“ iniciativy.
Při osmi různých příležitostech se president Barack Obama vyjádřil o politice „zelené ekonomiky“ Španělska jako o modelu své vize pro Ameriku.
Později přišla odhalení, že vedoucí činovník Ministerstva energetiky Obamovy administrativy Cahy Zoi – nějak v případě publikovaného vážného konfliktu zájmů – požadoval naléhavou odpověď U.S. na poškozující zprávu od nevládních španělských expertů, aby se tak ochránily plány Obamovy administrativy.
Naposledy U.S. senátoři zavedli stroj k replikaci rozbíhajícího se španělského rozpadu ekonomiky u nás ve formě „Amerického energetického zákona.“
Ale dnes uniklý dokument odhaluje, že i socialistická španělská vláda nyní uznává ruinující účinky zelené ekonomické politiky.
Vůbec nepřekvapuje, že u programu, který je vlajkovou lodí vlády, si dává zpráva zatraceně pozor, aby minimalizovala rozsah ekonomických škod. Ovšem i přes měkkou výstelku dokument přesně odhaluje, proč ve Španělsku poplatky za elektřinu „nezbytně musí raketově růst“ spolu veřejným dluhem, kterého je zapotřebí, aby tuto katastrofu ještě podtrhl. Toto vnitřní hodnocení představuje uznání nedávno učiněné Zapaterovou vládou, že brdu „zelená ekonomiky“ musí opustit, jinak riskuje, že Španělsko se stane Řeckem.
Vládní zpráva výslovně nepotvrzuje zjištění nevládní zprávy s největší závažností: že program „zelené ekonomiky“ ve Španělsku zemi stojí 2,2 pracovního místa za každé místo „vytvořené“ státem. Ovšem čísla vydaná ve vládním dokumentu ukazují, že dospěli číslům o ztrátách pracovních míst ještě hroznějším než je to číslo 2,2 z nezávislých studií.
Tento dokument není veřejným vládním dokumentem. Španělská média však o jeho existenci v posledních týdnech informovala, přičemž Bloomber a Washington Examiner si všimli jejího dopadu: Španělsko je nyní nuceno své plány hodit přes palubu – tedy Obamův model – pro „zelenou ekonomiku“.
Je však pozoruhodné, že tyto postřehy nezískaly téměř žádnou mediální pozornost.
Ovšem to, o čem široce referovaly, je to, že president Obama ten na Španělsko tlačí, aby změnili směr pryč od veřejného zadlužování ve jménu vyhnutí se situaci podobné, jaká je v Řecku.
O čem též hodně referovaly je, že Obama protlačuje Americký energetický zákon – legislativu, která by tady ve Spojených státech replikovala současnou španělskou situace.
Jinými slovy, Obama tady v US teď protlačuje politiku založenou na politice, o níž si přeje, aby ji Španělsko opustilo. Vítejte v Obamaladnu, jehož základy jsou vyloženy v krásně módním daleko lépe osvětlujícím způsobem než tyto Obama-Zapatero tanečky v Uchvácení moci: Jak vám Obamova zelená politika ukradne svobodu a přivede Ameriku k bankrotu: http://www.amazon.com/gp/product/1596985992?tag=pajamasmedia-20
Pane Wagner - kartelizace:
Adolf Balík,2011-05-11 11:57:27
Pan Wagner:
„Pan Adolf Balík zde měl řadu zajímavých doplňků a komentářů. Vůči jednomu z nich si však dovolím silně oponovat. Energetika, která je kruciální pro bezpečnost státu, nebude nikdy volně tržní. Zároveň zmiňovaná kartelizace není nijak umělá. Ve většině případů vycházejí velké zdroje daleko efektivnější než malé (ať už jde o jaderné elektrárny, velká pole větrných turbín, velká tepelná sluneční elektrárna či velká fosilní elektrárna, nemluvě už o dolech či těžebním ropném poli). To si vždy žádá velké investice a i podporu státu. Stát také musí hlídat stabilitu a schopnosti přenosové sítě. Také výzkum v této oblasti (ve všech oborech) je natolik náročný, že se bez silných investorů a státní pomoci neobejde. Je charakteristické, že proti „globalizaci“ a dominanci silných investorů brojí jak Adolf Balík tak oponenti z druhé strany. A myslí si, že tyto trendy jsou nevýhodou právě pro ty jimi oblíbené zdroje.“
Asi nerozumíme, já právě projím proti stavu, kdy se připouští pouze investice vytvářející konkurenční lem kartelům potřebný pro jemné doregulování nabídky bez investic schopných reálných úspor z rozsahu, tedy ne velké investice konkurentů schopných zrušit kartel.
Z hlediska zájmů rozumě fungující země je nepochybně žádoucí, aby stát dbal na energetickou bezpečnost – tedy aby garantoval spolehlivost dostatečné nabídky pro potřeby jejích spotřebitelů. Nikoliv aby garantoval spolehlivost výhradního přístupu k chráněnému trhu pro privilegované výrobce. Měl by tedy plnit základní povinnost liberálně demokratického státu v ochraně svobodného podnikání a svobodného přístupu na trh pro každého investora, který může nabídnout vyšší efektivnost na základě inovací, úspor z rozsahu a dalších faktorů, které ji podmiňují. Kdyby třeba přišlo takové Conoco, které zoufale hledá průchod přes bariéry vstupu do energetického odvětví v průmyslových zemích, a řeklo postavím si tu elektrárnu s kogenerační jednotkou, kde za spalovacími turbínami budou nádherné ¼ km vysoké nadkritické kotle s 640 C na admisní páře, načež vás zavalím levnou elektřinou, která tu zdvojnásobí průmyslové investice, a ty krámy po dědečcích, co vám nyní vyrábí elektřinu postupy, které byly state of the art v 60. letech minulého století, budete moci hodit do šrotu, protože my z každého kila paliva vymáčkneme tolik Wh elektřiny, kolik odpovídá úrovni doby v 21. století, tak by mělo být z hlediska zdravě pojaté energetické bezpečnosti státu povinností se z toho radovat a jejich investorskou svobodu garantovat. (Nebo třeba nějakou nukleární variantu téhož.)
Ale takovýto „ekologický zločin“ by nikde v průmyslové zemi neprošel. Elektřina se musí v systému státem garantované „energetické bezpečnosti“ vyrábět v technických skansenech, kde stroje sou starší než jejich obsluhy a jejich operátoři si po šichtě povídají se svým dědečkem, co zase dneska dělala turbína Mařka, kterou jeho dědeček kdysi rozjížděl do provozu. Případné uspokojení nárůstu poptávky se smí uspokojovat jen tzv. tolerovaný konkurenční lem kartelového uskupení se svými dopalovači plev, potočními mlýnky a větrnými mlýny, které štvali už dona Kichota de la Manču i se Sančo Panzou. Tyhle krámy pochopitelně nemůžou vyvolat investiční vlnu, která by zrušila kartel a nastolila Nashovu rovnováhu. I když třebas ten dopalovač plev bude state of the art, ale pokud mu někdo nepřiveze denně několik set vagónů s plevami či slámou po 30 let, tak nikdy nebude v rozměrech, aby stálo za to mít blok s admisní parou nad 540 C. O větrnících a slunečnících pak jako nositeli konkurenční vlny uvažovat by bylo přímo trapné.
Každý budoucí bakalář ekonomie se ve škole učí vzorečky a grafy, podle kterých se staví strategie koluzivních kartelů, proč, v jakém rozsahu a s jakými parametry ponechávat konkurenční lem složený nekonkurenceschopných outsiderů, nepřipustit však investiční vlnu do moderních soustrojí, které vyřadí ze hry starý šrot, na kterém lze ale dobře vydělávat, pokud na trh nesmí jiní velcí investoři. Bohužel učí se to jako abstraktní nauku s vyšetřováním charakteristik křivek, která se podobá spíš výuce diferenciální geometrie než nauce o žhavé ekonomické realitě našich životů, jako by šlo o teoretický konstrukt popisující nepravděpodobný mezní stav, ne děsivou korupční realitu našich dnů. Při tom celá „ekologická“ energetická politika je dokonalým zdrojem příkladů protitržního spiknutí a korupce politiků, kteří se zpronevěřují principům svobodné společnosti, když právě tyto hayabusha kartelové skupiny nejenže tolerují, ale dokonce aktivně prosazují.
Systém, kde hayabusha skupiny podniků svou zvrhlou politiku uskutečňují přímo pod patronátem státu, se nazývá korporativismus. Jeho nejznámějšími formami je evropský fašismus, arabský BAASismu a latinsko-americká banánová republika. Bohužel o greenismu jako o jeho novější formě a o IPCC globalizaci korporativistických snah, které se dříve prosazovaly jen národně, se zatím ještě v učebnicích nepíše. Ale máme na vybranou: buď se o tom během této generace psát bude a vítězství nad ním budeme oslavovat stejně nadšeně jako teď oslavujeme vítězství nad někdejším fašismem, nebo bylo to vítězství ve 45. úplně zbytečné a korporativismus přebarvený z Hnědé na Zelenou a z nacionálního a globální nás stejně dostal. Hitlerovy zákony o nucené kartelizace se jen přejmenovaly na zákony o ochraně klimatu.
