Encyklopedie praví, že fyziognomie, čili rozpoznávání povahy a vloh člověka podle vzhledu, zejména podle obličeje, je pavěda a v moderní psychologii nemá místo. Každý slušný odborník přece ví, že historie fyziognomie je sice dlouhá, ale zároveň taky pěkně nechutná a proto by si s ní nikdo neměl špinit ruce. V nepochybně politicky nekorektním rozpoznávání lidí podle obličeje pro mnohé stále ještě nepříjemně rezonuje sociální darwinismus a také plynové komory. Háček je v tom, že to asi funguje.
Potvrzuje to Jeffrey Valla z Cornell University, který společně s kolegy Stephenem Ceci a Wendy Williams zorganizoval dva experimenty s rozeznáváním kriminálníků na fotografiích. Jejich výsledky nedávno publikoval časopis Journal of Social, Evolutionary, and Cultural Psychology. Badatelé nejprve nafotili fotografie obličejů bělochů ve věku 20 až 29 let, proti bílému pozadí. Snažili se přitom o neutrální výraz ve fotografovaných tvářích a hlídali tím jejich atraktivitu a vyjádření emocí, které by mohly získaná data určitým směrem ovlivnit.
Polovina z hladce oholených a nakrátko ostříhaných fotografovaných mužů byli zločinci, poprvé usvědčení z kriminálního činu. Polovina z těchto zločinců se dopustila násilí, jako například znásilnění, loupežného přepadení nebo vraždy. Druhá polovina kriminálníků byli pachatelé nenásilných činů, jmenovitě padělatelství, krádeží, žhářství či pašování drog. Účastníci experimentu měli na škále 1-7 ohodnotit pravděpodobnost, s jakou podle nich muž na fotografii spáchal trestní čin. Pokud si mysleli, že jde o kriminálníka, tak měli dále odhadnout, zda se provinil násilným či naopak nenásilným činem a který konkrétní skutek to byl.
Valla a spol. nalezli nevelkou, ale statisticky zajímavou souvislost mezi vzhledem člověka a jeho povahou. Dobrovolníci se dobře strefovali do kriminálníků, zároveň ale nedokázali rozlišit, zda jde o pachatele násilných nebo nenásilných činů a ženy měly větší problém odhalit sexuální násilníky, než muži. Badatelé spekulují, že minimálně část úspěchu při znásilnění spočívá v promyšlené snaze pachatelů vypadat, že nejsou pro kolemjdoucí ženy hrozbou.
Výzkum rozpoznávání povahy lidí podle jejich vzhledu očividně skrývá fascinující odpovědi o fungování našeho mozku. Valla s kolegy operují mimo jiné s možností, že se na vzhledu člověka čitelně podepisuje jeho životní zkušenost, tedy takzvaný efekt Doriana Graye, známý z románu Oscara Wildeho Obraz Doriana Graye. V něm dekadentní mladík toho jména vysloví přání, že by místo něj měl stárnout jeho portrét, z něhož se pak stává zrcadlo Dorianovy duše.
Jak se dalo čekat, vědci se u části lidí setkali s nepochopením a odporem, které pramenily z představ o zneužití výsledků zastánci sociálního darwinismu, eugeniky nebo snad totálního řešení židovské otázky. Je vlastně dost smutné, jak i 66 let po globální válce stín brutálního vraždění brání zajímavému výzkumu lidské přirozenosti. Přitom je rozpoznávání povahy podle vzhledu zřejmě významnou součástí našich sociálních vztahů, zvláště v prostředí, kde většinu lidí osobně neznáme. Valla a spol. zjistili, že když se při odhalování kriminálníků mýlíme, tak je častější situace, v níž považujeme za kriminálníka nevinného člověka, než naopak. Naše mozky jsou opatrné. Často slýcháme, že není charakterní soudit lidi podle prvního dojmu, ale zároveň je vidět, že bychom opravdu měli věřit předsudkům. Nejspíš nám zachraňují peněženku, zdraví a někdy i život.
