Zvětšit obrázek

Rekonstruovaná kostra bambiraptora, zobrazující aktivního, rychle se pohybujícího predátora s relativně velkým mozkem. Převzato z Wikimedia Commons

Nadpis kteréhokoliv článku, snaží-li se zaujmout čtenáře, musí být lehce zjednodušující nebo nepřesný. Tak je tomu i v tomto případě, protože žádný neptačí druhohorní dinosaurus nebyl pochopitelně "nelétavým orlem" v pravém slova smyslu. Na druhou stranu, právě dinosaurus, který představuje hlavní téma tohoto článku, k němu měl docela blízko. V první řadě patřil mezi deinonychosaury, tedy skupinu teropodů ptákům blízce příbuzných. Navíc je velmi pravděpodobné, že byl zaživa opeřený (což už dnes sotva někoho překvapí, přinejmenším ne účastníky mých přednášek). A konečně – jak ukázal výzkum výlitku jeho mozkovny, tento dinosaurus mohl mít inteligenci i vytříbenost smyslů velmi podobnou dnešním dravým ptákům. Můžeme tedy shrnout první odstavec závěrem, že přirovnání bambiraptora k orlovi není zase tak úplně nesmyslné. O jakého dinosaura ale vlastně jde?

Bambiraptor feinbergorum byl vědecky popsán v roce 2000. Jeho zkameněliny poprvé objevil v roce 1995 tehdy čtrnáctiletý chlapec Wes Linster, sbírající zkameněliny se svými rodiči. Na první fragmenty kostry narazil během jedné z výprav za dinosauřími zkamenělinami nedaleko přírodního parku Glacier National Park  na severozápadě Montany. Náhodný objev na vrcholku jednoho z kopců se ukázal být velmi významným. Kostra v sedimentech starých asi 75-70 milionů let byla totiž z neuvěřitelných 95 % kompletní. Jak se brzy ukázalo, patřila ještě ani ne metrovému mláděti, který vykazoval množství anatomických znaků shodných s ptáky. Nález byl poté dlouho označován za "rosetskou desku" nebo "klenot" dinosauří paleontologie. Rodové jméno dinosaura vědci zvolili na počest Disneyho postavy animovaného srnečka Bambi a druhové pak jako poctu movitým donátorům, kteří tento exemplář zakoupili pro tehdy nové  Graves Museum of Natural History  na Floridě.

Bambiraptor byl zástupcem čeledi Dromaeosauridae, v jejímž rámci spadal do podčeledi Saurornitholestinae. Právě rodu Saurornitholestes se také značně podobal, a je docela dobře možné, že jde právě o mládě tohoto rodu. Dosud byl popsán pouze holotyp bambiraptora, kterým je asi 90 cm dlouhý zmíněný jedinec. Zaživa vážil jen kolem 2 kilogramů a měl relativně dlouhé přední končetiny. Zároveň však vykazuje také dlouhé zadní končetiny, takže mohl být rychlým běžcem. Dobře vyvinutá byla také kost vidličná, vzniklá srůstem klíčních kostí - tzv. furkula. Co je zajímavé na "dlaních" dinosaura, je zejména postavení jeho prstů, vytvářejících snad jakýsi částečný vratiprst (umožňující uchopovací funkci, podobně jako palec u člověka). Je možné, že toto anatomické uzpůsobení umožňovalo bambiraptorovi například uchopení a přidržení si potravy. Takové adaptace jsou u dinosaurů velmi vzácné a dosud nebyla žádná taková nade vší pochybnost prokázána. Podobnou schopnost dnes vykazují jen někteří ptáci a savci; zdá se, že podmínkou je také určitý složitější rozvoj mozku.

Zvětšit obrázek

Přibližná podoba jednoho z nejinteligentnějších neptačích dinosaurů. Bambiraptoři obývali západ severoamerického kontinetu v období pozdní svrchní křídy, asi před 75-70 miliony let. Převzato z Wikimedia Commons

Nejzajímavějším rysem bambiraptora je právě jeho relativně velký mozek. V tomto ohledu nemá mezi dosud "testovanými" neptačími dinosaury žádnou konkurenci. Podle výzkumu mozkovny dosahovala hodnota encefalizačního kvocientu tohoto dinosaura asi 12,5-13,8, měl tedy zhruba 13krát větší mozek než stejně velký krokodýl (který je v případě dinosaurů používán jako referenční živočich). Ptáci mají mozek v poměru k velikosti těla mnohem větší než plazi, proto při srovnání s nimi bambiraptor nevykazuje ani zdaleka tak lichotivé výsledky – jeho mozek byl "jen" asi 0,8-1,2x objemnější než mozek většiny recentních inteligentních ptáků, jako jsou papoušci či krkavcovití. Na poměry druhohor to ale znamenalo bezmála genialitu. Bambiraptor měl zvětšenou oblast mozečku, což podle hlavního autora popisné studie Davida A. Burnhama naznačuje schopnost rychlé orientace v prostoru a koordinace pohybu. Z toho dále usuzuje, že tito dinosauři možná žili na stromech, přičemž evoluční tlak podporoval trend zvětšování mozečku. Alternativním vysvětlením pak byla hypotéza o lovu rychle se pohybující kořisti – například ještěrek a savců. Také tento způsob života vyžaduje rychlé reflexy a příslušný rozvoj mozku.
Důležité je však také zmínit, že bambiraptor možná vděčí za prvenství ve velikosti mozku pouze svému věku (resp. ontogenetickému stadiu) - jako nedospělý jedinec mohl mít totiž poměrnou velikost mozku k tělu podstatně větší než dospělec (hlavy mláďat obratlovců jsou v poměru ke zbytku těla obvykle větší než u dospělých). Přesto je jisté, že bambiraptoři patřili k nejchytřejším dinosaurům, podobně jako jiní deinonychosauři (zejména druh Troodon formosus  s nejvyšší hodnotou EQ mezi dospělými dinosaury – 6,48). Přestože se tedy v tomto případě nejedná o žádný doklad dávné dinosauří civilizace, jak by se jistě líbilo mnohým autorům vědeckofantastické literatury, bambiraptor má nejen vědeckému světu co nabídnout. V době před 75 miliony let, kdy evoluce primátů teprve nesměle začínala, pobíhal po světě inteligentní a rychlý tvor s rukama schopnýma uchopit libovolný předmět mezi dva prsty. Námět pro Jurský park 4? Kdepak, svrchnokřídová realita...

Prameny:
Dinosauria
http://en.wikipedia.org/wiki/Bambiraptor
http://www.newscientist.com/article/dn11047
http://www.amnh.org/exhibitions/dinosaurs/intro/newspecies.php