Život kytovců, čili vlastně hrochů, kteří to trochu přehnali s láskou k vodě, je sice těsně svázaný s podvodním světem, přesto ale překypuje neuvěřitelnými kousky. Pozoruhodným výkonem je už samotný porod kytovců, který nezřídka končí smutnou tragédií utopení mláděte, protože si stále nesou dědictví čtyřnohých předků. Slavné jsou například různé lovecké techniky, jimž si kytovci obstarávají něco k snědku a v neposlední řadě také jejich pěvecké výkony, které pronikly až do našich domácností.
Pozoruhodnými zpěváky jsou rozhodně keporkaci (Megaptera novaeangliae, anglicky humpback whale), kteří disponují celou škálou sociálních zvuků, nejrůznějších chrčení, skučení, frkání či štěkání. Jenom samci keporkaků ale zpívají hlasité a komplexní písně o délce cca 10-20 minut, které mohou opakovat bez přestávky i více než 24 hodin. Nemají hlasivky a zvuk při zpěvu vyluzují tak, že vyfukují vzduch ohromnými nosními dutinami. Samci v konkrétní oblasti oceánu předvádějí jednu píseň, občas se ale jejich repertoár změní.
Doposud vlastně přesně nevíme, proč zpívají. Zdá se, že lákají samice, asi také vyzývají sousední samce, podle některých studií používají zpěv i k průzkumu okolí echolokací a není vyloučeno, že je to někdy prostě baví. Zvukové vlny se ve vodě šíří jedna báseň, takže zpěváci keporkaků bývají v oceánu slyšet na desítky kilometrů a jak se teď ukázalo, zpěv keporkaků ovlivňují módní trendy.
Australská doktorandka Ellen Garlandová z University of Queensland a její kolegové studovali záznamy písní keporkaků ze šesti sousedních populací v Pacifiku, které se podařilo nahrát během posledních deseti let. Ukázalo se, že mezi keporkaky velmi výrazně šíří módní vlny, kdy keporkaci postupně přejímají písně, které slyší u svých kolegů. Nové hity keporkaků se v Pacifiku šíří prakticky vždy od Austrálie do Francouzské Polynésie, tedy východním směrem. Je to vlastně vůbec poprvé, kdy vědci odhalili velkorysou a intenzivní kulturní výměnu mezi celými populacemi u jiného druhu, než je naše maličkost.
Nápadně východní směr šíření hitů keporkaků, kdy se opačným směrem v desetiletých záznamech vydala jenom jedna jediná píseň, Garlandová a spol. vysvětlují rozdíly ve velikostech populací. Novinky vznikají mezi keporkaky, kteří migrují podél břehů východní Austrálie a jejich populace je přitom zdaleka největší ze všech zahrnutých do této studie. Ve většině případů jde remaky songů z předešlého roku, kdy keporkaci do staršího materiálu míchají nové pasáže. Pracují jako podmořští dýdžejové, kteří ovšem, na rozdíl od těch suchozemských, asi nemají problémy s obludnými autorskými právy, které jejich lidským kolegům prakticky znemožňují legální činnost. Garlandová popisuje práci keporkaků, jako když by do songu Beatles namíchali kusy U2, což je sice trefné připodobnění, ale kdyby to udělala sama Garlandová, tak už dávno úpí ve vězení pro lupiče autorských práv. Někdy také aktuální hit totálně vyjde z módy, keporkaci udělají radikální řez a přijdou s úplně novým songem.
Nové hity se mezi keporkaky šíří během období rozmnožování a ze špičky hitparády mizí na jeho sklonku. Vědci jsou fascinováni a rozhodně se budou hitům keporkaků věnovat i v budoucnu. Například doposud není zcela jasné, kde konkrétně nové písně vznikají. Misantropové se jistě budou vztekat, že si kytovce naivně polidšťujeme, ale podle všeho se budeme muset smířit, že šíření kultury nepostihuje jenom lidi. Jak se ostatně ukazuje i mezi jinými primáty, dalšími savci a také třeba ptáky, vymyslet si kultury není zase takový problém. Není samozřejmě vůbec snadné jim detailněji porozumět optikou jiného živočišného druhu, ale bez podobných výzev by na světě byla nuda.
Prameny:
ScienceDaily 15.4. 2011, Current Biology online, Wikipedia (Humpback whale).
Diskuze:
Čo je hudba.