Prameny: Cornell University Chronicle online 7.4. 2011, Journal of Social, Evolutionary, and Cultural Psychology 5: 66-91, Wikipedia (Physiognomy).
Chemický zásobník se železem by mohl snadno skladovat vodík na zimu
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2024)
Sledování mrtvých těl urychluje stárnutí. Přinejmenším u octomilek
Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2023)
Sebe a své blízké léčí lékaři jinak
Autor: Josef Pazdera (26.12.2022)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty
Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl
Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
Diskuze:
No nevim
Petr Habala,2011-04-18 17:18:26
Trefil jsem jen jednoho zapornaka:-).
V clanku se pise o "mirne korelaci". Jako castecny matematik-statistik mohu prohlasit, ze "mirna korelace" je na velke kulove. Navic mam podezreni, ze bude opravdu velmi mirna, jinak by clanek udal cislo.
Jinak co se tyce "vice agresivnich cernochu" (Armeon X nize), pak zatim vsechna mnou potkana data naznacuji, ze je to nesmysl. Dominantnim markerem je socio-ekonomicky background. Zrovna USA se svou nemalou tridou white trash ukazuje, ze i beloch vyrustajici ve "vhodnem" prostredi se chovanim cernochovi ze slumu hrave vyrovna.
Ve skutecnosti je to takto: Pokud ke mne do kupe pristoupi spoluobcan snede pleti, tak automaticky zpozornim. Nikoliv proto, ze by jej geny k necemu predurcovaly, ale proto, ze statisticky je vysoka pravdepodobnost, ze vyrustal ve spolecenstvi, ktere ma jine pojeti moralky, vlastnickych vztahu atd. Nema to tedy nic spolecneho s rasismem, je to ciste racionalni reakce, podobne jako clovek jdouci po 30cm siroke rimse na uboci hory zpozorni vice, nez kdyz ta rimsa ma 120cm. Podobne zcela racionalne zpozornim, pokud pristoupi nadsene jodlujici fotbalovy fanousek. V rychliku Ostrava-Praha byval rizikovym faktorem hornik, zejmena pokud jste nosili bryle a cetli knihu.
Rasismus je, kdyz na zaklade neci barvy pleti automaticky usoudim, ze JE horsi nez ja, viz Armeon X.
Fotka je indicie, ale nestačí
Pavel Kolar,2011-04-17 21:37:24
5 vteřin naživo a odhady budou kolem 90%. Obličej je sice vodítko, ale může klamat. Nonverbální reakce již tak ne.
No, dobrý
Vendula Faiferová,2011-04-17 21:32:42
tak jsem se trefila jen u č. 4. Trojku jsem tipovala spíš neškodnou, u dvojky jsem nevěděla, co si myslet, ostatní mi všchini přišli min. "divný".:-o). Dost bude asi i hrát roli to hodnoceni z fotek, na kt. člověk často působí méně přirozeně, strnule.
Karel Š,2011-04-17 11:35:02
Podstatné myslím je to, že jde o metodu značně nespolehlivou, takže u soudu použít nejde rozumně použít. Spíš jde tedy opravdu jen o ty instinkty kdy se každý sám pro sebe rozhoduje jestli dotyčnému věřit nebo ne.
Tohle už chtěl kdysi
Tomáš Bartoň,2011-04-17 10:45:51
v počátcích novodobé kriminalistiky prosazovat nějaký člověk, žel si nepamatuju jméno je to už dávno co jsem to četl, ale vím že taková snaha už tu byla a (samosebou) skončila fiaskem. Ale je na tom založen kupříkladu jeden druh psychologického testu, kdy si má člověk vybrat ze série obličejů takový, kterého by se nejvíce bál, a pak se podle toho usuzuje na vlastnosti testovaného člověka.