O tohle v reálu jde, ne o báje o vysoké klimatické citlivosti, volnými – kartely nekontrolovanými investicemi - vyvolaném kolapsu a jiné „vědy“ o nezpochybnitelné historické nutnosti, mezích růstu pouze v kartelových intencích atp.
Nadkritické kotle
Vojtěch Kocián,2011-05-11 13:27:45
Ono zní hrozně hezky mít "nadkritické kotle s 640 C na admisní páře" a "zavalit ČR levnou energií", ale v praxi to není zas tak jednoduché.
Jednak, když není poptávka po nové velké tepelné elektrárně a elektřině vůbec, těžko se prosazuje nabídka (kdyby byla poptávka, už se rozjíždí dostavba Temelína). Rušit starou fungující tepelnou elektrárnu také nikdo nebude, protože při nahrazení novou se investice (v porovnání s provozem staré) vrátí řekněme za 20 let a to už bude i nový blok pomalu zralý do šrotu, protože budou lepší technologie (životnost má samozřejmě delší). Pokud není nová technologie řádově lepší nebo řádově levnější, tak se vyplatí provozovat starou (pokud funguje). To, že to v Německu nedělají a chtějí vyřadit jaderné elektrárny dlouho před uplynutím doby životnosti kvůli větrníkům, je stejný nesmysl, jako tady zavírat 30 let starou elektrárnu kvůli novému nadkritickému kotli.
No a pokud jde o úplně nový blok, tak dokonce i Vámi nenávidění zelení prosazovali nadkritický kotel v Prunéřově a ČEZ ho kvůli ekonomickým i ekologickým důvodům odmítl a postaví kotel staršího typu. Které důvody byly pravdivé a které přikrášlené, nevím, ale kotel nebude. Nejspíš není až tak výhodný, jak se může zdát, protože kdyby výhodný byl, ČEZ by už kvůli zisku neváhal. Ještě mě napadá, že v by ČEZu mohl být někdo uplacen výrobcem staršího typu kotle, ale to by byla dost nemístná spekulace. http://www.cez.cz/cs/pro-media/aktualni-temata/11.html
Konkurenční lem se tu samozřejmě vytváří uměle a shodneme se na tom, že je to špatné, ale otázkou je, jestli je to záměr nebo jen neznalost těch, kteří to prosazují. Navíc ten lem může příchodem nových technologií zesílit natolik, že se kartel rozpadne (v nejblížší době nepravděpodobné). Sám kartel umělý není a ani jeho vstupní bariéry, v tom má pan Wagner pravdu.
Prunerov.
Daniel Das,2011-05-11 14:05:53
V Prunerove slo o trosku jiny problem. Uhli je tam jen asi na 25 let a tak se investice do nadkritickeho kotle proste nevyplati. Nicmene i kdyz se pouzije starsi typ kotle, stale je ucinnost nekde kolem 39% a to neni spatne a oproti uplne nejnovejsimu typu znamena rozdil asi 3 az 4%. Cely ten cirkus kolem Prunerova nemel ani hlavu ani patu. Zdrzenim projektu o rok a pul se do ovzdusi dostalo vice CO2 nez by se usporilo pri provozu tohoto noveho nadkritickeho kotle. Navic Prunerov uprednostnoval 3 kotle i z duvodu teplarenstvi nez 1 super kotel. Ze strany EKO hnuti slo jen o zdrzeni stavby a k tomuto ucelu se vyuzil institut EIA, kdy mohou vznest protest treba eskimaci z Gronska. Ale nejlepsi je, ze to uhli co tam lezi se spali tak jako tak at uz je kotel jakykoliv, jen by to trvalo o rok az dva dele.
Pane Kociá - není poptávka
Adolf Balík,2011-05-11 17:01:06
Není poptávka! :-)
Víte, že tímto implicitně říkáte, že jde o rozhodování na monopolem ovládaném trhu, nikoliv konkurenčním trhu? Monopol drží produkci na takovém objemu, aby si užil monopolně vysoké ceny a monopolně vysoká cena závisí víc než na jeho vlastních nákladech na tvaru poptávkové křivky. Dokonce, i kdyby měl nulové náklady na produkci, tak nikdy produkci nepustí tak vysoko, aby nabízel množství, které je v nepružné části poptávkové křivky.
Konkurenční trh naopak, pokud neexistují nějaké zvláštní technické překážky, které nelze překonat investicemi do rozšiřování výroby a inovací, vždy v nepružné části poptávkové křivky končí a občas atakuje druhou oblast pružnosti. Je tomu tak i přesto, že výnosnost oboru jako celku se snižuje a starší méně efektivní kapacity se musí odstavit, neboť noví investoři vydělávají nikoliv na úkor spotřebitelů, nýbrž na úkor méně efektivních výrobců, které zruinovali a převzali jejich trh. Vznikne tzv. trh spotřebitele, kdy spotřebitel je v obchodních transakcích tím, kdo dosáhne renty, na rozdíl od trhu výrobce, jaký si aktivně udržuje monopol. – Čili vznikne ta nenáviděná „konzumní společnost“, jakou bojovníci za kartelizaci v politické režii – čili korporativisté (fašisté, zelení aj.) – tak strašně opovrhují, leč pro liberální kapitalismus právě takhle vypadá ráj. Prostě zase tu není nic jiného než má-li tu jít o kartelizací dosažený trh kořistícího výrobce nebo trh spotřebitele, o jehož prachy výrobci ve vzájemně ruinující soutěží usilují.
Představme si, jak by asi vypadal trh, dejme tomu s televizory, kdyby nové investice nesměly ohrozit dosud dobře sloužící výrobní linky z roku 1960. V energetice tomu tak je. Teď se ještě podporuje Zelená výroba – kdy vesničtí foukači skla vyfukují baňky na černobílé TV ekologicky v malovýrobě (větráky a slunečníky). :-)
Dovedete si představit, že by v nějakém skutečně normálním výrobním oboru, patřily 30 let staré výrobní kapacity k tomu zcela nejnovějšímu, co je k dispozici?! A přes 50 let staré výrobny by v klidu jely dál jen proto, že se ještě fyzicky nerozpadly?
Při tom v tomto oboru se dosahuje nadstandardní výnosnosti kapitálu. Dokonce tak vysoké, že aby ta kořist nevypadala tak blbě, musí se část toho profitu z kořistění na společnosti vyprat přes „náklady“ na ekoinvestice v rámci kapitálových skupin. A on do takového oboru nikdo investovat jako nechce? On je tu otevřený férový trh bez bariér vstupu a nikdo nechce investicí do kapacity, která je na úrovni doby, a shrábnout tu kořist, kterou teď hrabou majitelé provozovaných muzeí s roštovými kotly, kde už se jede s nižší teplotou než za našich dědečků, protože turbíny jsou už unavené? A pokud náhodou tu nějaká ta překážečka pro investory přeci jen je, tak je jedině z naprosto ušlechtilých důvodů záchrany planety před zlým kapitalismem, neboť nemonopolizovaný trh – bez mezí – kde zlý konzument užírá monopolistovi jeho kořist při nepružné poptávce, to je ta hrůza, před kterou musíme být spaseni.
Ona celá ta teorie mezí růstu vzniklá v kolébce fašismu v Římě není nic jiného než doktrína korporativistického systému s kartelovými mezemi investic. A i ta mytologie z počítačových orákulí o CO2 vyfabrikované hrozbě není nic než umělá investiční kvóta – čili mez růstu.
Vyberme si: industriální semifeudalismus s investičními kvótami přidělovanými lénním pánem vazalům nebo liberální investiční prostředí, kde každý, kdo může svými inovacemi konkurovat a investovat.
Jestli to ti, kdo za ten korporativismus bojují, ví. Je úplně fuk. Ti Zelení nadšenci si to uvědomují těžko. I řada teologů náboženských doktrín maskovaných za vědu, které pro projekt korporativizace vytváří „vědecká“ zdůvodnění své víře asi věří, jako své věci věřili ti, kdo pálili čarodějnice. Ti kapitáni těch všekorumpujících korporací to ale jistě ví.
Elektřina vs. normální výrobek
Vojtěch Kocián,2011-05-11 22:19:09
Elektřina není úplně běžný komerční produkt. Například má nevylepšitelnou kvalitu a konkurovat můžete jen cenou. Proto jste mimo s tím příkladem s televizemi. Kdyby nikdo nevynalezl barevnou televizi, LCD, plasmu..., tak výrobci klidně pojedou na třicet let starých linkách a bude se jim to vyplácet. Respektive robotizace by mohla výrobu zlevnit natolik, že by se přechod vyplatil, ale musel by to být podstatně větší rozdíl než je mezi 30 let starou tepelnou elektrárnou a tou nejmodernější.
Kdyby bylo plně konkurenční trh s elektřinou, k žádným výrazným změnám nedojde (vyjma omezení dotovaných zdrojů a snížení ceny). Majitel si dobře rozmyslí, jestli má investovat do modernizace nebo ještě pár let provozovat staré zařízení, které sice nevydělává tolik, ale něco přece. Nezapomínejte, že ceny nových bloků jdou do miliard, které se musí promítnout zákazníkovi, takže stavět každých pět let nový a bourat starý by se asi těžko vyplácelo.
