Bakterie v tykadlech hmyzu produkují směs antibiotik  
„Vyber ze suché stodoly tři vosí hnízda velikosti husího vejce, v hmoždíři s kořenem lubovníka (třezalka) rozbij a v lněném pláténku přikládej...“ Že by na praktikách babek kořenářek přece jen něco bylo?

 

Zvětšit obrázek
Larvy samotářských vos přečkávají i několik měsíců ve stádiu kukly, než se promění v dospělce. Během své vleklé vývojové etapy jsou snadno zranitelné. Naštěstí mají mikrobiální symbionty, kteří produkují dostatek antibiotik. Pomocí zobrazovací metody založené na hmotnostní spektrometrii (LDI imaging) lze antibiotika na hmyzích kuklách zviditelnit. Pseudobarvy dávají přehled o místech s jejich rozličnou koncentrací. (Kredit: Johannes Kroiss a Martin Kaltenpoth, MPI, Jena).


 

Zvětšit obrázek
Martin Kaltenpoth: „Kutilky jsou velmi úspěšným evolučním řešením. Popsáno je již 318 rodů s 10 000 druhovými zástupci. Na Zemi jsou již déle než 135 milionů let.“

Kolektiv německých vědců pod vedením Martina Kaltenpotha z Max Planckova institutu zjistil, že na hmyzu, který mnozí z nás považují za vosy, žije celá řada roztodivných bakterií. Na tom by nebylo nic překvapivého, hmyz je nečistý a na ledasco sedá. Zajímavým se tento poznatek ukázal být až ve chvíli, když bakterie začaly produkovat látky s účinky antibiotika. Dalším zkoumáním vyšlo najevo, že nejde o jedno, nýbrž o „koktejl“ antibiotik.

 

U kutilek, jak se těmto samotářským vosám správně říká a na nichž vědci zajímavé bakterie zjistili, nejde o náhodu. Symbiotické bakterie Streptomyces si chovají jako v bavlnce ve zvláštních tykadlových žlázách. Když je potřebují, například když vylučují vlákna jimiž obdařují své potomky, poklepávají na ně svými tykadly. Kokon pro potomstvo a stejně tak i vylíhlé larvy, jsou pak jimi doslova „promořeny“. Bakterie se svému chlebodárci odvděčují tím, že plní funkci ochranky před houbami a jinými patogenními mikroby, kteří by si na vosách chtěli smlsnout. V produktu kokonů vědci nalezli nejméně devět různých látek s účinkem antibiotik. Jde o tedy o širokospektrální  antibiotickou profylaxi, kterou jsme s velkou pompou začali v humánní medicíně používat teprve nedávno. Hmyz nás v tom předešel o hezkých pár milionů let.


Zatím jsme z živočišné říše znali bakteriální symbiózy především z nutriční oblasti, které jsou časté. Tento objev by nám mohl pomoci najít nové antimikrobiální látky o něž je stále nouze, protože naši nepřátelé nespí a na každé naše nové antibiotikum si zakrátko zvyknou a stanou se vůči němu rezistentní. Superbakterie, tyto "zlosyni nové doby", hostí na své půdě většina nemocničních pracovišť a i na těch nejvěhlasnějších klinikách vznikají paradoxní situace - pacient s banální operací chytne „superbugs“ a umře. Pokud by se produkty z tykadel vos ukázaly být účinné i na mikroby, které trápí nás lidi a to je pravděpodobné, můžeme objev nazvat „trefou do černého“. Také proto, že by nemuselo jít o ojedinělý jev. S něčím podobným bychom se měli  setkat i na jiném „nečistém“ hmyzu. Ostatně, jen samotných kutilek bylo popsáno téměř 10 000 druhů a tak bychom o nové typy antibiotik již brzo nemuseli mít nouzi. 

 


 

Květolib včelí, Philanthus triangulum, jedna z mnoha kutilek. (Kredit Wikimedia Commons)

Datum: 13.04.2011 11:18
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz