Fáma

Boyce et al. Global phytoplankton decline over the past century. Nature, vol 466, July 2010.

„Naše analýza ukazuje, že globální koncentrace chlorofylu /v oceánech/ od konce 19. století, kdy začínají záznamy, poklesla. Různé linie důkazů ukazují, že tyto změny jsou obecně spojené s klimatickou variabilitou a zejména s růstem teploty povrchu moří během uplynulých sto roků.“

„V osmi z deseti oceánských oblastí pozorujeme pokles a odhadujeme globální tempo poklesu v průměru o 1% ročně.“

Nechybí oblíbené klišé „unequivocal“ (nezpochybnitelný): „Dlouhodobý globální pokles je tu nezpochybnitelný“ (The long-term global declines observed here are, however, unequivocal).

 
(Boyceova představa o úbytku fytoplanktonu v Severním Atlantiku)

Poplach
S.Connors. The dead sea: Global warming blamed for 40 per cent decline in the ocean"s phytoplankton. The Independent 29. July 2010.

Jsem alergický na články začínající frází „vědci zjistili.“
Connors píše:  „Vědci zjistili, že za posledních 100 let v oceánech ubylo 40 procent planktonu, přičemž většina úbytku proběhla po roce 1950. Autoři se domnívají, že tento jev souvisí s růstem globálních teplot. Pokud tyto závěry potvrdí další studie, bude to největší změna světové biosféry v moderní éře. Horší než ničení deštných pralesů a korálových útesů, řekli vědci.“
Planktonového alarmu se samozřejmě chytil také Joe Romm z webu Climateprogress.org (viz): „Už léta víme, že otravujeme oceány našimi emisemi oxidu uhličitého… ale nový výzkum z Nature ukazuje, že zřejmě máme ještě méně času, než jsme si mysleli, abychom zachránili život v oceánech a život vlastní.“

To chce klid
Hned v době vydání se proti Boyceově planktonové panice postavil známý kritik alarmismu, meteorolog Anthony Watts na svých webových stánkách Wattsupwiththat.com. Suše konstatuje, že fytoplankton  tu je už miliardy let a přežil i teploty o 10° C vyšší a úrovně CO2 až 20x vyšší než jsou dnes.

A. Watts. Now it’s phytoplankton panic. WUWT  30.červenec 2010

I environmentální žurnalista Andy Revkin z New York Times už v době vydání článku měl pochybnosti, korespondoval o tom i s autory článku. Ale nechal si je pro sebe. Sám nyní píše: „Boyce byl tak laskav, že mi podrobně odpověděl. Měl jsem tehdy o této výměně názorů něco publikovat, ale lepší pozdě než nikdy.“

A.Revkin. On Plankton, Warming and Whiplash. NY Times 26.dubna 2011

Boyceova studie porovnává hrušky s jablky. Sčítá měření z různých regionů a různých dob s různou hustotou měření. Údaje máme už od roku 1900, ale až do 30. let těch dat  bylo pramálo. Nejvíce dat je ze 70-90. let z éry globálního oteplování (v grafu červeně).

Na toto sčítání hrušek a jablek upozorňuje např. studie D. Mackase “Does blending of chlorophyll data bias temporal trend?“ (Nature 472, duben 2011). V tomto čísle Nature vyšly na stejné téma ještě další dva články. Autoři jiné studie (“A measured look at ocean chlorophyll trends”) píší: „Při bližším zkoumání se ukazuje, že časově závislé změny metodiky získávání vzorků v kombinaci s konsistentním zkreslením ve vztahu mezi měřením „in situ“ a mezi měřením průhlednosti vrstvy chlorofylu dohromady vedly ve studii Boyce a kol. ke vzniku fiktivního (spurious) trendu v odhadech vývoje fytoplanktonu. "Naše výsledky ukazují, že většina staletého trendu, ne-li celý tento trend ze studie Boyce a kol. se dá připsat tomuto zavádějícímu výběru vzorků a nikoli globálnímu poklesu biomasy fytoplanktonu.“
Nové studie použily rozumnější metody hodnocení a vychází jim pravý opak toho co zjistil Boyce. Planktonu v době globálního oteplování PŘIBYLO. Nikoli ubylo.