Příklad z dopravy: Pořídíte si nákladní auto, protože potřebujete vozit zboží. Máte však smůlu, protože automobilka (ať už ta samá nebo konkurenční) měsíc poté uvede na trh nový model, který by byl pro Vás vhodnější, měl nižší spotřebu a navíc za nižší cenu. Prodáte zánovní za polovic (za víc ho nikdo nekoupí) a pořídíte si to nové? Pokud nejste fanda, ale podnikatel a cena, spotřeba ani výkon nebudou řádově lepší, tak nejspíš ne a budete akorát skřípat zuby, že jste s nákupem chvíli nepočkal. Dokonce ani po několika letech provozu se možná nevyplatí koupit nové. Za staré moc nedostanete a za rok projedete jen o pár set litrů nafty navíc (což má k milionům za nové auto daleko). Kdyby se vyplácelo koupit nové, tak kamiony na našich silnicích vypadají určitě jinak. A v dopravě v zásadě je plně tržní prostředí. Navíc je to podobné energetice. Cena auta je pro podnikatele obrovská stejně jako cena elektrárenského bloku a zákazníka nezajímá, jakou má auto spotřebu (elektrárna účinnost), ale jestli přiveze jeho zboží včas a za rozumnou cenu.
pan Kocián nenormální výrobek
Adolf Balík,2011-05-11 23:25:20
Máte nepochybně pravdu v tom, že elektřina má svá specifika např. v té těžko vylepšitelné kvalitě, což ji činí zvláště náchylnou k monopolní deformaci trhu. A také jste velice dobře zvolil jako analogii podobného statku tu dopravu. Ale představte si, že by v dopravě 10 let nikdo nekoupil žádné auto s nosností větší než 3 tuny. Nebylo by to divné?
Na světě je v současnosti celý paklík firem, které touží, aby je do energetiky pustili a třesou se na investice, ale nejde to – např. Conoco. Ti rozběsnili lobby korporativistů projekty na pohřbívání CO2, protože ta energie je dnes tak drahá, že i když se výroba prodraží tím pohřbíváním CCS, tak pořád ty nové kapacity ty staré převálcují, když do toho ty investory z venku pustí, kterým je úplně jedno, že kvůli nim se část starých kapacit zavře a spadnou ceny. Ale zatím ač natěšení, nepustí je do toho.
Pro ilustraci si dovoluji sem zkopírovat ještě jeden pohled na energetiku od člověka, který je in a vidí to trochu optimističtěji, než že nám nezbývá než stavět větráky a ač poněkud zaujatě ze své strany, myslím, že velice realiaticky:
Předseda Peabody Energy a její generální ředitel Gregory H. Boyce načrtl ‚Plán Peabody‘ k odstranění energetické chudoby a nerovnosti
MONTREAL, 14. září 2010 /PRNewswire přes COMTEX/ - Předseda Peabody Energy a její generální ředitel Gregory H. Boyce dnes načrtl plán k odstranění energetické chudoby a nerovnosti o několika krocích prostřednictvím odblokování energie uhlí pro pokročilou energetickou bezpečnost, vytváření ekonomických stimulů a vytvoření environmentálních řešení. ‚Plán Peabody‘ byl odhalen během klíčového proslovu před 21. Světovým energetickým kongresem v Montrealu. Kongres shromáždil světové energetické vůdce z téměř 100 členských národů scházejících se každé tři roky.
Boyce volal po rozsáhlejším využití uhlí k rozšíření elektrifikace, řádnému růstu pracovních míst a globální ekonomiky a k dosažení těchto cílů nasazením zelených uhelných technologiích.
„Největší krizí, s níž jsme v 21. století konfrontováni, není budoucí environmentální krize předpovídaná počítačovými modely, ale lidská krize dneška, kterou máme plně ve své moci, abychom ji vyřešili. Příliš dlouho se příliš mnoho lidí soustředilo na špatný konec této hry,“ řekl Boyce.
„Na každého, kdo volal po cílových hodnotách pro skleníkové plyny do roku 2050, potřebujeme 10 lidí a politických těles pracujících na cíli širšího přístupu k energiím. Pouze pokud budeme mít rostoucí, pulsující, globální ekonomiku poskytující přístup k energiím a vylepšování životních podmínek miliard lidí vymaňovaných z energetické chudoby můžeme dosahovat pokroku v environmentálním otázkám, jako je snižování skleníkových plynů.“
Boyce poznamenal, že ve světě existuje 3,6 miliardy lidí – více než polovina globální populace – kteří postrádají přiměřený přístup k energii. A další 2 miliardy budou energii požadovat, jelikož světová populace během následujících dvou desetiletí vzroste. To znamená, že svět je na cestě mít 5 až 6 miliard lidí bez adekvátního přístupu k elektřině během pouhých 20 let.
„Studie za studií – i pouhý zdravý rozum – nám říkají, že přístup k elektřině lidem pomůže, aby žili déle a lépe. Ale každý rok ztrácíme více než 1,5 milionu lidí v důsledku energetické chudoby,“ řekl Boyce. „Nemůžeme se už dále k této brutální statistice otáčet zády. Musíme lidi postavit na první místo. Ti jsou nejvyšší hodnotou.“
Boyce volal po rekalibraci priorit na:
• Eliminaci energetické chudoby jako priority číslo jedna;
• Vytvoření přístupu k energii pro všechny do roku 2050;
• Rozvoj všech forem energie slibujícím dlouhodobý přístup k ní, uznání uhlí za jediné palivo, které je schopné uspokojit rostoucí světovou poptávku po energii; a
• Zavedení pokročilých uhelných technologií usilujících o téměř nulové emise.
Svět má přibližně 1 000 gigawattů tradičních uhelných elektráren. Boyce si všímá, že jejich náhrada za nadkritické elektrárny by se stala tahounem rozsáhlé světové reindustrializace a enormního snížení oxidu uhličitého, aniž by se používalo zachycování a ukládání uhlíku.
Náhrada starších elektráren by podle studie Management Information Services ve Washingtonu D.C vytvořila 4,3 bilionu dolarů ekonomických výnosů a 21 milionů nových pracovních míst při jejich stavbě během čtyřletého stavebního cyklu. Snížení emisí oxidu uhličitého by bylo ekvivalentní odstranění více než odstranění celého vozového parku osobních vozidel ve Spojených státech. Plán Peabody volá po:
1. Práci na odstranění energetické chudoby a rozhýbání globální ekonomiky zajištěním nejméně poloviny vyráběné energie z uhlí jako dominantní globální základny zdrojů energie;
2. Výměna 1 000 gigawatt tradičních uhelných elektráren za nadkritické a supernadkritické elektráreny, které jsou mnohem účinnější a přizpůsobenější pro záchyt uhlíku;
3. Rozvoj nejméně 100 větších projektů po světě k zachycování, ukládání nebo využívání oxidu uhličitého z uhelných elektráren během 20 let;
4. Rozvoj významných projektů na zplyňování uhlí, chemizaci uhlí a zkapalňování uhlí. Tyto výrobny se mohutně rozvíjí v Číně a kdyby se to dělalo i jinde, snížilo by riziko závislosti na vzácné ropě a prchavém zemním plynu; a
5. Komercializaci a zavádění čistých uhelných technologií příští generace k dosažení neustálého environmenálního zdokonalování a nakonec téměř nulových emisí.
Uhlí je ve světě palivem s největší rychlostí růstu jeho využití a uhlí se také během tohoto posledního desetiletí rozšířilo o téměř 50 procent. „Každé zdesetinásobení nárůstu elektřiny je spojeno s úžasným nárůstem délky života o 10 let,“ řekl Boyce. „Uhlí je jediným trvale udržitelným palivem, jehož rozsah může uspokojit primární potřeby energie pro rostoucí populaci a ekonomiku světa.“
Plán Peabody by měl pokračovat k odstranění energetické chudoby a energetické nerovnosti a zajištěním plného globálního přístupu k elektřině do roku 2050. Sociální a ekonomický pokrok v rozvojovém světě je rovněž úkolem pro vůdce rozvojových zemí, řekl Boyce. „Chudoba a ekonomická stagnace bolí stejně každého bez ohledu na barvu jeho vlajky.“
Světový energetický kongres byl ustanoven v roce 1923 a je multi-energetickou organizací s členskými výbory v téměř 100 zemích. Kongres v roce 2010 svedl dohromady více než 5 000 světových vůdců na poli energie z průmyslu, vlád, akademií, mezinárodních organizací a průmyslových asociací.
Peabody Energy (NYSE: BTU) je největší světová soukromá uhelná společnost a globální vůdce v oboru čistých řešení z uhlí. V roce 2009 prodala 244 milionů tun a získala 6 miliard dolarů výnosů, Peabody zásobuje palivem 10 procent US elektráren a 2 procenta světové elektřiny.
Poznámka editora: Plnou prezentaci si lze stáhnout z www.PeabodyEnergy.com.