Milan Závodný,2011-04-28 06:52:35
Hudba je vzdych. Je to vzdych šťastia, smútku, eufória, nostalgia... Pre všetky nálady sme povoľní vydávať nejaké zvuky, a keď taký zvuk počujeme od iného človeka, vieme, ako na tom je tam vo vnútri. Moderná podoba hudby, počnúc zhruba barokom, vznikla ako umelecké zobrazovanie nálad pomocou "vzdychov" a rytmu.
U veľrýb, a v podstate u všetkých živočíchov, ide tak isto o "vzdychy". Spev vtákov nám pripadá ako príjemný zvuk, ale vo väčšine ide o predvádzanie svojej sily, teda o agresivitu.
Informační obsah
Adolf Balík,2011-04-26 15:15:00
Existuje způsob, jak z variability vydávaného zvuku (či jiného signálu) vypočítat velikost informačního toku, jaký nese. Člověk by si mohl myslet, že ty naše routery, huby, porty a další síťové našich informačních a komunikačních technologií sice přenáší víc informací, než se line z hrdla nám, když spolu kecáme, ale že přeci jen my bychom při svém ústním projevu měli svět zaplavovat nejvíce byty. Není tomu ale tak, keporkaci, když spolu kecaj, vysílají více bytů za sekundu než my hominidi. Jaký je smysl těch jejich frkání netušíme, ale k jeho přenosu používají větší informační hustotu.
Informační obsah
Vojtěch Kocián,2011-04-27 09:22:09
Vzhledem k tomu, že se (podle článku) jedná o jeden motiv, který se občas obměňuje a změna se šíří, tak to s tou variabilitou nebude nejspíš zas tak slavné. Úplně nové motivy zas tak časté nejsou. Ono to s lidskou řečí i internetem bude podobné, také se jeden čas mluví o jednom tématu, poslouchá se jeden druh hudby a pak to omrzí a lidstvo se začne zabývat něčím jiným.
Variabilita v rámci jedné písně může být zajímavá a může nést i více informací než stejně douhá lidská řeč. Otázkou je, jestli jde o informace využitelné i jinak než k reprodukci písně nebo jen její vysoká složitost. Přikláněl bych se spíš podobnosti se zpěvem ptáků - velká složitost popěvku, ale pořád se opakuje jen s malými změnami.
V každém případě je ale zajímavé poznání, že jde o svého druhu kulturu, která není vrozená, ale přejímaná nejen od rodičů, ale i ze vzdálených oblastí světa.
Nejen zpěv
Adolf Balík,2011-04-27 18:44:45
Ty jejich zpěvy nejspíš budou spíš něčím ve smyslu zpěvu ptáků, vytí vlků a árií vřešťanů, ale zrovna tak jako my, když zpíváme, tak tuhle specifickou hlasovou aktivitu modulujeme jako při svých standardních hlasových projevech jiného účelu - mluvení - tak i keporkaci standardně vydávají nesmírně informačně bohaté projevy a ty jejich zpěvy jsou jen jejich speciální a kvůli vysoké hlasitosti a standardnosti hodně nápadnou variantou. Oni jsou hlasově složití i mimo zpěv.
Dokonce různí SETI-posměváčci si z toho utahují, že když sem přiletí ET, tak podle infomračního bohatosti vydávané signalizace posoudí inteligenci zdejších druhů, načež se dají do rozhovorů s keporkaky a ne s lidmi s primitivnější řečí. :-)
Karel Š,2011-04-27 20:38:25
Předem se omlouvám za poněkud laický přístup, ale ony vzorce pro výpočet informačního obsahu podle mě stejně jen specifikují teoretický maximální objem informace který daný přenos může obsahovat, neříkají nic o tom kolik informace je skutečně přenášeno. Naivní příklad: pokud bude někdo telefonním modemem vysílat obsah telefonního seznamu a vy to budete poslouchat, odnesete si z toho tak maximálně dojem že se to vzdáleně podobá šumění moře.
velrybí písně
Jan Konečný,2011-04-23 21:55:09
Jsou někde tyto záznamy k dispozici? Nejlépe celý 20ti minutový hit?
Je to platené asi len.
Rudolf Dovičín,2011-04-24 18:11:25
Tu je asi 7 minút ukážok, no ako flash:
http://Cell.com/current-biology/
Tu je to ako MP3:
6,4 MiB, bitrate: 128 Kbps VBR:
http://download.cell.com/images/edimages/CurrentBiology/homepage/Garland.mp3
2,4 MiB, bitrate: 48 Kbps
http://download.Cell.com/images/edimages/CurrentBiology/homepage/Garland2.mp3
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