Můj názor
Armeon X,2011-04-17 06:55:38
Můj názor je takový, že vnější okolnosti, např. vězení, na kriminálníkův vzhled nemají příliš vliv. Naopak, veškerý jejich vzhled a tělesná stavba jsou určeny jejich geny. Mám tu zkušenost, že podle vzhledu obličeje jde uhodnout inteligenci, a právě inteligence je významným faktorem při páchání trestných činů. Nahrává tomu i to, že lidé, co fotky hodnotili, nerozeznávali druh spáchaných zločinů. Podívejte se na obličej č. 3, to je typický člověk s nízkou inteligencí.
Pak tu máme další politicky nekorektní detail, totiž že běloši s příměsí afrických genů a tudíž tmavší pletí a vlasy mají určitě mnohem větší šanci spáchat nějaký zločin než 100% běloch. Je to právě kvůli nižší inteligenci černochů a především kvůli jejich výrazně agresivnějšímu chování, což pak zvyšuje pravděpodobnost spáchání trestného činu bělochem.I při malé admixture, řekněme 5%, může ten rozdíl být statisticky významný.
Relevantnosť testu
Róbert Scher,2011-04-16 21:07:37
Áno, 66 rokov po vojne a človek sa stále nepoučil. Akú má vypovedaciu hodnotu tento test ak môžem spraviť to, že dám desať fotiek vzorke ľudí a poviem im aby označili 5 kriminálnikov. Vtip je v tom, že na tých fotkách nebude zahrnutý žiadny kriminálnik a tých 5 označení aj tak dostaneme, pretože vždy sa nájde niekto kto je nám menej sympatický. A ako sa bude cítiť každý kto takéto niečo obhajuje a zároveň by bol na fotke označený pretože nemá zrovna "imúnny ksicht"? Takže koľko vojen musí človek absolvovať aby si uvedomil, že tieto zápalky vo forme testov behaviorálneho vyhodnocovania na základe predsudkov môže vyvolať požiar a spáliť veľa nevinných?
Keď napríklad nastúpi do autobusu robotník rómskeho pôvodu a kým budem mať oči na ňom, tak mi peňaženku ukradne pekná blondína, tak asi nebudem môcť uplatniť predpoklad že mi peňaženku ustrážil predsudok. Toto moje vyjadrenie je schválne na úrovni korektnosti a relevantnosti tohoto testu a nestotožňujem sa s ním.
fotka nevypovídá vubec nic, + spíše negativně
Antonin Stefka,2011-04-16 16:01:44
..zato v realitě většinou poznám bezpečně, komu se vyhnout, ale ani to vás nemusí chránit, protože ďáblovi lidé si umějí držet nepoznamenané(příliš), nebo ,,herečky,,´=> prostředníky/PROSTŘEDNICE.Stejně pak instinktem poznáte fízla,(spíš podle pachu) ..což je skoro totéž.
Tomáš Crhonek,2011-04-16 11:50:22
V článku mi chybí jedna dost podstatná informace. Lze předpokládat, že ti kriminálníci byli za uvedené činy odsouzeni (nebo minimálně souzeni) a odpykávají si svůj trest ve vězení.
Tento pobyt za mřížemi jistě jejich vzhled poznamená. Dělal se ten výzkum před nástupem do vazby (asi těžko by někdo povolil dělat výzkum na odsouzeném vrahovi) nebo až po (či snad při) výkonu trestu? Podle mě je to dost podstatné, pokud by to bylo až po výkonu trestu, tak to není statistika, zda lze podle vzhledu poznat kriminálníka, ale statistika, zda lze dle vzhledu odhadnout člověka vězněného.
A asi nemusí jít jen přímo o vězení, už samotné trestní řízení je dost náročné a toho člověka to též může ovlivnit.
V této statistice zkrátka vidím velmi mnoho proměnných a velmi mnoho možných interpretací.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