CONTACT:
Beth Sutton
(928) 699-8243
SOURCE Peabody Energy
Originál: http://phx.corporate-ir.net/phoenix.zhtml?c=129849&p=irol-newsArticle&ID=1471068&highlight=
...
Vojtěch Kocián,2011-05-12 07:59:41
Kdyby v ČR existovalo jen deset aut nad 3 tuny, které by zvládaly převážet veškeré zboží, tak by tři roky bez nákupu byly, řekněme, anomálií, ale ne kritickou. U elektráren tomu nakrává nestabilní politická situace. Představte si, že by někdo před pěti lety začel v Německu stavět novou jadernou elektrárnu a teď mu to zatrhli. Totéž u nás s prolomením těžebních limitů. Jako kdyby u těch aut visel ve vzduchu zákon na zákaz provozu dieselových motorů.
Panu Boyceovi jde o svou firmu a tedy o těžbu uhlí. Proto prosazuje zplyňování a zkapalňování. Čína ropu nemá, tak musí, pro Boyce je ropa konkurencí, tak proti ní bojuje. Němci za války také zkapalňovali uhlí, protože neměli ropu. Samozřejmě byla jiná technologie a dnes to bude účinnější. Přesto bych to bral s rezervou.
S podporou nadkritických kotlů je to také dost politické. Státu se určitě vyplatí, když investor zaměstná lidi, protože vybere víc daní. Ale opravdu se to vyplatí i investorovi, když provozuje elektrárnu jen s o pár procent nižší účinností? To si investor musí zvážit sám.
Hrátky s CO2 budou z podobného soudku jako větrníky. Osobně bych i v tomto podpořil výzkum a jednotlivé projekty, ale návrh na náhradu 1 TW klasických zdrojů právě teď, když ani tato technologie ani zdaleka není dokonalá, je podobný zelenému lobbysmu.
A na závěr by mě zajímalo, co myslí tou energetickou chudobou. Jestli nedostatek elektřiny v zaostalých zemích, tak má částečně pravdu, ale je z toho jasně vidět výzva "Státy v Africe, stavte uhelné elektrárny, ať se vám zvedne životní úroveň a my vám tam můžeme vozit uhlí". Jelikož je to jeho firma, tak se mu nedívím, na jeho místě bych hlásal něco podobného, ale jako investor bych si na podobné řeči dával pozor.
Neříkám, že to nestojí za zamyšlení, ale je potřeba se nad tím zamyslet důkladně a zhodnotit následky. To tady od počítače nedokážu, takže jsem k tomu dosti skeptický.
Biomasa.
Daniel Das,2011-05-12 11:59:56
Pane Beran, prezentujete se jako ekologicky smyslejici clovek a tak me prekvapuje, ze cilene pestovani biomasy na biopaliva nebo na energeticke ucely povazuje za bezproblemove. Myslim, ze uvaha neni na urovni jezdi tam traktor, ale na urovni preve te ekologie, kterou se snazite hajit. Tedy je pestovani monokulturnich plodin na obrovskych plochach spravne? Nemame usilovat o vetsi diverzitu? Je pestovani repky (silneho alargenu) kterou vidim vsude kam se podivam misto jidla spravne? Je spravne kacet pralesy a pestovat zde cukrovou trtinu nebo palmovy olej na biopaliva spravne? Je spravne pestovat na poli palivo, nebo spise jidlo? Jak moc tyto energeticke plodiny zatezuji pudu? Jak moc tyto zalezitosti energeticky vyhodne, tedy kolik se na vypestovani paliva spotrebuje klasickeho paliva a kolik se usetri? Chceme opravdu vytezit z nasi prirody a krajiny posledni kapku energie, nebo ji chceme spise setrne vyuzivat a chranit? Jak moc tato politika zdrazuje potraviny pro obyvatelstvo a nejen v Evrope, ale i v chudsich zemich? Jsou toto ty spravne otazky?
Pan Kocián - nestabilní politická situace
Adolf Balík,2011-05-12 16:28:35
Když projdeme systematicky ty "nestabibllní politické situace" najdeme dlouhodobě stabilní polický program vytváření bariér vstupu do odvětví - a to zejména ze strany uhelné energetiky, ovšem samozřejmě i jaderné aj. Prostě nedeklarovanou, implicitní, jen tak jako vedlejší produkt jiných snah vypadající, ale jasnou politiku ochrany kartelů - jasný korporativismus. Jasný ekvivalent nejdůležitějšího Hitlerova zákona - srdce fašismu - zákona o nucené kartelizaci.
Jasný trend u jádra?
Vojtěch Kocián,2011-05-12 20:15:56
Tak zrovna u jádra se mi trend tak jasný rozhodně nezdá. Ještě před půl rokem bylo pro další bloky Japonsko (premiér mluvil o renesanci jádra). Německo chtělo životnosti prodloužit a možná i budovat náhrady dosluhujících a v Česku je dostavba Temelína a výhledové další jaderka v plánu pořád. Francie mlčí, a právě proto bych řekl, že tam budou mít několik bloků rozestavěných a o omezení určitě nikdo nemluví. Ale stačí jedna katastrofa a vše je naopak.
Uhlí je v nemilosti, protože pro něj svědčí akorát nízká cena, stabilita a třeba v USA velké zásoby. V ostatních parametrech (těžba, emise, popílek, radioaktivita...) je na tom velmi špatně. Hlavně v hustě obydlené a relativně vytěžené Evropě se mu nebude dařit.
Pane Kocián náhledy na možné volby
Adolf Balík,2011-05-14 18:01:54
Klatba na uhlí je dost umělá. Většina problémů je při současných technologiích už dost čistě řešitelná. Problém nedostatku energií a jejich vysokých cen je umělý vyvolaný za účelem kořisti z umělé bídy po energiích a kvůli omezením růstu, jež představují omezení konkurence pro privilegované kartely. Náhled na energetiku, v jakém je teď zrovna výchozím stavu:
http://wattsupwiththat.com/2011/03/17/newsbytes-the-energy-no-fly-zone/#more-36025
Newsbytes: Bezletová zóna pro energii
Posted on March 17, 2011 by Anthony Watts
From the Global Warming Policy Foundation
Svět se chystá vstoupit do bezletové zóny energetické politiky, období, kdy se nic neodlepí od země. Máme tu globalizovaný ekonomický systém plný bezprecedentních energetických možností, kde se však všechny volby jeví jako politicky zakázané. Až se do tohoto extrému dostaneme, jak k tomu pravděpodobně zakrátko dojde po probuzení z japonské nukleární tavby, proběhne bitva pokroucených argumentů a protiargumentů, překrucování, lží, přehánění, dezinterpretací. Na konci té bitvy bude s největší pravděpodobností vítězem energetický zdroj, který je nejlevnější, nejlépe pracuje a nabízí nejnižší rizika. Bude těžké porazit fosilní paliva, která známe a věříme jim. – Terence Corcoran, Financial Post, 17 March 2011 http://thegwpf.org/index.php?option=com_acymailing&ctrl=url&urlid=196&mailid=64&subid=341
Plyn, nejenže je levný, i plynové elektrárny jsou relativně dost kauf. Pan Hess řekl, že typické jaderné elektrárna potřebuje na stavbu 10 let a 6 miliard dolarů, zatímco pálíme-li uhlí, chce to tři roky a 3 miliardy dolarů. A plynová elektrárna? Dva roky a 1 miliardu dolarů. Nelze popřít, že mělce uložený plyn radikálně téměř přes noc změnil ekonomiku výroby energie. Japonská katastrofa jaderný průmysl nezabíjí, je to plyn a umouněné uhlí bere s sebou. To jsou dobré zprávy. – Eric Reguly, The Globe and Mail, 17. března 2011 http://thegwpf.org/index.php?option=com_acymailing&ctrl=url&urlid=197&mailid=64&subid=341
I kdyby někdo měl zítra dostat povolení postavit novou jadernou elektrárnu nebo během příštích pěti let, ufinancovat to by bylo téměř nemožné a není pravděpodobné, že by bylo mnoho vlád s politickou vůlí nebo dostatečně tlustou šekovou knížkou, aby se takovýto druh projektu ufinancoval. To, co půjde nazvat černým koněm i v nukleárním světě dneška, to se ukáže jako pozitivní obrat k průmyslu zemního plynu v nadcházejících měsících a letech. – Deborah Yedlin, Vancouver Sun, 17. března 2011 http://thegwpf.org/index.php?option=com_acymailing&ctrl=url&urlid=198&mailid=64&subid=341
Pritijaderní kritici možná oslavují možnou smrt komerční jaderné energie. Ale U. K. energetický expert Benny Peiser dnes ráno poznamenal, že méně jaderné energie bude znamenat, že u elektroenergetiky většiny průmyslových zemí vzroste jejich závislost na fosilních palivech, bez možnosti, že by došlo k jejich omezení. To znamená, že cíl aktivistů globálního oteplování možná zemře rychlou smrtí. – Richard Polovo, Pajamas Media, 16. března 2011 http://thegwpf.org/index.php?option=com_acymailing&ctrl=url&urlid=199&mailid=64&subid=341
Obama a GOP nadále protlačují jadernou energii, ale přes všechny jejich peníze a rétoriku jsou jejich návrhy zatracené ještě dříve než ty japonské elektrárny. Rober Bryce o tom, jak zemní plyn už zabil domácí reaktory. The Daily Beast, 14. března 2011 http://thegwpf.org/index.php?option=com_acymailing&ctrl=url&urlid=200&mailid=64&subid=341
Zemětřesení o 8,9 Richterech a 33-stopové tsunami, série krizí v jejich zničených jaderných elektrárnách: Lidé v Japonsku přestáli minulý týden s obdivuhodnou houževnatostí. Při tom, co vidíme, v tom není zrovna málo lekcí, ze kterých se zbytek světa může poučit. – Jesse Walker, Reason Online, 16. března 2011 http://thegwpf.org/index.php?option=com_acymailing&ctrl=url&urlid=201&mailid=64&subid=341
Pár poznámek k diskuzi
Vladimír Wagner,2011-05-10 19:33:04
Děkuji všem za podnětné komentáře a dovolím si k nim několik poznámek v jednom textu.
