Zvětšit obrázek

Falcon Heavy od SpaceX. Kredit: SpaceX.

Když se 9. listopadu 1967 poprvé vznesla těžká nosná raketa Saturn V, která později sehrála klíčovou roli v dobytí Měsíce, nikoho by ani ve snu nenapadlo, že v roce 2011 nebude k dispozici mnohem výkonnější systém pro vynášení těžkých nákladů na oběžnou dráhu. Jenže je to realita. Poslední Saturn V odstartoval v roce 1973, velkorysé sovětské projekty N1 a Eněrgia vyšuměly v předsmrtných křečích Sovětského svazu, systému raketoplánů zvoní hrana a program Constellation, jehož součástí byl vývoj supertěžké nosné rakety Ares V, nedávno zařízla americká administrativa, možná definitivně. Co bude dál?

Zvětšit obrázek

Mise Apollo 4. Nosná raketa Saturn V připravena k prvnímu start. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Optimisté věří, že americký kosmický program zázračně postaví na nohy soukromé společnosti, jako je SpaceX založený filantropem Elonem Muskem. Právě společnost SpaceX nedávno slíbila těžkou nosnou raketu Falcon Heavy, která by se měla stát alespoň trochu důstojným nástupcem neuvěřitelného Saturnu V. Vyvíjená nosná raketa je sice jenom slabý odvar raketového giganta ze 60-tých let a dokáže vynést na nízkou oběžnou dráhu (LEO, Low Earth Orbit) pouhých 53 tun (oproti 119 tunám nákladu, který na stejnou dráhu dopravil Saturn V), ale pokud ji SpaceX opravdu zprovozní v roce 2013 nebo počátkem roku 2014, tak to bude pěkný úspěch.

Falcon Heavy. Brzy snad již v reálu. Kredit: SpaceX.

Zvětšit obrázek

Delta IV Heavy na startovací rampě. Kredit: US Air Force, Wikimedia Commons.

Falcon Heavy upřímně řečeno pokulhává za Saturnem V, v pohodě ale strčí do kapsy například těžkou nosnou raketu Delta IV Heavy od společnosti Boening, která vynese na nízkou oběžnou dráhu zhruba 23 tun nákladu. Podle Muska je navíc daleko levnější. Náklady na start takřka 70-ti metrové nosné rakety odhaduje na 80-125 miliónů dolarů, což je méně než třetina financí potřebných k vypuštění jedné rakety Delta IV Heavy a zhruba jedna desetina nákladů na start raketoplánu.

Zvětšit obrázek

Umělecká představa startu nosiče Falcon Heavy. Kredit: SpaceX.

SpaceX drží náklady na přípravu nosičů Falcon Heavy při zemi tím, že je z větší části montuje v kalifornském komplexu Hawthorne, kde se v minulosti kompletovaly slavné jumbo jety Boeing 747.

Pokud se to podaří a Falcon Heavy se bez problémů vznese ke hvězdám, tak se nejspíš rozvine slibná spolupráce mezi SpaceX a NASA, která nutně potřebuje stroj k vynášení nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. SpaceX má také nasmlouvané vynášení komerčních satelitů, například společnosti Iridium Communications a pokukuje po zakázkách od vojáků, které zatím okupuje United Launch Alliance, společný podnik společností Boeing a Lockheed Martin. Musk věří, že právě s relativně laciným nosným systémem Falcon Heavy jejich monopol zlomí a dostane se k lukrativním vojenským programům. Nemluví přitom o soutěžení, ale o totálním převálcování konkurence.

VIDEO: Space X

Zvětšit obrázek

Elon Musk. Kredit: SpaceX.

Zvětšit obrázek

Ares V. Ztracený sen? Kredit: Douglas Yazell, NASA.

Ve SpaceX se orientují i na bezpečnost letu a tvrdí, že jejich nosná raketa, vybavená třemi komplety devíti raketových jednotek, bude pokračovat v letu i po případném mnohonásobném selhání jednotlivých motorů. Falcon Heavy bude sice nejprve vynášet komerční náklad na oběžnou dráhu kolem Země, ale měla by splňovat i požadavky NASA na mise k Marsu a také k Měsíci. Je docela možné, že Falcon Heavy pomůže vrátit lidstvu ztracenou prestiž pionýrů kosmického prostoru.

Prameny: Wired 5.4. 2011, Wikipedia (Falcon Heavy).