Boyce dospěl ke svému závěru tím, že ignoroval důležité údaje. Této metodě se odborně říká “cherrypicking”, čili vyzobávání rozinek. Takto se dá “dokázat” cokoliv.

A realita?

„Osm desítek let údajů o biomase fytoplanktonu v Severním Atlantiku nashromážděné v průzkumu Continuous Plankton Recorder (CPR) ukazují nárůst indexu chlorofylu (Phytoplankton Colour Index) v severovýchodní i severozápadní atlantické pánvi. Jiné dlouhé série dat včetně Hawaii Ocean Time Series (HOT), Bermuda Atlantic Time Series (BATS) a California Cooperative Oceanic Fisheries Investigations (CalCOFI) také ukazují nárůst biomasy fytoplanktonu v posledních 20-50 letech. Tyto údaje Boyce a kol. nevzali v úvahu a jsou v rozporu s jejich závěry.“ (zdroj: “Is there a decline in marine phytoplankton?“, Mc Quarters-Gollop et al.)

Autor vodní opice má vlastní známku

Podívejme se podrobněji na jednu řadu dat, které říkají opak toho, co Boyce.

Nejstarší řada měření planktonu je CPR (Continuous Plankton Recorder). V roce 1931 toto měření (prováděné z lodí) zahájil sir Alister Hardy, mořský biolog. V této práci dodnes pokračuje SAHFOS čili Nadace sira Alistaira Hardyho pro výzkum oceánů. V Plymouthu.

Vsuvka:

Zvětšit obrázek

S překvapením si nyní uvědomuji, že zakladatelem měření planktonu je ten samý Alister Hardy, který je autorem jedné z nejoriginálnějších hypotéz o evoluci člověka.

Tato známá kontroverzní záležitost se zove AAT – Aquatic Ape Theory (Teorie vodní opice). Hardy studoval mořské živočichy a připadlo mu, že fyziologie člověka se v řadě rysů podobá mořským tvorům. Jsme lysí jako tuleni. Jako jediný op plaveme atd.. Přišel s hypotézou, jestli lidé nějakou část své evoluce nestrávili jako napůl vodní tvorové.

Ať už si o AAT myslíme cokoli, znovu vidíme nepěknou tvář tzv. vědeckého konsensu. Hardy se obával nesnášenlivosti svých kolegů-vědců a tak svou teorii tajil desítky let. Zveřejnil ji až když mu bylo přes šedesát. Z obav o kariéru, ze strachu z pronásledování. O popularizaci AAT se o generaci později zasloužila Elaine Morganová.

Severní moře

Podívejme se, co nám Hardyho CPR údaje říkají o  Severním moři.

Máte dojem, že blízkost lidské civilizace planktonu škodí? Nebo že mu škodí globální oteplování? Tak čtěte dále.

SAHFOS píše: “V posledních deseti letech jsme zaznamenali značný nárůst biomasy fytoplanktonu (index barvy fytoplanktonu) v některých regionech SV Atlantiku a Severního Moře, zvláště v zimních měsících… V Severním Moři byl zaznamenán nárůst biomasy fytoplanktonu jak v pobřežních vodách, kde je silný vliv človka, tak v otevřeném moři, které je ve značně méně ovlivněno lidmi a to navzdory výrazně klesajícímu trendu koncentrace živin. Nárůst biomasy zřejmě souvisí s vyššími teplotami …” (zdroj)

Obrázek z webu EEA (Evropská environmentální agentura). Ze studie Edwards, M. et al. (2003): Fact sheet on phytoplankton. Data z laboratoře Sira Alistaira Hardyho. Vidíme, že v éře ochlazení 50-70. let planktonu mírně ubylo. V éře globálního oteplení od 70. let planktonu výrazně přibývalo. Takže dobré zprávy.  Plankton je živ a zdráv.

Autor článku má vlastní stránky: Klimaskeptik