Každá výroba energie má svá negativa i pozitiva a své ekologické dopady. Ty začnou být výrazné v okamžiku, když se začíná využívat masově. To se týká elektráren fosilních, jaderných, větrných, slunečních i dalších. Jak přednosti tak negativa jednotlivých typů zdrojů závisí silně na podmínkách v daném regionu. A zároveň se v čase mohou měnit, ať už je to změnou podmínek (vytěžením levně dostupných fosilních zdrojů) nebo vědeckým a technologickým rozvojem. Rizika i výhody jednotlivých zdrojů je v současnosti i v budoucnosti třeba posuzovat podle reálných parametrů. A je třeba je vážit i vzhledem ke konkrétním podmínkám a míře používání zdroje. To platí i o popisovaných větrných elektrárnách. Ty pochopitelně ovlivňují mikroklima v dané oblasti (dokumentoval jsem to i fotografií oblačných vleček za polem větrníků – poslední v článku), ale to dělá i každá tepelná elektrárna. Obě ovlivňují i živočichy a přírodu. Žádný zdroj není ani „čistě ekologický“ a ani „čistě špinavý“.
Také přesné finanční porovnání jednotlivých zdrojů je silně závislé jak na místních podmínkách, tak na úspěšnosti daného projektu. Pokud blok EPR ještě nešlape, je těžké přesně odhadnout koeficient využitelnosti a totéž platí pro mořské větrné farmy s velmi velkými turbínami. I životnost je otevřená. Lze tedy dělat jen hrubé odhady, ale to je v článku zdůrazňováno. Jestli poměr ceny bude 1,5, 2 či dokonce 3 lze těžko rozsoudit. A není to pro diskuzi na dané úrovni příliš podstatné
Potřebným vážením a posuzováním reálných parametrů různých zdrojů není skandalizace jejich příznivců. Zdá se mi, že řada aktivistů z obou stran nahrazují znalosti a argumenty sarkastickou skandalizací. Příkladem může být pan Vítězslav Kremlík. Pan Adolf Balík tu odkazuje jeho článek „Nejhorší tým Akademie věd se zabýval větrnými elektrárnami“. Ten je založen na totální neznalosti dané události a ještě je značně zvráceným způsobem využíván ke skandalizaci oboru a zdroje energie. Akademie věd je primárně zaměřena na fundametální výzkum. To je důvod, proč jsou tam podmínky vytvářeny prioritně pro tento typ výzkumu a čistě aplikovaný výzkum se předpokládá u jiných typů výzkumných organizací. I to je důvod proč byla kriteria hodnocení nastavena spíše tímto směrem. Pokud vím já, tak daný tým i jeho problematika odchodem lidí i ukončováním tématik byly utlumovány dávno před hodnocením. Už delší dobu před ním bylo rozhodnuto o jeho zrušení. To, že vystupoval ještě v daném hodnocení bylo dáno tím, že pár mladých pracovníků ještě před zařazením do jiných perspektivních týmů museli dokončit některé rozdělané věci. Při hodnocení bylo jasně řečeno, že tento tým končí. A to vedlo i k té známce, správnější by bylo uvedení termínu nehodnoceno, tak jak k tomu došlo u některých podobných jiných případů.
A je opravdu šílené, když to pan Vítězslav Kremlík využívá jako argument proti využívání větrného či jiných obnovitelných zdrojů energie. Ať už si pan Vítězslav Kremlík z toho utahuje jak chce, vytváření větrné mapy České republiky je velmi důležité k tomu, aby se větrné elektrárny mohly stavět jen v takových místech, kde budou efektivní. Jedinou otázkou je, jestli se má vytvářet v AVČR. Další opravdu nebezpečná představa, která se v tomto článku aktivisty Kremlika objevuje a stejně tak ji razí zelení aktivisté, je, že danou oblast by neměli zkoumat odborníci a nemá se jim věřit. Jsou přece podjatí. Mě jako jaderném fyzikovi se přece nedá věřit, když bádám a píši o jaderné fyzice a energetice, klimatologovi, když píše o klimatických změnách, expertovi na solární články, když píše o možnosti využití solární energie. Věřit lze jedině těm, kteří vdané oblasti odborníky nejsou.
Mám dojem, že tito lidé mají představu, že energetická politika by se neměla řídit reálnými fakty, ale tím, čí aktivisté zábavnější formou skandalizují odborníky s „nevhodnými“ názory nebo udělají viditelnější happening nebo demonstraci. A bohužel na příkladu Německa je vidět, že se jim podařilo o tom přesvědčit i politiky.
Pan Adolf Balík zde měl řadu zajímavých doplňků a komentářů. Vůči jednomu z nich si však dovolím silně oponovat. Energetika, která je kruciální pro bezpečnost státu, nebude nikdy volně tržní. Zároveň zmiňovaná kartelizace není nijak umělá. Ve většině případů vycházejí velké zdroje daleko efektivnější než malé (ať už jde o jaderné elektrárny, velká pole větrných turbín, velká tepelná sluneční elektrárna či velká fosilní elektrárna, nemluvě už o dolech či těžebním ropném poli). To si vždy žádá velké investice a i podporu státu. Stát také musí hlídat stabilitu a schopnosti přenosové sítě. Také výzkum v této oblasti (ve všech oborech) je natolik náročný, že se bez silných investorů a státní pomoci neobejde. Je charakteristické, že proti „globalizaci“ a dominanci silných investorů brojí jak Adolf Balík tak oponenti z druhé strany. A myslí si, že tyto trendy jsou nevýhodou právě pro ty jimi oblíbené zdroje.
budu trochu bránit "popírače"
Dagmar Gregorova,2011-05-11 08:31:43
Pod Váš diskusní příspěvek bych se podepsala, kdyby…
Kdyby se věda VŽDY dělala čestně a nebyla politickým nástrojem.
Kdyby vědci nepodléhali lidské přirozenosti a v touze po kariéře a zajištění si dobrého financování svých výzkumných aktivit nepodléhali pokušení "získávat" výsledky v souladu s očekáváním. Publikovat se totiž musí.
Kdyby pojem „politically incorrect research“ nenabýval děsivého obsahu…
Kdyby i ve vědě – přesněji v klimatologii – neplatilo „kdo chce s vlky žít, musí s nimi vít.“
Kdyby nebylo pro mnohé vědce tak jednoznačně výhodné prokazovat vážné důsledky šílených klimatických změn a tak jednoznačně nevýhodné je zpochybňovat.
Kdyby každý, kdo má na to papír, byl skutečným odborníkem.
Myslím, že není pochyb, k jakým závěrům se dopracuje Centrum výzkumu globální změny AV ČR, tedy CzechGlobe...
Ne „aktivisté“ typu V. Kremlík to začali. Oni jsou důsledkem. A v rámci demokracie a hledání „objektivní pravdy“ (ve vědě by to mělo platit stále) nesmírně potřebným protipólem. Ne oni jsou dobře placeni z veřejných nebo různých „lobbystických“ zdrojů, to je pomluva, kterou se je právě ta dotovaná strana snaží zpochybnit. Samozřejmě bez důkazů. Jen tak plácnutím: platí je úhelná (jaderná... ) lobby. Nakonec, vždyť to znáte po článcích o Fukušimě sám.
Pokud se jenom grínpísáci připoutávali k jaderným zařízením, nebylo potřeba žádných skeptiků a popíračů, každý racionálně uvažující člověk si spočítal 2 + 2. Jenže když většina alarmistických, málo hodnověrných, nebo zcela zkreslených správ začíná slovy „vědci dokázali, že...“, tak to je vážné. Ne pro nás, my se ještě svezeme setrvačností vývoje. Ale naši potomci to tak jednoduché mít nebudou. Minimálně pro západní Evropu jde o velmi nebezpečnou hru. Jeden z českých politiků by chtěl okamžitě zrušit jaderné elektrárny a podpořit alternativy a ukončit prodej přebytků elektřiny. Stačí se chvíli zamyslet a i bez hlubších odborných znalostí člověk přijde na to, kam by to vedlo...
(Někdy mám pocit, jakoby někteří politikové vůbec neuvažovali o tom, že veřejné finance, s nimiž tak neuvěřitelně hazardují, musí nějak získat... a že ti, od koho je tahají, jsou občané státu, který „řídí“. Ale to je důsledek absolutní imunity a poznání, že "tam nahoře" se vše propeče a nikdy nikdo není brán na odpovědnost za špatná rozhodnutí, která dopadnou na bezejmenný „dav“. Ten sice znechuceně reptá, ale nic nezmůže, protože politici hrají hru na koloběh židlí a ne výměnu lidí... ale to je na jiné téma. Sorry.)
„Laičtí“ klimaskeptici a popírači jsou potřební, dokud vědci v ČR budou raději mlčet, než by vyjádřili názor, který by zpochybnil oficiální doktrínu, která v zkratce tvrdí: šíleně se otepluje, a to vinou člověka, a stoprocentně se bude oteplovat i nadále.
Jednoduše jsme zrušili všechny příští doby ledové :). A to je příliš odvážné tvrzení.
--------------------------
A ještě s článkem související poznámka. Daniel Das v diskusi uvedl link, který vede přes jinou stránku na článek v The Telegraph:
http://blogs.telegraph.co.uk/news/jamesdelingpole/100082713/official-wind-farms-are-totally-useless/
Jestli jsou správné uvedené údaje, které se získaly zhodnocením větrných elektráren na Britských ostrovech a v příbřežních vodách, kde všude jsou lepší větrné podmínky než v centrální Evropě, pak je to vskutku závažný fakt a takto získávaná energie nemá vůbec ve větším měřítku smysl a pro ekonomiku může být - když se spočtou související náklady (náhradní zdroje) devastující...
Kdo začal není zase tak podstatné
Vladimír Wagner,2011-05-11 09:19:01
Budu trochu oponovat. To, že aktivisté jednoho směru začali s hlásáním neověřených nesmyslů či skandalizací, tak je plně oprávněné, že to začali dělat i aktivisté opačné strany, je podle mého názoru hodně scestné a skončí to přesně tak, jak jsem popsal. Jinak popis, že v České republice je oficiální dogma, že se globálně otepluje a tlačí se v tomto směru není pravda. Stačí uvést, že nejvyšší představitel státu (a nejen on) hlásá názor právě opačný, že žádný vliv člověka na klima není. Podle mě je jediná cesta, aby se zabránilo těmto "ztřeštěným" politickým hrátkám v Německu i u nás, je striktní zaměření na fakta a snaha o seriozní rozbory. Pochopitelně i zde mohou být omyly i chyby. To je normální nejen ve vědě.
Jinak k tomu článku. Ukazuje, že koeficient využití konkrétních farem v Británii v konkrétních dvou letech byl 24 procent, neobešly by se bez zálohování plynem a vodní zdroje v Británii na jejich zálohování jsou omezené (to je ostatně důvod, proč se Britanie snaží propojit s Norskem). Ale o tom všem se v článku píše. A vůbec to neukazuje na to, že by využití větru byl nesmysl. Původní předpokládaná cena bloku EPR ve Finsku byla poloviční oproti konečné. Vůbec to však neznamená, že by nebyl velice efektivním zdrojem energie.
Polemika nejen nad technickou strankou veci.
Daniel Das,2011-05-11 09:24:47
Diskuze je spravne vedena na urovni technicke, nicmene stale se tu opomina hledisko zivotniho prostredi a krajiny. To je ale tema, ktere slysime dnes a denne od zastancu ruznych eko hnuti. Ti rikaji, ze silnice je zasah do krajiny, ze komin je zasah do krajiny, Ale ptam se, jsou tisice vetrnych elektraren v poradku a jsou pole FTE take v poradku? Co je tedy ta spravna ochrana prirody a krajiny, kdo ma patent na to rici, co je a co neni spravne. Kdyz jedu nekdy do Vidne z Brna, moje duse se mi svira pri pohledu na krajinu, zastavenou stovkami vetrnych elektraren. Vecek kdyz jedu domu je to jeste depresivnejsi, stovky ve tme blikajicich svetylek. Nikde jsem nevidel moc ptactva, ale ani se nedivim, to neni zrovna dobre misto k zivotu. Pri znalosti koeficientu VE pro CR (< 0.2) je mi mnohem milejsi postavit dva bloky Temelina nez postavit 5000 VE v krajine. Vzdyt OZE potrebuji o 3 az 4 rady vetsi zastavenou plochu, nez treba opovrhovana JE. Nase zeme je docela pekne misto k zivotu a prijde mi zbytecne obetovat tohle vse ze strachu z klimaticke zmeny, ktera ovsem tuto planetu doprovazi od jejiho vzniku.
Naprostý souhlas bez jakéhokoliv kdyby...
Ota Beran,2011-05-11 09:34:20
Děkuji za Vaše články i toto shrnutí diskuse, pod které bych se klidně podepsal bez jakéhokoliv kdyby. Naprosto přesně vyjadřuje i můj názor.
Vaše články jsou pro mne důkazem, že popularizace vědy dá dělat i bez ideologických klišé,urážek a zesměšňování jiných názorů než těch jediných správných, tak jak to někteří diskutující, ale pohříchu i někteří autoři činí. Vaše psaní je pro mne důkaz, že ne vždy musí platit: Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Přeji vám hodně sil a nám všem hodně vašich článků, které nutí čtenáře k zamyšlení a podněcují vytvoření vlastního názoru a nepředkládají mu pouze návod na kterou stranu barikády se má postavit.
Dagmar Gregorova,2011-05-11 10:41:17
That´s the problem: „...striktní zaměření na fakta a snaha o seriozní rozbory.“
Kdyby to tak bylo vždy a od začátku, nebyla by ani táto diskuze, ani klimaskeptici, ale ani IPCC.
S tím absolutně souhlasím. Jenže to tak asi není a ani nebylo
Jenže kdo konkrétně ty seriozní rozbory v současné době udělá?
Třeba v ČR? A proč je neudělal před léty?
A to již není o laických klimaskepticích, ti jsou v tom zcela nepodstatní a umožňují jen běžným lidem mít i jiné, než informace made in IPCC. Ti do žádných rozborů zasahovat nebudou. Kdo je osobně nezaujatým a ničím „nezainteresovaným“ odborníkem, kterému nepůjde o upřednostňování některých faktů?
Ano, je pravdou, že prezident patří mezi známé klimaskeptiky, i když se mu podařilo této straně udělat někdy spíše medvědí službu. Ale dokonce ani mnohem silnější prezident USA, který potřebuje "carbon tax" na své reformy (jinak vůbec ne nesmyslné) si v tomhle ohledu neprosadil své.
ČR je ale parlamentní demokracie a politika a podpora alternativ vedla zcela opačným směrem i s následky... po solárních článcích je teď je na řadě biomasa a možná i ty větrníky. Kdo například zhodnotí dopad na půdu, všechny ty výjezdy těžkými stroji do polí při účelovém pěstování biomasy?
Ne, není tak důležité "kdo to začal", ale že "to začal". A roztočil tím tuto spirálu. Kterou je nutné zastavit. Což tak zrušit IPCC? Klimaskeptici pak vyhynou sami. Je povětšinou fakt nikdo bohatě nefinancuje.
pro pana Berana
Dagmar Gregorova,2011-05-11 11:32:21
http://www.youtube.com/watch?v=VbR0EPWgkEI&feature=related
autor je známý fyzik Kalifornské university v Berkeley.
Umíte anglicky, takže Vám přednáška nebude dělat problémy.
Zkuste se zamyslet po jejím shlédnutí, proč vůbec takové přednášky vznikají.
KDYBY někdo nezaváděl, tak tato přednáška na síti není. Není nikde. Protože nikdo nebude mít vnitřní potřebu se k zavádění vyjádřit. A. Muller to nepotřebuje. A to zrovna v Kalifornii...
Je mi líto, že se zde rozběhla diskuze o článku V. Kremlíka, který na Oslu nevyšel...
Snažíme se zveřejňovat články, kde jsou fakta. Ověřitelná. Máte pocit, že opak je pravdou?
Karel Š,2011-05-11 21:39:47
Paní Gregorová, děkuji za ten odkaz. Myslím že to bylo těch nejužitečnějších 50 minut informací o globálním oteplování které jsem kdy dostal.
Přednášející zmiňuje že jejich vlastní zpráva by měla být k dispozici koncem roku - předpokládám loňského. Nevíte jestli už ji dokončili?
Rovněž děkuji paní Gregorové za odkaz,
Ota Beran,2011-05-12 11:25:36
i když svědčí jen o tom, že nejspíš nepochopila, co jsem ve své podpoře pana Wagnera chtěl napsat. Když už mne oslovila, rád bych se nejen jí pokusil vysvětlit, co bylo meritem věci, které jsem vyzdvihl u pana Wagnera. Tím je jeho přístup, kdy se v článcích i diskusi snaží zůstávat u faktů a nepoužívá záměrně emotivní či emoce vzbuzující věty svědčící maximálně o nepromyšlenosti vět, neznalosti problému, či se záměrně zavádějícími nebo nepravdivými údaji. A teď vůbec nepíši o výkřicích typu: „Kdo začal?“ nebo: „Jak začal.“
Dovolil bych si uvést příklad jedné větě z vašeho diskusního příspěvku: "Kdo například zhodnotí dopad na půdu, všechny ty výjezdy těžkými stroji do polí při účelovém pěstování biomasy?" Tahle věta se v neznalém čtenáři snaží záměrně navodit dojem, že pěstování biomasy je něco nemravného, co půdě škodí přejezdy těžkých strojů. V této souvislosti bych rád upozornil, že cílené pěstování biomasy se jinými slovy nazývá rostlinná výroba a závisí na něm z převážné části výživa lidstva, nejspíše tedy i ta vaše… Tuto činnost už lidstvo provozuje pěkných pár tisícovek let a zatím na nic lepšího pro zajištění své výživy nepřišlo. Máte pro lidstvo jinou alternativu? Fajn. Sem s ní.
Aha jsem hlupák, protože jsem z kontextu předchozích vět měl pochopit, že se vám jedná o pěstování biomasy pro energetické účely. Tak to sorry. Moc se omluvám jsem takový pomalejší a některé věci nechápu. Jednou z věcí, které nechápu je například to, jak se liší hmotnost traktoru, secího stroje či sklízecí řezačky na kukuřici v závislosti na tom jestli jde o stroje pro pěstování kukuřice určené pro výživu krav (a v další fázi lidí) od hmotnosti stejných strojů, které se starají o surovinu pro výrobu bioplynu. Tlačí snad traktor či kombajn na brambory určené k výrobě biolihu k pohonu aut na půdu více, než stejné stroje, které zabezpečují brambory k výživě lidí? Nebo jsem zas něco nepochopil a ono to bylo myšleno jinak? Jak tedy? Měla ta věta vůbec nějakou informační hodnotu? Nebo měla jen vzbuzovat ve čtenáři negativní emoce a podsouvat mu, že pěstování biomasy pro energetické účely na polích je něco špatného. Takové věty se v článcích a diskusních příspěvcích pana Wagnera nevyskytují, a proto si jeho přístupu k popularizaci vědy a techniky vážím a jeho články rád čtu. To bylo vše, co jsem chtěl ve svém příspěvku napsat.
Éra trvalé dostupné elektriky končí
Adolf Balík,2011-05-10 16:07:48
Éra trvale dostupné elektřiny končí říká šéf britské energetiky:
http://www.nwoo.org/view.php?cisloclanku=2011030007
Nejsem tak velky optimista..
Daniel Das,2011-05-10 15:30:14
Vzhledem k tomu, ze 300MW farma stala 1Mld Euro a EPR po vsech problemech ma stat 5.5Mld Euro a ma mit 1750 Mw vykon. Tak ciste jen investice do vystavby je asi 1:1. Napriklad AP1000 ma stat asi 3.3 mld Euro a mit vykon 1150 Mw. Pokud ovsem vezmete v potaz koeficient vyuziti a ta je u EPR asi 0.92 a porovnate to treba s vetrnymi farmami u brehu Anglie, ktere meli mit koeficient pres 0.3, ale ve v realu maji jen 0.27, tak je to vse ne 2x drazsi, ale vice nez 3x drazsi. Vice o zajimave studii zde: http://wattsupwiththat.com/2011/04/06/whoa-windfarms-in-uk-operate-well-below-advertised-efficiency/ Samotna zivotnost EPR je min 60 let, takze opet min dvojnasobna vyhoda a nakonec i kdyz je vzduch zadarmo, tak udrzba morskych farem se podle mych informaci rovna cene za udrzbu jaderne elektrarny. Take neni pocitano s nutnosti postavit plynovou elektrarnu na vyrovnavani nerovnomernosti do celkove ceny. Osobne je mi jedno, ze si Nemecko stavi vetrne elektrarny, ale nechtel bych se dozit doby kdy to neureguluji a budou nam cpat do site prebytky. Take bych se nechtel dozit doby kdy bude v CR na kazde louce solarni elektrarna, na kazdem kopecku vrtule a pole budou jen zluta. Tomu uz bohuzel nemohu rikat ochrana prirody, to je podle me devastace prirody a krajiny.
Náklady kapitálu
Adolf Balík,2011-05-10 15:54:13
Ač je vzduch zadarmo, kapitál vložený do instalace, provozu a údažby zadarmo není, a pokud nepřinese standardní výnos jako jiné formy jeho investování, jsou to vyhozené prachy. Bez dotované ceny konkurenceschopný výnos jako jiná aktiva přinést nemůže, protože nedotovaná cena na to není dost vysoká. Dokonce i přes to, že cena je ve skutečnosti daleko vyšší než by byla v normálním oboru s otevřeným vstupem investorů. Energetika je totiž uměle kartelizované odvětví s vysokými bariérami vstupu, kde si privilegovaní užívají na úkor společnosti obrovské monopolní kořisti z umělé bídy po energiích. Z ukořistěných přebytků se pak snadno platí Zelené loutky, IPCC s jejich pavědou o AGW a jiné překážky vstupu konkurenčním investorům.
Externality
Petr Dvorak,2011-05-10 14:13:41
Velmi pěkný článek, díky.
Nicméně rád bych zmínil / zeptal se na pár věcí, například vliv externalit (na některé aspekty již narazili v diskusi paní Gregorová i pan Balík). Externality jsou ale i u konvenčních zdrojů, zvláště u tepelných elektráren jsou velmi přehlížené (a nezapočítané do konečné ceny energie - například rekultivace povrchového uhelného dolu).
Na co bych se ale rád zeptal a nikdo o tom v souvislosti s větrnou energií nemluví je tzv. Butterfly Effect (E. Lorenz) - velký počet větrných elektráren jistě ovlivní proudění vzduchu a v extrémních scénářích může vést ke změnám klimatu (vítr se vysušuje a zpomaluje). Pokud by měl někdo zdroje nebo výsledky výzkumů, poprosím o rozšíření našich obzorů :-)
Externality tepelných elektráren
Adolf Balík,2011-05-10 15:40:40
Tepelné elektrárny jistě vytváří řadu nezaplacených záporných externalit, ale náklady na rekultivace k nim nepatří. Všude na světě, kde platí alespoň trochu civilizované zákony, si musí důlní společnost tvořit během svého provozu rekultivační fond s imunizovaným portfoliem pro dobu trvání rekultivačního projektu. Náklady na tvorbu tohoto fondu pochopitelně promítá do nákladů na svůj produkt.
U všech těchto "obnovitelných" zdrojů se těžko ubránit dojmu, že vzhledem k poměru výměry ovlivněného prostředí ku velikosti produkce, mají jednotkové náklady na externality v prostředí ku jednotce produkce daleko horší než smrdutá uhelná výtopna.
Odkaz
Adolf Balík,2011-05-10 13:01:28
Možná by sem tématicky patřil i tento článek k větrné energii u nás:
http://www.klimaskeptik.cz/news/nejhorsi-tym-akademie-ved-se-zabyval-ekologii/
Větrná politika
Adolf Balík,2011-05-10 11:14:38
Jeden ze špičky současného environmentalismu a publicistiky jeho filosofie George Monbiot v posledních týdnech a dnech zveřejnil v silně proZeleném The Guardien řadu důležitých esejí, v nichž zpytuje směřování environmentalistického hnutí. Ač byl věky předním aktivistou boje proti jádru, napsal esej, v níž oznámil, že učinil jedno z nejbolestnějších zjištění života a zříká se svého desítky let trvajícího protiatomového vyznání a prohlásil protiatomisty za popírače skutečné vědy. Nyní horuje za jádro, aby se vyrobilo dost elektřiny bez emisí a nemusely se budovat větrné farmy.
V posledních dvou esejích, které hnuly mnoha environmentalistům žlučí, a jejich odpůrce potěšily, že sám Monbiot vyhlásil bankrot environmentalismu, se větru i jádra výrazně dotýká.
http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2011/may/02/environmental-fixes-all-greens-lost
http://www.guardian.co.uk/environment/georgemonbiot/2011/may/05/green-problem-environmentalism
V češtině jeden z komentářů k jeho prohlášením, který to prohlašuje za vyhlášení bankrotu environmentalismu:
http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=spickovy-predstavitel-zelene-verchusky-priznava-„jsme-ztraceni“&cisloclanku=2011050004
Monbiot k probléme s větrem píše:
„Nízkouhlíková elektřina pro většinu zelených znamená obnovitelné zdroje energie. Až dosud se na místech, kde docházelo k jejich většímu nasazení, netěšily moc velké oblibě, dokonce provokují cosi, co se svým rozsahem už zvolna blíží řádné revoltě. Například zde, ve středním Walesu a ve skotské Vysočině, hněv veřejnosti vůči větrným farmám a elektrickým vedením i rozvaděčům vyžaduje, aby se to řešilo jako problém měnící se v dominantu místní politiky. I když o větrných turbínách se šíří spousta stupidních mýtů týkajících se jejich neschopnosti při výrobě elektřiny a o skleníkových plynech uvolňovaných při jejich konstrukci, z některých dalších hledisek není opozice vůči nim vůbec iracionální. Lidé svou krajinu milují, a to by přeci měli.“
A začíná v jádru vidět záchranu jak před větrem, jenž se v Británii střetává s rostoucí nenávistí veřejnosti, tak před uhlíkem, nenávist k němuž je jednou z hlavních opor Zelené víry. Píše:
„Případ sporu proti dodávkám elektřiny je zrovna tak jasný. Např. Zpráva o Británii s nulovým uhlíkem (Zero Carbon Britain) vydaná Střediskem pro alternativní technologie (Centre for Alternative Technology) naléhá na omezení celkové poptávky po energii do roku 2030 o 55% - což je cíl, který mohutně podporuji. Ta však rovněž předjímá téměř zdvojnásobení výroby elektřiny. Důvodem je to, že nejfunkčnějším prostředkem dekarbonizace jak u dopravy tak u topení je nahradit paliva, která používají, nízkouhlíkovou elektřinou. Odřízněte zásobování elektřinou a uvízneme na ropě a plynu. Když zavřeme jaderné elektrárny, musíme akceptovat ještě větší expanzi obnovitelností, než se v současnosti navrhuje. Za podmínek strašlivého veřejného odporu i jen k mírnému nárůstu větrných farem a novým elektrickým vedením, to bude těžké.“
Ovšem úplně jinak věci vidí jeho soudruzi soukmenovci v Německu. Tam se totiž dostatečně nepoučili z katastrofy ve 30. a 40. letech minulého století a zvolili v Badensku-Württenbersku Zelenou zemskou vládu. Ruší se tam tedy jádro, aby ustoupilo prý pokroku. Vršky Černého lesa, Švábských Alp atp. musí celé zaplnit pokrokovými větráky, aby nahradily to atomové zpátečnictví.
Führer nové zemské Zelené vlády o tom ve svém prohlášení uvádí:
‚Změny průmyslové společnosti mění i krajinu; to je cena, kterou musíme platit za pokrok. Nelze zrušit jadernou energii i tu prokletou výrobu elektřiny z uhlí a chtít si udržet životní standard a zároveň požadovat, že krajina by se neměla měnit.‘
Pochopitelně, že tato Zelené vláda připravuje řadu dalších pokrokových aktivit, jako např. totální mýtné na veškerou automobilovou dopravu s elektronickou štěnicí pro sledování každého jednotlivého auta, a hodlá převzít kontrolu nad u nich sídlícím Mercedesem a Porche, aby ty limuzíny pro plutokraty nebyly tak směšně levné a výroba byla ekologičtější a vůbec, aby environmentální socialismus zdárně pokračoval a Zelená revoluce šla vítězně dále. Informace v češtině o Führerově prohlášení i s odkazy na původní prameny:
http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=nemecka-zemska-vlada-prebira-rizeni-mercedesu-a-porsche-chteji-rovnez-industrializovat-krajinu-cerneho-lesa&cisloclanku=2011050008
Dagmar Gregorova,2011-05-10 11:49:50
:)
možná to přeženu, ale my v Evropě budeme blbnout (zejména za západní hranicí ČR) pokud nezjistíme, že při ekonomické krizi bude i environmentalistům důležitější vlastní přežití bez ohledu na ekologii.
Jinak, nevěřím, že by větrníky v moři byly zcela neškodné, ty vibrace, které na nich bez diskuze vznikají a které se kovovým stožárem i vzduchem přenášejí, se vodou šíří velice dobře a interferují... Celkem by mě zajímalo, jestli německé ministerstvo podporuje i projekty na výzkum dopadů větrných farem na ekosystém bohatých šelfových moří. A co se stane, když někdo objeví, že to vůbec není bez ekologických následků...
Turbulence větrníků
Adolf Balík,2011-05-10 12:40:03
Ano, ty daleko se nesoucí infrazvukové vibrace, které zákeřně škodí lidem i zvířatům na velké vzdálenosti jsou známy, ale bohužel už se o nich moc nemluví. Bohužel však při velkoplošných škodách prostředí u větráků nejsou samy. Ty neviditelné turbulence kolem listů nejsou vůbec žádná legrace. Článek v angličtině je o nich třeba zde:
http://wattsupwiththat.com/2011/04/28/the-wind-turbine-albedo-effect/
Krásná ilustrace je třeba tahle tvorba mraků katalyzovaná větrnou farmou v obrovském měřítku:
http://ict-aeolus.eu/images/horns_rev.jpg
Na kopcích Badenska-Württenberska to teď asi uvidíme každou chvíli – jak si děláme své vlastní mraky.
Technická ilustrace těch turbulencí zde:
http://wattsupwiththat.files.wordpress.com/2011/04/wake_vorticity1.jpg
Ty turbulence jsou rovněž příčinou, proč ty turbíny zabijí tolika ptáků. Ptáci v jejich blízkosti totiž ztratí kvůli vírům kontrolu nad letem a narazí do listů. Také se prý v blízkosti turbín mění tahy ptáků – je-li to kvůli infrazvukům nebo daleko působícím turbulencím, asi moc nevíme.
Nejhůř jsou na tom ale chudáci netopýři. Kolem listů vrtule se totiž chytá také hmyz, který vázne v těch vírech a ještě je sem v noci lákán světýlky. Netopýra ty můry uvízlé ve víru přilákají a je s ním chudákem konec. Tlakové gradienty ve víru mu roztrhnou plíce a umře, aniž by se třeba musel střetnou s vrtulí. Psal o tom i Osel, ale článek nemůžu najít.
V některých oblastech US to už dosáhlo strašlivých rozměrů:
http://www.c3headlines.com/2011/04/bats-face-extinction-from-green-wind-farms-bats-demise-means-agriculture-losses-of-53-bilyear.html
[b]Netopýři ohroženi vymřením kvůli „Zeleným“ větrným farmám – úbytek netopýrů znamená pro zemědělství ztrátu $53 mld ročně[/b]
Čtěte zde: http://theresilientearth.com/?q=content/bye-bye-bats Je zaznamenána další nepříjemná environmentální katastrofa pocházející od politiků a těch bohatých investorů (jako Soros, Gore, Brin, Page atd.), kteří si na základě převleku do Zeleného pláštíku šmelí ještě větší zisky. Protože Cuisinartovy větrné farmy mají neukojitelnou pažravost po létajících tvorech, tak některé severoamerické druhy netopýrů čelí potenciálnímu ohrožení kvůli idiotské Zelené energetické politice a jejich dolarům.
Nový výzkum od Boyles et al. v žurnálu Science líčí pro létající savce a zemědělce chmurný výhled:
[i]„Ve stejnou dobu ( http://theresilientearth.com/?q=content/bye-bye-bats ) netopýři několika migrujících na stromy se zavěšujících druhů je po celém kontinentu hubena v bezprecedentních počtech větrnými turbinami … V důsledku těchto kombinovaných hrozeb jsme svědky náhlému a souběžnému poklesu populace ve složení hmyzožravých netopýrů podle teplotních zón, a to v měřítku, jemuž může konkurovat jen málo zaznamenaných událostí, které kdy savce ovlivnily … Populace nejméně jednoho druhu (malého hnědého netopýra Myotis lucifugus) poklesla tak strmě, že se očekává regionální vyhynutí, … Autoři vypočetli, že nové odhady kalibrované na celé Spojené státy ukazují, kolik by ztráta netopýrů mohla stát zemědělský průmysl. Odhadli jsme hodnotu netopýrů pro zemědělský průmysl přibližně 22,9 miliardy dolarů ročně, uvádí, s tím že horní odhad by mohl být 53 miliard dolarů ročně. … Netopýři jsou v severní Americe jedním z nejpřehlíženějších ovšem ekonomicky důležitých zvířat mimo ta chovaná a jejich uchování je pro integritu ekosystémů důležité je v nejlepším zájmu jak národní tak mezinárodní ekonomiky.“[/i] Justin G. Boyles, Paul M. Cryan,Gary F. McCracken and Thomas H. Kunz 2011: Science]
Další o větrné energii ( http://www.c3headlines.com/renewable-energybiofuelsethanol/ ) a vystavených peer-review ( http://www.c3headlines.com/peer-reviewed-studies/ )
[u]Vlastní poznámka:[/u] Možná se leckdos diví, jak je možné, že tak šikovná a adaptabilní zvířata, jaká ta létající se nechají tak snadno zabít věcí tak pitomou jako je větrný mlýn. Je to ale děsná past. Kolem listů vrtule jsou vražedné víry, které ti tvorové nevidí. Vír je uchvátí oni ztratí kontrolu nad letem. To platí pro ptáky, ale u netopýrů je to o pár řádů horší. Kombinace osvětlení a vírů vytváří past na hmyz, který je do vírů lapán. Následně jsou do této pasti na hojnost hmyzu nalákáni netopýři. Savčí plíce jsou však stavěny jinak než ptačí a netopýři jsou velice maličcí a křehcí. Obrovské gradienty teploty v těchto vírech jim proto roztrhnou plíce. Je to krásná ukázka toho, že co je Zelené je zhoubné.
Ještě ukázka toho, proč z Kalifornie, v níž vypuklo šílenství Zelených fašistů, začal hromadně prchat business:
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=t5J32_ba-y0
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
